Testovaná verze: PlayStation 4

Už během oznámení vývojáři říkali, že nás nečeká žádná arkáda, ale chtějí se vydat cestou větší simulace, aby si mohli fanoušci co nejvíce užít jízdu na dvoukolových strojích. Ve výsledku Ride samozřejmě tou pravou simulací není, ale dalo by se přirovnat třeba ke Gran Turismu, protože nabízí daleko realističtěji zpracovaný jízdní model, který už od první minuty naznačuje, že fanoušci arkád mají jít někam jinam. Tady ostatně měli vývojáři na čem stavět, protože už loňské MotoGP mělo velmi kvalitní jízdní model, zde samozřejmě bylo vše dotaženo. Na jízdním modelu je nejvíce vidět, s jakou láskou vývojáři k vývoji přistupovali a brali ho s největší vážností. Ostatně díky jízdnímu modelu a posedlosti vývojářů přinést výborný jízdní zážitek, je samotná jízda velmi kvalitní, dokonce každá motorka se ovládá trochu jinak, zvláště když vypnete všechny automatické pomocníky, kteří hru spíše zbrzďují a svým způsobem degradují. Ano, jde sice z Ride udělat naprostá arkáda, ale pak přijdete o to hlavní, proč vlastně hru pořizovat, a to by byla přece škoda.

Protože se Ride točí kolem motorek, určitě fanoušky těchto strojů potěší, že jich je více jak stovka (mezi licencovanými značkami najdete třeba BMW, Bimota, Aprilia, KTM, Kawasaki, Suzuki nebo Yamaha), přičemž motorky jsou pak rozděleny do několika kategorií jako Superbikes, Supersports, Naked a Historical Bikes a dalších podkategorií. Jak už bylo zmíněno výše, každá motorka se trochu jinak ovládá a má odlišné jízdní vlastnosti, co navíc potěší, tak je další propracovaná a docela velká úprava a jakýsi tuning, aby byla motorka rychlejší a více konkurenceschopnější v následných závodech, samozřejmě nechybí ani vizuální zkrášlování. Vylepšování navíc má okamžitý efekt, ihned poznáte, že jste se v motorce šťourali a vylepšili jí. Zatím jsem Ride docela chválil, on jízdní model je vážně povedený a počet nejrůznějších motorek včetně jejich úpravy potěší, nyní už ale musím říci, že další části jsou podstatně slabší.

Vývojáři z Milestone se v posledních letech naučili, že je důležitá u závodní hry kariéra, která by vtáhla hráče do dění a jen tak nepustila, což bylo vidět už třeba na posledním MotoGP. Je proto docela smutné, že Ride obsahuje jen šampionát, v němž se musíte prokousat smyšleným žebříčkem až na vrchol, a to tím, že si nakupujete nové motorky a účastníte se s nimi následně řady nejrůznějších akcí. Závodů jako takových je docela dost, vývojáři točí i herní režimy, takže nejezdíte jen klasické závody, ale i časovky, sprinty a tak dále, což je fajn, ale i tak se postupně vše začne opakovat a přejde do stereotypu, který není zábava hrát. Kariéra jsou tedy ve výsledku jen neustále na sebe navazující závody bez jakékoliv atmosféry velkého šampionátu, kterým byste žili, což je u závodní hry docela škoda a samozřejmě i problém. Vývojáři sice připravili výborný jízdní model, ale zapomněli prakticky na vše ostatní a hře nevtiskli toho správného ducha. U kariéry je navíc ten průser, že jde prakticky o jediný singleplayerový režim, pokud nepočítám rychlou jízdu, time trial nebo možnost si zajezdit s kamarádem na rozdělené obrazovce, což není něco, do čeho byste se hrnuli. Vzhledem k tomu, že docela rychle omrzí, moc dobré znamení to není.

Abych se ale vrátil trochu na pozitivní vlnu, Ride obsahuje velké množství nejrůznějších tratí. Naleznete nejen klasické závodní okruhy, ale i městské a venkovní tratě, které navíc mají velmi povedený design, navíc každá trať má svoje vlastní nástrahy a záludné zatáčky, které je nutné se naučit, aby bylo možné na nich následně vyhrávat. Je jen škoda, že když už vývojáři hodlali připravit spíše simulaci, nezačlenili i třeba povětrnostní vlivy na jízdu a tak podobně, ani změna počasí zde není. Vždy jedete za sucha a za slunečna.

