Recenzovaná verze: Nintendo Switch

Před vydáním se nechali vývojáři slyšet, že Octopath Traveler je jakýmsi duchovním nástupcem legendárního Final Fantasy VI. Ve výsledku má ale do slavné klasiky hodně daleko, ale na druhou stranu je určitě dobře, že si jde svoji vlastní cestičkou a značně se liší. Je to jen k dobru věci. Velmi odlišný je už, co se příběhu týče a jeho podání. A vlastně začínám i tou nejslabší částí hry. Mnohá japonská RPGčka přinesla epické příběhy plné zvratů, ale to není případ dnes recenzovaného Octopath Traveler, jehož příběh je standardní, plný žánrového klišé a hlavně tedy o pomstě a dobrodružství, takže moc neohromí. Stejně tak mi přišlo, že jsou nevyužity i postavy, které během hraní potkáte, a přidají se k vám do družiny. Na začátku si vyberete svého hlavního hrdinu, přičemž jak procházíte v první části hry svět, potkáváte další hrdiny, kteří se k vám mohou přidat. Nejprve vám sdělí svůj vlastní příběh a trochu té své historie, ale většinou není vůbec zajímavá, a vlastně i tyto představující filmečky a scénky jsou ve výsledku zbytečné. Tady byl potenciál daleko větší, a bohužel ho vývojáři nedokázali naplno využít. Je to určitě škoda, protože kvůli nemastnému neslanému příběhu a jeho postavám se Octopath Traveler nikdy zřejmě nezařadí mezi velké klasiky žánru, ačkoliv v ostatních částech docela válí.

Jak už jsem naznačil výše, Octopath Traveler je japonské 2D RPGčko. Ačkoliv se vývojáři nerozhodli připravit hru ve 3D grafice, nemusíte se bát, že by tím utrpěla hratelnost. Ostatně hned po pár minutách se před vámi otevře obrovský herní svět, který můžete prozkoumávat, a to prakticky neomezeně. Pochopitelně, někde se nachází těžší protivníci, na což vás hra hned upozorní, že byste měli mít postavu na vyšším levelu a více vylepšenou, ale jinak žádné zábrany tu nemáte. Navíc svět je velmi rozmanitý, budete se procházet po lesích, loukách, sněhem pokrytých vrcholcích hor i vlezete sem tam do nějakého toho hlavního či vedlejšího dungeonu, kde čekají ta pravá dobrodružství. Samozřejmě nechybí ani různé menší vesničky ani větší města, kde narazíte na různá NPCčka, s nimiž můžete promluvit, ale také o nich zjistit více, případně si u nich kupovat lepší brnění či lékárničky a další potřebné předměty. Právě rozloha, rozmanitost, pěkný design a svým způsobem i zajímavost světa je velkou devízou Octopath Traveler. Tady dávají vývojáři jasně vědět, že ačkoliv vizuálně připomíná Octopath Traveler starší šestnáctibitové hry, svým obsahem je hodně moderní.

V předchozích odstavcích jsem zmínil, že se celá hra točí kolem osmi postav. Mezi nimi je rytíř Olberic Eisenberg, obchodnice Tressa Colozone, kněžka Ophilia Clement, vědec Cyrus Albright, lovkině H’aanit, zloděj Therion, lékař Alfyn Greengrass a tanečnice Primrose Azelhart. Na začátku si zvolíte jednu hlavní hlavní postavu, další se k vám mohou do party přidat během úvodních hodin hraní. Vybrání správné postavy na začátku je vždy důležité, protože ta vás bude provázet po celou dobu hraní a jí ve skupině změnit nemůžete. Jdou pouze zbylé tři. Každá postava má svoje jedinečné zaměření, takže zvolit si můžete nejen silného bojovníka, ale také mága a tak dále. S tím se pak pochopitelně pojí i schopnosti, ať už aktivní nebo pasivní během soubojů s protivníky. Stejně důležité jako samotné postavy je i jejich vývoj. 

Za každou zvládnutou bitvu získáte XP body, za které postava leveluje a zvyšuje se jí tedy její zdraví a mana. Rovněž ale získáváte body, za které se učíte následně nové aktivní i pasivní skilly. Stejně tak si můžete postavy zlepšovat nakupováním lepšího brnění, případně zbraní. Systém vylepšování postav je příjemně intuitivní, přehledný a určitě nebude dělat problém se v něm zorientovat po pár minutách hraní. Na druhou stranu je i robustní a ani náhodou není prostý, jak by se mohlo zdát, navíc se mi líbilo zkoušet i kombinovat různé postavy, z čehož pochopitelně následně vznikají zajímavé momenty na bojištích. Jak postupujete hrou, odemykají se vám i další možnosti ve vylepšování postav, třeba mít i sekundární povolání, a tak dále, což se pochopitelně následně hodně projeví na hratelnosti. Na tomto se mi i líbilo, že hra vše odemyká postupně tak, abyste nebyli na začátku zahlceni a vše si mohli pěkně postupně osahat. Je vidět, že vývojáři nad vším přemýšleli, aby vytvořili přístupnou, ale zároveň velmi komplexní žánrovku. 

