Recenzovaná verze: PlayStation 5

Letošní Call of Duty je poměrně obtížné hodnotit, a opravdu dlouho jsem přemýšlel, jak k němu vůbec přistoupit. Když jsem totiž dohrál novou kampaň pro jednoho hráče, k níž se hned dostanu, byl jsem doslova zděšen a říkal si, že tu máme před sebou obrovskou katastrofu, která může ovlivnit celou značku i do budoucna. A to je asi to poslední, co by si společnosti Activision Blizzard a Microsoft přály. Pak byla ovšem spuštěn multiplayer, během něhož jsem se docela slušně bavil, a to i přes lagování, odpojování a další problémy, ale hlavně skutečnost, že nenabízí skoro nic nového, co bych v minulosti u série Call of Duty neviděl. A pak je tu Zombie část, která bojuje se ztrátou identity a nenabízí nic, co ji v minulosti dělalo tak lákavou. Zatímco dříve jsem si u každého Call of Duty udělal docela rychle obrázek o tom, co nabízí a jak kvalitní je, u Modern Warfare 3 jsem dlouho tápal a vlastně i trochu nechápal, co s ním chtěli vývojáři říci. Čím více jsem ale hrál, viděl jsem za vydáním jen kalkul, jak vydělat peníze a odrbat hráče, a to je něco, co prostě nemohu schvalovat.  

Nejslabší kampaň v historii Call of Duty

Kampaň Call of Duty: Modern Warfare 3 se odehrává po událostech předchozího dílu, přičemž se v ní vrací na scénu známý nebezpečný terorista Vladimir Makarov, jenž se neštítí naprosto ničeho, a to ani těch největších a nejkrvavějších teroristických útoků. I proto se musí do akce vrátit jednotka Task Force 141 s kapitánem Johnem Pricem v čele, aby nebezpečného teroristu dopadla. Jeho teroristické útoky a plány totiž mohou rozpoutat obrovský konflikt, a to rozhodně není v ničím zájmu. Po předchozích dvou dílech určitě každý fanoušek čekal epické finále, v němž budou hlavní hrdinové hodně riskovat, a bude mít řadu fantastických momentů, na které se bude dlouho vzpomínat. Jako tomu bylo ostatně u původní Modern Warfare trilogie. Bohužel musím říci, že ve výsledku působí Call of Duty: Modern Warfare 3 jako vedlejší ne moc dobře napsaná epizoda, která se sice snaží sem tam o nějaký šokující moment či nečekaný zvrat, ale ten je buď předvídatelný, nebo uspěchaný a ne moc dobře provedený. Jako konec, u něhož jsem zůstal sedět s němým úžasem, jak špatný, odfláknutý a neuspokojivý je. A bohužel nejde jen o samotnou zápletku s dost nevyužitím hlavním padouchem (ten má očividně nějakou historii s hlavními hrdiny, ale vývojáři ji vůbec neřeší), která zklame, ale i samotnou náplň.  

V momentě, kdy Modern Warfare 3 servíruje klasické lineární mise ve filmovém pojetí, které jsou pro Call of Duty značku typické, jde o celkem standardní střílečku. V ní navíc vývojáři sem tam překvapí i docela velkými masakry civilistů (ty ovšem působí dost lacině, než účelně pro příběh, jako tomu bylo u původního Modern Warfare 2 z roku 2009), které mají na hráče v dnešní době velký dopad vzhledem k tomu, co se každý den děje na Ukrajině a nedávno se stalo v Izraeli, a vlastně působí i lehce kontroverzně. Problémem kampaně ovšem je, že více než polovinu tvoří mise ve stylu Warzone, kdy spadnete na menší mapu a musíte na ní najít lepší vybavení a do toho plnit nudné a nezáživné úkoly (ničení vrtulníků, odjišťování bomb nebo zajištění důležitých dokumentů), abyste se propracovali k dalšímu filmečku. Hráči už stihli tyto mise označovat jako Warzone s filmečky, a nejsou daleko od pravdy.

Vývojáři doporučují u těchto misí jít spíše stealth cestou, protože protivníků je v nich opravdu hodně. Je to ale doporučení i z jednoho prostého důvodu. Umělá inteligence protivníků není ani náhodou stavěná na otevřenější plácky. Když dojde na akci, jen zmateně běhají kolem a kolikrát moc nevědí, co mají dělat. Zatímco v lineárním prostředí působí daleko sebejistěji, v otevřených misích jsou naprosto ztraceni. Navíc tyto mise, které nejsou nápadité a ani kvalitní, nejsou na stealth způsob hraní moc dobře navržené, takže ať už chcete nebo ne, vždy skončí většinou obrovskou genocidou.