Další hodně diskutabilní částí je umělá inteligence soupeřů. Ti sice celkem dobře využívají jednotlivé vlastnosti motocyklů, ale mají i předvídatelný vzorec chování, který se postupně naučíte. Soupeři jsou hlavně na rovinkách nebezpeční, protože kolikrát dokážou pořádně zrychlit a předjet vás, což mnohdy doprovodíte jen nevěřícným pohledem, zvláště když budete mít vylepšenou motorku na maximum a budete vědět, že v dané třídě prostě lepší není. Zatímco na rovinkách soupeři tak trochu podvádějí, to v zatáčkách maximálně zpomalují, abyste je mohli předjet. Zatáčky jsou tak jedinou možností, jak se prokousat na první místa a udržet se na nich, jen si musíte dávat pozor, aby vás soupeři nesrazili během předjíždění, protože stačí malé drknutí o vaše zadní kolo, a už se válíte na zemi, zatímco soupeř uhání dál. Rovněž se mi nelíbilo, že zatímco soupeře moc blokovat nemůžete, on vás ano.

Pokud už budete mít dost hry pro jednoho hráče, která bohužel pozornost moc dlouho udržet nedokáže, můžete se pustit do online multiplayeru. V něm může závodit v šampionátech či rychlých závodech až dvanáct hráčů, přičemž v lobby si vždy zvolíte motorku a následně můžete hlasovat o trati. Základ funguje celkem dobře, i když i zde hru sužují delší nahrávací časy, o kterých se ještě rozepíši. Každopádně největším problémem je, že ačkoliv hra vyšla před několika dny, v současnosti jí hraje příliš málo hráčů. Pokud jsem dal rychlou hru, našel jsem zhruba dva nebo tři další hráče, a to po dlouhém čekání. Když už hra byla spuštěna, automaticky zbylé pozice obsadila umělá inteligence, takže jsem si připadal, jako když jedu klasický singleplayer. Požitek ze závodění se skutečnými hráči najednou byl ten tam. I kdybych závodil ve výsledku jen třeba proti třem hráčům, určitě by byl zážitek lepší, než závodit třeba s dalšími devíti AI soupeři, které nemáte od živých hráčů možnost rozeznat, alespoň na první pohled. Naštěstí se alespoň zdá, že online funguje stabilně, ale protože ho v současnosti skoro nikdo nehraje, jen těžko si představit, že se na tomto něco v dohledné době změní. Ride není hra, kterou byste v současnosti mohli kvůli online režimu koupit.

Hra Ride běží na upraveném enginu MotoGP, který už má nějaký ten rok za sebou a byl postaven hlavně pro konzole staré generace, takže nejde očekávat, že tu budou nějaké vizuální orgie. Motorky třeba vypadají ještě pěkné, velmi slušné je i osvětlení, o které se stará licencovaná technologie Yebis 2, ale prostředí je kolikrát mdlé a bez jakýchkoliv detailů, které dnes od závodních her na konzolích současné generace vyžadujeme. Díky tomu je vizuální stránka jen průměrná, možná lehounce nadprůměrná, ale to je bohužel vše. Naštěstí framerate je celkem stabilní, nevšiml jsem si větších poklesů. Co ovšem tolerovat nejde, jsou příliš dlouhé nahrávací časy mezi závody, někdy čekáte i více jak minutu! Vlastně hra je jeden velký loading, na tyto obrazovky se budete dívat hodně často, což samozřejmě není dobře. Rovněž nepotěší, že hra má tendenci občas spadnout, během testování se mi to stalo zhruba pětkrát. Na náladě to určitě nepřidá. Na jízdním modelu je vidět, že vývojáři chovají k motorkám velkou lásku, takže by každý očekával, že si pohráli i s ozvučením. To je ale na můj vkus až moc nevýrazné a zasloužilo by si lepší zpracování, rovněž hudební doprovod moc závodům nepomáhá, hlavně jejich atmosféře.

Na hře Ride je vidět, že vývojáři milují závody motorek a vůbec tyto dvoukolové mašinky, což hlavně demonstruje velmi povedený jízdní model, který tíhne více k simulaci, možná nejlepší, jaký se v tomto závodním žánru objevil. Ten sám o sobě ale skvělou hru nedělá, protože hlavní kariéra je bez jakéhokoliv nápadu a po několika hodinách začne nudit, navíc divně chovající AI rozhodně zábavu nevylepší, a multiplayer v současnosti hraje příliš málo hráčů, aby byl nějakou fungující částí, na níž by bylo možné se do budoucna spoléhat. Ride vypadalo určitě dobře na papíře, ale vývojáři musejí příště přijít i se zajímavým obsahem, který zde zatím chybí. Doporučuji spíše počkat na nové MotoGP.