Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

Protože od vydání druhého dílu uběhlo dlouhých patnáct let, možná si už ani ti největší fanoušci nepamatují, co se v něm přesně událo. I proto potěší, že se vývojáři nesnažili na první dva díly navazovat, ale Desperados III se odehrává před nimi a jde tedy o jakýsi prequel, odehrávající se v sedmdesátých letech devatenáctého století. Nemusíte tedy znát jakékoliv souvislosti, hra vypráví vlastní samostatný příběh točící se kolem pomsty. I díky tomu si ji mohou užít i naprostí nováčci, které třeba zaujme díky mé recenzi. Bohužel právě příběh je ale asi největší slabinou Desperados III, protože není moc zajímavý a vlastně je celkem plytký. Co ho trochu zachraňuje, jsou alespoň občas vtipné rozhovory mezi hlavními hrdiny, ale jinak je vidět, že se na něj vývojáři moc nezaměřovali a raději chtěli pilovat jiné části hry. To jim ve výsledku nemohu mít za zlé, zvláště když se na Desperados III podívám jako celek, ale pokud by přišli se zajímavým a lépe podaným příběhem, byla by to taková ta pomyslná třešnička.

Velmi důležitou součástí hry jsou samotní hrdinové, které budete moci ovládat. Těch je rovnou pět, přičemž každý se neliší jen svým vzhledem, ale také unikátními schopnostmi, které následně může používat pro boj s protivníky či procházení úrovní. Hned na začátku se vám představí John Cooper, jehož fanoušci prvních dvou dílů určitě moc dobře znají. Ten umí odlákat pozornost protivníků nebo je lákat do pasti skrze házení mincí, ale také má silné kolty, kterými dokáže ve vteřině zlikvidovat i několik protivníků najednou. Doktor McCoy jednak umí léčit, ale také může házet brašnu, která hned zaujme protivníka. Ten se ji vydá prozkoumat, ale následně je omráčen výbuchem, takže se stane snadným cílem. Největší jeho předností je ale odstřelovací pistole, s níž je možné zlikvidovat protivníky na hodně velkou vzdálenost. Třetí do party je nevěsta Kate O'Hara, která umí protivníky nejen rychle likvidovat, ale také skrze svůj šarm svádět a lákat je do pastí. Hodně jsem si během hraní oblíbil Hectora Mendozu, jenž je nejsilnější postavou ve hře, protože dokáže zlikvidovat svoji sekyrou i minibosse, případně láká nic netušící kořist do pastí na medvědy. No a jeho brokovnice, to je kapitola sama pro sebe. Posledním hrdinou je smrtící Isabelle Moreau, která umí skrze své nadpřirozené schopnosti ovládat protivníky a obrátit je třeba proti sobě.

Jak už jste asi pochopili z předchozích odstavců, Desperados III je věrný svým předchůdcům a jde tedy opět o taktickou strategickou hru se silným důrazem na stealth. Pokud máte rádi taktické strategie, budete od první minuty chrochtat blahem, protože Desperados III je bez debat jednou z nejlepších a nejpropracovanějších her, jaká se v tomto žánru objevila. Ta má celkem šestnáct docela rozsáhlých úrovní, v nichž musíte vždy splnit několik předpřipravených úkolů. Jednoduché, řeknete si, ale hra rozhodně lehká není a musíte u ní hodně přemýšlet, protože úrovně jsou doslova naplněné nejrůznějšími typy nepřátel. Ti se navíc často navzájem kryjí, takže pokud nechcete spustit alarm, což vás může snadno připravit o život, je nutné si dávat pořádný pozor. Zvláště, když protivníci nejsou hloupí a po spuštění alarmu lokaci, kde vás naposledy viděli, důkladně prozkoumávají. A sem tam i kopnou do křoví. Musíte tak najednou správně postup či likvidaci protivníka načasovat a hlavně využívat speciální schopnosti jednotlivých hrdinů, o čemž byla řeč výše. Ale to je jednoduché vzhledem k faktu, že se krásně doplňují a je radost s nimi vymýšlet, jak protivníky odstranit z cesty a zadaný úkol splnit.

K cíli přitom nevede jen jedna správně vývojáři vydlážděná cestička, ale v úrovních máte naprostou svobodu. Je jen na vás, jak se s nastalou situací popasujete a je dokonce zábavné zkoušet, co si můžete a nemůžete dovolit. Můžete protivníky spíše obcházet, ale i se pokoušet je všechny zlikvidovat a následně jejich mrtvoly skrýt v křoví, případně je možné i využívat pro jejich odstranění prostředí. Vidíte pod kostelem partičku neřádů? Proč na ní neshodit obrovský zvon, který z nich udělá na chodníku krvavý flek. Sice upoutáte pozornost, ale většinou budou protivníci toto považovat za nehodu, která se v tomto světě prostě stává. Sice docela často, ale stává. Chvilku tak mají nad hlavami otazník, ale následně si jdou po svém. A takto bych mohl pokračovat. Není tak občas na škodu si mapu několikrát prohlédnout a projet, abyste přesně věděli, kde se co nachází, jaký mají protivníci zvyky a kudy chodí, případně, kde se nachází krabice s náboji. O to více si pak hraní usnadníte.

