Recenzovaná verze: PlayStation 5

První tři díly série Tomb Raider jsou velkými videoherními klasikami, které značně ovlivnily žánr akčních adventur ze třetí osoby, a navíc přinesly nezapomenutelná dobrodružství. Ostatně na první střet s velkým Tyranosaurem nebo návštěvu tajemné oblasti 51 fanoušci vzpomínají do dnes. V každém dobrodružství se vývojářům povedlo dobře nakombinovat akci, řešení chytře navržených logických rébusů, překonávání překážek i výbornou a na svoji dobu přelomovou hratelnost. Navíc úrovně byly docela otevřené a nelineární s velmi dobrým designem, což při návratu k remasterům působí dnes, kdy tu máme většinou lineární filmové akční jízdy, hodně svěže. To jen dokládá, o jak přelomové a hlavně nadčasové hry se jednalo.

První Tomb Raider nabízí dobrodružství točící se kolem hledání záhadného artefaktu Scion, který byl kdysi rozdělen na tři části, přičemž každá patřila jednomu vládci Atlantidy. Lara při jeho hledání netuší, že bohatá obchodnice Natla chce artefakt zneužít a pod její maskou se navíc ukrývá někdo úplně jiný. Hledání Laru zavede do Peru, Řecka nebo Egypta. Ve druhém dílu se Lara vydá hledat další starodávný artefakt, přesněji dýku Xiána, který má svému majiteli propůjčit dračí sílu. O poznání akčnější dobrodružství, které Laru zavede do Benátek, Tibetu nebo Číny. Třetí díl mnozí považují za vrchol původní trilogie, v němž se Lara vydává hledat úlomky meteoritu, který dopadl na Zemi před miliony let.

První tři díly série Tomb Raider dostaly i velká příběhová rozšíření, o kterých možná ani nevíte. Ačkoliv byla značka díky marketingové dohodě mezi Eidosem a Sony spjata hlavně s konzolemi PlayStation, vyšly příběhové dodatky pouze na PC. Z pohledu fanouška to byla rozhodně obrovská škoda, protože šlo o zajímavá nová dobrodružství s oblíbenou hrdinkou, která ji zavedla do zcela nových lokací s novými problémy. I proto jsem rád, že se příběhová rozšíření Tomb Raider: Unfinished Business, Tomb Raider II: Golden Mask a Tomb Raider III: The Lost Artefact dostávají vůbec poprvé i na konzole v rámci právě vycházející kolekce Tomb Raider I-III Remastered studia Aspyr, čímž její hodnota pro mnoho hráčů a hlavně tedy fanoušků Lary Croft ještě vzroste. Zvláště při skutečnosti, že ani na PC není v současnosti snadné se k těmto dodatkům dostat.

Rozšíření Unfinished Business jsem v minulosti nikdy nehrál, takže jsem tento nedostatek jako fanoušek Lary Croft nyní napravil. Rozšíření by se dalo rozdělit na dvě části, které se postupně odehrávají v Atlantidě a Egyptě, ale co je nejdůležitější, krásně doplňuje události z původní hry a fanouškům přináší další podrobnosti, ale i několik hodin slušné zábavy. Rozšíření Golden Mask pro druhý díl, v němž se Lara vydává po stopě zlaté masky disponující obrovskou mocí, bylo ve své době ceněno pro skvělý design úrovní, chytře navržené hádanky i skvělé souboje s protivníky. Navíc v něm Lara mohla jezdit i na skútru a rychleji zdolávat větší úrovně. Možnost znovu si zahrát toto rozšíření, které se odehrává nejprve na Aljašce, mě neskutečně potěšilo, protože ho mám opravdu rád, a pokud jste ho dříve nehráli, rozhodně doporučuji. Jde o skvělé dobrodružství s Larou Croft, které by si fanoušek neměl nechat ujít. Ve třetím rozšíření The Lost Artefact se Lara vydává hledat další úlomek krystalu. Toto rozšíření dokáže zaujmout hlavně úrovní odehrávající se poblíž Lochneského jezera, kde je možné spatřit a střetnout se s legendární příšerou a odhalit její tajemství. Jinak jde spíše o standardní, lehce nadprůměrné rozšíření, které se nesnaží přinést něco vyloženě nového, ale obsahuje dobrou atmosférou i několik hodně záludných pastí a překáže. Pořád si ale myslím, že jde o solidní rozšíření, které fanoušky potěší, ačkoliv není nikterak dlouhé a má spíše lineárnější charakter. V mém srdci má speciální místo.

