Kid Icarus: Uprising

recenze  10
Martin Šmíd, 2. 4. 2012 23:53
Mladý andílek Pit nikdy nedosáhl se svojí hrou Kid Icarus takové popularity jako Mario, Kirby nebo Zelda, přesto patří k tomu nejlepšímu, co se na konzolích Nintendo objevilo. Zvláště první díl si získal obrovskou popularitu a zástup fanoušků, kteří si dlouhou dobu přáli pokračování. Spekulací ohledně nového dílu pro Nintendo Wii tu bylo dost, ale až před dvěma lety bylo oznámeno pokračování s názvem Kid Icarus: Uprising. To nyní vychází na kapesní konzoli Nintendo 3DS, takže se můžeme podívat, jestli se dlouhé čekání vyplatilo.

Kid Icarus vždycky stavěl na řecké mytologii a jinak tomu není ani u nejnovějšího dílu Uprising. I nyní se chopíte malého andílka Pita, který musí zachránit svět před zlou Medůzou a jejími přisluhovači. Tedy, alespoň na začátku se to tak zdá, ale jak později zjistíte, nacházejí se ve světě daleko horší bytosti/bohové s ještě šílenějšími plány. To bych ale prozrazoval příliš mnoho, protože je nejlepší si všechny velké zvraty prožít na vlastní kůži. Příběh je určitě dobře napsán, dokonce má i velmi zábavné dialogy s nejedním vtípkem. Příběh je jedním z faktorů, který vás u hry udrží od začátku do konce, protože určitě bude každého zajímat, jestli se Pit se všemi nástrahami dokáže vypořádat i nyní. A nebude to krátká cesta, protože Uprising má celkem 25 kapitol. Než je dohrajete, rezervujte si minimálně 15 hodin času, což je na kapesní hru nadprůměr. Rovněž vám ale zaručuji, že i po dohrání je co odhalovat, takže se herní doba ještě natáhne.

Nintendo si chce se svojí novou kapesní konzolí získat všechny typy hráčů, i ty, kteří mají rádi akční hry. Nebálo se tak trochu zariskovat a z Kid Icarus udělalo čistě akční hru, kde skákací pasáže občas jsou, ale převládá akce, akce a zase jen akce. Výsledek může být pro někoho menším šokem, ale když se ponoříte do tajů, zjistíte, že je tu dobře namíchaný koktejl hratelnosti. Každý z 25 levelů by se dal rozdělit na tři menší části. První částí je létání v oblacích a likvidování nepřátel. Jde o klasickou arkádovou akční hru, v níž musíte postupně zničit vše, co se objeví na obrazovce. Druhá část je normální střílečka, v níž likvidujete nepřátele na zemi. Třetí část každého levelu tvoří souboj s bossem. Tyto finální souboje se obzvláště povedly a patří k tomu nejlepšímu, co nový Kid Icarus nabízí.

Na začátku se může zdát, že pořád stejná skladba levelů může časem omrzet, ale opak je pravdou. Díky neustále zábavné hratelnosti máte chuť pokračovat v hraní, k čemuž dopomáhá i mistrně zvládnutý level design. Kolikrát se před vámi objeví nějaká ta nádherná scenérie, z níž budete koukat s otevřenou pusou. Když už si budete myslet, že jste to nejlepší viděli, další level vás rychle vyvede z omylu. Stejně na tom je i design všech potvor. Během hry rozstřílíte spoustu druhů potvor, včetně už zmíněných bossů. Zábavnosti pomáhá určitě i vlastní nastavování obtížnosti. Obtížnost si vždy volíte před začátkem levelu na speciálním ukazateli, a dá se říci, že stupňů je tu něco kolem devadesáti, takže by si měl každý vybrat takovou obtížnost, jaká mu bude sedět nejvíce.