Docela frustrující u Warzone misí je, že když zemřete, opakujete ji celou znovu, a je jedno, jestli se nacházíte na jejím začátku, uprostřed nebo už těsně před jejím koncem. Vždy jste hozeni po smrti na obrazovku s výběrem zbraní a následně odstartujete misi znovu s vybraným vybavením. Vzhledem k tomu, že někdy vás může na vyšší obtížnosti sundat sniper, o němž nevíte, případně dost šíleně odražený granát, je to opravdu nepříjemné. Jako kdyby tím vývojáři chtěli natáhnout ještě o něco více herní dobu, k níž se záhy dostanu. Otevřené Warzone mise se každopádně do Call of Duty nehodí, navíc jsou v mnoha ohledech nedomyšlené a postrádají zajímavější herní náplň, u níž by hráč po chvilce neměl tendenci usínat.

Kampaň Modern Warfare 3 ve všech směrech selhává a nedokáže uspokojit naprosto v ničem. Zápletka je špatně napsaná, hlavní padouch spíše nevyužitý, náplň nudná a nezajímavá, celkově kampaň postrádá potřebné tempo, navíc otevřený konec jen dává jasně vědět, že jde o vsuvku před plnohodnotným koncem, který přijde někdy v následujících letech. Je vlastně docela škoda, že se vývojáři ze zajímavého Modern Warfare univerza Call of Duty zmohli pouze na vytvoření zřejmě nejhorší kampaně, jakou tato série doposud nabídla, kterou budou fanoušci proklínat a nenávidět. Nedokáže se ani trochu přiblížit ke standardům, které Call of Duty značka nastolila, a to ani co se týče délky. Já se na Normal obtížnost prostřílel kampaní za necelé čtyři hodiny, což je i na Call of Duty opravdu málo, a kdyby nebylo opravdu nudných misí ve stylu Warzone, které zřejmě byly do hry násilně naroubovány na poslední chvíli, s nimiž se vývojáři snažili herní dobu jen uměle natáhnout, kampaň by byla o více než polovinu kratší. Tohle je opravdu ostuda.

Klasický multiplayer bez nového obsahu, ale velkým množstvím chyb

Odepsat Call of Duty: Modern Warfare 3 jen na základě kampaně by určitě nebylo správné. I proto jsem nechtěl přinést recenzi jen na ní, jako to některé weby udělaly, protože si myslím, že je nutné ohodnotit celý balíček a ne jen jednu jeho část, která navíc v posledních letech rozhodně nebyla tou hlavní. Multiplayerová část na první pohled má vše, co byste od nového Call of Duty čekali. Gunplay je pořád uspokojující, hratelnost samotná dobrá, čemuž dopomáhá i rozmanitá nabídka zbraní, možnost jejich úpravy, ať už skrze různé doplňky pro výkon nebo kamufláže. Základ pro to, aby bylo i letošní Call of Duty zábavné a hráč v něm strávil desítky hodin, možná i více, tu je. Jenomže vývojáři udělali i několik rozhodnutí, s nimiž nesouhlasím.

Třeba zvednutí TTK, což má za následek, že protihráče musíte pokropit větším množstvím kulek, aby se odebral do věčných lovišť. To má pak mnohokrát za následek, že přestřelky jsou dlouhé, a během nich vás může další hráč začít kropit do zad, proti čemuž není možné už reagovat. Nevím, proč vývojáři TTK zvedli, ale plynulosti to dle mého názoru vůbec neprospívá, a zábavě vlastně také ne. Zatímco TTK je věc názoru a každý to může vidět jinak, co už ale musí každý odsoudit, je od prvního dne velké množství chyb, které si mohli vývojáři odpustit, zvláště když tohle není první Call of Duty. Navíc některé chyby se opakují každý rok.

Denní výzvy jsou často bugnuté (jako tomu bylo i u předchozích dílů na startu), takže nejdou splnit. To je nyní ještě větší průser, protože na denní výzvy je napojeno odemykání různého vybavení, což je další nepochopitelné rozhodnutí vývojářů. Když se vám bugne výzva, máte prostě smůlu, vybavení si nemůžete odemykat, a jediná možnost je čekat do resetu, tedy dalšího dne. Do toho má hra spoustu glitchů, často špatné spawny, kdy se objevíte před protivníkem, případně se mi často stalo, že jsem byl během přestřelky hozen na obrazovku s výběrem zbraní, ačkoliv jsem nezemřel a ani ji sám nevyvolal. A pak je kapitolou samou pro sebe glitch, díky němuž je možné se stát neviditelným a běhat nerušeně po mapě a likvidovat s mečem protivníky. A že nejdou aktivovat boosty během hraní? To už je jen třešnička na tomto dortu.

