Během testování byl k dispozici pouze Team Deathmatch. Na první pohled klasický herní režim, který se poprvé objevil ve hrách už před mnoha, opravdu mnoha lety. Nebyl by to ale Epic Games, aby ho něčím neozvláštnil a neudělal ho pro hráče daleko přitažlivějším. Základ režimu je pořád stejný. Na začátku máte dán určitý počet zabití, který musíte vykonat na soupeřícím týmu, když ho vykonáte, soupeři se naposledy objeví na mapě, a pokud je postřílíte, vyhráváte. To samé pochopitelně platí i opačně. Co mile překvapilo, je určitá taktická svázanost, protože jako jedinec zde nemáte žádnou šanci na úspěch. Životně důležité je tak postupovat s týmem a navzájem se podporovat, ať už krycí palbou nebo léčením.

Hratelnost je klasická Gearsovská. Skládá se jednak z hlavní části, kterou je samozřejmě neustálé krytí a střelba do protivníků, tak z řady naprosto jedinečných situací, po kterých budete mít celou obrazovku od krve. Jednou z těchto situací je třeba ta, když použijete Lancer jako motorovku. Pokud totéž udělá i protivník, oba se o své pušky zaseknete a vyhraje ten, kdo v časovém úseku zmáčkne nejvíce Bčko. Ostatně hodně zajímavě vypadají i všechny dodělávačky. Pokud do svého protivníka střílíte, tak ho automaticky nezabijete. Ten nejprve klesne na zem. Pak máte buď možnost ho ustřílet, nebo k němu přiběhnout a ještě před smrtí mu něco pěkného provést. Buď mu vytrhnete páteř, ulomíte ruku, nasekáte mu pěkných pár facek nebo ho můžete použít jako živý štít. Rovněž je dost efektivní nabodnutí protivníka na Retro Lancer, který je ale jinak v samotném boji méně přesný. Každopádně pokud se už trefíte, tak je o dost silnější než klasická puška. Navíc z téměř žádné zbraně nezabijete nepřítele na jeden zásah, kromě tedy odstřelovací pušky a přímého zásahu z brokovnice. Kapitolou pro sebe jsou granáty. Ty normální můžete buď házet soupeřům pod nohy, nebo je přidělávat na zdi. Granáty celkově zabijí protivníka jen hodně zřídka. Většinou to jsou situace, kdy granát vybuchne jen pár centimetrů od něj. O to smrtelnější je ale Incendiary Grenade, což je zápalný granát, který po zásahu znamená jistou smrt.

Thrashball je asi nehranější mapa v Gears of War 3 betě. Na první pohled si určitě všimnete, že jde o dost zchátralé sportovní hřiště, které už ani nepamatuje nějaký ten normální zápas. Dnes se tu prohánějí dva týmy, které se řežou hlava nehlava o to, aby pro sebe ukořistily co největší počet bodů a samozřejmě i brutálních zabití. Krev zde teče proudem. Mapu tvoří jedna hlavní část, kterou je hřiště, na kterém jsou kusy trosek. Nad hřištěm je klasická informativní kostka, kterou můžete na svého nepřítele jednou za zápas sestřelit a tím ho tak rozdrtit. Druhou část tvoří jakýsi podchod, kde když se jeden tým zakempí, jen těžko ho dostáváte. To samé pak platí o druhé straně hřiště, kde se zase nachází jedna větší místnost s šatnami. Místa na zajímavé šarvátky je v této mapě opravdu hodně. Velkému tempu navíc dopomáhá fakt, že jde o menší až střední mapu, ve které vždy vidíte na opačný konec a v tom případě si většinou všimnete, kam míří váš protivník, případně, odkud se na vás řítí.

Mapa Checkout se odehrává ve zničeném obchodním středisku v městě Hanover. Fanoušci série určitě moc dobře ví, jaká postava z tohoto města pochází. Checkout je asi nejmenší mapa, která je v betaverzi přístupná. Nabízí prakticky jen jednu hlavní místnost, která má po straně dvě menší chodbičky, no spíše místnůstky. Menší rozlehlost má dopad i na samotnou hratelnost, která je tak hodně intenzivní a nemáte prakticky chvilku na odpočinek. Neustále po vás někdo střílí, případně vy musíte pomáhat týmu sundat nějakého toho protivníka. I když je Checkout hodně malou mapou, pořád musíte s týmem dobře spolupracovat. Pokud si vezmete do rukou Lancer a budete doufat, že oběhnete mapu a všechny rozřežete, tak nemáte ani malou šanci.

