Recenzovaná verze: PlayStation 5

Pokud jste nehráli Remnant From the Ashes a přemýšlíte, že byste naskočili až do druhého dílu, nemusíte se bát, že byste něco nepochopili. Druhý díl na ten první přímo nenavazuje a obsahuje svoji vlastní zápletku z post-apokalyptického světa, která ve výsledku není ani moc propracovaná, jak bych si představoval, že bude. Důležité je, že je zpět záhadná rasa The Root a objevil se nový velký padouch, který chce vše zničit. No a vy mu v tom musíte i za pomoci lidí v základně Ward 13 zabránit a zároveň ho porazit, aby už nemohl páchat žádné zlo. Absence nějaké propracovanější, originálnější a zajímavější zápletky docela zamrzí, i vzhledem k tomu, jakou práci si vývojáři dali s ostatními částmi hry. Kromě příběhu zamrzí i nepříliš dobře napsané vedlejší postavy, k nimž si nejde vybudovat moc hluboký vztah. Vlastně žádnou jsem si ani po dvaceti hodinách hraní pořádně nezapamatoval, na což mají vliv i nepříliš kvalitně napsané dialogy, které s nimi vedete. NPCčka jsem tak bral jen jako panáky, od nichž mohu něco koupit nebo si u nich upgradovat zbraně, ale to je vše. Tady mají vývojáři ještě docela velký prostor pro budoucí zlepšení. 

Dalo by se říci, že ten největší nedostatek hry Remnant II jsem zmínil hned na začátku. Zatímco příběh moc nezaujme a je jen takovou tou klasickou záminkou, abyste popadli zbraň do rukou, hratelnost je mnohem lepší a největší hvězdou hry. Je vidět, že vývojáři mají s akčními RPG hrami velké zkušenosti, ostatně mnozí z nich stojí za oceňovanou sérií Darksiders. Remnant II je na první pohled klasickou akční hrou s RPG prvky ze třetí osoby, kterou můžete hrát sami nebo až s dalšími dvěma kamarády skrze online kooperaci. Hodně ovšem čerpající ze Souls série studia From Software, ať už jde o náročnější souboje s protivníky, systém vylepšování postavy, získávání nových předmětů nebo průzkum a design jednotlivých světů s různými zkratkami. Hodně se mi navíc líbí, že hra není jen o akci, ačkoliv na ní staví a je tou hlavní a nejzábavnější částí. Sem tam je nutné hlavně ve vedlejších dungeonech vyřešit nějaký ten logický rébus, který je kvalitně navržený a dokáže sem tam i trochu potrápit. Dobře navržené a rovněž zábavné logické hádanky krásně doplňují hratelnost a dělají hru komplexnější, propracovanější a rozmanitější. A navíc jen podtrhují, že Remnant II rozhodně není jen tupou bezduchou střílečkou.

Hned na začátku hry si musíte zvolit archetyp/třídu postavy. Každá třída se od sebe značně liší, ať už svým stylem boje nebo dalšími vlastnostmi. Na začátku je odemknutých tříd postav jen několik, ale následně se jejich počet dá zvednout až deset skrze plnění různých úkolů. Mezi základní patří třeba Challenger, hodící se především pro hráče, preferující hrubou sílu a boj na střední vzdálenost. Gunslinger (odemčený od začátku za předobjednávku) je zcela novou třídou a klasickým bojovníkem, jenž umí mistrně ovládat každou zbraň. Medic se specializuje na léčené a je hodí se tak nejen pro sólo hraní, ale i jako podpora pro do kooperace. Já jsem hru rozehrál za Handlera, který je hodně týmovým hráčem, ale zároveň má vždy při sobě svého věrného psa. Ten dokáže pomáhat v boji, ale také zvedat svého páníčka, pokud se dostane do nesnází. Tato třída se proto skvěle hodí pro začátečníky a sólové hraní. Mezi další třídy patří Engineer libující si ve využívání těžkých zbraní a stavění turret, Invader, Summoner, Hunter likvidující protivníky na další vzdálenost, jenž je umí i zvýraznit pro ostatní, Alchemist nebo Explorer.

Ačkoliv já jsem si nejvíce oblíbil Handlera, každá třída je něčím zajímavá a stojí za vyzkoušení. A to je v Remnant II i ulehčeno tím, že je možné třídy kdykoliv změnit, takže nejste omezeni na jednu, kterou si zvolíte na začátku. To je určitě chytré rozhodnutí vývojářů, které podporuje experimentování, protože nemusíte nikdy začínat znovu, abyste mohli zkusit jinou třídu. Ta nejlepší mechanika hry ovšem přijde zhruba v polovině, kdy se vám odemkne možnost mít nasazené dvě třídy a využívat výhody a jejich schopnosti najednou. U Handlera jsem hodně využíval třeba Gunslingera nebo Huntera, ale dobře se dá kombinovat i s dalšími. Je jen na vás, jaký herní styl nakonec budete preferovat. V tomto hra dává docela dost volnosti.

