Nyní Kensgold říká, že nemůže a pochopitelně také nechce, koupit hry, které obsahují lootboxy nebo mikrotransakce. "Můj problém vychází z hlubšího problému, mé závislosti na hazardních hrách," řekl. "Tato závislost je osobní selhání a důvod, proč nemohu s dobrým svědomím si pořizovat hry, které nabízejí lootboxy, vůbec. Je to strategie, kterou používám, abych se držel od pokušení." Svůj dopis zakončuje s varováním pro ostatní, aby nedopadli jako on a zároveň zdůrazňuje, jak šťastný je, že se mu podařilo se vymanit ze sevření svojí chorobné "touhy otevírat bedničky". 

"Měl jsem štěstí, ale jiní jako já jej mít nebudou, budou mít problémy ve škole, budou používat kreditní karty svých rodičů, což způsobí obrovský zájem o debetní CC fungující na dluh", pokračuje.

"Takže prosím, věnujte chvíli pozornosti mému příběhu. Stavíte svojí hru na Star Wars universu. Tu hru hrají i děti. Díky ní se učí milovat spěch, jak dostat dobrou kartu z lootboxu".

"Takže prosím, ještě jednou prosím, chvíli popřemýšlejte o mých slovech. Neexistují žádné zákony, které by chránily naší mládež našeho národa. Byl jsem jedním z mnoha, kteří byli kvůli tomu zraněnitelní. Pomozte mi zabránit tomu, aby se nestalo příští generaci to co mně, a dát jim šanci, kterou jsem já nikdy neměl. Řekněte ne neregulovaným mikrotransakcím. Pokud nemáte autoritu, najděte někoho, kdo jí má. Řekněte jim o lidech jako jsem já a požádejte je o pomoc", zakončuje Kensgold.

Po publikování dopisu se prezident Take-Two Interactive, Karl Slatoff,  rozhodl na toto téma vyjádřit statusem, podle něhož jeho společnost nepovažuje lootboxy za druh hazardní hry. V rozhovoru pro 21. výročí konference o technologii, médiích a telekomunikacích Credit Suisse, řekl: "Celou záležitost o regulaci nevidíme jako hraní hazardních her. Náš názor je stejný jako prohlášení ESA [Entertainment Software Association], z větší části. A to je to, co udává směr". 

"Postavení ESA spočívá v tom, že lootboxy jsou "dobrovolným prvkem v určitých videohrách" a tudíž je nelze vnímat jakožto hazard. V závislosti na herním designu si hráči mohou vydělávat na lootboxy hraním a jiné mohou být zakoupeny," říká ESA. "V některých hrách mají lootboxy prvky, které pomáhají hráči postupovat vpřed videohrou, v jiných je to volitelná/kosmetická funkce a není proto nutné, aby je ve hře hráči vůbec používali k dalšímu úspěchu. V obou případech rozhodne samotný hráč".

Znovu potvrzující svůj postoj k lootboxům tak Slatoff ještě dodává: "Pokud jde o ten humbuk kolem, který spotřebitelé nyní vyvolávají, pro mě to je všechno jen o obsahu. Je to o nadměrném poskytování obsahu. Nemůžete spotřebitele do ničeho nutit".

U mne na závěr vyvstává jedna otázka, taková malá, osobní poznámka k celkové situaci - jak moc se může někomu jevit jakožto relevantní argument, že nikdo nikoho do ničeho nenutí, když gamblerovi také nikdo nestojí u hlavy s pistolí v ruce a nevnucuje mu ruletu nebo Blackjack a přesto tyhle hazardní hry doprovází ve většině moderních států regulace a nekompromisní zákony, které výše zmíněné silně potlačují?