Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

Rozšíření Iceborne je určeno hlavně pro fanoušky původní hry, kteří dohráli celou příběhovou kampaň a touží po velmi tučném přídavku, jenž by jim dal důvod se do hry vracet i v následujících týdnech a měsících. Hlavní kampaň z původní hry ostatně musíte mít dohranou, abyste se do rozšíření vůbec dostali. Toto rozhodnutí vývojářů je určitě v pořádku a nemám s ním problém. Na druhou stranu nováčci budou moci od úplného začátku čerpat z vylepšení, která byla přidány posledními updaty a hlavně tímto velkým rozšířením. K nim se ještě dostanu. Obě skupinky hráčů si tak najdou hned od začátku to své. Capcom si toho byl vědom, a proto připravil i speciální kolekci určenou pro nové hráče, která nabízí jak Monster Hunter World s posledním updatem, tak rozšíření Iceborne. Nováčci tak za 60 euro získají obrovský balíček zábavy. Pojďme ale konečně na rozšíření Iceborne, jemuž jsem věnoval poslední dny.

Iceborne  nabízí kompletně novou příběhovou kampaň. Ta odstartuje ve chvíli, když se s dívkou Handler vydáte prozkoumat, co že se to děje s monstry Legiana. Na ty z ničeho nic zaútočí ještě větší monstrum Velkhana, které narušuje místní rovnováhu, přičemž jeho sledování zavede hrdiny do zcela neprozkoumané části světa. Nové dobrodružství tak může začít. Určitě nečekejte, že by byl příběh nějak přehnaně originální. Stejně jako v původní hře i zde slouží jen jako takový spouštěč či zástěrka k tomu, abyste mohli lovit hromadu nových monster. Přesto jsem toho názoru, že i přes svoji přímočarost, jednoduchost a předvídatelnost neurazí a je pro hru dobrým doplňkem. Co mi ale trochu na něm vadí, je němý hlavní hrdina. Ten tak jako v základní hře jen na vše kývá a krčí rameny, což nepůsobí v rozhovorech či filmečcích moc dobře. Snad další díl tento neduh napraví.  Na druhou stranu jde snadno odpustit, když se podíváte na vše, co Iceborne přináší nového.

Daleko důležitější než příběh je skutečnost, že rozšíření Iceborne je postaveno na zcela nové obtížnosti označované jako Master Rank. Ta zde nahrazuje G Rank obtížnost známou z předchozích dílů, po níž fanoušci volali od vydání původní hry. To má za následek, že jakmile se do rozšíření pustíte, brzy vám vaše pracně nasbírané vybavení přestane stačit a budete si muset vyrobit nové. Naštěstí nového vybavení je tu opravdu hodně, takže je možné vytvářet nové jedinečné sety, vylepšovat zbraně, vytvářet zcela nové, vývojáři připravili i dekorace čtvrté úrovně, nová komba a další podobné novinky. Pokud vás farmení materiálů na vybavení bavilo v původní hře, zde o nic nepřijdete a znovu dostanete důvod ve hře nechat další stovky hodin. Master Rank ale pochopitelně neznamená jen zvednutí obtížnosti. Má dopad i na známá monstra, k čemuž se ještě dostanu.

Jakmile se na nové dobrodružství vydáte, objevíte zcela novou oblast Hoarfrost Reach. Ta je celá pokrytá sněhem a ledem, teploty jsou pořád v mínusu, takže si asi umíte představit, o jak nehostinné prostředí se jedná. Najednou tak vaším nepřítelem nejsou jen monstra, ale i sníh, do něhož můžete zapadnout, čímž je vám ztížen pohyb, tak nízká teplota, před níž se musíte po vzoru Zeldy chránit nejen svým oblečením, ale také lektvary z pořádně pálivých papriček. Že vám nízká teplota nedělá moc dobře, vědí dobře i nová monstra, která se v této lokaci pohybují. Často tak zmrazují staminu, aby byl pohyb po prostředí obtížnější a souboje s nimi ještě těžší. Design Hoarfrost Reach je parádní, ihned jsem se do této nové lokace zamiloval a rád jsem se do ní vracel, abych objevil nová zákoutí s ohromujícími scenériemi a místy.

Nová lokace pro lovení monster je doplněna novou základní malebnou vesničkou Seliana s kouzelnou atmosférou. V ní naleznete většinu NPC postav z předchozího kempu, ale také nové. Nově třeba budete moci posílat kočky na výpravy, aby vám nasbíraly materiály. Také se ve vesničce Seliana nachází vaše nové obydlí, které si můžete daleko více opravovat dle obrazu svému, a dokonce se s ním vážou nové vedlejší úkoly na vybavení. Co se mi ale na nové vesničce nejvíce líbí, a kvůli čemuž jsem se do původního tábora nerad vracel, tak je rozvržení NPC postav. Ty jsou blízko u sebe, takže nemusíte tolik běhat z jednoho patra do druhého. Vše máte pěkně vedle sebe.

