Celá hratelná ukázka začínala na jakési plošince, ke které byla připevněna obří hlava. Ihned se na nás začali hrnout menší i větší protivníci, které hlavní hrdina Dante rozsekával pomalu velkou kosou. Ovládání nás nijak nepřekvapilo. Čtverečkem jsme dělali klasická komba a trojúhelníčkem jsme dělali už o něco silnější komba. Důležité bylo je střídat, protože nepřátelé se dokážou skvěle krýt. Kolečkem jsme poté mohli střílet po nepřátelích jakési šípy. Na základní nepřátele stačí pár švihů, ale na ty silnější se už musíte pořádně ohánět, přičemž vám hra po jejich zranění nabídne, jestli je chcete dodělat nějakým tím efektivním kombem. Stačí je tak chytit pomocí R2 a poté jim mačkáním tlačítek useknout efektivně hlavu. V brutalitě si Dante´s Inferno určitě v ničem nezadá s God of War 3, protože krve je tu opravdu spousta.

Po zlikvidování hrstky nepřátel jsme byli svědky, jak se k nám dostal obr. Stačilo, aby nás jednou uhodil a následoval konec hry. Naštěstí se hra hodně ukládá, takže by se nemělo stávat, že budeme opakovat větší část znova. Většinou se sama hra uloží před těžkou pasáží, nebo po posekání nějaké skupinky nepřátel. Začali jsme tedy znovu u obra, kde stačilo pár švihů a objevilo se tlačítko R2. Po jeho stisknutí Dante na obra vyskočil a měl nad ním plnou kontrolu. Mohli jsme tak likvidovat protivníky klasickými údery a komby, ale pokud se dostali nepřátelé blízko, mohli jsme použít obrovu největší přednost, kterou byl ohnivý plamen šlehající z jeho úst. Ten dokázal během chvíle uškvařit nejednoho protivníka.

Po zničení velké hlavy následovaly pasáže, ve kterých jsme šplhali na bortící se věž, abychom se postavili králi Minosovi. Král Minos je jedním z prvních bossů hry a souboj s ním byla jedna velká paráda. Neustále kolem sebe mlátil, ze země vyrůstaly ostny a přibíhaly i skupinky nepřátel. Pokud jste tohle vše přežili, došlo na tlačítkovou minihru, po které se nám ukázalo jeho břicho. Po několika pokusech král lehnul na zem a my se chopili jeho jazyku, který jsme přibouchli na ostnaté kolo a pomocí kolečka jsme si ho krásně přitáhli a úplně mu zdevastovali hlavu ostny na kole. Krev začala ihned stříkat všude kolem a můžeme říci, že jsme něco takového v jiných hrách ještě neviděli.

Protože jsme měli na hru trochu více času i díky přítomnosti EA Czech, za což děkujeme, mohli jsme si vyzkoušet i pasáž u řeky, kdy jsme bojovali na plošince, která plula po vodě. Nechyběli ani létající nepřátelé, které si Dante mohl přitahovat svou sekyrou na zem a poté je jedním švihem poslat z tohoto světa zpět do pekla. Kromě přitahování jsme je mohli také likvidovat pěkně ve vzduchu. Stačilo vyskočit a ve vzduchu jim ukázat pár pěkně mířených komb. Ve hře rovněž nechybí ani umučené duše, u kterých máme možnost se rozhodnout, co s nimi provedeme. Můžeme je buď dosti krvavým způsobem zabít, ale rovněž jejich duši osvobodit. Bohužel nám nějak uniklo, jestli má záchrana na něco vliv v pozdějších částech hry. Protože zhruba 20 minut, kdy jsme Dante´s Inferno hráli, uběhlo hodně rychle, museli jsme se přeci jen hry vzdát a místnost opustit. Opouštěli jsme ji ale plní skvělých pocitů z této hry.

Dante´s Inferno na nás zapůsobil možná nejvíce ze všech těch prezentovaných her, které jsme na Gamescomu viděli, a pokud bychom měli říci jedno velké herní překvapení, byl by to právě tento kus. Sice se nejedná o originální hru, ani po grafické stránce možná není tak skvělá jako hypovaný God of War 3, ale svým pojetím a zpracováním může známé sérii od Sony pořádně zatopit. Nyní už jen vyčkat do poloviny února příštího roku, kdy se Dante´s Inferno dostane na pulty obchodů. Těšíme se moc.