Recenzovaná verze: PlayStation 5

Série Jagged Alliance není ve videoherním průmyslu žádným nováčkem, neboť první díl spatřil světlo světa už v roce 1995, a od té doby vzniklo více než 10 titulů z tohoto univerza. Ačkoliv jde o takto rozsáhlou sérii, fanoušci většinou uznávají pouze první dva díly s číslovkou (druhý díl vyšel v roce 1999), protože další za moc svoji kvalitou nestály, většinou hned zapadly a nevěnovala se jim příliš velká pozornost. I proto, když byl oznámen plnohodnotný třetí díl od studia Haemimont Games, stojící za hrami jako Tropico 5, Victor Vran nebo Surviving Mars, byl fanoušky hodně sledován a vkládala se do něj velká očekávání.  

Třetí díl zavede fanoušky do fiktivního afrického státu Gran Chien, jakožto francouzské kolonie, který má velké zásoby nerostného bohatství. Polovojenská skupina Le Legion si příliš neláme hlavu nad tím, že byl v zemi demokraticky zvolen prezident, a přebírá proto nadvládu nad celým státem. To se pochopitelně odlišně smýšlejícím zemím nelíbí a nastupuje proto speciální organizace, která ví kam a pro koho sáhnout, aby mohl být opět nastolen pořádek. Příběh je klasické Bčko z osmdesátek, ale funguje více než dobře, navíc mu nechybí sem tam nějaký ten zvrat nebo zajímavá událost.

Základem celkové hratelnosti je to, jaký tým si naverbujete do misí. Haemimont Games totiž převzali jednu z klíčových formulí původních her, a to tu, že je nutné se starat o svou jednotku nejen v samotných misích, ale i z hlediska jejich verbování. Musíte mít dostatek financí na to, abyste si mohli jednotlivé vojáky naverbovat a vůbec si je dovolit. Klíčové jsou v tomto ohledu jejich statistiky, které vám zajistí, že například trefíte cíl z velké dálky nebo dokážete efektivně využít výbušniny. Naopak, pokud má voják doslova nízké hodnoty některých schopností, tak se s ním do těchto činností vůbec nepouštějte. Nedopadá to většinou moc dobře.

Za co musím vývojáře jednoznačně pochválit, je možnost si doslova namixovat svůj vlastní tým. K dispozici je až neuvěřitelné množství perků, které se můžete s postavami postupně naučit a díky tomu je specializovat na to, co uznáte za vhodné. Tady se vyřádí ti největší hračičkové, protože musím říct, že jsem byl šokován, kolik možností vám hra v tomto nabídne. Díky tomu si můžete vytvořit své neuvěřitelné Expendables komando. Perky vám přidávají specifické bonusy, které vám například umožní začít souboj tak, že rovnou můžete střílet a když neminete, tak střílíte dál, a takových možností jsou tu skutečně mraky.

K vojákům si navíc uděláte i solidní pouto, pokud máte rádi akční filmy z osmdesátek. Typičtí mačo, hláskující maskulinní vojáci, kteří nejdou pro drsná slova daleko a vystupují tu ve stylu již zmíněných Expendables či A-Teamu. Je to fajn zpestření a dost tomu dodávají precizní hlášky navíc ve skvělém dabingu. Opět mohu pochválit fakt, že se tvůrci nenechali ovlivnit snahou některých vydavatelů či moderními trendy a nacpat nám postavy v hipsterském podání a podobně, které by se do zasazení hry vůbec nehodily, ačkoliv by vypadaly na první pohled cool.

Hratelnost vychází z počátků série, kdy se pohybujete po mapě se svou skupinkou žoldáků a likvidujete nepřátelské cíle. Jagged Alliance 3 se pak při střetech s nepřítelem inspiruje u velmi silného kalibru, kterým je série XCOM. Nejbližší okolí se tak stane jakousi uzavřenou oblastí, v níž se pohybují jednotky vaše i nepřítele. Vy tak vidíte dosah, kam se vaše jednotky mohou stáhnout nebo dosah v němž můžete popoběhnout a k tomu i vystřelit. Ostatně na stejném principu fungovala i povedená Miasma Chronicles z léta letošního roku.

