Recenzovaná verze: Playstation 3

Klišovitá, ale zábavná kampaň
Jako první mnozí z vás určitě zapnou část pro jednoho hráče, která byla v minulém dílu jen do počtu, a pokud čekáte, že se něco dramaticky změnilo ve čtvrtém dílu, budete asi lehce zklamáni. Několik změn k lepšímu tu je, ale ve výsledku pochopíte, že hlavní kouzlo Battlefieldu 4 je někde jinde. V části, o níž se teprve zmíním. Každopádně příběh se točí kolem konfliktu mezi Spojenými státy a Ruskem, do čehož vstupuje admirál Cheng, který se snaží svrhnout čínskou vládu. To nevěstí nic dobrého, a tak musí být jeho konání ukončeno. V tom mu má zabránit hlavní hrdina Sgt. Daniel Recker i se svojí jednotkou. Příběh je tedy klasické válečné klišé, které není ve výsledku ani moc zajímavé, možná i proto, že je vše hodně předvídatelné, takže vás moc následných událostí nepřekvapí. Dobře alespoň působí herecké výkony několika hlavních i vedlejších postav, které jsou uvěřitelné a vypadají reálně, což nebývalo v minulosti příliš zvykem. Vývojáři se během hraní snaží na hráče házet i emotivní scény, ale ne vždy je dopad takový, jaký si asi představovali. Samozřejmě, když se daří, bude vás mrazit po celém těle. Třeba ale populární scéna s uříznutím nohy, kterou znáte určitě z prvního traileru, působí ve výsledku docela komicky, o to více, když se dotyčný bez obvazů následně dobelhá téměř sám do auta, přičemž z něj krev cáká na všechny strany. Battlefield 4 tak jen těžko můžete brát vážně, i když se o to celou dobu snaží.

Zatímco na příběhu Battlefield 4 lehce ztrácí, vše dohání naštěstí hratelností a obsahem. Zatímco příběhová kampaň ve třetím dílu byla taková nemastná neslaná, snadno zapomenutelná, zde je to jedna velká jízda bez hluchých míst a s kolikrát až dech beroucími scénami až do závěrečných titulek. Vývojáři servírují rozmanitou hratelnost se zajímavými misemi, během kterých vás čekají nejen hektické přestřelky, ale také si zařídíte nějaké to vozidlo nebo člun na moři, což míchá dohromady velmi chutnou akční směs. Za skladbu misí si vývojáři rozhodně zaslouží plus, navíc musím pochválit i občasné rozlehlejší plácky, na kterých máte daleko větší volnost, a možnosti zkoušet na nepřátele různé taktiky. Právě tady si uvědomíte, že Battlefield ještě není úplně dalším Call of Duty, a je možná škoda, že takových míst je tu spíše méně, než více.

Celkově vás bude čekat sedm spíše delších kapitol, během kterých můžete získávat různá ocenění, sbírat intely nebo odemykat si nové zbraně, takže pro ty největší fanoušky tu znovuhratelnost je slušná, ale moc si nedovedu představit, že by ostatní tyto bonusy nějak nutili vše rozehrávat znovu. Sběratelské věci nezakrývají bohužel jeden podstatný nedostatek v podobě herní doby, protože všech sedm misí dohrajete na Normal obtížnost pod pět hodin. Protože hraní baví, takto krátká kampaň určitě hodně zamrzí.

Ačkoliv je akce ve čtvrtém Battlefieldu hodně rychlá, rychlejší než v předchozím dílu, vývojáři si jdou pořád svojí cestičkou, co se týče zbraní. Střelba ze zbraní zde není čistě arkádová, jako u konkurence, ale opět je nutné střelbu dávkovat, což přidává trochu té realističnosti, a proč to neříci, i zlepšuje zážitek ze střelby a samotného hraní. K vyzkoušení máte nejen pistole, ale nejrůznější samopaly, brokovnice a samozřejmě přijde i na řadu něco těžšího. Každá zbraň se chová trochu jinak, takže s každou hračkou je nutné se nejdříve seznámit, což zpravidla trvá několik desítek vteřin.

Pokud si dobře pamatuji, u třetího Battlefieldu jsem hodně nadával na umělou inteligenci, kterou prakticky nepřátelé postrádali, a kolikrát jen běhali pod vaše hlavně jako na porážku. Docela jsem byl zvědav, jestli tento neduh přetrvá i do finální verze. Z trailerů umělá inteligence vypadala v pořádku, ale jak na tom je, to se pochopitelně pozná až z vlastního hraní. Zde ovšem můžu říci, že vývojáři rozhodně jdou dobrým směrem, protože umělá inteligence je skutečně lepší a nepřátelé nepůsobí dojmem chromých oveček, které běhají na porážku. Ano, občas se stane nějaký ten kiks, ale nejsou tak časté, nepřátelé jsou navíc po většinu hry hodně agresivní, takže vám nic nedarují. Tady kolikrát zjistíte, že naběhnout na ně stylem Call of Duty se moc nevyplácí, protože takto budete mnoho částí opakovat i několikrát. Vždy musíte jít pomaleji, daleko taktičtěji a využívat i své kolegy na bojišti, kterým můžete dávat jednoduché příkazy. Kolegové navíc hodně situací řeší sami, takže určitě pomáhají a neslouží jen na okrasu.