Ještě se vrátím k úkolům, které jsou rozmanité a neopakují se, takže neustále na vás bude čekat něco nového a nekoukaného. Jednu misi budete muset zlikvidovat jen určité cíle, v další zachránit své kamarády a dojde i na odpálení mostu s železnicí. A to je jen začátek. Na Desperados III je skvělá i rozmanitost prostředí a jednotlivých lokací. Postupně procestujete Colorado, Louisianu i Nové Mexiko, přičemž navštívíte horské průsmyky, doly, malé vesničky i velké město v podobě New Orleans. Každá lokace má svoji vlastní atmosféru a barevnou paletu, ale sem tam i různé nástrahy, na které si musíte dávat pozor. Třeba v Louisianě je na zemi bláto, takže zanecháváte stopy, které vidí protivníci. Ti se následně po nich vydávají a mohou vás odhalit. Na druhou stranu je možné takto protivníky odlákat z jejich pozic a někde za barákem je zlikvidovat.

První dva díly Desperados i sérii Commandos jsem hrával vždy na PC, kde je díky klávesnici a myši jednoduché takové hry ovládat. Nehrál jsem na konzolích Shadow Tactics, takže jsem byl i trochu zvědav, jak se vývojáři ze studia Mimimi Productions popasují s ovládáním skrze gamepad. A musím říci, že jsem se s ovládáním sžil už po pár minutách a neměl jsem s ním problém, ba naopak jsem si říkal, že hra je tak dobře odladěná pro gamepad, že ani myš a klávesnici nepotřebuji. Rozhlížet se po mapě lze snadno stisknutím R2 a pohybem analogové páčky, přičemž hrdiny je rovněž jednoduché ovládat, dávat jim příkazy i likvidovat protivníky, čemuž pomáhá i speciální režim taktického pozastavení hry. V něm můžete dát hrdinům různé příkazy, které pak stisknutím jednoho tlačítka vykonají. Tady je důležitá i trocha té synchronizace, kterou se musíte na začátku naučit, ale když rozdáte čtyřem hrdinům přes režim zastavení úkoly a následně během jedné vteřiny padne i deset a více nepřátel najednou, dostaví se obrovská radost a uspokojení. A vlastně to i dobře vypadá, takže si v takových chvílích budete připadat jako ten nejlepší taktik. Tedy do chvíle, než před vás hra postaví ještě obtížnější problém.

Důležitým prvkem hry je i možnost snadného rychlého ukládání během hraní. Na autosave zapomeňte, místo něj vám vývojáři dovolují si postup stisknutím touchpadu vždy rychle uložit manuálně. Ukládají se vám vždy takto poslední tři pozice, takže když náhodou skončíte neslavně, můžete si některou vybrat a znovu nahrát. Nahrání je přitom bleskové a trvá maximálně pár vteřin, takže se můžete hned pokusit chybu napravit. Tento systém mi popravdě přijde přímo geniální a navíc přímo povzbuzuje hráče, aby zkoušel různé možnosti, jak protivníky přechytračit.  

Desperados III není zrovna krátkou záležitostí, kterou byste prošli za jeden večer s prstem v nose. Kampaň vám totiž vydrží klidně na 25 až 30 hodin, podle toho, jakou obtížnost si u jednotlivých úrovní nastavíte. Velkou devízou hry je navíc vysoká znovuhratelnost. Už díky skutečnosti, že můžete neustále hledat nové a nové cestičky, jak úrovně zdolávat, v čemž je možné být opravdu hodně kreativní, je velká motivace se do nich vracet. Vývojáři ovšem připravili i celou řadu vedlejších cílů, výzev a takových menších úkolů, které se můžete rozhodnout splnit. Ty vám sami o sobě zaberou klidně další desítky hodin, během nich nuda rozhodně ani na minutu nehrozí. Za své peníze tedy dostanete opravdu obrovskou porci prvotřídní zábavy. Popravě doufám, že se hra mezi hráči uchytí a vývojáři se budou moci pustit do čtvrtého dílu, případně alespoň nějakého rozšíření.

Na Desperados III se mi nelíbila jen hratelnost, ale také vizuální zpracování. Hrdinové i veškeré další postavy jsou dobře zpracované a mají i pěkné animace, ale nejvíce se mi líbily maximálně detailní úrovně i krásné efekty. Když jsem hru poprvé zapínal, byl jsem trochu překvapen, že se vývojáři rozhodli použít Unity engine, ale nakonec jsem byl se zpracováním maximálně spokojen, a to vlastně platí i u optimalizace. Hra běží po celou dobu plynule a nesetkal jsem se s žádnými technickými problémy, které bych zde musel zmínit. Jediné, co bych možná vytknul, tak jsou delší nahrávací časy jednotlivých úrovní, když je poprvé zapínáte. Nahrávací obrazovka by asi mohla být kratší, ale jde opravdu jen o drobnost, abych mohl něco vytknout. Nejen vizuální stránka ale stojí za pochvalu. Velmi dobrý je i soundtrack, vytvářející během úrovní skvělou atmosféru, ale také se povedlo ozvučení a nadprůměrný je i dabing. Sice jsem se ho před zapnutím trochu bál, ale nakonec dokázal o svých kvalitách přesvědčit.

Desperados se po patnácti letech vrací v parádní formě. Vývojářům ze studia Mimimi Productions se podařilo vytvořit moderní taktickou strategii s charismatickými hrdiny, výborným designem a zábavnou až návykovou hratelností, díky čemuž je možné v ní nechat desítky hodin. To vše je navíc zabaleno do pohledného vizuálního kabátku, a určitě potěší i vyladěné ovládání na gamepadu. Nákup Desperados III mohu jednoznačně doporučit. Jde o skvělou hru, která se navíc výborně hodí na letní měsíce.