Kid Icarus měl na svou dobu i celkem zajímavý příběh, který si získal srdce mnoha hráčů. Pojďme se na něj nyní podívat. V čase, kdy lidé žili v harmonii s bohy, bylo království Angel Land ovládáno dvěma bohyněmi. Palutela byla nádherná bohyně světla, která pomáhala smrtelníkům vzdělávat se. To druhá bohyně byla pravým opakem Palutely. Jmenovala se Medusa a byla bohyní temnoty. Ničila lidem úrodu a když mohla, posílala nevinné duše do podsvětí tak, že je proměnila v kámen. Palutela se na to pochopitelně nemohla dívat a přeměnila Medusu v temné ohavné monstrum a poslala ho do podsvětí. Medusa to ale nezabalila. Tiše shromažďovala sílu a tvořila armádu monster, která v tom nejméně očekávaném okamžiku zaútočila. Zajala Palutelu a začala ji věznit, Medusa se mezitím zmocnila tří vzácných pokladů, mezi něž patřilo zrcadlo Štítu, Šípy světla a křídla Pegase. Ty darovala svým třem největším oblíbencům. Téměř vše Medusa zničila a začala všechny uvězňovat do podsvětí. Mezi uvězněnými v podsvětí byl i malý andílek Pit, který musel použít poslední síly k tomu, aby získal ukradené poklady a zabránil Meduse, aby nadobro zničila svět. Pit nakonec ukradené věci získal, porazil Medusu a zachránil Palutelu, která opět začala pomáhat lidem. To bychom měli k příběhu. Nyní se pojďme podívat, jak se vlastně Kid Icarus hrál.

Kid Icarus vznikl pod taktovkou vývojářského týmu Nintendo R&D1, které ho vydalo roku 1986 nejprve na Famicom Disk Systém, aby o rok později zamířil na NES, kde slavil obrovský úspěch. Sice nebyl tolik populární jako jeho kolega Mario, ale i přes milion prodaných kusů bylo na tu dobu obrovský úspěch. Určitě se ptáte, jak se vlastně Kid Icarus hrál. V základu se jednalo o normální plošinovku, kde jste ovládali malého anděla, který měl po ruce jen luk s šípy. Putoval levely, které působily spíše jako bludiště, kterým je třeba proskákat úplně nahoru, abyste se dostali do dalšího patra. Levelů bylo celkem třináct a všechny byly prošpikovány nejrůznějšími monstry. Zprvu nám dělali společnost menší hadi, ale později jsme naráželi i na smrtku, létající démony a další. Protože bychom proti silnějším protivníkům neměli moc velkou šanci s normální výzbrojí, během hry jsme sbírali předměty, jako jsou lepší šípy, štíty i pohárky s životy.

Kromě řadových protivníků na nás během hry čekal i nějaký ten boss, přičemž jako první přišel na řadu dvouhlavý pes Twinbellows. Souboj jsme svedli i s obrovským hadem, který se jmenoval Hewdraw. Jako boss nechyběla ani mocná Pandora a pochopitelně samotná Medusa. Kapitolou samou pro sebe byly speciální místnosti, kam jsme mohli vstoupit přes dveře, kterých bylo po úrovních hned několik. V nich se kromě monster občas nacházela i pokladnice s užitečnými věcmi, ale i smrtkou. Kromě těchto místností jsme mohli narazit během hry i na obchody a speciální místnosti, kde nám bohové dokázali vyléčit zranění a nějaký ten život i navrch přidat. Rozhodně bylo proč tyto místnosti prozkoumávat.

Jako základ použili vývojáři z Nintendo R&D1 engine ze hry Metroid, což se podepsalo i na grafické podobě hry. Nebudeme hodnotit samotnou grafiku, která dneska už vypadá celkem směšně, ale na tu dobu přinesla celkem pěkně vypadající prostředí, kde jsme měli možnost poznat zmrzlé plošinky, stromy, dlažební kostky a další. Ani zvuky nijak nezaostávaly za samotnou hrou, přičemž jsme se dočkali celkem uchu lahodících tónů, na které dodnes nemůžeme zapomenout.

Kid Icarus je opravdovou legendou Nintenda, která se bohužel nikdy nedočkala regulérního pokračování, což je až s podivem. Sice vyšlo jakési pokračování na původní GameBoy v roce 1992, ale nikdy nedosáhlo popularity originálu, který dodnes zůstal v srdcích mnoha hráčů. V posledních měsících se čím dál více hráči dožadují pokračování této hry, tak uvidíme, jestli nám ho Nintendo naservíruje. Ruce bychom kvůli němu líbali.