To by byl obsah, pojďme se podívat na vylepšení, která remastery obsahují, a že jich není zrovna málo. Tím nejviditelnějším je bez debat vizuální stránka, ačkoliv jako základ posloužil původní zdrojový kód i engine. Vývojáři všechny tři hry značně upravili, takže je možné si hned všimnout detailnějších textur i přepracovaného nasvícení v jednotlivých úrovních, které vypadají lépe než kdy dříve. Když jsem si kolekci stáhnul, hned jsem zapnul první díl, u něhož jsem si během průchodu prvních úrovní všiml, že má do prostředí přidánu trávu, listí nebo rostliny, což jsem popravdě vůbec nečekal. Je ale třeba říci, že taková nadstandardní péče nebyla věnována úplně všem úrovním, některé mají jen v prostředí detailnější textury, což je trochu škoda. I tak jsem ale s úrovní detailů spokojen. Co bych ale vytknul, jsou dvě věci. Hned ve třetí úrovni prvního Tomb Raidera jsem si všiml, že rychle tekoucí voda nemá animaci a vypadá, že v ní není proud, což je dost zavádějící. V originále tohle bylo jasně naznačeno, aby si hráč dával pozor. A pak jsou tu ještě některé předměty jako klíče. Je sice pěkné, že jsou nově ve 3D, ale v prostředí, které je třeba tmavé, nejsou moc vidět a ztratí se.

Co ale mohu bez debat pochválit, je přepracovaný model hlavní hrdinky, který je v rámci všech tří dílů naprosto stejný a byl v tomto tedy sjednocen. Ano, někteří mohou trochu obrečet, že v prvním dílu Lara přišla kvůli tomu o své špičaté přednosti, ale vynahrazuje to nově pohlednější tváří, lépe tvarovaným tělem i pěknými animacemi. Stejnou péči vývojáři věnovali i zvířecím protivníkům, různým monstrům a dalším vedlejším postavám, které Lara během svého dobrodružství potká. V tomto nezůstal kámen na kameni a výsledek je opravdu parádní. Docela zvědav jsem byl i na to, jestli vývojáři nějak upraví CGI filmečky, které v originálech běžely v nízkém rozlišení. Ty nakonec vycházejí z původního materiálu, ale rozlišení bylo zvednuto, takže nevypadají tak ošklivě. Přesto zub času se na nich podepsal asi nejvíce.

Jak jste asi pochopili z předchozích odstavců, první tři Tomb Raider hry nikdy nevypadaly lépe, navíc si v remasterech zachovávají umělecký směr, atmosféru a další náležitosti, aby byla zachována vize původních autorů z Core Design. Jsem toho názoru, že hráči, kteří dlouho první díly Tomb Raidera neviděli nebo nehráli, si budou říkat, že remastery vypadají naprosto stejně, jako tomu bylo před skoro třiceti lety. Rozdíl je přitom obrovský, ale to, že remastery vypadají povědomě, přesto znatelně lépe, je asi ta nejlepší vizitka vývojářů z Aspyru, kterým pomáhala i samotná komunita série Tomb Raider. Pokud by vám přesto nové grafické zpracování úplně nesedlo a nelíbilo se vám, pořád je možné kdykoliv přepnout do původního. Já jsem hrál hru na konzoli PlayStation 5, kde v moderním zobrazení běží v nativním rozlišení 4K při 60 fps. Framerate je stabilní a nestalo se mi ani jednou, že by viditelně klesl. Co je ovšem překvapením, je skutečnost, že když přepnete do klasického vzhledu, hra najednou běží ve 30 snímcích. Těžko říci, jestli je to umělecký záměr vývojářů, aby hra byla co nejvěrnější v tomto originálu, ačkoliv také běží ve značně vyšším rozlišení, nebo jde o nějaké omezení původního kódu. Já bych ocenil, pokud by i zde hra běžela v 60 snímcích, protože v klasickém zobrazení se celkem dost škube a není tak moc příjemné ji v něm hrát.

