Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

Očekávání Borderlands 3 nemohla být v posledních týdnech větší, zvláště když vývojáři masírovali své fanoušky výbornými trailery a velkou reklamní kampaní. Ostatně série se na naše obrazovky vrací po mnoha letech. A už rovnou mohu prozradit, že jde o návrat zdařilý, ačkoliv se sem tam nějaká ta muška vyskytne. Začnu ale u příběhu, který na předchozí události moc nenavazuje a nabízí s oblíbenými hrdiny nové originální dobrodružství ve skvělém univerzu, točící se kolem dvou nových padouchů. Těmi jsou dvojčata Troy a Tyreen Calypso, která se snaží ovládnout vše, co je ve vesmíru, a to díky velké síle v tajných Vaultech. Na tuto kostru se pak nabalují další problémy, zápletky jednotlivých postav, řada z nich se vrací z předchozích dílů, ale nechybí ani zcela nové, i osobitý humor, který k sérii neodmyslitelně patří. Vývojáři se opět nebojí dělat legraci ze současné situace, ale také jiných her, filmů či seriálů. Odkazů či easter eggů je přítomna celá řada. Je pak na každém, jak mu tento dost specifický styl humoru, mnohdy jdoucí až za pomyslnou čáru, sedne. Mně třeba nevadil a sem tam jsem se i zasmál. Příběh jako takový, ačkoliv je v základu jednoduchý a motivace hlavních padouchů dost přímočará, určitě neurazí a má solidní tempo až do velkého finále. Navíc se mi líbilo, jak jsou jednotlivé postavy napsány a mnohé jsem si za dobu hraní oblíbil.

Když hru zapnete a podíváte se na úvodní filmeček, dostanete se na výběr postav. Jde prakticky o nejdůležitější rozhodnutí, které definuje vás herní styl. Postavy se tedy neliší jen svým vzhledem, ale také unikátními schopnostmi a vlastnostmi. Ať už to bude expert na gadgety Zane, Amara využívající magické schopnosti, Moze se svým mechem nebo FL4K s mazlíčky, každý hrdina je něčím zajímavý, je zábava za něj hrát, má vlastní tři stromy s dovednostmi, ale hlavně je použitelný v boji a skvěle navržený pro týmové hraní. Mojí oblíbenou postavou se nakonec stál Zane, který umí vytvořit dvojníka, případně si před sebe hodit štít, ale má i řadu dalších zábavných vlastností. Už nyní se dotknu trochu end gamu, protože když hru dohrajete, můžete svému hrdinovi zvedat další statistiky skrze Guardian rank, aby byl ve střetech s protivníky ještě silnější a nebezpečnější. Dohráním příběhu a vylepšením všech schopnosti v jednotlivých stromech tedy nic nekončí.

V posledních dnech se na internetu hodně diskutuje, jestli je nebo není špatně, že je třetí Borderlands 3 podobný svým předchůdcům. Na toto jednoznačná odpověď neexistuje, a vlastně je tak podobný svým předchůdcům? Od první minuty je jasně vidět, že vývojáři z Gearboxu tu jeli hodně na jistotu, ale to je ve výsledku asi i dobře, protože formulka stále funguje skvěle. Ostatně kdyby nefungovala, jen těžko by měl druhý díl takový zástup fanoušků i dnes. Povedený základ ani popravdě nebylo nutné měnit, takže tu máme opět velmi rychlou akci plnou humoru, lootu a zábavných postav, což bylo následně obohaceno o řadu menších či větších novinek, k nimž se ještě dostanu. Borderlands 3 tedy rozhodně není Borderlands 2, jde o klasický evoluční skok v rámci série, navíc celkem slušivý. A za toto rozhodnutí budou fanoušci rádi, ale nejen oni. Borderlads 3 je i skvělý vstupní bod pro nováčky, a to i díky svému modernějšímu pojetí nebo většímu důrazu na online prvky. Na druhou stranu je pořád možné ho hrát i offline, protože veškerý postup se neukládá vývojářům na server, ale vám do konzole. 