Umělá inteligence je v pořádku, ale co vývojářům nedělá dobrou reklamu, jsou všelijaké bugy a nedodělky, které hru doprovází. Prolínání textur by se dalo ještě odpustit, na vše čas není, ale že se nepřátelé propadávají do zdí nebo do země, to už odpustit pochopitelně nelze. Bugu je ještě daleko více a trochu se tak potvrzují slova jednoho z testerů, který říkal, že se na mnoho věcí nedostalo, protože hra musela být venku stůj co stůj před novým Call of Duty. Je to vidět, další měsíc nebo dva ve vývoji by ji určitě prospěl.

Klasicky vynikající multiplayer s několika inovacemi
Singleplayerová kampaň na moc dlouho není, ale Battlefield 4 je pochopitelně o něčem zcela jiném. Je to převážně hra zaměřená pro hraní ve více hráčích online, a je to na ní vidět hned od prvního okamžiku. Pokud jste hráli třeba předchozí díl, asi vás moc nepřekvapí, že tu máte několik herních režimů, do kterých se můžete skrze rychlou volbu připojovat – je tu i klasická možnost hledání serverů. Připojování je v posledních dnech rychlé, servery nepadají, jako hned na začátku, takže se dá slušně zabavit. Jen je potřeba zbavit hru ještě docela dost bugů, které se sem tam objeví, a mají vliv i na váš progres, protože několikrát se mi stalo, že se statistiky nezapočítaly, nebo alespoň ne všechny. Snad tedy se vše v dalších dnech dorovná a budeme si moci hru jen užívat. V současnosti má ale do ideálního stavu vše daleko.

Hned na začátku musím říci, že ačkoliv je herní základ pořád stejný a obohacený jen o lehčí novinky, vše je neskutečně zábavné, svým způsobem i originální, protože se vývojáři nesnaží kopírovat bezhlavě konkurenci, ale jdou si svoji vlastní, možná i pro virtuální vojáky lepší cestou. Souboje jsou hektické, plné bortícího se zdiva nebo létajících třísek, vše navozující naprosto jedinečnou atmosféru, která je opravdu Only on Battlefield.

Battlefield 4 sem tam překvapí nějakou tou novinkou, o níž se vyplatí napsat pár řádků. Pokud jste sledovali propagační videa, asi vám neunikla vychytávka Levolution. Ta během hraní dynamicky mění mapy, alespoň by tedy měla, ale výsledek není zase tak revoluční, jak se snaží tvářit, protože nemá takový vliv na samotné hraní, jak by si asi vývojáři přáli. Je sice fajn, že sem tam se něco změní, případně se zhroutí mrakodrap, ale to je zhruba vše. Vše je spíše na efekt, jednou nebo dvakrát samozřejmě vykřiknete nadšením, ale pak nějak s tímto už počítáte, takže případnými změnami budete počítat a automaticky se na ně adaptujete. Daleko větší novinkou je režim velitele, který se vám odemkne po desátém levelu, vývojáři zřejmě nechtěli, aby se velitelem stal kdejaký amatér, který by na začátku jen tápal, a možná právě po něm začíná v Battlefieldu 4 ta pravá zábava. V režimu velitele z ptačí perspektivy rozdáváte svým kolegům na bojišti příkazy, ale i jim pomáháte. Jen vzájemná spolupráce tak ve výsledku vede k úspěchu. Režim velitele je rozhodně vítanou novinkou, která hraní oživuje, dělá ho zajímavějším a samozřejmě i lepším.

Verze hry pro současné konzole zvládne maximálně 24 hráčů na jedné mapě, pokud toužíte po větší vřavě, musíte si počkat pár týdnů. Každopádně vývojáři naservírovali několik zajímavých herních režimů, které vám vydrží, no na hodně dlouho. Navíc nejde říci, že by byl některý zbytečný, všechny jsou zábavné a dají se v nich klidně nahrát desítky hodin. Pojďme ale pěkně popořadě. Jako první je tu mód Team Deathmatch, v němž si můžete natrénovat střelbu, protože akce v něm nikdy nepřestává, což je dáno i velikostmi map, které jsou spíše menšího charakteru, jako v ostatních režimech, až pochopitelně na ten hlavní. V Team Deathmatch vyhrává vždy ten tým, který nasbírá zabitími nejvíce bodů. Klasikou a herním režimem, který bude asi nejvíce hraný, je nakousnutý Conquest. V něm se dva týmy řežou o několik bodů na mapě, které musejí zabírat, aby ubíraly z bodů soupeře. Zde už jsou pochopitelně velké mapy, na kterých můžete využívat nejrůznější dopravní prostředky, džípy to začíná a končí tanky, helikoptérami nebo čluny, s nimiž můžete bránit své zabrané vlajky z vody. Právě Conquest se nejvíce odlišuje od své konkurence, a je dobře, že na něj vývojáři moc nesahali, jen připravili nové mapy, které svým designem se pro válčení hodí, mají velmi dobrý design, navíc se jen tak neohrají. Jsou navíc dobře zapamatovatelné i při své velikosti, což je jednoznačně plus. Mezi další velké týmové režimy, které se zde vrací, patří oblíbený Rush, ale také Squad Deathmatch a můj favorit Domination, kterého jsem nahrál několik hodin, a královsky jsem se bavil.

