Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro a Xbox One X

První Red Dead Redemption mnozí považují za jednu z nejlepších her minulé konzolové generace, a to nejen díky hratelnosti, kterou vždy vývojáři z Rockstar Games uměli, ale také dospělému a vynikajícímu příběhu točícího se kolem milovaného Johna Marstona. Navázat na konec prvního dílu bylo pochopitelně nemožné, a i proto se vývojáři rozhodli, že se vydají raději do minulosti a ukážou, co se vše před prvním dílem semlelo a odhalí další střípky zajímavého příběhu. John Marston je pochopitelně i v Red Dead Redemption 2 velmi důležitou postavou, ale nikoliv tou hlavní. Hlavním hrdinou je tentokrát Arthur Morgan, který je od svého kolegy daleko chladnější a ráznější, což pochopitelně dopomáhá jeho zajímavé osobnosti. Arthur patří do gangu, kterému velí Dutch van der Linde. Ten to myslí se svým lidem dobře, ale po nepříliš povedené loupeži se musejí všichni stáhnout a najít místo, kde by se dalo klidně žít. To se pochopitelně lehce řekne, ale jak už asi chápete, vše se následně dost zamotá a semele se tolik věcí, že se vám bude motat hlava. Popravdě, tady je lepší, když už o příběhu nic nenapíši, protože vás nechci připravit o žádné překvapení. Jen ale mohu zmínit, že vývojáři před vás naservírují jeden z nejlepších videoherních příběhů za poslední dobu s parádně napsanými postavami, promyšlenými dialogy, ale také velkými zvraty a nečekanými situacemi, z nichž bude mnohdy i mrazit. Dalo by se říci, že příběh a celkově scénář je jednou z hlavních hvězd Red Dead Redemption 2, a je skvělé tedy vidět, že vývojáři tady dokázali parádně navázat na slavného předchůdce.

Po raketovém začátku ve stylu 007 filmů může někoho zklamat, že ve své první polovině má hra trochu pomalejší, až bych možná řekl ospalejší tempo. Hlavně z toho důvodu, abyste se seznámili s veškerými postavami a byli i lákáni vedlejšími aktivitami a či světem, který se můžete vydat prozkoumávat. Ve zhruba polovině se ale vše pochopitelně zlomí a příběh začne chvátat kupředu jak splašený plnokrevník, a pak už se jen těžko odtrháváte do finální scény. Konec je vzhledem ke skutečnosti, že se vše odehrává před prvním dílem, očekávaný a fanoušky asi moc nepřekvapí. Je ale parádně zrežírovaný a dokáže plně uspokojit i ty největší fanoušky, zvláště když se nešetří nejrůznějšími emocemi a hrami na city. Tím ale samozřejmě nic nekončí, protože nebyl by to Rockstar, aby si i po dokončení hlavního příběhu nepřipravil velké a docela i dlouhé překvapení. Více ale pochopitelně neprozradím, spíše se rozepíši, proč Red Dead Redemption 2 vyniká i v dalších oblastech.

Hodně často jsem si během hraní říkal, že Red Dead Redemption 2 není klasická akční adventura, kterou jsem od ní čekal, a zřejmě od ní i fanoušci prvního dílu očekávají. Jde svým způsobem i o simulaci, během níž je nutné se i hodně starat nejen o hlavního hrdinu, ale také kemp, v němž se nacházíte. Hlavnímu hrdinovi postupně rostou vousy a vlasy, takže pokud nechcete vypadat jako bezdomovec, je dobré sem tam navštívit kadeřníka, případně si dát i koupel, abyste nesmrděli. To je ale pochopitelně jen začátek, protože i jíst a spát se musí, protože jen tak pak během akce více vydržíte a budete mít postup usnadněný. Ve hře je tedy nutné hlídat různé ukazatele, přičemž vývojáři zakomponovali i lehčí RPG elementy, jako je postupné vylepšování zdraví nebo staminy. Pro úplného nováčka je herních mechanismů na začátku asi docela dost a je lehké se v nich trochu ztratit, ale po několika hodinách už vše budete dělat plně automaticky a budete si i užívat, jakou hloubku hře vývojáři dali. Výše zmíněné prvky hru nezpomalují nebo nedělají ji nudnou, ale naopak ji oživují a dělají daleko zajímavější a zábavnější.  

Pokud jste hráli nějakou hru od Rockstaru, určitě vás nepřekvapí docela bohaté a hlavně rozmanité hlavní mise, do nichž se budete pouštět. Občas sice stačí dojet z místa A do místa B, promluvit si s někým a získat informace, ale většinou se budete honit za bandity, přepadávat vlaky, provádět různé vykrádačky nebo se pouštět do nebezpečných akcí. Směsice úkolů rozmanitá, rozhodně nehrozí, že byste se během hlavní kampaně nějak nudili, případně, že by vše přešlo do stereotypu, jako je to u mnohých jiných open-world her. Navíc vše pochopitelně graduje, jak se postupně blížíte do finále.