Když jsem nakousl souboje, tak kolem nich se pochopitelně celá hra točí. Když procházíte nádherně zpracovaným světem, může se souboj s protivníky spustit prakticky kdykoliv. Protivníci tedy nejsou na jasně daných místech, což do hry vnáší určité napětí. Když už zkřížíte cestu nějakému tomu protivníkovi, vše se přesune do speciálních arén, kde souboj probíhá. Souboje jsou jako v klasických japonských RPG hrách tahové, takže když vyčerpáte u všech svých postav tahy, je na řadě protivník. Vývojáři klasický, léty ověřený a pořád dobře fungující systém obohatili i o novinku v podobě boostu. Když provedete normální tah, ať už seknete do protivníka či si dáte předmět, přibude vám jeden boost bod. Následně pak můžete svůj útok naboostovat několika body a uštědřit protivníkovi hned několik úderů najednou, případně ho zasáhnout silným útokem. To do hry vnáší další skvělý prvek strategie, zvláště když musíte i u každého nového protivníka přemýšlet, co na něj přesně působí a hlavně jak ho omráčit a tedy prolomit jeho obranu, abyste mu mohli dávat větší poškození.

Souboje jsou neustále zábavné, za což může nejen dobře navržený soubojový systém, ale i velké množství rozmanitých protivníků – od vlků, prasat, štírů, zmutovaných hadů, velkých sov, pirátů, kostlivců, draků až po různá monstra, takže ani po desítkách hodin se mi nestalo, že bych se nudil. Navíc vše je oživeno i zajímavými, dobře navrženými a napínavými souboji s velkými bossy, kteří si kolikrát pomáhají stejnými triky, jako vy a vaše družina hrdinů. Někteří jsou opravdu podlí. Bossové vždy naplno prověří, jak moc jste už zkušení a vaši hrdinové silní. Někdy se mi stalo, že jsem došel k bossovi, a ten následně udělal silný útok a moji hrdinové popadali jak domeček z karet. Naštěstí před každým soubojem s bossem jde hra uložit, takže když selžete, můžete se vrátit před něj a pokusit se lépe připravit. Selhání tedy není tolik frustrující a vlastně nepředstavuje až zase takový problém, který by bolel.

Samotná hlavní linka vám v Octopath Traveler zabere desítky hodin a není problém ve hře nechat osmdesát i více hodin. Vývojáři si ale pochopitelně připravili i řadu menších vedlejších questů a dungeonů, které se můžete vydat splnit mimo hlavní příběhovou linku. Musím ale říci, že questy pro NPC postavy mi přišly slabší, protože většinou jim musíte dát jen určitý předmět, případně někoho najít, navíc odměny za splnění nejsou zrovna oslnivé a určitě tedy i neuspokojí. Vedlejší úkoly, které nemusíte plnit, jsou tedy spíše jen do počtu a mají sem tam hru oživit, případně abyste je splnili tak nějak automaticky během průchodu světem, než aby byly vytvořeny tak, abyste měli nějaký větší důvod je plnit. To je svým způsobem škoda.

Na Octopath Traveler vás určitě potěší i pěkná stylizovaná retro grafika - 2D postavičky a objekty se nacházejí ve 3D světě, která hře přidává potřebný šmrnc a jen tak neomrzí se na ní dívat. Samozřejmě, někomu se nemusí podobně stylizovaná vizuální stránka líbit a možná bude pro něj i překážkou, aby dal hře šanci, ale já si nemohu stěžovat. Vizuální zpracování ke hře perfektně sedí, zvláště pokud hrajete v handheldovém režimu a tedy někde na cestách, navíc se nešetří i menšími detaily a pěkným nasvícením většiny scén. Důležité ale pochopitelně je, že hra dobře jede, ať už jde o framerate nebo samotný chod. Za zhruba 60 nahraných hodin se mi nestalo, že by hra spadla nebo měla nějaký jiný problém. Co je ovšem přímo výborné, je epický soundtrack od Yasunoriho Nishikiho se spoustou nádherných a nezapomenutelných skladeb, které velmi dobře podkreslují dění na displeji či obrazovce televize. Potěší určitě i solidní dabing, který je přítomen u všech hlavních dialogů. Pravda, mohl být všude, ale vzhledem k rozsahu hry a zábavné hratelnosti mi toto zase tak moc nevadilo.

Octopath Traveler je parádní japonské RPGčko se skvěle navrženými a neskutečně návykovými herními mechanismy, které je určeno nejen pro fanoušky žánru, ale díky velké přehlednosti a intuitivnosti se v něm budou snadno orientovat i naprostí nováčci. Každý si tak bude užívat prozkoumávání nádherného a rozmanitého světa, napínavé souboje se zajímavými protivníky i vylepšování své družiny před dalším dobrodružstvím. K dokonalosti tu chybí jen zajímavější příběh, lepší vyobrazení hlavních hrdinů a lépe navržené vedlejší úkoly, ale ani to nemění nic na tom, že by Octopath Traveler neměl chybět ve sbírce žádného majitele konzole Nintendo Switch.