O kvalitě jednotlivých her v kolekci není nutné dlouze spekulovat. Pořád jde o skvělé akční adventury, které měly velký vliv na samotný žánr. Před vydáním jsem byl docela dost zvědav, jestli vývojáři upraví ovládání a vůbec pohyb hlavní hrdinky. Co si budeme říkat, původní systém ovládání, s nímž vývojáři z Core Design přišli v roce 1996, a následně se v dalších dílech pro první PlayStation nezměnil, jen byl drobně upravován a rozšiřován o nové možnosti, dnes působí zastarale a neposkytuje plnou kontrolu nad hlavní hrdinkou. Na druhou stranu mělo toto ovládací schéma něco do sebe a hry byly na něm přímo postavené. Pokud máte původní tankový systém ovládání rádi, dobrou zprávou je, že je stále přítomen, takže je na něj možné kdykoliv přepnout, a vlastně i já většinu času používal tuto osvědčenou klasiku (nepamatuji si, kdy jsem naposledy ovládal pohyb postavy v akční adventuře ze třetí osoby na D-padu), protože má svalová paměť prostě odmítala přejít na něco nového, co působí u Tomb Raidera prostě zvláštně.

Kromě klasického ovládání vývojáři přidali do kolekce Tomb Raider I-III Remastered moderní, v němž se Lara ovládá podobně jako v současných akčních hrách. To ovšem sebou přineslo i některé problémy. Design všech dílů Tomb Raidera, které jsou obsaženy v kolekci, je totiž přímo podřízený původnímu schématu ovládání, protože úrovně jsou složeny z kvádrů. Výsledkem je, že je sice díky novému modernímu schématu pohyb Lary plynulejší a přirozenější, ale překonávání překážek mi skrze něj vůbec nesedělo, protože vyžaduje dost odlišný styl hraní. Nehledě na to, že vývojáři neupravili pro moderní ovládací schéma kameru, která s ním není moc kompatibilní a kolikrát dělá v uzavřených prostorech doslova psí kusy. Někdy vyjede mimo, takže vidíte jen zeď, jindy zase jen půlku hlavy hlavní hrdinky. Že je před vámi jáma s ostny? To vidět nemusíte. Modernímu ovládání jsem tedy na chuť moc nepřišel, ačkoliv jsem s ním odehrál celý Tomb Raider 2, a vlastně má i některé chytré prvky, třeba že se Lara zachytí sama římsy, když držíte R2.

Co jsem u moderního ovládání dost postrádal, byl tutoriál, který by s ním seznámil. Je sice pěkné, že si u Lary doma můžete vyzkoušet některé triky, ale komentář hlavní hrdinky počítá pouze s původním rozvržením. Pak musíte dlouho tápat, jak se dělá to nebo to, což na náladě nepřidá. Jo, a celkem příjemný a funkční Photo režim zapnete stisknutím L3+R3. Vývojáři sice před vydáním zmínili, že Photo režim bude přítomen, ale ve hře ho z nějakého důvodu zamlčují. K ovládání a pohybu Lary ještě zmíním, že ji vývojáři naučili novým pohybům, ať už jde o otočku ve vzduchu nebo ve vodě, případně kotoul z rozběhu nebo když si klekne (u Tomb Raider III), takže se skrze něj dokáže i přehoupnout z římsy. Jde o menší, ale určitě příjemné novinky.