Borderlands 3 se tentokrát už neodehrává jako předchozí díly jen na Pandoře, ale budete cestovat i na další planety a zajímavá místa v koutech vesmíru. To je obrovská změna oproti předchůdcům a je na ní vidět, jak velké ambice nyní vývojáři z Gearbox Software měli. Výsledek je opravdu ohromující, protože každá planeta nabízí většinou hned několik obrovských plácků, které můžete prozkoumávat, plnit v nich hlavní úkoly i hromadu vedlejších úkolů či aktivit. Hlavní mise jsou většinou lineární s nějakým tím bossem na konci, ale zároveň jsou nápadité a je radost je plnit. Vedlejších misí je několik desítek, jsou překvapivě kvalitní a mají i potřebnou hloubku, mnohdy bych ani neřekl, že slouží jen jako vedlejší náplň. Jsou důležitou součástí hry, protože obohacují příběh, prozrazují více o jednotlivých postavách a vůbec dobře obohacují už tak bohaté univerzum, do něhož je radost se vracet. Mají stejnou funkci jako ve třetím Zaklínači. 

Strukturou se Borderlands 3 podobá třeba Destiny, ale svým rozsahem nechává hru od Bungie daleko za sebou. Velkou devízou jednotlivých planet je i jejich jedinečný vzhled, rozmanitost a fantastický design míst, která postupně v rámci příběhu navštívíte. Neustále je na planetách co odhalovat, a ačkoliv jsem se je snažil prozkoumat v posledních dnech co nejvíce, řada míst mi stále zůstala utajena, a už nyní se těším, až se vydám na jejich průzkum. Tohle se vývojářům z Gearboxu opravdu povedlo, protože jen těžko byste v současnosti hledali nějakou větší a výpravnější střílečku s takovým citem pro detail. V tomto odstavci se ještě musím zmínit o lodi Sanctuary III, na níž se mezi hlavními misemi vracíte a je takovým vaším domovem, kde získáváte nové úkoly, máte NPC postavy, automaty s vybavením, obchodníky a další důležité věci. Loď má přiměřenou velikost, abyste moc nebloudili, navíc je snadno zapamatovatelná, takže po několika minutách přesně víte, kde se co nachází.

Největší devízou Borderlands 3 je pestrá nabídka zbraní i výborný gunplay.

Ačkoliv planety se svými aktivitami jsou skvělé, tak hlavními hvězdami hry Borderlands 3 jsou bez jakýchkoliv diskuzí zbraně, hodně zbraní. To pochopitelně není pro fanoušky velké překvapení, protože na nich už stály předchozí díly. Jako v nich i nyní vám padá nepřeberné množství zbraní různých kvalit, od samopalů, pistolí, brokovnic, kulometů nebo pušek. Každá zbraň je většinou originální. Neliší se tak jen vzhledem, ale hlavně vlastnostmi, elementem i chováním. Některé mají i unikátní a vtipné animace. Měl jsem třeba samopal, který když se přehřál, tak jsem ho na schlazení postříkal menší pistolkou s vodou. Podobných detailů je ale ve hře daleko více a každý vždy určitě potěší. Se zbraněmi se pojí i výborný pocit ze střelby a gunplay jako takový s parádním pohybem po úrovních, pro který se nechali vývojáři inspirovat u Destiny, Call of Duty a jiných moderních stříleček. Vyplatilo se, protože zbraně je radost používat, přičemž likvidace Banditů ještě nikdy nebyla v rámci série Borderlands zábavnější. Oproti druhému dílu má třetí díl i jiné vybalancování zbraní, takže zatímco třeba sniperky jsou celkem slabé a moc jsem si je tu popravdě neoblíbil, tak pistole dostaly obrovský boost, a docela jsem si oblíbil i smgčka, hlavně tedy plamenomet, který do této kategorie patří. Je s ním sranda hrát, protože je jednak silný, ale vidět hořící protivníky se jen tak neokouká. 