Pojďme k obsahu. Dalo by se říci, že Modern Warfare 3 je vůbec první Call of Duty v dvacetileté historii, která nepřináší žádné vlastní originální mapy. Vývojáři už před vydáním zmínili, že zařadí pouze šestnáct map z původního Modern Warfare 2 z roku 2009. Návrat ikonických map je určitě v pořádku, protože mnohé patří k tomu nejlepšímu, co série Call of Duty nabídla, navíc s nimi vývojáři hrají trochu na nostalgii, což funguje více než dobře. Přesto je absence úplných novinek chybou, protože nostalgie bude fungovat krátce, ale následně se hráči začnou ptát, jestli ta plná cena je adekvátní jen za balíček starých map, v nichž už mají nahrány stovky nebo možná i tisíce hodin. Které navíc byly jen drobně upraveny. Sem tam mají hezčí textury, více objektů, ale to je vše. Občas mi navíc přišlo, že starší verze vypadaly ještě o něco lépe, protože třeba barák, který měl díry po kulkách, nemá v nové verzi žádné známky poškození, a vůbec některým mapám trochu chybí ona původní atmosféra a osobnost. To jen dokládá, jak byl celý balíček dělán ve spěchu, aby se stihlo klasické listopadové vydání. Na některých mapách je i vidět, že nebyly původně navrženy pro některé režimy, takže mají šílené spawny a další neduhy s tím spojené. V první den navíc byly spawny na některých mapách ve vybraných režimech tak rozbité a nefunkční, že je museli vývojáři odstranit z rotace. To před vydáním neproběhl žádný test? Asi ne.

Pokud jde o multiplayerové režimy, vrací se všechny hráči oblíbené. Najdete tu klasický Team Deathmatch a Deathmatch/Free-For-All, ale také Search and Destroy, Domination, Hardpoint nebo Control. Přítomen je opět se třemi mapami i Ground War, jenž má být odpovědí Call of Duty na konkurenční Battlefield, ale pokud jde o mě, chybí mu jeho lesk, dobré vyvážení, více techniky a vůbec to, co hráči na sérii Battlefield mají rádi. Daleko lepší je vracející se režim War, v němž nejprve jeden tým útočí a snaží se zabírat body, následně dotlačit tank do cíle a zabránit odpálení atomovky, zatímco druhý tým se mu v tom snaží zabránit. Následně se role obrací. Já jsem si tento režim s kamarády docela oblíbil, ale jeho nevýhodou je, že má jen jednu jedinou mapu, která se celkem rychle ohraje. Úplnou novinkou v multiplayeru je 3v3v3 režim Cutthroat, jenž by se dal označit za rozšířený Gunfight. Je napínavý, dobře se hraje a s dobrým týmem jde o slušnou zábavu.

Zombie režim bojující se ztrátou identity

Zombie části jsem si v minulosti u Call of Duty her docela užil. Šlo o zábavné kooperativní zážitky, v nichž byla radost s kamarády likvidovat v kolikrát stísněných prostorech zástupy neustále hladových nemrtvých, a do toho odhalovat různá tajemství. Když jsem se dozvěděl, že za Zombie částí pro Modern Warfare 3 stojí studio Treyarch, které navíc oznámilo, že ji chce hodně inovovat a přinést spoustu změn, aby působila moderním dojmem, měl jsem docela velkou radost. Po zahrání ale docela rychle nadšení opadlo, protože stejně jako Kampaň působí Zombie v Modern Wardare 3 nedomyšleně, odflákle a nedodělaně. Navíc kvůli tomu, že jde jen o prosté Warzone s novou mapou Urzikstan se zombiemi, naprosto ztratil tento dříve parádní doplněk Call of Duty svoji identitu a bohužel i zábavnost. Jako kdyby pro Call of Duty bylo největším prokletím to, že se Warzone těší takové oblibě, protože na to následně dojíždí nejen kampaň a multiplayerová nabídka, ale také Zombie. Nejhorší na tom je, že ani po tomto selhání si člověk nemůže být jist, že se v Activisionu proberou a budou zase hráčům servírovat kvalitnější obsah, jenž by byl od Warzone spíše odstřižen a nevycházel z něj.