První díl hry Remnant stavěl na procedurálně generovaných světech, které nikdy nebyly stejné a vždy nabízely trochu odlišný zážitek. Remnant II na tento koncept navazuje a ještě posouvá o trochu dál. I proto každý průchod hrou není stejný, a pokud hru rozehrajete s kamarádem, můžete mít oba značně odlišný zážitek. Až na několik pevně daných bodů, které jsou spjaty především s příběhem. Liší se už pořadí jednotlivých světů, které budete postupně navštěvovat. Ty jsou tři, pokud nepočítám základní tábor Ward 13, záhadný menší labyrint nebo finální lineární lokaci, o niž nechci moc spoilerovat. Já začínal v pouštním světě N'Erud, který byl dříve domovem vyspělé civilizace. I proto jsou všude nejrůznější roboti a další jim podobné neřádi. Mé kroky následovaly do světa Yaesha, který připomíná džungli, a vše jsem završil v rozsáhlém městě Losomn, které svoji viktoriánskou architekturou a atmosférou připomíná oblíbený Bloodborne. Na jednotlivých světech se mi líbí, že každý má své vlastní slušné příběhové pozadí, vysvětlující jeho historii, a zároveň je jedinečný s dobrým designem i unikátními protivníky. Každý svět má i různá tajemství, vedlejší úkoly, případně i nepovinné dungeony, do nichž se rozhodně vyplatí vydat. Všechny tyto vedlejší dungeony jsou kvalitně navrženy a spočívají v likvidaci nepřátel i řešení hádanek. Zároveň je každý dungeon jiný, a vyplatí se je plnit i z důvodu, že se v nich dají získat další zbraně nebo fešná brnění.

Jsem moc rád, že se Remnant II drží kořenů Souls série a nejde tedy o další lootovací střílečku nebo akci, jakou je třeba Borderlands nebo Diablo, v níž by zbraně padaly v různých raritách z každého druhého protivníka. Stejně jako ve hrách studia From Software jsou veškeré předměty (zbraně, brnění, amulety, prsteny a další důležité věci) schované v tajných truhlách, případně se získávají za určité úkoly, zabité bosse a tak dále. Jsou tedy vždy odměnou pro hráče za jeho snažení a průzkum. Není nic hezčího, než když prozkoumáváte svět, vyřešíte nějaký problém a získáte novou pěknou zbraň, kterou je následně možné vylepšovat. Hrozně moc se mi líbí sety brnění, kterých je dostatečné množství a mají výborný design, navíc se dají jednotlivé kusy kombinovat a vytvářet unikátní vzhledy, což se vždy hodí u podobné kooperativní hry. Jediným limitem může být váha jednotlivých setů. Co možná trochu zklame, je skutečnost, že na rozdíl od prvního dílu nejdou části brnění vylepšovat či je osazovat různými módy. Navíc ani nemají žádné vlastnosti, které by bylo nutné řešit, pokud nepočítám celkovou odolnost či odolnost proti ohni a dalším elementům. Různé pasivní vlastnosti přidávají až amulety a prsteny, díky nimž je možné podporovat stavění různých buildů.

A zapomenout samozřejmě nesmím na zbraně. Vývojáři připravili velké množství nejrůznějších samopalů nebo pušek, s nimiž je radost střílet, i díky výbornému gunplay systému, jednomu z nejlepších v žánru stříleček ze třetí osoby. Kromě primárních zbraní je možné nosit i zbraň na krátkou vzdálenost nebo sekundární zbraně, kam patří pistole, malá upilované brokovnice, kuše nebo třeba i uzi samopal. Všechny zbraně lze vylepšovat za nalezený materiál, takže tady se vývojáři nepouštěli do nějaké velké revoluce v rámci žánru. Nebyl ani důvod měnit něco, co funguje skvělé. Každou zbraň je ale možné osadit i nějakým módem, který pomáhá v boji. Já jsem si třeba zamiloval healovací mód. Díky němu je možné vystřelit speciální granát, který doplňuje zdraví, a to i třeba ostatním hráčům v týmu. Je ale možné i využít mód stavějící štít, vyvolávající brouky nebo velké chapadlo, které v blízkosti zraňuje protivníky. Módy pro zbraně jsou dobrým a hlavně chytrým nápadem, který dělá hratelnost i souboje s protivníky ještě rozmanitější a někdy i docela kreativní.