Hodně zbraní bude potřeba, protože neustále vám budou křížit cestu nepřátelé. Většinou jde o posluhovače hlavních padouchů, tedy Banditi, kterých je řada druhů a je třeba se učit, kde mají slabiny a jaká strategie na ně platí. Kromě nich jsou na planetách i další potvory, od velkých komárů po další kreatury, před nimiž je třeba si dát obrovský pozor. S rozmanitostí nepřátel jsem celkem spokojen, stejně tak s jejich umělou inteligencí. Ta je solidní a neurazí, navíc jsem si po celou dobu nevšiml žádného problému s ní spojených. Samotnou kapitolu pak tvoří bossové. Ti jsou celkem rozporuplní, protože ačkoliv souboje s nimi vypadají kolikrát epicky, tak postrádají nějaké hlubší mechanismy. Bossové tak jsou jen takovými těmi houbami, které požerou hromadu olova, což je určitě škoda. Vývojáři určitě mohli souboje s bossy udělat zajímavější. Neříkám, že jsou bossové úplně špatní, ale já jsem třeba od nich čekal více.

Celý Borderlands 3 je možné si užít v jednom hráči a nemusíte mít tedy pro žádnou aktivitu kamaráda. To určitě hodně hráčů uslyší rádo, ale je faktem, že v kooperaci je vše zábavnější (je přítomna i split-screen podpora), protože rázem můžete na likvidaci nepřátel využívat schopnosti různých postav a tím je rychleji likvidovat. Že hra staví na online prvcích je vidět od první minuty, kdy vám na levé straně vyskakují dosažené úspěchy kamarádů. Ty následně můžete zvát na pomoc, případně celý průchod hrou. Veškerý postup se všem hráčům v relaci započítává, což je pochopitelně skvělé. Dokonce se mi líbí skutečnost, že se počítá každému veškerý obsah, i ten, k němuž nemusí mít přístup. Já jsem třeba byl už dále v kampani, a protože chtěl kamarád zkusit kooperaci, dohrál několik pozdějších misí se mnou. Když se k nim následně dostal, hra mu nabídla, jestli je nechce přeskočit, když už je dokončil, což je samozřejmě skvělé. Nemusel je znovu opakovat sám. Ono vybalancování v kooperaci je celkově skvělé, protože se hráči s odlišnými levely nemusejí bát, že by měli Borderlands 3 odlišně těžký, jako je tomu u jiných podobných her. Na tomto je vidět, že si dali vývojáři velmi záležet a ve výsledku tu máme systém, který funguje naprosto skvěle a jen těžko by na něm něco někdo měnil.  

Není pochyb o tom, že Borderlands 3 patří do žánru lootovacích stříleček, kde je v současnosti obrovská konkurence. Máme tu Destiny 2, The Division 2 a uzmout kousek z koláče se pokusilo i BioWare s Anthemem. To je ale jen začátek. Přesto srovnávat Borderlands 3 s těmito hrami není úplně na místě a záměrně jsem se mu během své recenze vyhýbal. Zatímco zmíněná konkurence se zaměřuje kromě lootu na end game obsah a další hromadu aktivit, Borderlands 3 je v tomto trochu hrou ze staré školy, protože u ní hraje důležitou roli hlavně bohatá a propracovaná příběhová kampaň. Ta sama o sobě vydrží na nějakých 25 hodin čistého času, když budete sami nebo s kamarády spěchat. To je skvělý výsledek. 

Po dohrání se vám pak naskytne jen možnost chodit vedlejší mise na vyšší obtížnost, případně si dát end game aktivitu Proving Grounds. Podle vývojářů jde o menší dungeony, ale ve výsledku v této aktivitě musíte vyčistit pár menších plácků od nepřátel a střetnout se s menším bossem, za jehož hlavu si můžete odemknout truhlu s odměnou. Musím se přiznat, že tato aktivita mě vůbec neoslovila a nenabízí ani dostatečnou odměnu, abych ji musel točit neustále dokola, což platí i o druhé endgamové aktivitě Circle of Slaughter. Jde vlastně o takovou hordu, kde postupně ničíte stále silnější protivníky a po smrti začínáte znovu. To je pochopitelně i menší zklamání, protože pak už Borderlands 3 nic více nenabízí a vlastně jde v současnosti jen o hon bez konkrétního cíle za lepším vybavením. Je tedy otázka, jestli tohle uspokojí hardcore hráče, kteří si v posledních letech zvykli na těžké výzvy v Destiny nebo Divisionu. I přes zatím omezený end game obsah ale nic nemění na tom, že Borderlands 3 nabízí zábavu na desítky hodin a za své peníze dostanete adekvátní porci obsahu.