Jak už jsem zmínil výše, letošní Zombie režim pojmenovaný jako Operation Deadbolt se odehrává na nové připravované mapě pro Warzone s názvem Urzikstan. A vlastně se tento režim i dost podobně hraje jako DMZ, protože v každém zápase jste shozeni s kamarády nebo náhodnými hráči na mapu, a na ní následně musíte plnit kontrakty, hledat lepší vybavení a postupně se zlepšovat, aby bylo možné se dostat do těžších částí uprostřed mapy pro lepší odměny. Každý zápas trvá 45 minut, přičemž než skončí, musíte se úspěšně dostat pryč skrze extrahovací body na mapě, které se pokaždé mění. Na mapě ale nejste sami, jsou tam i další týmy hráčů, kteří se snaží o to samé, jako jste vy. I proto pak zombie režim připomíná spíše jen nějaký zombie event Warzone s jednoduchým příběhem, kterých už bylo několik, než plnohodnotnou originální část. Jen s tím rozdílem, že se nemůžete pustit do střetu s ostatními hráči. Ačkoliv režim má své momenty, ztratil naprosto kouzlo, protože mu chybí ony vypjaté střety v pečlivě navržených úrovních, ale také napětí a další prvky. Navíc, nyní si prakticky sami vybíráte, kde budou střety s nemrtvými probíhat, a když dojde na nejhorší, je jednoduché nasednout do auta a ujet.

Kromě výše popsaných problémů trpí Zombie režim na různé glitche, technické nedostatky a několikrát se mi stalo, že mi hra při jeho hraní spadla, takže jsem přišel o veškerý postup a nahrané vybavení. I proto si nedokážu představit, že bych se k hraní vracel. To, co dělalo v minulosti Zombie režim zábavné, je nenávratně pryč, a navíc nová verze je rozbitý nepořádek, který když náhodou funguje, tak po většinu času jen nudí.

Snaha co nejvíce podojit hráče, kvalitní vizuální zpracování

Vývojáři se z nějakého důvodu rozhodli letošní Modern Warfare 3 propojit v rámci jedné aplikace Call of Duty HQ s Warzone a loňským Modern Warfare 2. To ale přináší celou řadu problémů. Ten největší asi je, že kvůli tomuto řešení hra zabírá ještě více místa v konzoli, než tomu bylo v minulosti. A to že i v minulých letech nebylo Call of Duty zrovna malou hrou. Dále mi vadí celková nepřehlednost a neintuitivnost, ať už jde o výběr her či úpravu zbraní, a do toho navíc neustále vývojáři skrze vyskakující nabídky pobouzí hráče k nákupu nových skinů a battle passů, což je pěkně otravné. Zvláště u hry, která stojí 70 euro v základní verzi, a už tak je vzhledem ke své kvalitě a obsahu značně předražená. Opravdu nechápu, proč mi hra po každé dohrané hře musí skákat na Battle Pass, ačkoliv ho zakoupený nemám. Takto otravné tlačení do dalších nákupů nemají ani mnohé free-to-play hry, u kterých by to člověk asi i toleroval. Je to ale jen další důkaz toho, že Modern Warfare 3 nebylo děláno pro potěšení fanoušků, ale z chamtivosti a snahy hráče co nejvíce odrbat a podojit. Vzhledem k prodejům se to vývojářům a Activisionu podařilo na podtrženou jedničku.  

Protože je Modern Warfare 3 spíše jen rozšířením loňského Modern Warfare 2 a ne úplnou novinkou, kterou by vývojáři postavili od naprostých základů, nečekejte žádný výrazný posun po vizuální stránce. Na druhou stranu je nutné zmínit, že vývojáři mají v rukou moderní solidní technologii, která dokáže vykouzlit na velké televizní obrazovce opravdu pěknou podívanou, takže ani nebyl důvod něco zásadně měnit nebo překopávat. Nejvíce zaujmou detailní modely postav s fantastickými animacemi i mimikou, jednou z nejlepších, jakou sem v akčních hrách doposud viděl. Detailní jsou ale i lokace, přímo výborné je pak nasvícení a různé efekty, kterými se jako v předchozích dílech ani trochu nešetří. Protože je engine už několik let optimalizován pro různé platformy i počítače s nejrůznějšími konfiguracemi, Modern Warfare 3 běží po celou dobu svižně, ať už v režimu 60fps nebo v režimu podporujícího 120fps, u něhož se ale musíte spokojit s nižším rozlišením a celkovou horší kvalitou. I proto jsem kampaň hrál s veškerými detaily, zatímco multiplayer pak s vyšším frameratem pro co největší plynulost.

Call of Duty: Modern Warfare 3 působí ve všech směrech nedodělaně a uspěchaně, vydané pouze s cílem vytáhnout z hráčů snadno další peníze, ať už za samotný nákup nebo následným pořizováním Battle Passů a kolikrát šeredných skinů, které se do série vůbec nehodí. Hru od naprosté hanby zachraňuje pořád slušný gunplay a některé dobré momenty v multiplayeru. Kampaň ale selhává ve všech směrech, multiplayer postrádá inovace a nové mapy, do toho ho trápí řada chyb, a zombie sice potřebují inovaci, ale rozhodně ne tu k horšímu. Fanoušci asi neodolali a Call of Duty: Modern Warfare 3 si už pořídili, ale ostatní musím před tímto tak trochu podvodem na hráče varovat. Za plnou cenu vážně nestojí.