Vývojáři z Digital Extremes měli při vývoji dost nezáviděníhodnou pozici, protože museli stavět na tom, co před mnoha lety vytvořili jejich kolegové ze Starbreeze Studios. První díl stavěl hodně na příběhu, který měl originální zápletku. Ještě než stihl Jackie Estacado sfouknout svíčky na svém narozeninovém dortu k 21. narozeninám, obklopila ho temnota, navíc přišel o svojí přítelkyni Jenny, se kterou plánoval dlouhou budoucnost. Jednalo se o příběh o ztrátě a pomstě, kterou nakonec Jackie vykonal a nechal temnotu, aby ho obklopila. Pokud jste první díl nehráli, nemusíte se bát, že budete ztraceni, protože hned na začátku vám hra zrekapituluje předešlý děj. Na příběhu poté staví i druhé pokračování, a ačkoliv není tak silný, jako v případě prvního dílu, přinese řadu emotivních situací a zvratů, ze kterých budete valit oči. Jen v rychlosti řekneme, že příběh se odehrává dva roky po prvním dílu, po které se Jackie snažil držet temnotu pod zámkem, ale nyní je čas, kdy ji bude muset znovu probudit k životu, a na tuto chvíli jsou připraveni i ti, kteří by chtěli temnotu ovládnout pro sebe.

První část měla poněkud otevřenější hratelnosti, ale druhý díl si jde vlastní cestičkou, spíše tou lineárnější, jak je v dnešních akcích zvykem. Ve výsledku to určitě není na škodu, protože hra má díky tomuto faktu slušný spád a ani na moment se nebudete nudit. Pořád se na vás bude něco valit, takže práce bude dost. Zábavě určitě dopomáhá i naprosto mistrně zvládnutý level design, který v mnoha momentech vytváří až hororovou atmosféru, za kterou by se nemusely stydět ani pravé hororové hry. Díky větší linearitě bohužel utrpěla délka. Ta není moc velká a dá se hrou proběhnout za nějaké čtyři hodiny. Vzpomínáme si, že ani jednička nebyla extra dlouhá, ale pořád byla několikanásobně delší. Délka je rozhodně největší kaňkou na jinak skvělé zábavě, jakou The Darkness 2 nabízí.

The Darkness 2 prakticky hratelností navazuje na svého předchůdce. Jackie Estacado během hry využívá nejenom palné zbraně, jichž je docela slušné množství, od pistolí, brokovnic až po těžké kulomety, ale také dokáže využívat ke svému prospěchu temnotu, která ho ovládá. Ta samozřejmě má určitá pravidla, takže jí nemůžete třeba používat na světle. Je tak nutné vždy zdroje světla zničit, ale ne vždy se jedná o lehký úkol. Občas ho mají přímo nepřátelé, jindy zase musíte najít zdroj, který dodává světlům elektřinu. Každopádně díky temnotě máte prakticky čtyři ruce. Ty dvě, patřící temnotě, dokážou v okamžiku rozsekat na malé kousky protivníky, případně si s nimi nejprve trochu pohrají a poté jim vykousnou srdce, za které dostáváte bodíky k dobru, ale i regeneruje vaše zdraví. Body si pak na speciálních místech můžete vyměnit za nové schopnosti díky čtyřem třídám dovedností. Asi nehrozí, i díky krátkosti hry, že byste vše vylepšili na první zahrání, takže se určitě vyplatí hru rozehrát znovu díky možnosti Nová hra +, ve které pokračujete v tomto dále. Díky velkému množství postupu při likvidaci protivníků, která je opravdu neskutečně zábavná, funguje velká znovuhratelnost, takže nehrozí, že byste The Darkness 2 odhodili do šuplíku po prvním zahrání.

Během hry vás doprovází i pekelný pomocník. Ten většinou pomáhá tím, že skáče na nepřátele a dloube jim oči z důlku, navíc kolikrát odláká pozornost, třeba abyste se mohli uzdravit. Je možná škoda, že tentokrát je pomocník jen jeden, navíc ho ani nemůžete ovládat. To v původní hře byli rovnou čtyři a mohli jste jim dávat nejrůznější pokyny. I u této změny je vidět rozhodnutí vývojářů dát se lineárnější cestou. Ta nyní trošinku připomíná Call of Duty, a to i počtem nepřátel, kteří se na vás vrhají ze všech stran. Někdy se přestřelky zvrtnou v hektické pasáže, během kterých nemáte ani vteřinu na odpočinek. Škoda jen, že umělá inteligence protivníků není na moc vysoké úrovni, takže spíše běhají pod vaše zbraně či démonické paže. Daleko silnější jsou ovšem bossové, do kterých vždy vystřílíte poslední náboje.