Red Dead Redemption 2 je samozřejmě pořád akční hra, takže nepřekvapí, že si užijete i dostatek akce, ačkoliv ta je v první polovině trochu upozadněna. Pokud jste hráli třeba poslední Grand Theft Auto, asi vás nijak nepřekvapí, že vývojáři z něj převzaly systém střelby, který je stále velmi kvalitní, dobře optimalizovaný pro gamepad, a skvěle se hodí i sem. K samotné střelbě i slušnému krycímu systému nemám moc výtek. Jen bych možná chtěl, aby si hra pamatovala, jakou zbraň mám navolenou při lootování. Takto zabijete protivníka, chcete ho vylootovat, ale následně musíte zbraň znovu navolit, což v hektičtějších momentech může být trochu krkolomné. Zpět ale k samotné akci. Během hraní vám projde rukama slušná řádka zbraní, od koltů po pušky nebo brokovnice. Každá zbraň je samozřejmě něčím specifická, dají se dále vylepšovat a sem tam je nutné se i o zbraně starat a třeba vyčistit, aby vám mohly dobře sloužit. Pak už nic samozřejmě nebrání, abyste se pustili do nejrůznějších akcí, které se občas zvrtnou v pořádnou přestřelku a tedy likvidaci nepřátel, kteří mají na žánr spíše standardní umělou inteligenci a moc nevybočují. Snaží se hlavního hrdinu rychle eliminovat, jsou celkem přesní, ale nikdy neudělají něco nečekaného. Ačkoliv jsem si střety s protivníky užíval, ocenil bych, pokud by vše nemuselo končit ve většině případech velkým krveprolitím. Více stealth pasáží by hře neuškodilo, zvláště když ty přítomné jsou docela kvalitní.  

V čem tkví obrovské kouzlo Red Dead Redemption 2, je to určitě svět jako takový. Ten totiž nepůsobí jako prostá umělá kulisa, ale během hraní jsem si připadal, jako když se procházím po reálném světě. Nyní nemyslím jen to, že je svět maximálně detailní, většinou vidíte i odlišné stromy a vše působí opravdu jedinečně, ale také to, co se v onom světě děje. Samozřejmostí jsou NPCčka, která po světě cestují, rovněž města působí zaplněně. Sem tam pochopitelně potkáte náhodné události, do nichž se můžete zapojit. Ať už půjde o zachraňování chudáka před vlky, případně nemocného pocestného, kterého bolí ruka, což bohužel následně u doktora vyústí v její krvavé uříznutí. Smát jsem se musel u muže, který čistil koni kopyto, a když jsem u něj zastavil, kůň ho nakopl nešťastně tak, že ho zabil. Nejde ale jen o vtipné momenty, protože i vy můžete být kdykoliv přepadeni, a to i třeba v ten nejméně vhodný čas. Všechny tyto události a mnohé další dopomáhají jednak tomu, že svět působí uvěřitelně a živě, ale zároveň si skrze ně píšete svůj vlastní jedinečný příběh.

Samotný svět je samozřejmě obrovský, daleko větší jak ten z prvního dílu, který je také z velké části přítomen, přičemž jeho prostředí bude zřejmě plno využito až v online části. Co se mi na světě líbí, tak je nejen zmíněná živost a uvěřitelnost, ale také rozmanitost. Budete se prohánět po polích, nahánět vlky v lesích, bojovat s medvědy na zasněžených vrcholcích hor a nechybí ani bažiny s nebezpečnými aligátory. Do toho samozřejmě budete navštěvovat různá městečka s jedinečným designem. Města jsou většinou menšího charakteru, kromě tedy jednoho většího, sloužící jako jakási hlavní metropole. V městečkách si můžete vždy odpočinout v kinech i u další zábavy, obchodovat i se zkrášlovat, pokud vám už narostou opravdu dlouhé vlasy a vousy. Svět tedy nabízí opravdu hodně rozmanitá prostředí, která je radost navštěvovat, protože nejsou prázdná, ale bohatá na zábavu.

Po obrovském světě pochopitelně nechodíte pěšky, ale hodně času strávíte v sedle svého koně. Ten není pevně daný, ale na začátku si ho můžete vybrat z několika možností, ale je možné i časem primárního koně změnit, pokud najdete nějakého lepšího, který vám bude více vyhovovat. Hra v tomto určitě nezklame, protože pokud budete chtít ty nejlepší koně, užijete si i při jejich chytání spoustu srandy. Každopádně kůň jako takový bude vaším největším kamarádem, který slouží nejen k přesunu na mapě, ale také k úschovně zbraní, kožešin ze zabitých zvířat a tak dále, navíc jsem si k němu udělal docela silný vztah, takže jsem se kolikrát i o něj strachoval v momentech, které se nevyvíjely úplně dobře. Kůň totiž může během hraní kdykoliv zemřít, pokud si nedáváte pozor, a vzhledem k tomu, že jak ho používáte, zvyšuje se mu zdraví a výdrž, vždy to pěkně zamrzí. I kůň pak pochopitelně musí sem tam něco sníst, když je čistý, rychleji běhá a tak dále, takže se nemusíte starat jen o sebe, ale i o koně, což dodává hře další zajímavou vrstvu. Cestovat nemusíte jen koněm, ale také vlakem, případně přes rychlé cestování, které se ale značně liší od ostatních open-world her a není přítomno kdekoliv a hlavně ne na začátku hry.

