Když Mario Tennis Open vůbec poprvé zapnete, objeví se před vámi přehledné menu s několika nabídkami. Určitě jako první spustíte singleplayer, kde kromě exhibicí je i hlavní mód turnaje. Ten v sobě ukrývá hned čtyři kratší turnaje, které si můžete zahrát buď v singlu nebo doublu, tedy 2 vs 2. V turnajích se postupně zvedá obtížnost, ale i tak je umělá inteligence celkem slabá, takže je lehké ji překonat. Navíc všechny čtyři turnaje jsou hodně krátké, takže je projdete za maximálně dvě hodiny. Každopádně všechny turnaje můžete projít zvlášť za všechny postavičky, kterých tu je mnoho a určitě si vybere každý fanoušek Mariova světa. Kromě tohoto populárního hrdiny, který samozřejmě chybět nemůže, si můžete vybrat svůj Mii charakter, ale i postavy jako Browser, Wario, Waluigi, Power, Diddy Kong, Boo, Yoshi nebo princezna Peach. Mohlo by se zdát, že všechny postavy budou stejné, ale opak je pravdou. Jedna postava je v podávání a v herním projevu rychlejší, zatímco další vsází především na sílu. Najdete tu ale i čistě obranářské postavy, čekající na každou chybu soupeře.

Tím nejlepším na celé hře je pochopitelně hratelnost, která je čistě arkádová, ale vysoce návyková. V základu tu máte několik úderů, s nimiž můžete protivníka hodně potrápit, ale nejdůležitějším prvkem v hratelnosti je využívání speciálních koleček, které se objevují po kurtu. S jejich pomocí můžete dát efektivní kraťas, či případně hodně velkou faleš, na kterou soupeř nedokáže reagovat. Tyto kroužky zde nahrazují klasické power upy, přičemž proti umělé inteligenci jsou obrovskou zbraní, protože tak nějak vždy předvídáte její pohyb. Používání power upů nejvíce vynikne v multiplayeru. Ovládání všech postaviček je jednoduché, prakticky stačí jen páčka pro pohyb a poté několik tlačítek pro jednotlivé údery. Nintendo zde umožňuje i jednotlivé údery vytvářet skrze spodní dotykový displej. Na něm vždy stačí na jednotlivé údery kliknout. Postavička je poté sama provede.

Kromě turnaje s dalšími exhibičními zápasy tu máte ještě sadu čtyř zajímavých miniher, jenž vám hraní prodlouží o několik desítek minut. V první minihře s názvem Ring Shot vás čeká klasický tenis proti umělé inteligenci, jen s tím rozdílem, že není cílem ho porazit, ale mířit do objevujících se kroužků a tím tak nahrát co nejvíce bodů. Tato minihra je tak především o dobrém míření míčků. Druhá minihra Super Mario Tennis se mi líbila asi nejvíce, protože na pozadí se zapne úroveň ze Super Mario Bros. a vy musíte míčkem sestřelovat nepřátele, ale i pinkat do penízků či dalších předmětů. V minihře Galaxy Rally zase musíte sestřelovat hvězdičky, ale dávat si pozor na propadající podlahu. Tato minihra se mi moc nelíbila a stejně na tom byla i ta poslední s názvem Ink Showdown. Jak budete vyhrávat jednotlivé turnaje či hrát další hry, budou se vám hromadit speciální peníze. Za ně si můžete v obchodě kupovat nové silnější rakety, ale i oblečení pro svoji Mii postavičku.

Jako třeba Mario Kart i Mario Tennis Open je hra skvěle hodící se pro multiplayerové hrátky. Je určitě skvělou informací, že hrát můžete skrze místní multiplayer až se čtyřmi hráči, přičemž vám postačí jen jedna koupení kopie. Tu stačí vždy před každou hrou nasdílet. Samozřejmě nechybí ani klasická online hra, v níž můžete hrát buď proti kamarádům ze seznamu, případně hráčům z celého světa. Je docela škoda, že tu jsou jen exhibiční zápasy. Nějaký ten turnaj, případně další herní režimy tu chybí. V online multiplayeru vám jde jen o co nejlepší umístění v celosvětovém žebříčku, více od něj v tomto ohledu nečekejte. Každopádně na vyblbnutí multiplayer postačí velmi dobře, navíc i díky živým protivníkům máte neustále motivaci se zlepšovat, protože ti vám na rozdíl od těch ovládaných umělou inteligencí nic nedarují. Přechod na multiplayer je zprvu docela náročný, zvláště pokud ho zapínáte vůbec poprvé. Ačkoliv jsem turnaje prošel lehce, první online hra skončila krutým debaklem.

Mario hry si udržují už po soustu let svůj unikátní vizuální styl a jinak tomu není ani u Mario Tennis Open. Vše je krásně barevné, navíc postavičky jsou pěkně vymodelované, stejně tak prostředí má spoustu pěkných detailů. Po vizuální stránce budete jen těžko něco vyčítat, navíc vše se hýbe naprosto v pohodě a během hraní jsem nezaznamenal žádný problém. Co se týče 3D zobrazení, tak to nemá na samotnou hratelnost moc velký vliv. Dokonce jsem ho radši během hraní vypínal, protože jsem s konzolí dost kroutil a využíval její pohybové senzory pro natáčení kamery. V menu ale vše pěkně vystupuje z obrazovky. Povedený je i hudební doprovod, věrný opět Mario hrám, s několika nezapomenutelnými melodiemi. Jen co se týče dabingu postaviček, tady bych asi čekal trochu více.

Mario Tennis Open je zábavnou sportovní arkádou, která by neměla chybět žádnému fanouškovi kultovních postaviček od Nintenda. Navíc díky povedenému hernímu základu s chytlavou hratelností se budete od hraní jen těžko odtrhávat. Abych ale mohl Mario Tennis Open doporučit úplně každému, musel by obsahovat delší singleplayerovou část a hlavně propracovanější multiplayer.