Když v roce 2006 vyšlo první Lost Planet s podtitulem Extreme Condition, Capcom sklízel vesměs pozitivní a nadšené reakce. Druhý díl až na režim kooperace nepřinesl velké změny a spíše parazitoval na dobrém jménu předchůdce. Capcom se proto rozhodl třetí díl ságy svěřit do rukou kalifornských vývojářů ze Spark Unlimited – jejich herní minulost však není dvakrát slavná, protože stojí za tituly jako je Turning Point: Fall of Liberty či Legendary, jež kritiky neuchvátily, a proto vyvstává otázka – navazuje Lost Planet 3 na úspěchy jedničky a přináší něco nového nebo je to jen ždímání značky? Čtěte dál.

Lost Planet 3 se odehrává dlouho před prvním dílem a sleduje příběh Jima Paytona, který retrospektivně vypráví, co všechno zažil na planetě E.D.N. III, na níž se vydal, protože Země se stala neobyvatelnou. Payton je zaměstnán společností Nevec, která planetu kolonizuje a získává zde nerostné bohatství. To všechno zní až příliš jednoduše, a proto se na planetě setkáváme s již známou nepřátelskou rasou Akrid, která ani tentokrát Paytonovi a dalším z Nevecu nic nedaruje. Příběh je solidní a vedle temných stránek a záměrů Nevecu se v něm vyjímá především Paytonovy osobní starosti, konkrétně jeho partnerský vztah. Ačkoliv to může znít příliš sladce, jakožto hráči se stanete svědky chování dvou od sebe izolovaných jedinců, kteří vztah udržují na dálku prostřednictvím videodokumentů. A to je opravdu zajímavá podívaná.

Lost Planet 3 je čistokrevná akční střílečka z třetí osoby, a proto je vždy hlavním cílem zlikvidovat všechno, co se jeví jako nepřátelské a hýbe se. K tomu vám poslouží pestrý arzenál zbraní, čítající lehké (revolvery a pistole) i těžké kousky (kulomet, plazmová puška, granáty), které navíc můžete modifikovat a upravovat. To budete provádět na základně Nevecu, kde se v čase mezi jednotlivými misemi můžete libovolně pohybovat, za speciální energetické body, které na planetě E.D.N. III slouží jako peníze a jež získáte za každé zabití Akrida, případně je naleznete různě poschované v jeskyních a zákoutích.

Mimo na klasické zbraně se tak, jak už je v Lost Planet zvykem, můžete rovněž těšit na to, že usednete do kokpitů mechů zvaných Rig. Ty na planetě E.D.N. III slouží především jako stroje pracovní (ostatně, poměrně často budete vysláni na opravdu nějakého přístroje do ledové pouště), a proto nedisponují žádnými zbraněmi. Tedy alespoň na začátku. Postupem času se totiž rasa Akrid stává více a více agresivnější, a Nevec tak musí reagovat upgradováním Rigů útočnými chvaty a zbraněmi.

Vylepšování mechů samozřejmě zůstane na vás a za speciální předměty, které můžete buďto pořídit u překupníka na základně nebo nalézt v jednotlivých lokacích, tak můžete z Riga udělat solidní stroj na smrt, jehož využijete především v soubojích s těmi největšími stvořeními rasy Akrid. Speciální vychytávkou strojů je pak přítomnost radia v kokpitu, kde si můžete vybrat z několika stylových písniček a během procházek po zamrzlé planetě se alespoň něčím zahřát. Maličkost, ale potěší.

Technické zpracování Lost Planet 3 ve smyslu grafiky a zvuků je docela oříšek. Ačkoliv hra samotná vypadá dobře – běží na Unreal Enginu 3, který vytváří dobrou atmosféru zmrzlé planety, krásně si pohrává s kontrastem tmy, světla a stínů, a nabízí slušnou podívanou i po stránce rozlišení textur – poměrně dost často se lokace opakují, jsou jednolité a navíc dochází k poklesům frameratu. Prakticky pokaždé, když se kolem nás vyskytlo větší hejno Akridů a scéna byla nějakým způsobem osvícena, hra se začala nesnesitelně škubat.

V dnešní době je takový nedostatek neodpustitelný, zvlášť když – byť Lost Planet 3 vypadá v některých částech opravdu skvěle – lze na konzolích nalézt i lépe vypadající hry, které s frameratem nemají problém. Zvuky jsou výborné a především hudba svým mrazivým tónem výborně dokresluje atmosféru. Palec nahoru za ozvučení, za problém s frameratem palec dolů. Pozitivem jsou i interaktivní prostřihové scény, které díky zajímavě řešeným quick-time eventům, kdy musíte nejen ve správný čas zmáčknout správné tlačítko, ale rovněž využívat analogových páček pro přesné nasměrování úderu, získávají na autentičnosti.

Jedním z největších pozitiv nejnovějšího dílu série Lost Planet je rozhodně atmosféra. Třetí díl spolu s hudbou, grafikou a především výtvarným ztvárněním jednotlivých lokací, kdy se můžete těšit na neskutečné bouře, silný nárazový vítr, jen místy prostupující sluneční paprsky, hordy sněhu, zamrzlé pláně a kovové konstrukce, nabízí opravdu jedinečný pohled, z kterého vás bude mrazit po celém těle. Zvlášť když na řadu přijdou hororové pasáže, které jakoby vypadly z oka těm z filmového Vetřelce.

Naopak jedním z největších negativ Lost Planet 3 je hratelnost, která může postupem času nudit. Vždy jde totiž o jediné – dojdi tam a vystřílej to tam nebo dojdi sem a oprav tam pomocí Riga nějaký jiný stroj. Akce je navíc dávkována podivným způsobem a to tak, že v jedné části se naprosto zbytečně nic neděje, a v té druhé na vás běží desítky Akridů. Požitek z akce by byl – alespoň pro nás – mnohem lepší, kdyby tvůrci napětí dávkovali trošičku jiným způsobem. Možnost krýt se nebo pohybovat díky vystřelovacímu lanu, je pak úplně zbytečně nevyužita. Co potěší, je rozmanitost a umělá inteligence nepřátelské rasy, která vždy překvapí novým druhem útoku a schopností dobře se krýt.

Lost Planet 3 rozhodně není špatná hra, jak by se mohlo zdát. Především skvělá atmosféra a příběh dělají z Lost Planet 3 hru, která by – kdyby měla lépe promyšlené herní mechanismy, hratelnost a trochu pestřeji a rozumněji dávkovala akci - mohla patřit mezi absolutní špičku. Takhle jsme tak na třech čtvrtinách cesty. Stále nám ale nezbývá než Lost Planet 3 doporučit - zvlášť pro nadcházející mrazivé týdny a měsíce.