Hra Dare To Fly zaujme každého už na první pohled, protože hlavními hrdiny jsou čtyři opeřenci. Za ně si postupně zahrajete, přičemž na začátku je dostupný jen pštros, no a posléze dojde i na tučňáka, kohouta či kiwiho. Že by se od sebe nějak lišili tito ptáci, to se říci nedá, alespoň tedy svým chováním, když nepočítám menší či větší rychlost. Samozřejmě, liší se vzhledem, ale to se tak nějak samozřejmé. Ona se hra Dare To Fly špatně popisuje, ale jak už název napovídá, jde především o létání. S hlavními hrdiny budete prolétávat rozmanité levely, od afrických savan, po zamrzlé pláně v Antarktidě, podíváte se i na Divoký západ. Na rozmanitost levelů si rozhodně stěžovat nemůžu, navíc se vývojářům v rámci možností povedl i design. Co ovšem mohlo být daleko rozmanitější, jsou úkoly. Vlastně během všech levelů se opakuje jen jeden, který spočívá v posbírání všeho, co zrovna létá. V jednom levelu to jsou ryby, v druhém zase peníze či ptačí mláďata zavěšená na balóncích.

Zprvu se může zdát, že hratelnost je hodně primitivní a jednoduchá, ale s přibývajícími levely obtížnost vyletí docela vzhůru. V levelech se začnou potulovat nejen nepřátele v podobě ptáků, ale občas musíte proletět i těsně nad vodou, kde si na vás brousí zuby hladoví žraloci. Obtížnost ztěžuje i nutnost počítat s tím, že ovládaný hrdina nevydrží ve vzduchu bez speciální energie, kterou si musí doplňovat z mraků. Ty jsou kolikrát od sebe hodně vzdáleny, takže je nutné využívat i některé z power-upů, které se vám automaticky načítají. Mezi ně patří třeba raketa, jetpack či speciální malá helikoptéra. Používání mechanických vznášedel hratelnosti pomáhá, protože je najednou rozmanitější a vy jen nemačkáte dvě tlačítka. Třeba speciální helikoptéra vyžaduje, abyste kroužili oběma páčkami a roztáčeli tak vrtuli, u jetpacku je zase nutné naklánět trisky a přidávat postupně boost.

Dare To Fly je hra, která podporuje ovladače Playstation Move. Schválně píšu množné číslo, protože jeden vám bude platný jako mrtvému zimník. Prostě potřebujete dva, přičemž každým poté ovládáte jedno křídlo vybraného opeřence. Musím se přiznat, že zprvu jsem měl celkem problém vše zkorigovat, ale po několika minutách se mi ovládání dostalo do rukou a už nebyl problém prolétávat jeden kroužek za druhým. Pokud ovšem vám toto ovládání nebude vyhovovat, je tu ještě druhá možnost. Místo Playstation Move ovladačů jde totiž použít i Dualshock 3 a jeho pohybové senzory Sixaxis. Musím říci, že skrze Dualshock 3 se mi hra ovládala velmi dobře, možná ještě lépe jak s Move, hlavní hrdina přesně kopíroval můj pohyb, takže v tomto vládne rozhodně spokojenost. Ovládání je na Dualshocku 3 jednoduché a přesné, což je u takovéto hry rozhodně velkým plusem.

Dohrát zhruba třicet hlavních levelů mi zabralo nějaké tři až čtyři hodiny, což vzhledem k ceně je pěkný výsledek. Vývojáři si tu ovšem připravili ještě několik výzev, které sami o sobě prodlužují hraní o nějaké další dvě až tři hodiny. Ve výzvách na vás čekají většinou úplně nové levely, ve kterých musíte v časovém limitu prolétnout co nejvíce kroužků, případně poničit co nejvíce billboardů nebo sebrat co nejvíce ryb. Úkoly tedy stejné, jako v hlavní kampani, ale sebrat vše v časovém limitu je kolikrát hodně těžké, takže to bude chtít zkoušení, zkoušení a zase zkoušení. Výhodou u výzev určitě je, že si před každou můžete vybrat preferovaného opeřence a k němu i nějaký ten stroj, který bude v daném levelu neustále využívat. Tuto možnost jsem určitě uvítal, protože ne každý bonusový stroj v hlavní kampani mi sednul.

Asi těžko čekat, že vývojáři z malého studia o velikosti několika zaměstnanců vytvoří nějaké úžasné vizuální zpracování. I tak ovšem hlavní hrdinové, tedy opeřenci, jsou pěkní, správně roztomilí, to prostředí je na tom pochopitelně hůře, nemá tolik detailů a je čistě funkční. I tak jsem ale přesvědčen, že grafika moc nezklame, protože za pět euro je na Dare To Fly hlavní úplně něco jiného. Co ovšem mohu vyzdvihnout, je stabilní framerate, neklesá a nijak hru neznepříjemňuje. Ano, Dare To Fly není hra, která by měla ždímat výkon konzole, ale už jsme tu několik neoptimalizovaných braků měli, to ale není tento případ. Jediné, co musím vytknout, jsou až příliš dlouhé nahrávací obrazovky mezi jednotlivými levely, které by si zasloužily zkrátit. Pochválit ale mohu hudební doprovod, který se k hraní hodí a sám o sobě vás bude neustále nutit pokračovat v hraní.

Před vydáním se o hře Dare To Fly moc nevědělo, za což tak trochu mohou i sami vývojáři, kteří se nepostarali alespoň o menší reklamu. Přehlédnout ale Dare To Fly by byla určitě škoda, protože za málo peněz nabízí hodně muziky. Několik hodin se budete dobře bavit, a s vámi vaše děti či mladší sourozenci, pro které je hra primárně určena. Musíte ale počítat s tím, že za pár týdnů si už na ni nevzpomenete, takže se jedná o jednorázovou záležitost.