Celá zápletka je už od počátku pokémonů stejná – jste mladý hoch či mladá děva a chcete být ten nejlepší, jak nikdo před vámi. Všechny chytit máš! Jasně, ohraná písnička, ale stále funguje a stále nikomu nevadí, že příběh hry je tak prosťoučký a ... vlastně nikoho nezajímá. Ale tak trošku nastínit ho musíme. Začínáte ve vidlákově na jihu regionu Unova, kde se nějakou zvláštní náhodou, spolu se svými 2 kamarády, dostanete ke třem pokémonům. Jako obvykle je jen na vás, kterého ze svaté trojice Oheň, Tráva a Voda si vyberete, poprvé v sérii je ale dle ohlasů je tím nejslabším ohnivý typ, konkrétně roztomilý vepřík Tepig. Bez ohledu na fanouškovskou odezvu jsem právě na něj povýšeně ukázal prstem a hrdinsky zařval "volím si tebe!". Pravda, moje klouby, hlava, samotné DSko a vlastně všechno kolem toho později litovaly, ale o tom až dál.

No, zpátky k příběhu. Postupem času narazíte na Team Pla(z/s)ma, jehož tuze ďábelským plánem je ukořistění legendárního dračího pokémona, převzetí všech chovaných pokémonů a absolutní převrat v Unova. Parchanti! Krom pouti za titulem Šampion Pokémoní ligy vás tedy čeká quest za epickým pokémonem a zmařením všech snah bandy maggorů™ v těžce odpudivých oblečcích s matoucím logem. Nechápete? Chápeme.

Na svých cestách se podíváte do rozličných prostředí a hlavně měst. Těch ve hře není moc, což my bereme jako plus. Ve většině z nich se nachází ó velkomožný Gym Leader, v jehož moci je jeden z osmi veledůležitých odznaků. Ty jsou klíčovým předmětem hry, bez kompletní kolekce se zkrátka na konec nikdy nedostanete. Každý stadion, které se liší typem používaných pokémonů a později i počtem protivníků, v sobě skýtá nějaký jednoduchý puzzle, který oživí hratelnost, ale není tak těžký, aby vám jakýmkoliv způsobem hru otrávil. Při jeho řešení narazíte na několik slabších obyvatel stadionu, ti ale slouží spíš jako zdroj zkušeností, což hlavně v prvotních fázích hry pomůže, zvlášť, když po každém souboji můžete své pokémony vyléčit v pokécentru. Na konci každého rébusu je tedy již zmíněný vůdce a ztělesnění finálního souboje, po kterém zbývá jen do čiré němoty se opít. Limonádou. Bez kofeinu!

Při plnění svého pokémoního snu se ve hře setkáte s úctyhodným počtem nejrůznějších předmětů. Od klasických lektvarů a dalších nezbytností pro prežití se dostanete k mnohem zajímavějším věcičkám, které vaše pokémony značně vylepší, ať už třeba zvýšením síly silou nebo počtem získaných XP. Pro získání většiny těchto unikátů je potřeba hru opravdu důkladně prozkoumat, protože nejsou k sehnání jiným způsobem, a to je dobře, protože hra vás alespoň něčím motivuje k prošťourání jejích zákoutí. Krom toho ještě můžete dohledat speciální kameny, které dopomáhají k vývoji některých, jinak nevyvíjejících se pokémonů. A to se vyplatí!

Kdo si vzpomíná alespoň na seriál, ten ví, že většinovou výplň děje tvořily pokémoní souboje. Nejinak tomu je ve hrách, kde spamováním několika vybraných útoků strávíte až nezdravě moc času (zdravím svůj vymačkaný palec). Vážně, soubojů je ve hře možná až zbytečně moc (náhodných střetů ve vysoké trávě, písku či vodě dle nás také znatelně přibylo) a budí to v lidských duších dojem ujetého spamfestu, což je škoda, protože potenciál je vzhledem k mnoha druhům všemožných posilováků, vylepšováků a hlavně široké škále útoků velký. Systém kámen/nůžky/papír je ale dost omezený, tudíž stačí 2-3 silní pokémoni a máte vyhráno. V pokročilejších částech hry navíc odchází i motivace se bojům více věnovat, protože drtivá většina vašich příšerek je již dávno v nejvyšším stádiu vývoje a zkušenostních bodů nakonec taky nepadá zrovna moc. Těmto soubojům se však můžete snadno vyhnout pomocí repelentů nebo jednoduše útěkem, ale stále na vás čekají mnohé desítky trenérů, kteří vám zkrátka nedají na vybranou. Tam se alespoň dostanete k nějaké finanční odměně a znatelně vyšší částce zkušeností. Ještě abych se vrátil ke zmíněnému běsnění – ano, hlavně finální část hry v člověku dokáže probudit vražedné instinkty, tudíž bude nejlepší se zavřít do karantény, ideálně bez ostrých, těžkých a tvrdých předmětů. DSko zabalit do něčeho hodně měkkého a až pak se můžete pustit do hry. Hodně štěstí.