Poslední námi testovanou instancí je Trenches. Dá se říci, že to nejlepší přijde nakonec. Trenches je totiž designérsky asi nejzdařilejší mapou, která nabízí největší herní plochu, ve které je spousta místa i pro taktický postup. Uprostřed arény je navíc menší svah, na jehož kopci je umístěna odstřelovací puška. Kdo se na vrcholku zakempí a umí to dobře s puškou, může si nahrabat spoustu killů a ostatní ho budou jen těžko dostávat. Mapa má navíc jednu menší zvláštnost, která ovšem také značně ovlivňuje hratelnost. Tou písečná bouře. Pokud začne, moc toho nevidíte a prakticky je nejlepší si nastartovat pilu na Lanceru. Nikdy totiž nevíte, kdo nebo co se před vámi zrovna vynoří.

Na každé z testovaných map byly vždy dvě respawnovací pozice. Samotné respawnování je celkem dobře řešeno. Hra totiž vždy odpočítává 15 vteřin, přičemž pokud jste zabiti, tak vždy doběhne jen určitý počet vteřin. Dám příklad, pokud vás zabili 15 vteřin před novým respawnem, tak se objevíte až za 15 vteřin, jestli jste zemřeli 5 vteřin před dalším respawnem, objevíte se za 5 vteřin. Tohle je i jakási ochrana před tím, pokud jeden tým obsadí respawn toho druhého. Nikdy se vám tak nestane, že se objevíte a ihned kolem vás budou svištět kulky, vždy se objevíte na respawnu, který není zabrán a kde je klid. Co dále vývojáři ve třetím dílu vylepšili, je interakce s prostředím. Zbraně nově sbíráte dlouhým stisknutím tlačítka X, zatímco třeba léčení provádíte jen krátkým stisknutím Xka.

Epic Games na začátku prozradil, že betaverze začne jen s herním režimem Team Deathmatch. Ten jediný jsme tak mohli zatím otestovat. Betaverze ovšem nekončí, protože poběží až do 15. května. Během této doby bude připraveno několik akcí, a kdo vydrží až do posledního týdne, bude si moci vyzkoušet i režimy Capture the Leader a King of the Hill. Začněme u toho druhého, tedy King of the Hill, který je méně zajímavý. Opět se bude jednat o týmový režim, ve kterém oběma týmům půjde o zabrání určitého místa na mapě, pokud se to jednomu nebo druhému týmu podaří, vyhrává. Capture the Leader je pak zajímavější. V každém týmu se totiž objeví jakýsi vůdce, kterého musí soupeřící tým vždy chytit a držet po dobu 30 vteřin. Samozřejmě nejde o nic lehkého, zvláště na menších mapách, kde má kolem sebe své spolubojovníky.

Jako v každé dnešní akční hře, za téměř všechny úkony jste nějak obměněni. Jednak za své úspěchy dostáváte klasické XP body, za které levelujete, ale za třeba určitý počet killů, vyhraných kol a tak dále, dostáváte speciální medaile a odemykáte si další lahůdky, jako jsou nové skiny postav, případně skiny zbraní. Také tu máte přítomnou docela pěknou statistiku, která vám ukazuje počet killů, smrtí, asistencí nebo prohraných a vyhraných zápasů. Je tu tak hodně hnacích motorů, proč se na hru nevykašlat po jednom nebo dvou zahráních. Neustále si odemykáte něco nového a také díky neuvěřitelně chytlavé hratelnosti se od Gears of War 3 jen tak neodtrhnete.

Těžko hodnotit multiplayer k tak velké hře, jakou Gears of War 3 bezesporu je, pouze z jednoho herního režimu a několika map. Každopádně během hraní jsem se královsky bavil, jako už dlouho u žádné multiplayerové akce. Zdá se, že Epic Games přesně ví, co dělá a v září nás kromě jistě vynikajícího příběhového zakončení čeká i hutná multiplayerová část. Tu si navíc nyní i vy můžete vyzkoušet, přičemž poslední týden si kromě Team Deathmatch režimu budete moci otestovat i Capture the Leader a King of the Hill.