Když jsem Kid Icarus: Uprising zkoušel ještě před vydáním konzole Nintendo 3DS, nemohl jsem si nevšimnout hodně nezvyklého ovládání. To je nastaveno tak, abyste levou páčkou ovládali pohyb hlavního hrdiny Pita, zatímco druhou rukou musíte držet stylus a s ním jezdit po spodní dotykové obrazovce, čímž zaměřujete. Docela jsem se tohoto ovládání bál, a oprávněně. Ačkoliv ve výsledku funguje celkem dobře, do dokonalosti má daleko. Nintendo si tohoto bylo vědomo a možná i díky tomu přibalilo ke hře speciální plastový podstavec, na který si konzoli položíte. Poté je ovládání daleko lepší, protože nemusíte jednou rukou držet docela těžkou konzoli. Přesto jsem nedokázal hrát hru delší dobu, protože moje pravá ruka, která držela stylus, dostávala neustále zabrat. Rovněž i otáčení kamery pomocí stylusu je v mnoha případech docela těžké, zvláště při soubojích na zemi. Pokud by Nintendo raději předělalo celé ovládání na dvě páčky, což nyní může díky Circle Pad Pro, bylo by to určitě lepší a hru udělalo hratelnější i pro občasné hráče, kteří nechtějí bojovat s ovládáním a učit se něco nového, když mají svůj zaběhlý styl. Na dost nezvyklé ovládání je třeba si zvyknout a přijmout jeho všechny výhody i nevýhody.

Když si ale na ovládání zvyknete, určitě oceníte jednoduchý a intuitivní bojový systém. Když jsou nepřátele v dálce, Pit po nich začne střílet, zatímco když se objeví přímo před vámi, vytáhne svůj meč a začne do nich řezat hlava nehlava. Bojový systém takto funguje plně automaticky a je na něj po celou dobu hraní spoleh. Jak budou přicházet lepší protivníci, budete si moci vylepšovat zbraně za skryté předměty nacházejících se v každém levelu, takže tu funguje i celkem slušná znovuhratelnost, abyste vše v levelu vysbírali. Jinak základní měnou hry jsou malá srdíčka, která dostáváte za každý dobře splněný level. Za ně si můžete kupovat třeba nové zbraně. Jinak srdíčka používáte i u zmíněného výběru obtížnosti. Pokud si vyberete větší obtížnost, vsadíte více srdíček, ale když prohrajete, o srdíčka přijdete. Když ale level dokončíte, dostanete jich na útratu daleko více, takže tu funguje i jakýsi hazard s herní měnou.

Kid Icarus: Uprising neobsahuje jen velký příběhový režim, ale jak je dneska v módě, nabízí i hru pro více hráčů. Tu můžete hrát buď lokálně, nebo online s kamarády, případně neznámými hráči. Z celého multiplayeru mám velmi dobrý pocit, ačkoliv je na něm vidět, že je jen do počtu a hlavně má zabavit příběhová část. Multiplayer obsahuje dva herní režimy. Ten první je klasický Free-for-All, v němž vyhrává ten s největším počtem skóre. Režimu se může zúčastnit až 6 hráčů. Zajímavějším herním režimem tu je Light vs Dark, v němž bojují dva týmy proti sobě. Úkolem týmu vždy je vždy vyčerpat druhému týmu speciální metr energie. Když se to podaří, poslední člen soupeřícího týmu se promění na anděla. Ten když je porazen, vyhráváte. Oba dva režimy dokážou na nějakou tu chvíli zabavit, a i vzhledem k bonusům, které za hraní dostáváte, mají větší motivaci pro jejich hraní.

U Kid Icarus: Uprising se Nintendu podařilo vymáčknout i tu poslední kapku výkonu. Vizuální zpracování je nádherné, má spoustu detailů i skvělých efektů, které byste od 3D kapesní konzole nečekali. Povedené jsou i animace a modely postav. I když hra běží v pěkném grafickém kabátku, tak ani na chvilku se nezpomalí a framerate drží po celou dobu hraní. Poklesů se tak bát nemusíte, a to ani ve 3D režimu. Ten se povedl a přidává do hry větší hloubku. I vzhledem k podstavci, který ke hře dostanete, se 3D efekt nevytrácí, protože konzoli držíte neustále v klidu v jedné poloze. Co je ještě lepší jak vizuální zpracování, je nádherný soundtrack, který dodává hře nezapomenutelnou atmosféru. Soundtrack je rozhodně jednou z nejlepších částí hry. Všechny skladby si později můžete pustit přímo v menu. Budou se vám odemykat, jak budete postupovat hrou. Profesionální je i namluvení všech protagonistů, díky němuž vyniknou dobře napsané dialogy s nejedním vtípkem.

