Když bylo oznámeno, že série Call of Duty opouští břehy druhé světové války, byl to šok, jak pro hráče, tak samotného vydavatele Activision, který zprvu hře vůbec nevěřil. Později, když se o hře začalo hodně mluvit si Activision uvědomil, že při dobré reklamní kampani by se mohl ze hry stát hit velkých rozměrů. Po vydání tak netrvalo dlouho a Call of Duty: Modern Warfare se usadil v nejrůznějších žebříčcích prodejnosti, přičemž až do dnes patří k nejhranějším online akčním hrám na Xboxu 360, ale i Playstationu 3. Právě přicházející druhý díl by chtěl navázat na úspěch svého předchůdce a přináší ještě více filmovější show než předtím. Pojďme se nejprve podívat na hlavní příběhovou kampaň, která bude asi tím prvním, co zapnete po donesení hry domů.

Call of Duty: Modern Warfare 2 začíná velmi pěkně sestříhanými titulky, kde uvidíte vše podstatné, co se stalo v prvním díle. Od těchto událostí uplynulo celkem pět let a po Imranu Zakhaevovi, kterému jste prohnali kulku hlavou v prvním díle, přebírá vládu nad terorismem jistý Vladimir Makarov. Ten má ještě více ďábelské plány než jeho předchůdce, přičemž se tak dostáváme k nejdiskutovanější misi ve hře. Jedná se o část, která se odehrává na ruském letišti. Jako teroristé vtrhnete mezi cestující a začnete je po desítkách střílet. Tento velký masakr je opravdu nejkontroverznější scénou v dějinách akčních her, a pokud nemáte žaludek střílet bezmocné civilisty, můžete tuto misi přeskočit. Vladimir Makarov pak tuto událost svede na Spojené státy, přičemž Rusko podnikne velkou vzdušnou ofenzívu do Washingtonu, kam se během hry také podíváme. V tuto chvíli začíná opravdu velká akční jízda, která nepřináší žádná hluchá místa a spíše než s herním zážitkem by se mohl Modern Warfare 2 rovnat s filmy. Nabízí totiž tak neopakovatelný spád, že by mu ho mohly závidět i ty nejlepší kousky ve filmové branži.

Celá hra je postavena na průchodech jednotlivých levelů s nejrůznějšími vojáky, kteří si budou muset prostřílet cestu na opačný konec mapy, aby našli nějaké ty dokumenty, zabezpečili místo nebo někoho chytili či osvobodili. Tyto klasické akční pasáže poté střídají i ty, kde se musíte pohybovat velmi potichu a pokud možno neupozornit na sebe nepřátele. Tyto levely většinou plníte ještě s jedním vojenským kolegou, přičemž jste ozbrojeni odstřelovací puškou a samopalem s tlumičem. Během hraní si i zařídíte dopravní prostředky, jako je sněžný skútr nebo vojenský člun. Řízení dopravních prostředků je velmi jednoduché, přičemž jedním tlačítkem udáváte rychlost a druhým střílíte. Během samotné hry se podíváte do spousty nejrůznějších lokací, jako jsou ty v Rusku, ve Washingtonu nebo ve Virginii. Protože vývojáři přichystali opravdu spoustu misí v nejrůznějších koutech naší modré planety, celá hra je na náš vkus až moc chaotická a spíše to vypadá, jako by vývojáři vzali nejrůznější mise a bez hlavy a paty je poskládali do jednoho celku. Tuto problematiku se trošinku snaží kamuflovat samotný příběh, ale moc se mu to bohužel nedaří. I přesto je kampaň velmi zábavná a nechybí v ní i některé hodně památné scény, na které budete hodně vzpomínat. Třeba ta v Rusku, kde se snažíte infiltrovat základnu, ke které se musíte dostat horolezeckým uměním. Rovněž můžeme zmínit misi, která se odehrává ve vězení, kdy se s komandem dostáváte do umýváren, kde jsou schovaní teroristé. Tato úroveň úspěšně kopíruje film Skála. Kdo viděl, určitě si na něj v tomto levelu vzpomene.

