Když se v roce 2006 objevil titul Loco Roco, spousta lidí o něm nevěděla a do vydání mu nevěnovala pozornost. Když ovšem mágové z Japonské Sony vydali tuto hru a v recenzích si začala odnášet samá skvělá hodnocení, spousta lidí ji vyzkoušela. Dopomohl k tomu i fakt, že SONY hru masírovala asi pěti demoverzemi, které musely nadchnout naprosto všechny. Loco roco se stal uznávaným titulem a i dnes patří k nejlepším hrám, které se na této konzolce objevily. Druhý díl je již patřičně očekáván a nyní konečně vychází. Ihned můžeme říci, že ani druhý díl neztratil nic ze své kvality, ba co víc, spíše se vývojáři soustředili na vylepšení původní hry, což se jim dokonale povedlo. Pokud jste hráli původní hru, tak u druhého dílu budete překvapeni, co vše se změnilo a vylepšilo.

Pochopitelně má pořád Loco roco 2 nějaký ten příběh, který je ovšem na pozadí samotné skvělé hratelnosti, která z této hry přímo čiší. K příběhu můžeme říci asi jen to, že kuličky Loco Roco a další obyvatelé tohoto dětského a malovaného světa jsou opět v nebezpečí. Tedy co v nebezpečí. Radost ze života a ze zpěvu jim vzali černí Moja Moja, kteří chtějí na zemi uvalit chaos a smutek. V takovém světě by tak vše brzy vymřelo, ale naštěstí je tu kulička Loco Roco, která se nebojí postavit se Moja Moja a opět postupně přinést do této krajiny klid a radost ze života. Samotný příběh je vyprávěn přes animace, které jsou celkem povedené, ale bez dabingu a titulků. Postavičky jen mumlají a občas budete mít problém, abyste z jejich gest pochopili, co se vám snaží říci. Jenomže ono moc nesejde na tom, co se odehrává v animačkách, důležitá je hra, kterou si budete užívat.

Hratelnost se oproti předchozímu dílu moc nezměnila. Opět nakláníte svět pomocí R a L a při jejich společnému zmáčknutí Loco Roco vyskočí. Ani samotný koncept se moc nezměnil, potulujete se světem, sbíráte jedno ovoce za druhým a občas skočíte na nějaký ten černý mráček Moja Moja, abyste na zem přinesli opět světlo a vše krásně rozkvetlo. Občas ale naleznete i nějakou tu novinku. Především je to kutálení se v nějakém dalším objektu, abyste si uvolnili cestu dál, ale i zpívání, které budete provozovat. Když jsem řekl zpívání, nemusíte se bát, že byste zpívali vy. Stačí vždy dojít do místa, kde bude zpěv potřeba (samozřejmě musíte mít i požadovaný počet Loco Roco kuliček) a dát se do zpěvu. Ten spočívá ve správném mačkání tlačítka O, které tak postupně hraje hlavní melodii hry. Ve hře nechybí ani nějaký ten menší bossík, kterého si občas dáte. To už bychom ale prozrazovali příliš mnoho. Možná si říkáte, že jsme nenapsali nic, co by nějak více hru charakterizovalo. Ono to moc dobře ani nejde. Loco Roco je tak jednoduché, že ho ani chápat nepotřebujete, a přesto se budete skvěle bavit.

Pokud by vás na chvilku omrzelo sbírání ovoce, not a dalších laskomin, můžete si zahrát i nějakou tu minihru. Jedna z nich představuje hříčku, kde kladivem mlátíte do všeho, co vyleze z nory. Abyste vyhráli, budete muset ve stanoveném limitu omráčit co nejvíc Loco Roco kuliček, žížal a kdo ví, čeho ještě. K mlácení navíc využijete téměř všechna tlačítka na PSP, takže si opravdu máknete. Hratelnost Loco roco 2 je tak jedním z pilířů hry, o který se můžou i v budoucnu vývojáři opřít a přinést další tituly z tohoto světa. Pozadu nezůstává ani technické zpracování. Grafika hry je krásně malovaná, září barvami, a ačkoliv využívá jen základní paletu, přijde vám každý nový level v něčem jiný a originální. S level designem si navíc vývojáři tak pohráli, že není nouze o překvapení. Ještě si něco řekneme k soundtracku. Pokud jste hráli původní hru, asi vás v ničem nepřekvapí. Jenomže to ani není třeba. Pořád si budete vychutnávat skvělý hudební doprovod, který je místy opravdu bláznivý, a budete na něm hodně ulítávat.

Loco Roco 2 je fantasticky hratelný titul, který nemá na kapesních konzolích obdoby. Nadchne vás úžasnou hratelností, krásnou malovanou grafikou a skvělým soundtrackem, který se ničemu nevyrovná. Pokud si chcete udělat radost, kupte si Loco Roco 2 a hrajte.