Protože musíte během hry ovládat prakticky čtyři ruce, asi vás zajímá, jak se vlastně ovládá. Pokud jste hráli první díl, tak vás v tomto ovládání moc nepřekvapí, protože je prakticky totožné. Všechny čtyři ruce ovládáte tlačítky R1, L1, R2 a L2, takže jsou neustále připraveny k použití, navíc jdou i kombinovat. Ovládání je intuitivní a v ostatních možnostech připomíná svojí dnešní akční konkurenci. Ovládání se opravdu bát nemusíte, protože jde o jednu z věcí, která se povedla na jedničku, a to dvakrát podtrženou.

První díl The Darkness obsahoval jako doplněk k hlavní kampani i klasický multiplayer, nutno říci, že dost nepovedený, takže si moc velkou popularitu nezískal. Druhý díl na tuto část úplně kašle. Místo něj je tu připraven jakýsi alternativní kooperativní příběh s vlastními hrdiny pojmenovaný jako Vendettas, kteří mají své vlastní charakteristické vlastnosti. První hratelnou postavou je dívka jménem Shoshanna, původně z členka Mossadu. Nyní se dala na stranu temnoty a dokáže svojí speciálně upravenou brokovnicí masakrovat v rychlosti přibíhající protivníky. Hraní za ní je hodně krvavá záležitost, ale s tím se musí u této hry počítat. Druhou postavu tu je Jimmy Wilson z Glasgow, který má jako speciální zbraň obrovskou sekyru. Doktor J.P. DuMond z New Orleans zase využívá kouzla pro likvidování protivníků. Jako poslední je tu oblíbenec Inugami, který má v jedné ruce UZI samopal a v druhé mocný meč Kusanagi, kterým efektivně porcuje své nepřátele a vypichuje jim srdce z těla. Za každou postavu je hratelnost trošinku jiná, takže se určitě vyplatí vyzkoušet všechny.

Po hlavní příběhové kampani, která netrvá moc dlouho, je kooperativní část rozhodně zajímavým doplňkem, navíc díky své délce dokáže zabavit na několik hodin. Vzhledem k tomu, že každá postava přináší jinačí styl boje, zřejmě si budete chtít za všechny tento režim projít. Pokud nemáte zrovna kamarády na PSN nebo nechcete hrát s náhodnými hráči, můžete si Vendettas projít pěkně sami.

Když byl The Darkness 2 oznámen, dost rozporuplně působilo grafické zpracování. Zatímco první díl přinesl temnou realistickou grafiku, to dvojka jde spíše ve šlépějích komiksového noir ztvárnění. Z prvotní obavy se vyklubalo docela příjemné překvapení, protože nový grafický styl se rozhodně povedl, navíc přináší detailní postavy i prostředí, to vše obohacené o výborné efekty. Vývojářům z Digital Extremes je nutno přičíst k dobru i stabilní framerate (testováno na Playstationu 3), který se drží po celou hru a ani jednou se nám nestalo, že by klesnul. Temnou atmosféru dokresluje povedený hudební doprovod, včetně všech zvuků. Výtečný je opět dabing, přičemž třeba u promlouvání temnoty vás bude doslova mrazit v zádech.

Pokud se vám líbil první díl, je The Darkness 2 jasnou volbou. Sice si nedokázal udržet svůj jedinečný styl a spíše sklouzává k hrám typu Call of Duty, ale na druhou stranu se opírá o kvalitní příběh, skvělou atmosféru a neméně zábavnou hratelnost, která vás nepustí od začátku do konce. Jako doplněk tu poté je skvělý kooperativní režim Vendettas, který vás udrží u obrazovky po další hodiny. The Darkness 2 je rozhodně zatím nejkvalitnější akční hrou tohoto roku, za níž se nemusíte bát utratit své peníze. Rozhodně doporučujeme.