Protože bych chtěl recenzi zakončit na pozitivní vlně, ostatně mám z Borderlands 3 dobrý pocit a hru jsem si užíval, nemohu ignorovat řadu technických problémů, s nimiž jsem se musel během hraní prát. Borderlands 3 by si dle mého zasloužil ještě tak jeden nebo dva měsíce ladění, protože bugů je na můj vkus docela dost, někdy se mi dokonce bugnul quest, takže jsem musel hru s kamarády vypnout a následně zapnout, aby se načetl poslední checkpoint. To by se určitě dít nemělo, stejně jako pravidelné sekání v kooperaci, vypadávání zvuku, případně padání celé aplikace. Kapitolou pro sebe je pak inventář, který je zasekaný, pomalý a vybrat úkol bez vztekání je nemožné. Přitom se jedná o tak viditelné a jasné chyby, u nichž prostě nepochopím, že se ve finální verzi vyskytují. Nejde většinou o nic náhodného. Snad brzy vyjde update a tyto problémy vyřeší, protože určitě dobrou vizitku vývojářům nedělají.

Protože druhý a třetí díl Borderlands od sebe dělí dlouhých sedm let, je skok ve vizuálním zpracování jasně patrný na první pohled. Postavy jsou detailnější, mají lepší animace, prostředí má rovněž více detailů a určitě zaujmou i nejrůznější velmi pěkné efekty. Vizuální zpracování s opět pěknou komiksovou stylizací neurazí, ba naopak, Borderlands 3 je jednou z her, na níž se dobře dívá po celou dobu. Celou dobu jsem ji testoval na konzoli PlayStation 4, kde máte na výběr ze dvou režim. Co se kvality vizuálního zpracování a plynulosti týče, ale musím říci, že jen jedna je nakonec použitelná. Začnu tou, na níž by měl každý raději zapomenout. 4K režim sice má vše vyhlazenější (hra nativně v tomto rozlišení neběží) a snaží se o 30 fps. Jenomže tohoto čísla po většinu času nedosahuje a vlastně se mu ani nepřibližuje, takže jde o dosti trhaný zážitek. To režim, který se zaměřuje hlavně na framerate a rozlišení 1080p, je úplně jiné kafe. Hra sice v něm neběží v plynulých 60 fps, ale většinou je framerate někde mezi 40-60 snímky, záleží na scéně a situaci. Přesto jde o slušně plynulý zážitek, díky němuž není problém si hru dobře užít. Pokud doma máte PlayStation 4 Pro, doporučuji vám se na 4K vykašlat, protože ve výsledku o moc lépe hra v něm nevypadá, ale přijdete o plynulý zážitek. Co se mi na Borderlands 3 líbí, je skvělý soundtrack s řadou kvalitních skladeb, které se neopakují, no a kvalitní je i ozvučení, ať už jde o svět, střelbu či výbuchy. Povedl se i dabing, jenž byl vždy u série Borderlands na vysoké úrovni, a zde tomu není jinak.

Borderlands se vrátil ve velmi dobré formě a na fanoušky čeká doposud největší vesmírné dobrodružství. Vývojáři potřetí servírují zábavnou lootovací střílečku, která neztratila nic ze svého kouzla a nabízí dlouhou kampaň i řadu pestrých vedlejších úkolů, během nichž se můžete vyblbnout sami nebo s kamarády díky skvěle fungujícímu kooperativnímu režimu. Všem fanouškům série i lootovacích stříleček mohu nákup Borderlands 3 doporučit. Je jen škoda několika drobností a technických problémů, protože hodnocení mohlo být ještě o kousek lepší.