 V Jagged Alliance 3 to vše funguje naprosto perfektně. Máte k dispozici určitý počet akcí a je na vás, jak s tím postupně naložíte. Vývojáři dávají hráči naprostou svobodu v tom, jak jednotlivé situace a mise vyřešit. Ti, kteří si libují v těchto tahových strategiích, si navíc užijí perfektní bojiště, která hra nabízí. Bojovat budete v močálech, ve městech, v džungli, bunkrech, plážích a mnoha dalších oblastech. Prostředí je hře doslova geniálně navržené a každá bitva je doslova velkou radostí. Existuje totiž mnoho prvků, kde se můžete schovat, ať už částečně nebo úplně, ale prostředí dokáže díky slušné umělé inteligenci umně využívat i protivník. V tu chvíli pak rozhoduje pouze váš um nebo specifické statistiky vašich postav, které máte zrovna v týmu.

Co je ale při přestřelkách důležité a oproti jiným hrám specifické, je absence ukazatele procentuální pravděpodobnosti zásahu. Vy tak dopředu skrze ukazatel nevíte, zda můžete nepřítele trefit nebo minout. Vše je pouze na vašem odhadu, a ani snad nemusím zmiňovat, že mnohokrát jsem strašlivě nadával, když moje postava z pár metrů nebyla schopná sundat nepřítele. Přidává to však do hry šmrncovní efekt náhody, který je mnohdy krutý, ale dokáže potěšit, když už dojde i na nepřítele. Střety s protivníky jsou každopádně díky tomu hodně napínavé, ale na druhou stranu i zábavné.

Je určitě super, že autoři mysleli i na nováčky série, a nabízí proto jakousi lehčí obtížnost. Ale i na tu hra umí slušně potrápit, když si zrovna zamane či budete mít tendenci se méně snažit. A myslete na to, že pokud vojáka v misi ztratíte, musíte jej natvrdo nahradit. V tomto ohledu zůstává hře její nostalgické kouzlo, kdy selhání je docela krutě trestáno. A to cenou nejvyšší.

Další důležitou složkou hry je také strategická mapa Grand Chienu. V rámci ní totiž můžete své oddíly přesouvat mezi sektory. Díky tomu dochází k obsazování a dobývání pevností, zabírat měst nebo dolů, ale je možné i cvičit domobrance a trénovat žoldáky. Nechybí tu však ani průzkum okolí, který vám umožní vyznačit místa, na nichž lze očekávat nepřátele, ale poskytuje i strategické výhody, jako například vplížit se do základny zadním vchodem. V některých sektorech si budete moci vyrábět náboje, jinde zase výbušniny a výjimečně se i vyléčit. Jde o fajn zpestření hry, které už jste si mohli kdysi ozkoušet v Jagged Alliance 2. Některými prvky by se tento režim strategické mapy dal na konzolích nejlépe přiblížit poslednímu Company of Heroes.

Grafická stránka Jagged Alliance 3 je na poměry žánru solidní, ale výrazně vás nepřekvapí. Nejvíce mi v tomto ohledu zpracování připomínalo již zmíněnou Miasmu Chronicles, co se do kvality textur a zobrazení týče. Nutno ale podotknout, že fiktivní Afrika má mnohem parádnější lokace a designem občas připomínají méně známou tahovku Narcos. Nadšencům do těchto militantně-humorných her udělá radost i správně ujetý soundtrack, který však dokáže sem tam přibrzdit a nabídnout jemnější melodie.

Bohužel jsou tu určité mouchy, které je třeba zmínit. Spíše výjimečně se stává, že se hra trochu zasekne, nereaguje či dojde k propadům frameratu na obrazovce. Dalším problémem je pak umělá inteligence spolubojovníků. Ti občas reagují na hraně jakékoliv logiky, což určitě dost zamrzí. Místy vás pak potrápí i kamera, která zejména v interiérech nedokáže správně reflektovat fakt, že už se dávno změnilo patro aktivních bojů. Snad vývojáři tyto spíše menší nedostatky časem opraví, protože trochu kazí celkový dojem ze hry a vlastně mi i zabraňují, abych dal o stupínek lepší hodnocení, než jaké nakonec dávám.

Jagged Alliance 3 je bezesporu perfektních čtyřicet hodin zábavy. V rámci žánru a hlavně série jde o výborného nástupce prvních dvou dílů, na kterého se čekalo dlouhých 24 let. Škoda jen drobných chybek a faktu, že kooperativní multiplayer je zde vyhraněn pouze dvěma hráčům a nejde hrát ve vícečlenném „živém“ komandu. Pro fanoušky je to ovšem naprostá povinnost, neboť se jim série vrací v plné parádě, ale díky snadné přístupnosti se do nového dílu mohou s chutí vydat i noví hráči. Hru si užijí naprosto všichni.