Jak už jsem zmínil výše, každá lokace má své unikátní protivníky, kterých je navíc docela velké množství druhů. Na rozmanitost protivníků si rozhodně stěžovat nemohu a je vidět, že vývojáři naslouchali zpětné vazbě od hráčů. Právě menší rozmanitost protivníků byla jedna z výtek prvního dílu. Zatímco v N'Erud jsem potkával nejrůznější roboty, ve světě Yaesha to jsou ježkům podobné potvory i nejrůznější šamani. No a ve městě Losomn vesničané, kteří se nebojí používat pušky i různé bomby či zápalné granáty. Do toho nechybí ani různí minibossové, za jejich poražení je důležitý materiál pro upgrade zbraní, a tím nejlepším na hře Remnant II jsou dle mého hlavní bossové, přičemž někteří dle mého názoru patří k tomu nejlepšímu, co tento žánr doposud přinesl. Je vidět, že na bossech se vývojáři neskutečně vyřádili, přičemž každý boss je unikátní a představuje vždy obrovskou výzvu. Ačkoliv jsou souboje s nimi kolikrát těžké, nejsou vůbec frustrující. Naopak jsou neskutečně zábavné a každý jsem si vždy maximálně užíval.

Pokud pojedete hlavní příběh, budete plnit veškeré úkoly, více světy prozkoumávat a procházet i nepovinné dungeony, vydrží vám Remnant II klidně i na více než 20 hodin, během nichž se budete opravdu velmi dobře bavit. Dohráním ale nic nekončí, protože věřím, že každý si bude chtít odemknout veškeré třídy, ty si následně vylevelovat, případně si poskládat silný build. K tomu je možné si kompletně resetovat celou kampaň, takže se vám vygeneruje znovu jinak. Kampaň si navíc můžete dát na další pokus na vyšší obtížnost, pokud budete hledat ještě větší výzvu. Vývojáři kromě resetování celé kampaně připravili i Adventure režim. V rámci něho si ale vygenerujete znovu jen jeden ze tří hlavních světů na vámi zvolenou obtížnost, který následně bude mít nové lokace, jinak rozmístěné protivníky a třeba i odlišného hlavního bosse. Chození Adventure režimu je zábavné, i díky zábavné a vlastně i návykové hratelnosti, ale je trochu škoda, že vývojáři nepřišli ještě s něčím. Nějakou další endgame aktivitou. Věřím, že i na tu časem dojde, ostatně vývojáři plánují hru obohacovat postupně o nový obsah. Navíc k ceně, které je opravdu směšná vzhledem ke kvalitě hry, toho Remnant II už nyní nenabízí málo.

Až těsně před vydáním vývojáři prozradili, že hra Remnant II běží na poslední verzi Unreal Enginu 5. A musím říci, že je to na ní vidět. Světy jsou hodně detailní, což je umocněno použitou technologií Nanite, hra má krásné efekty a pochválit musím i nádherné modely zbraní, jednotlivá brnění a vůbec to, jak hlavní hrdina vypadá. Vše pak podtrhává i fantastické nasvícení v exteriérech a interiérech. A to ani vývojáři nemuseli využívat technologii Lumen, která je součástí Unreal Enginu 5. Jediné, co bych trochu vytknul, jsou ne tolik detailní vedlejší postavy, na kterých jsou vidět i slabší animace. Jde ale jen o drobnost, kterou mnozí budou určitě ignorovat.

Remnant II má od začátku tři režimy zobrazení. První Quality se zaměřuje na co nejlepší vizuální zpracování v dynamickém rozlišení, ale podporuje pouze 30fps. Druhý režim Balanced pak má být takový zlatý střed, kdy hra na něm má vypadat pořád dobře, a zároveň i běžet v lepším frameratu. Na 60 snímků ale málokdy dosáhne, hlavně v momentech, kdy se toho děje už docela dost, případně hrajete v kooperaci s dalším hráčem. To framerate začne kolikrát viditelně klesat. Na optimalizaci se budou muset vývojáři ještě podívat, protože velké poklesy frameratu nedělají hře zrovna dobrou reklamu a věřím, že budou mnohým hráčům hodně vadit. Třetí režim Performance se zaměřuje pouze na framerate, ale popravdě jsem si nevšiml moc velkých rozdílů oproti Balanced režimu. Framerate také klesá a grafika je také srovnatelná. V tomto odstavci ještě zmíním, že Balanced a Performance režim zobrazení běží nativně v rozlišení kolem 720p, ale díky použité upscalovací technologii Temporal Super Resolution, která je součástí Unreal Enginu 5, to není tak viditelné. Obraz je stále kvalitní i na velké televizní obrazovce, a že hra běží nativně v docela malém rozlišení, nemáte prakticky možnost poznat.

Remnant II je určitě nejlepší hra studia Gunfire Games, nabízející zábavnou hratelnost, dobrý design jednotlivých světů, výborně zpracované souboje s bossy, rozmanité protivníky, velké možnosti ve stavění buildů i velmi kvalitní vizuální zpracování. Zamrzí jen slabší a vlastně i nezajímavý příběh či horší optimalizace a některé menší technické problémy, které nyní hru během startu sužují. Nákup mohu doporučit všem fanouškům prvního dílu i akčního nebo Souls žánru. Jde o ideální hru na léto, která nabízí zábavu na desítky hodin. A to stojí polovinu oproti konkurenčním hrám.