Prvních pět dílů série Tomb Raider jsem hrál nejprve na PC, takže když jsem se následně dostal i k verzím pro PlayStation, měl jsem docela velký problém s tím, jak funguje ukládání. Zatímco Tomb Raidera 2 bylo možné uložit z menu kdykoliv a vytvořit tak záchytnou pozici, u her Tomb Raider 1 a Tomb Raider 3 bylo nutné pro uložení sbírat speciální krystaly, přičemž ty nebyly zrovna blízko u sebe, takže když jsem pak následně zemřel, musel jsem opakovat větší kus znovu. To bylo popravdě pro někoho, kdo ukládá svůj postup za každým rohem, dost frustrující. I proto jsem rád, že v remasterech jsou krystaly v konzolových verzích pryč (pořád je možné je najít, ale nic nedělají) a vývojáři do všech dílů dali klasické ukládání. Pozici můžete uložit naprosto kdekoliv, což přispívá k tomu, že se tolik během hraní nefrustrujete, protože svůj omyl je možné hned napravit. Načtení poslední pozice v rámci levelu je navíc bleskové, což samo o sobě pomáhá experimentování a zkoušení, jak překážku překonat.  

Výše jsem zmínil, že všechny tři díly Tomb Raidera je možné ukládat kdekoliv, a ne skrze speciální krystaly, jako tomu bylo u originálů na prvním PlayStationu. To je sice pravda, ale jen částečně. Když dokončíte jednotlivé hry, můžete si je zahrát na režim New Game+, který přináší několik zajímavých zvratů. Jednak vám zůstanou všechny nahrané zbraně, ale také nepřátelé jsou na tento režim agresivnější, více vydrží i dávají větší poškození, no a vrací se v něm i krystaly ve hrách Tomb Raider I a III pro léčení a ukládání, jako tomu bylo u originálů. Režim New Game+ je v Tomb Raider I-III Remastered příjemnou a zajímavou novinkou pro ty největší fanoušky Lary Croft, kteří hledají pořádnou výzvu. 

Když byla kolekce Tomb Raider I-III Remastered oznámena, vůbec jsem nedoufal v to, že bude lokalizovaná do češtiny formou titulků. Vývojáři ovšem všechny tři hlavní hry i rozšíření lokalizovali do velkého množství jazyků, mezi nimiž čeština nechybí, takže si je všichni mohou nyní užít na maximum. Překlad je slušný, přičemž přeloženy jsou nejen CGI filmečky, ale také komentář hlavní hrdiny během hraní, menu hry či popisky předmětů. Jestli velké množství lokalizací není důkazem, že vývojáři z Aspyru připravovali remastery s láskou a pro fanoušky, tak už nevím, jaký větší důkaz by někdo chtěl.

Vývojáři z Aspyru si byli moc dobře vědomi toho, že tyto nadčasové akční dobrodružné hry budou fanoušci hrát v následujících měsících i letech, a proto jim přidali další důvod se k nim vracet. Kolekce obsahuje téměř 300 trofejí a achievementů, přičemž některé získat vyžaduje docela slušný skill a hlavně trpělivost. Co může u trofejí na konzoli PlayStation 5 trochu zamrzet, je skutečnost, že není ani u jednoho dílu zahrnuta platinová trofej. Přitom PlayStation 4 verze platinové trofeje má. Tohle ale nelze dávat za vinu vývojářům, protože tady dojeli na nová pravidla ze strany Sony.  

Tomb Raider I-III Remastered je pro fanoušky parádní kolekcí, ve kterou už asi nedoufali, a jednoznačně ji musejí mít ve své sbírce. A to nejen kvůli vylepšené vizuální stránce, která tři klasická dobrodružství Lary Croft krásně oživila a vlila jim nový život, ale hlavně skutečnosti, že je obsahuje v kompletních edicích. Díky tomu jsou zahrnuta i tři velká rozšíření - Unfinished Business, The Golden Mask a The Lost Artefact, která se na konzole dostávají vůbec poprvé, a ty sama o sobě jsou velkou přidanou hodnotou. Zdráhal bych se ovšem kolekci doporučit i naprostým nováčkům, kteří původní hry nehráli a nemají k nim žádný vztah, ať už kvůli z dnešního pohledu krkolomnějšímu ovládání, zastaralému designu úrovní nebo zlobivé kameře. Na druhou stranu se kolekce prodává za sympatickou cenu, takže pokud by vás náhodou tolik neoslovila, nebudete alespoň litovat, že jste za ní utratili velké množství peněz. Já jako fanoušek doufám, že se v brzké době dočkáme oznámení Tomb Raider IV-VI Remastered, aby bylo možné si do budoucna zahrát všechny Tomb Raider hry od Core Design.