Recenzovaná verze: PlayStation 5

Vydání jakékoliv detektivní dobrodružné hry je vždy takovým malým svátkem, alespoň pro fanoušky. Pevně v rukou tento žánr drží v posledních letech především ukrajinské studio Frogwares s legendárním Sherlockem Holmesem. Vývojáři ze studia Microids se ovšem nyní rozhodli obohatit žánr o nový přírůstek a vytasili se rovnou s těžkým kalibrem, neboť si dali za cíl vytvořit kvalitní detektivní titul s celosvětově známým detektivem Herculem Poirotem v hlavní roli. A aby toho nebylo málo, tak zvolili vůbec nejznámější příběh od Agathy Christie.

„Proboha! To už jsem několikrát četl nebo viděl“, pomyslí si většina z vás a bude na populární Orient Expres koukat skrze prsty. Tuto obavu jsem měl na samém začátku také. Věřím, že velká část z vás rozuzlení příběhu zná, a to i díky novému filmu z roku 2017, v němž si zahráli herci jako Johny Depp, Daisy Ridley či Michelle Pfeiffer. Jenže v tomto ohledu je velmi překvapivé, že tvůrci se znalostí předlohy počítají a nabízejí také něco navíc, co fanoušky dokáže překvapit. Než se začnete křižovat nad tím, že zasažení do děje v takto populárním díle by mělo být tvrdě trestáno, pokusím se celou situaci objasnit.

Hra je rozdělena celkově na 13 kapitol, a v prvních osmi z nich se připravte na to, že budete hrát příběh, který už zřejmě znáte. Jen vývojáři během těchto kapitol využívají nových hádanek a prvků, které z původní předlohy na vás nevybafnou. Po osmé kapitole skončí notoricky známý příběh, ale hra bude pokračovat dál. Nechci tu příliš spoilerovat, a tak se detailnímu popisu vyhnu, ale už jen to, že hra umožňuje kromě Poirota hrát za další postavu, naznačuje, že tentokrát to bude trochu jinak. V tomto ohledu musím autorům zatleskat, protože přidaný příběh umně navazuje na ten, který už známe, a velmi dobře jej doplňuje a přidává pomyslnou třešničku navíc, aniž by tím byla myšlenka děje zneuctěna nebo dokonce zašlapána pod kola Orient Expresu.

V základu je detektiv Poirot vystaven poměrně náročnému úkolu. Zatímco si shodou okolností užívá jízdu luxusním Orient Expresem, dojde v jednom z kupé k vraždě muže. Bodných ran je poměrně mnoho a nic nenasvědčuje tomu, že by měl být vrah odhalen. Vlak se navíc díky lavině ocitá v situaci, kdy se nemůže z kolejí pohnout, a to je ideální příležitost k tomu, aby Hercule Poirot využil svých detektivních dovedností a pokusil se této záhadě přijít na kloub. Hra se v drtivé většině času odehrává v Orient Expresu, kde Poirot dostává možnost vyslechnout všechny zúčastněné, a jeho velmi oblíbenou kratochvílí se stává také prohledávání cizích zavazadel a přihrádek. K jeho smůle, až neuvěřitelně velká část cestujících své drahocenné předměty schovává do nejrůznějších mechanických zařízení a hlavolamů, které není tak snadné otevřít.

Musím říct, že jsem byl samotnými hádankami poměrně překvapen, a to v dobrém slova smyslu. Jsou nápadité a tvůrci se snaží, aby se principy jejich řešení zase tolik neopakovaly. Hádanky jsou navíc vymyšlené tak, že pokud se na chvíli zastavíte a popřemýšlíte o nich, tak se po chvilce dostanete dále. Osobně jsem měl největší problémy s otevíráním sejfů, kdy je na to trochu specifický postup a ve dvou případech jsem si zkrátka nevěděl rady. I na to ale autoři myslí. V případě, že se hráč dostane takzvaně do slepé uličky a neví si rady, může využít vícestupňové nápovědy. Hra vám nejprve jemně napoví, na co se zaměřit nebo vám část hlavolamu ukáže, a pak je na vás, zda si necháte zbytek odkrýt nebo na to přijdete sami. Sám jsem měl ale několikrát během hry skutečnou radost z toho, že jsem na řešení přišel sám bez jakékoliv pomoci.