Protože je hlavní kampaň hrozně krátká, čehož si byli dobře vědomi i autoři, připravili nám tak speciální nový režim Spec Ops. Tento režim v sobě ukrývá celkem 23 nejrůznějších misí, ve kterých budeme plnit předem zadané úkoly. Za každou misi navíc dostanete nějaké ty hvězdy, které vám odemknou další úkoly v Spec Ops. Někdy třeba provádíte různé úkoly na čas, kdy při splnění v nejlepším možném čase dostanete tři hvězdičky. Jindy musíte danou úroveň ustřílet na Veterána, což je občas velký problém. Celý tento režim poté skrývá možnost ho hrát až ve čtyřech hráčích přes Xbox Live nebo Playstation Network. Pokud nejste k těmto službám připojeni, můžete ho vyzkoušet i s druhým kamarádem na jedné televizní obrazovce přes splitscreen režim. Tento režim v sobě ukrývá dlouhodobou zábavu, která neomrzí. Když už jsme u hry více hráčů, musíme pochválit i klasický online režim. Ten doznal docela hodně změn, přičemž jednou z hlavních je rozšíření počtu hráčů na jedné mapě. Nyní tak po jednotlivých mapách může pobíhat až 18 živých hráčů, což je jednoznačně plus. Online multiplayer poté přináší i klasické online žebříčky, hodnosti, perky, ale i další vymoženosti, za které budou hráči jenom rádi.

Autoři z Infinity Ward už před vydáním zdůrazňovali, že grafickou stránku hry moc nepřekopali a spíše se engine dočkal jen drobných úprav. Musíme nyní ale konstatovat, že celá hra vypadá i přes drobné změny velmi pěkně a některé efekty vyráží až dech. Jedná se třeba o světelné efekty, když třeba hoří dřevo a z něj odlétávají hořící třísky. Naprosto parádní efekt. Rovněž se nám líbila úroveň, kde hustě pršelo. Co se týče už samotné hry, tak musíme pochválit velmi povedené modely všech postav, které vypadají velmi uvěřitelně, čemuž dopomáhají i jejich animace pohybu. Co už bohužel nemůžeme pochválit, jsou občas textury v nízkém rozlišení, kterých si můžeme všimnout třeba na zdech domů, na podlahách nebo dveřích. Dveře s namalovaným zámkem jsme si mysleli, že už snad máme za sebou. Evidentně ne. Co možná trošinku kazí zážitek ze hry pro jednoho hráče, je tradičně tupá AI, která nabíhá pod vaše hlavně tak rychle, že se nestačíte ohánět. Trošinku více inteligence u nepřátel by neuškodilo, stejně tak nějaké to taktické myšlení. Najdeme ve hře ale i mise, které jsou dobře naskriptované, takže AI nepřátel není zase tak hrozná, ale bez skriptů si už bohužel tak zdárně nevede a je hodně čitelná. Co ovšem musíme vyzdvihnout, jsou zvuky. Vývojáři si s nimi opravdu pohráli a není nic velkolepějšího, než se rozeběhnout skrze válečnou vřavu a slyšet křik vašich kolegů, přičemž vám vedle uší sviští stovky kulek. Nádhera. Tomu všemu dodává tu pravou atmosféru i vynikající soundtrack, o který se postarala filmová hudební legenda Hans Zimmer.

Call of Duty: Modern Warfare 2 nezklamal, nabízí velmi pěknou filmovou podívanou, která na druhou stranu samotné hře dosti ubližuje. Vše je totiž dělané na efekt, takže se ze hry stává pouze prostá arkáda, která má do skutečného intenzivního bojiště hodně daleko. Očekávali jsme, že vývojáři trošinku přitlačí. Místo toho nám přinesli jen překopaný první díl. O online části ovšem musíme mluvit jenom v dobrém, protože se jedná o to nejlepší, co v žánru akčních her naleznete. Pokud budete hrát jen online režim, můžete udělit o stupeň lepší známku.