Vývojáři z DICE připravili i dva úplně nové herní režimy, které jsou docela zajímavé a určitě obohacují multiplayerové hraní nového Battlefieldu. Prvním novým režimem je Defuse, v němž musí jeden tým položit bombu na A nebo B, zatímco druhý se v tomto snaží zabránit. Háček je v tom, že pokud zemřete, je to pro vás konečná a musíte počkat na další kolo. Daleko více si tak musíte dávat pozor na vlastní život. Něco ve stylu populárního Counter-Striku, jen tedy na rozdíl od něj se mnoho her zvrtne v klasický Team Deathmatch, bomba je totiž pokládána minimálně – není prostě šance. Druhým novým režimem je Obliteration, v němž oba dva týmy bojují o bombu, která se objeví vždy ve středu mapy, když ji jeden tým získá, musí s ní pelášit na cíle druhého týmu a zničit je. Docela zábavný režim, několik kol jsem v něm nahrál a patřičně si je užil, navíc tu hodně musíte spolupracovat s týmem, takže zábavnost je hodně ovlivněna i kolegy, s nimiž hrajete.

Jak postupně hrajete, odemykáte si nejrůznější medaile, odznáčky, ale i zbraně, takže motivace pokračovat v hraní je hodně vysoká. Ona hra by vás samozřejmě držela svoji zábavností i bez této všelijaké omáčky, ale je dobře, že novými zbraněmi i jejich úpravou se alespoň lehce mění pro vás hratelnost. Třetí díl přišel s Battlelogem, v němž si můžete prohlížet veškeré své statistiky na konzoli, PC, tabletu nebo chytrém telefonu, případně je porovnávat s kamarády. Je tu možnost si zakládat i klany, případně si můžete spravovat zbraně, upravovat je a tak dále. Celý Battlelog nedoznal od minula moc změn, co se týče designu, ale vše vynahrazuje spíše novinkami ve funkčnosti, takže asi bude každý spokojen.

Audiovizuální zpracování na jedničku
Battlefield 4 je postaven na novém Frostbite 3 enginu, který je určen převážně na konzole nové generace. Je tak jasné, že na současných konzolích muselo dojít k několika velkým kompromisům, ale ani ta hra nevypadá vůbec špatně. Určitě patří mezi nejhezčí konzolové střílečky, obdivovat budete znovu především parádní osvětlení, které by si mohli vývojáři z DICE nechat patentovat, a rovněž výbornou destrukci prostředí. Za co musím vývojáře pochválit, je stabilní framerate, který viditelně klesne jen v několika málo scénách. Je až neuvěřitelné, že se vše hýbe velmi dobře a nemá větší problémy. Maximální možné známky si ale zaslouží ozvučení, které je zvláště na kvalitním domácím kinu naprosto kulervoucí. Během hraní budete obdivovat precizní zvuky zbraní, výbuchů, uslyšíte i křik nepřátel nebo kolegy, kterým se nebude zrovna dařit. Sem tam navíc zazní i nějaká ta klasická skladba, která je sice povedený, ale soundtrack není moc obsáhlý. To ale rozhodně není mínus, které bych mohl zrovna hře jako Battlefield 4 vyčíst, protože ta hlavně sází na autenticitu válečné vřavy. V rámci možností se vývojářům povedl i dabing postav v hlavní kampani. Určitě neurazí.

Battlefield je v prvé řadě multiplayerová záležitost, která v novém dílu přináší osvědčenou hratelnost obohacenou o několik novinek, které ji osvěžují. Ve výsledku tak nevadí, že nějaké větší revoluce jsme se nedočkali, když se opět jedná o skvělou zábavu na spoustu večerů. Příběhová část tu je klasicky jen do počtu, i když je oproti předchozímu dílu zábavnější a propracovanější. Klidně bych udělil hře za multiplayer devítku, ale vývojáři budou muset v následujících týdnech ještě mnoho věcí doladit, protože na můj vkus je tu až přespříliš bugů.

Obrázky u recenze nepocházejí z verze pro Playstation 3