Speciálním prvkem hry je myšlenková mapa, kterou se nejspíše autoři inspirovali u konkurenčního Sherlocka. Na ní si můžete kdykoliv zobrazit veškeré získané stopy, a navíc se vám veškeré informace postupně spojují a Poirot z nich vyvozuje závěry k vyšetřování. Občas budete přinuceni do myšlenkové mapy vstoupit, a v případě oranžové značky u některé z vyšetřovacích větví bude potřeba provést interakci. Ta následně spustí minihru, v níž například musíte zvolit správnou možnost z několika nabízených. V jiném případě pak budete skládat 7 dílků příběhu v logické posloupnosti, abyste vydedukovali, co přesně se v dané situaci odehrálo.

Autoři si plně uvědomovali fakt, že tituly s Hercule Poirotem zřejmě nikdy nebudou typickým mainstreamem, a dle toho ke hře přistupovali. Faktem totiž zůstává, že hra je navržena tak, aby si ji zkrátka mohl užít každý. Kdo chce, tak plní poslušně veškeré hádanky a bude si nad nimi pár minut lámat hlavu, stejně tak s analýzou jednotlivých podezřelých a dalších miniher. Jiní hráči však budou zvědaví jen na příběh, a tak si nechají u většiny hádanek poradit, ale hru si dle mého užijí i tak, protože dějově je skutečně velmi dobrá, a to i s oním přídavkem, o kterém jsem se již zmiňoval.

Co už je pak na subjektivním posouzení, tak to je výtvarný styl, kteří autoři zvolili. Jde o jakýsi komiksový nádech, který mi velmi připomněl titul Alfred Hitchcock – Vertigo. Titul běží na enginu Unity a pochopitelně oproti vysokorozpočtovým titulům mu chybí mnohé k tomu, aby vypadal skutečně dobře. Já proti tomuto ztvárnění osobně nic nemám a nevadí mi, ale sluší se říct, že u detektivky, kde byste čekali například věrné výrazy obličeje nebo exaktní gestikulaci, tak to se Vraždě v Orient Expresu nedaří. Většinou příliš nepoznáte, zda se některá postava hněvá či má radost, a bohužel se některé scény mění ve frašku ve chvíli, kdy vyslýchané postavy vyprávějí něco nezáživného, ale máchají u toho rukama, jako policisté na křižovatce.

Grafická stránka není příliš kvalitní a hra jako taková postrádá lepší detaily. Textury nejsou příliš detailní, ale musím pochválit slušnou optimalizaci. Hra se načítá opravdu rychle a jen cca jedenkrát za hodinu pocítíte nějaké to škubnutí, které se dá ovšem snadno odpustit. Hra má velmi dobrý dabing, ale zaostává bohužel v oblasti hudby, která se extrémně často opakuje, a občas hraje doslova do zblbnutí. Musím ovšem pochválit zejména výkon u Hercula Poirota, neboť jeho postava je zde podána naprosto skvěle a výborně mi sednul i suchý humor tohoto belgického rodáka.

Z čeho budou mít hráči skutečnou radost, tak je fakt, že celý titul je kompletně počeštěn. České titulky vám usnadní celé hraní, a až na některé překlepy a chyby ve skloňování se překlad povedl. Hrou profrčíte za nějakých 10-12 hodin v závislosti na tom, jak moc se budete zasekávat na hádankách. Tvůrci se v rámci některých trofejí pokusí o vaši pozornost v nové hře, ale hodně se zde tlačí na to, abyste neudělali žádnou chybu. A vězte, že Hercule Poirot chyby nedělá!

Vražda v Orient Expresu je pro mě docela příjemným překvapením. Pochopitelně nemá takové produkční hodnoty jako například dubnový Sherlock Holmes, ale zábavností a hratelností se mu bez potíží vyrovná. Zcela upřímně doufám, že to nebyl poslední případ Hercula Poirota v tomto podání a dočkáme se dalšího pokračování. Autoři prokázali cit při nakládání se známou předlohou a šikovně si dovolili ji ještě o něco málo přihřát. Pro hráče, kteří mají rádi detektivní hry nebo Hercula Poirota jde o jasnou záležitost. Pakliže váháte, tak se pokusím vás nalomit českými titulky a příjemnou cenovkou, která se drží pod tisíci korunou. Seženete si lístek do Orient Expresu?