Je málo her, které si vás udrží u sebe od začátku do konce díky vybroušené hratelnosti, chytře napsanému příběhu a výbornému humoru. Kid Icarus: Uprising je bezesporu jednou z nich. Jen těžko byste hledali na Nintendu 3DS lepší střílečku, nabízející větší zábavu. Kid Icarus: Uprising je naprostou nutností pro všechny, kteří nejnovější kapesní konzoli od Nintenda vlastní. Jde ale rovněž o jednu z her, kvůli nimž se konzole kupují.

Kid Icarus: Uprising

3ds
Nintendo, Project Sora
Datum vydání hry:
23. 3. 2012
Žánr:
Střílečka, Hack and slash/Beat 'em up
KARTA HRY
9/10

Komentáře

inmax

3. 4. 2012 0:12
Hlavně, že vydávají demo na traktor, ale na tohle né. Potřeboval bych si hru napřed vyzkoušet, nějak tomu nevěřím.

Smileface

3. 4. 2012 9:04
Tahle hra mě zcela neláká a to ovládání střílení stylusem mě taky nesedí.

stillalive #Yola

3. 4. 2012 13:27
Tohle je všude vyhašováno jako supr gamesa, ale já bych to rád nejdřív vyzkoušel. Pokud mně to chytne, tak bych určitě pořídil. Ale na 3DS mam ještě The Legend of Zelda: Ocarina of Tima, Super Mario 3D Land teda už skoro dohraný a Resident Evil: Revelations nedohraný, tak že víc jak na měsíc mam ještě co hrát.

stillalive #Yola

3. 4. 2012 14:36
sega.maniac: Rayman Origins kupuju i bez vyzkoušení. Na toho se těším. Zkoušel jsem ho na PS3 a je to výborná né-li jedna z nejlepších plošinovek. Ale na jednu stranu je dobře že vůbec Nintendo s demo verzema na 3DS začala. Je to teprve na začátku, tak že doufám že se trochu výc rozšoupnou.

isildur heir

3. 4. 2012 16:05
hru bych moc chtel, ale nejsou chechtaky, vsechno mam dohrany sice znovuhratelnost jak blazen u mych her, ale uz bych potreboval novou hru

Kotaku

3. 4. 2012 16:33
Tato ja je najlepsia na 3DS!!! Viem o com hovorim, vlastnim vacsinu 3DS hier.. A ano je lepsia ako SML3D a MK7.. Je uzasna.. Stillalive ak chces ju najprv vyskusat, no moze sa stat, ze ta to ovladanie takto narychlo odradi, ale jednoznacne po 3-4 kapitolach si nebudes vazne vediet predstavit lepsie ovladanie.. Vazne.. ver mi.. tiez som bol zo zaciatku nahnevany a potom to islo ako po masle a pekne som si zvysoval obtiaznost, opakoval (a stale opakujem) kapitoli, mixujem zbrane, je tam toho strasne vela.. Sakurai vie co robi a napchal hru plnu roznych veci ala Smash Bros.. Tato hra si zasluzi WII U verziu.. Perfektne a fakt v tomto pripade si stojim za FAMITSU hodnotenie t.j. 30/30/30/30.. BERTE JU!!

StefiCZ #pls no

3. 4. 2012 18:59
Kotaku, taky mám rád Nintendo ale takhle to přehánět vážně nemusíš 😇 Jinak hra ve Famitsu určitě nedostala 30/30/30/30...

Kotaku

3. 4. 2012 20:56
U mna to je jednoznacne cislo jedna na 3DS a bez problemov sa unej najviac zabavam od dob GB a jednej hry.. Cize ani DS bomby ju neprevysuju.. a mam ich strasne vela.. Vazne, hru som si zamiloval, tazko sa to vysvetluje.. Co sa tyka hodnotenia, 10 hore dole, bolo to myslene ako max. pocet bodov.

SindyDog

3. 4. 2012 21:37
Pěkná recenze!! Jen si moc nedokážu představit ten problém s ovládáním. Vždyť většina z nás už měla NDS a tam jsme stylus školu získali, ne? Pro mne je teda mnohem lepší a přesnější zaměřovat stylusem (jako třeba v Metroidovi DS), než analogem jako u XBOXu.

redfire #Objection!

👍2
11. 1. 2016 22:47
Nechápu, jak je možný, že jsem ti tuhle hru doteď nezahrál... Nečekal jsem, že je to taková pecka, jediný můj problém s touhle hrou je ovládání, protože z delšího hraní na originálním 3DS fakt bolí ruce.