Kdo od nové série pokémonů očekával nějaké veliké změny, ten možná bude zklamán. Hra si již od začátku drží pořád stejnej xicht, což je dobře. Samozřejmě za podmínky, že nám je vždy podstrčeno několik vylepšení. Tak třeba vůbec prvně jsme se dočkali cyklu ročních období. To zní jako dost zbytečná ptákovina, ale vůbec ne. V každém z nich se v divočině vyskytují jiné druhy a varianty pokémonů a samozřejmě i prostředí dostane jiný luk.. look. Updatu se dočkaly i hore popisované bitky, nyní se můžete octnout ve rvačce až 3 na 3, což sice není kdovíjaký pokrok, ale každé rozšíření se oceňuje. Trošičku infantilnější inovaci přinesl pokémoní muzikál, kde se vaše alter-ega předvedou ve vybraných doplňcích a za svůj výkon mohou obdržet zbytečnůstky nové. No, budiž.

Velmi příjemná je také funkce Poké Transfer, díky které si můžete přenést své milé mazlíčky z předchozí generace pokéher. To je fajn, protože ti současní zrovna originalitou neoplývají. Je znát, že tvůrcům už prudce dochází dech, což je pochopitelné, vzhledem k jejich počtu, který by se už měl dotýkat hranice pěti stovek. Nápady na nové pokémony zkrátka nejsou nekonečné, a proto se ve hře často setkáte s nudnými a kýčovitými kreacemi, které původní stopadesátce nesahají ani po první chlup na palci u nohy. O to víc zamrzí, že ve hře vlastně žádný klasický pokémon není. Ano, velmi otravným a složitým procesem (postupný transfer z předchozích verzí) je do do své sbírky dostanete, ale určitě by nebyl tak velký problém je zakomponovat už do samotné hry.

Samostatný odstaveček musíme věnovat vynikajícímu online režimu, který na handheldech jen těžko bude hledat konkurenta. Zlomovým prvkem je věcička zvaná C-Gear, která vám zaplácá celou dotykovou obrazovku, avšak odmění se vám široce širokými možnostmi, to hlavně při komunikaci přes IR-port. Můžete pokémony vzájemně vyměňovat nebo potvůrky řádně potrápit v poctivých soubojích. Další funkcí se časem stane také Global Link a přes něj fungující Dream World, který by měl přinést jakýsi alternativní a příjemnější svět. Tato funkce ale bude spuštěna až 30. března, tudíž ji nemůžeme zhodnotit, škoda.

Přes Pokécentra, která se KONEČNĚ sjednotila s Pokémartem, se dostanete ke klasičtějšímu online režimu, tedy přímo po síti. Opět jsou nabízeny souboje, které fakt nabízejí úplně jinou výzvu (a taky víc důvodů k záchvatům vzteku), než umělá inteligence. Nechybí ani možnost pomocí jednoduchého systému vyhledávat a následně vyměňovat pokémony. Nebylo by to v reálném světe trestné...? Ale přesto chválíme, chválíme.

Co si budem namlouvat, pokéRPG nikdy nebyla oslavována kvůli grafické stránce. První ukázky z Black/White se nám snažily naznačit, že se konečně dočkáme pořádné změny. A taky že jo. Základ je stejný, ale 3D stavby a některé interiéry vypadají zkrátka výborně, hlavně na poměry dnes již slaboučkého DS. Nebudu nic najit, když jsem přebíhal jeden most a kamera si filmařsky hrála s mými pocity, fakt jsem byl nadšený. A co teprve jedno parádní velkoměsto, které vidíte támhle vpravo nahoře. S 2D sprity to celé funguje překvapivě dobře, tudíž pokémasterům z GameFreak posíláme další potlesk. Už teď se nemůžeme dočkat nového dílu pro 3DS, protože když takhle mohla vypadat DSková verze, jak bude vypadat ta 3DSková? Chceme-to-vidět!

Jakoby si vývojáři chtěli ještě více pohrát s pocity hráče... I hudební stránka se dočkala několika vylepšení. Jasně, tradice zůstala zachována, ale soundtrack se povedl a až na pár výjimek, které jsou zkrátka slabší a jednu výjimku, kterou uslyšíte během hry tisíckrát (že by battle theme?) je hudba v pohodě. Zbytek zvuků je pořád stejně jednoduchý a lehce otravný, jako u předchůdců. Ve zvuku celkově tedy doufáme ve zlepšení, ale vždy si na hlavu můžeme nasadit sluchátka s proudem své hlasité, oblíbené muziky a dávat tak svým sluchovým orgánům řádně zabrat, ale co bychom pro komfortní hraní neudělali?

Pokémoni Black & White by se dali charakterizovat velmi jednoduše – "zase noví pokémoni". Jsou hezčí, obsáhlejší a větší jak předchůdce, ale nezpůsobují žádnou revoluci, která by v tomto případě byla stejně jen na škodu. Pro fanoušky pokémonů jde o novou Mekku, někteří fanoušci japonsky orientovaných RPG mohou být hrou také okouzleni. Nabízí desítky hodin nesmyslného lovení ošklivých potvor, otravného spam-útočení a slabý příběh zabalený v koukatelném grafickém kabátku s průměrným hudebním doprovodem. Ale pořád jsou to vynikající pokémoni s neuvěřitelně chytlavou hratelností, která vás chytí za levou i pravou půlku a s velkou nechutí vás bude pouštět. My se hrou většinu času bavili, je fajn mít vlastní zoo v kapse. Nové pokémony zkrátka můžeme jen a jen doporučit, chybu s nimi udělají jen zarytí odpůrci východních RPG a fanoušci digimonů. Konec.