Nové zasněžené prostředí potěší je fajn, stejně jako vesnička Seliana, ale těmi největšími hvězdami rozšíření Iceborne jsou pochopitelně monstra. Nových monster je přes třicet a dala by se rozdělit do zhruba tří skupin. Do té první patří monstra, která se objevila už v Monster Hunter World, ale díky Master Ranku mají jednak jiné zbarvení, ale také zcela nové útoky a pohyby. Najednou je tak boj se starými známými novou výzvou. Tato částečná recyklace mi ani trochu nevadí, ba naopak jsem rád, že se na stará monstra nezapomnělo a nyní se objevují v nových mutacích. Druhou skupinu tvoří monstra, jenž se objevila už v předchozích Monster Hunter hrách a nyní se vracejí v ještě děsivější podobě. Mezi ně patří třeba Barioth, Tigrex či obrovský netopýr Nargacuga, z něhož jde opravu velký strach a souboj s ním není nic příjemného. Jsem rád, že se tato pro sérii ikonická monstra konečně dostala i do Monster Hunter World. No a třetí skupinou jsou poté unikátní nová monstra s jedinečnými útoky, které překvapí i veterány série. Některé vývojáři představili už před vydáním v trailerech a jde třeba o draka Namielle nebo ústřední monstrum Velkhanu. Souboje s jednotlivými potvorami je vždy obrovská zábava, ale také výzva. Souboje jsou maximálně napínavé a kolikrát i pořádně epické, přičemž když se vám monstrum konečně podaří zdolat nebo ulovit, dostaví se obrovské uspokojení. Vzhledem k tomu, že se některá nová monstra pohybují ve starších lokacích, často se setkávají se staršími a dochází ještě častěji k epičtějším bitvám mezi nimi, které je radost sledovat.  

Během soubojů s monstry hraje nyní velmi důležitou roli vystřelovací hák Clutch Claw. Pomocí něho totiž můžete zaměřit jednotlivou část těla stisknutím L2 a následně na ní vyskočit. Když skok dobře načasujete a monstrum se zrovna moc nehýbe či nedělá prudké pohyby, aby vás ze sebe setřáslo, tak máte dvě možnosti. Přímočaré řešení je monstrum do dané části těla seknout, zasadit mu docela velké poškození a tím ji i oslabit. Je tu ale také možné monstrum na malou chvilku ovládnout a nasměrovat ho třeba do pasti nebo do zdi, čímž dojde k jeho chvilkové paralyzaci, abyste mu mohli sami či s dalšími hráči pěkně naložit. Clutch Claw tak hraje velmi důležitou roli a je skvělým oživením a prvkem během soubojů s monstry. Souboje tak nyní nabízejí více rozmanitosti a nové strategie, jak útočit na velká monstra. Jde přesně o tu mechaniku, která hratelnost skvěle oživuje.

Hlavní příběhovou linku jsem dohrál za zhruba 40 hodin, ale můžete si ji značně prodloužit plněním desítkami nových vedlejších úkolů, jimiž si třeba odemykáte nové možnosti ve vesničce Seliana, případně jen popravujete monstra na materiál. Když hlavní příběh dohrajete, už trofej s názvem konec a začátek napoví, že nic nekončí. Vývojáři z Capcomu totiž zvou na nové endgamové dobrodružství, které je něčím v rámci série novým, naprosto jedinečným a obrovským překvapením pro každého fanouška. Další pátrání vás totiž zavede do zcela nové obrovské lokace, kde se mísí místa ze všech dříve navštívených světů, ale také se tu nacházejí ta nejtěžší monstra, jaká si dokážete představit. Lov může začít. Více spoilerovat nebudu, protože nástup endgamu, který otevře epický filmeček, si musíte vychutnat, stejně tak odhalování dalších jeho tajemství. Jsem ale toho názoru, že endgame obsah je fantastickým vyvrcholením už tak výborné hry, díky němuž ji budete hrát po několik následujících týdnů možná měsíců. 

Iceborne stejně jako původní Monster Hunter World můžete hrát sami, ale skvěle se hodí i pro hraní s kamarády či náhodnými hráči, s nimiž následně budete monstra nahánět. Zatímco napojování k ostatním hráčům je rychlé, stejně jako vyhledávání rozehraných úkolů, tak mám s kooperací pořád menší problém. Nejde hrát celou kampaň s kamarádem v jednom kuse. Když má totiž nějaká mise na začátku filmeček, musíte do ní sami, na filmeček se podívat a až následně je možné, aby se na vás kamarád připojil. Ten se rovněž musí sám podívat do nové mise a filmeček. Toto je trochu krkolomné řešení, které se mi nelíbilo už před rokem a půl a stále nechápu, co k tomuto vývojáře vedlo.

Asi nemá moc cenu rozebírat vizuální stránku, protože Iceborne využívá stejný engine a základy jako původní Monster Hunter World, který stále vypadá velmi dobře a je i solidně optimalizován na konzole. Rozšíření jsem testoval na konzoli PlayStation 4 Pro, na níž jsem nezaznamenal větší poklesy frameratu ani při těch největších bitvách. Hra běžela tak, jak má. Jediné, na co bych si postěžoval, jsou dost dlouhé nahrávací časy, když skáčete do nového úkolu, případně se z něj následně vracíte. Vzhledem k tomu, že mise trvá mnohdy i desítky minut, nejsou nahrávací obrazovky tak časté, ale určitě nepotěší. Co ale udělá radost, je výborný soundtrack s novými skladbami, stejně tak parádní ozvučení i solidní dabing, ačkoliv opět nejsou nadabovány všechny rozhovory.

Iceborne je fenomenální rozšíření už tak výborné hry, které ji mění prakticky k nepoznání. Nové epické dobrodružství odehrávající se v doposud neprozkoumaném prostředí plné nových příšer, zbraní a ohromujících scén je snem každého fanouška. Iceborne ale nepřináší jen obsahové novinky, ale vylepšuje už tak skvělý herní základ na základě zpětné vazby od fanoušků. Pokud jste ještě s nákupem Monster Hunter World váhali, nyní už nemusíte. V jednom balíčku dostanete fantastickou porci zábavy na několik měsíců.