Série Metal Gear Solid nikdy nebyla především o akci, ale o schovávání se a tiché infiltraci nejrůznějších základen. To vše navíc bylo okořeněno o skvělý, ale mnohdy zamotaný příběh, nad kterým pomalu přestával ztrácet kontrolu i Hideo Kojima. To Metal Gear Rising: Revengeance jde úplně jinou cestou. Cestou neustálé akce, ale také jen lineárnějšího příběhu, který je zasazen za události v Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots, o nějaké 3 roky později, ale jak nám vývojáři už několikrát řekli a zopakovali to i na GamesComu, na hlavní sérii nenavazuje a ani se ji nesnaží posunout dál. Jde jen o spin off zasazený do stejného světa, kde vládnou nejrůznější organizace, které chtějí převzít kontrolu nad celým světem. K tomu jim mají pomoci kyborgové a další moderní technika. Proto je najat Raiden organizací PMC Maverick Security, aby s nastalou hrozbou něco udělal. To je zhruba vše, co byste měli o příběhu vědět. Na jeho prostost navíc poukazuje délka všech filmečků nepřesahující jednu hodinu. Pro sérii Metal Gear něco neuvěřitelného.

Metal Gear Rising: Revengeance nebude ani po stránce hratelnosti nějak extra složitou záležitostí, protože jak je u Platinum Games zvykem, hlavní je se bavit. Demoverze začala nejprve tréninkem, kde jsem se naučil ovládat obrovský a hlavně ostrý meč. Ten můžete používat jednak v normálním režimu, ale také ve speciálním, v němž se hra zpomalí, takže můžete přesně rozřezávat jednotlivé věci. V demoverzi jsem si vyzkoušel krájení nejenom panáků, ale také melounů a jak je meč ostrý, rozřezal jsem i přilehlé auto. Ovládání meče v tomto speciálním režimu je plně intuitivní a máte nad ním plnou kontrolu, takže každý sek jde tam, kam chcete.

Rozřezávání figurín je fajn a skvěle připravilo na následující souboje s živými protivníky. Tady se plně ukázala docela velká kvalita bojového systému, který obsahuje velké množství komb a zakončovacích úderů. Rozřezávání živých protivníků funguje úplně stejně, jako když rozsekáváte auto, takže se stačí přepnout do speciálního režimu a nepřítele rozsekat na co nejvíce kousků. Metal Gear Rising: Revengeance rozhodně není hra určená dětem ani osobám, které neradi vidí krev, protože ta zde cáká na všechny strany. Bojový systém počítá i s několika tichými zabitími, takže můžete jednoduše nepřítele zezadu probodnout, případně na něj skočit a na meč ho napíchnout. Komplexnost bojového systému a dobré ovládání meče rozhodně překvapilo, navíc tyto dva prvky mají za následek, že je Revengeance velkou zábavou. Je ale samozřejmě otázkou, jestli se neustálé sekání nepřátel časem nepřejí, ale na to nyní odpovědět nedokážu.

Kromě likvidace řadových protivníků by měly být velkou devízou Risingu souboje s bossy. Ty jsem si za celou demoverzi užil hned dva. Jeden jsem svedl s Gekko. Tomu jsem mohl jednoduše rozsekat nohy, ale rovněž použít i nedaleký raketomet, který se na místě neustále objevoval, takže nouze o rakety rozhodně nebyla. Ačkoliv je možné využívat palné zbraně, je vidět, že hlavní jsou souboje na blízko, což bylo vidět i při druhém souboji s vrtulníkem. Před ním jsem musel nejprve utéci přes rozpadající se silnici, abych k němu následně vyskákal a mohl mu mečem zasadit několik úderů. V Platinum Games neváhají dělat celou hru dost odvážně a připravili do ní i několik scén, nad kterými si můžete trochu ťukat na hlavu. V traileru to třeba bylo házení s obrovskými Metal Geary, v demoverzi zase Raiden vesele skákal po raketách, aby se dostal k vrtulníku a mohl mu zasadit několik posledních ran. Na realističnost a logiku prostě a jednoduše musíte zapomenout, zde jde jen a jen o zábavu.

Zhruba 20 minut dlouhou demoverzi jsem si mohl zahrát na Xboxu 360, kde grafická prezentace vypadala velmi dobře, jen sem tam se objevila horší textura, ale jde stále o betaverzi. Už nyní si ovšem demoverze držela slušné snímkování, přičemž velkých poklesů jsem si za celou dobu nevšiml. Okolo běžela i Playstation 3 verze, která vypadala identicky, a jen těžko bych hledal velké rozdíly. Rozhodně by se tak neměla opakovat situace s Bayonettou, která se na Playstationu 3 moc nepovedla. Je vidět, že Platinum Games na tomto hodně zapracovalo.

Od Metal Gear Rising: Revengeance jsem prakticky nic nečekal a jeho prezentací jsem si jen zkrátil čas. Možná i proto překvapilo, že se jedná o docela zábavnou mlátičku se zajímavými souboji s bossy a fungujícím bojovým systémem, který se dost podobá předchozí hře od Platinum Games, Bayonettě. Na finální zhodnocení je samozřejmě stále brzy, hra je ještě ve vývoji, ale pokud překousnete, že Revengeance se snaží zapadnout do Metal Gear univerza, mohli byste se i slušně bavit. Rozhodně si tak dejte Revengeance do seznamu her, které se vyplatí v následujících měsících sledovat.