Pokud půjdete jen čistě po hlavních příběhových úkolech, dokončíte vše za nějakých sedmdesát hodin. Tím jen Red Dead Redemption 2 ukazuje, že jde opravdu o obrovskou hru, navíc do těch sedmdesáti hodin se počítají opravdu jen čistě hlavní úkoly, případně filmečky, žádný grind a podobně jako v posledním Assassínovi. Dohráním hry ale pochopitelně nic nekončí, protože už během hraní hlavní části můžete plnit nespočet propracovaných vedlejších úkolů s vlastními unikátními příběhy, u nichž nuda rozhodně nehrozí. Navíc některé nejsou zrovna krátké a jsou spojeny i s prohledáváním mapy, třeba u hledání dinosauřích kostí, a to je pochopitelně jen začátek. Vývojáři pochopitelně připravili i nejrůznější výzvy, lovení legendární zvěře, chytání kriminálníků, přepadávání dostavníků nebo vlaků, minihry – od pokeru po domino a spoustu dalších aktivit. Pokud budete chtít splnit vše a odhalit i to nejposlednější tajemství, budete si muset připravit možná několik stovek hodin. U vedlejších aktivit se mi líbí, že se pro ně nechali vývojáři inspirovat hrou The Legend of Zelda: Breath of the Wild, takže je opravdu musíte hledat prozkoumáváním mapy a navíc nikdy nemáte jasně dáno, jak vše splnit. Je tedy nutné u hraní i přemýšlet a zjišťovat si podrobnosti. Nehledě tedy na to, že za snahu jste vždy náležitě odměněni.

Zatím opravdu nebyl moc velký důvod cokoliv kritizovat, protože Red Dead Redemption 2 je prakticky bezchybnou hrou, která se vymyká do značné míry tomu, co je na současné generaci k dostání, a podtrhuje to i vizuální zpracování. Pastvou pro oči je hra už na základních verzích konzolí PlayStation 4 a Xbox One, ale svůj potenciál pak ukazuje ve verzích pro PlayStation 4 Pro a Xbox One, přičemž na druhé zmíněné konzoli běží dokonce až v nativním rozlišení 4K. Díky vyššímu rozlišení si užijete na velké televizi všechny detaily, nádherné podání barev, fenomenální nasvícení a samozřejmě nechybí ani stabilní framerate. Ostatně vývojáři si pohráli ostatně s optimalizací pro všechny platformy a hra jede po většinu času velmi dobře, nekouše se a zároveň jsem se nesetkal, že by spadla nebo se vyskytl nějaký jiný problém, který by bránil hraní. Ano, sem tam se vyskytne nějaký ten grafický bug, spojený třeba s fyzikou, ale s tím se u tak obrovské hry pochopitelně musí počítat. Ne vše se dá podchytit. Kromě vizuálního zpracování je naprosto parádní soundtrack s několika písničkami, dotvářející vynikající atmosféru, stejně jako výborné ozvučení. Velmi kvalitní je i dabing, ačkoliv se o něj nepostaraly žádné velké hvězdy. Na nich ostatně nikdy Rockstar Games nestavěl, hlavně i z toho důvodu, že méně známý dabér se více snaží než známá filmová nebo seriálová hvězda. V Bungie by mohli vyprávět.

Red Dead Redemption 2 je pochopitelně akční hra, která je primárně stavěná pro pohled ze třetí osoby. Jen tak budete mít během akce nejlepší přehled, navíc i tak oceníte nádherný svět a jedinečné detaily. Vývojáři se ovšem rozhodli, že do hry zakomponují hned čtyři různé kamery. První tři ze třetí osoby se liší jen v tom, jak blízko máte hlavního hrdinu a samozřejmě i rozhled. S first-person kamerou si vývojáři hráli už u posledního dílu Grand Theft Auto, a ačkoliv si nemyslím, že jde o ideální volbu, má určitě také něco do sebe. Co se přepínání kamer týče, myslím si, že vývojáři mohli dát tuto volbu klasicky do nastavení, protože nyní ji máte na touchpadu, což mi přijde zbytečné. Hlavně mohl být touchpad využit pro něco lepšího, třeba pro rychlejší vyvolání mapy.

Vývojáři z Rockstar Games odvedli na Red Dead Redemption 2 pořádný kus práce, přičemž všechna ta dřina, pot a bohužel i přesčasy jsou na hře vidět v nejrůznějších malých detailech, které dohromady vytvářejí tuto jedinečnou westernovou záležitost, na níž se bude vzpomínat ještě hodně dlouho. Je až neuvěřitelné, kolik malých detailů, easter eggů a dalších blbůstek vývojáři do hry narvali, ale samozřejmě nezapomněli ani na to hlavní, a to dospělý a výborně napsaný příběh, vynikající hratelnost, živý svět, zábavné přestřelky a v neposlední řadě i velkou volnost, díky níž si můžete dělat prakticky cokoliv. Red Dead Redemption 2 bude zcela jistě patřit mezi nejlepší hry této generace.