Když vývojáři začali pracovat na inFamous: Second Son, rozhodli se, že se zbaví u hráčů oblíbeného hrdiny a přinesou nového, s jeho vlastními problémy a dá se říci i světem, který ovšem bude zapadat do dobře známého univerza plného superhrdinů. Samozřejmě, byla otázka, jak Delsin Rowe u hráčů nakonec zaboduje, ale nyní mohu říci, že svého slavného kolegu dost možná i v oblibě překoná. Zatímco Cole MacGrath byl viditelně na začátku naštván na své schopnosti, Delsin si je po několika minutách začne užívat, což se kolikrát promítne do samotné hry i do celkového vyznění příběhu, který samozřejmě můžete do značné míry ovlivnit, ale k tomu se ještě dostanu. Pokud jde o onen příběh, ten se odehrává zhruba sedm let po druhém dílu, kdy byla vytvořena speciální organizace Department of Unified Protection, jejímž úkolem je chytat lidi označované jako Conduit, tedy ve hře nově bio teroristy, aby ochránila ostatní. Je ale jasné, že tato organizace má i další postranní plány, které už tak pěkné nejsou, což se dozvíte později, až budete vše rozplétat.

Delsin patří do druhé skupinky, potuluje se po ulicích, sprejuje na fasády nejrůznější obrázky a neustále dělá nějaké ty problémy, které se rozhodně nelíbí jeho bratrovi, který se stará o pořádek. Užívá si prostě život, jen jak to jde a o ostatní se moc nestará. Delsin je ale hned na začátku svědkem dopravní nehody, a jak se říká, pro dobrotu na žebrotu, stane se z něj jeden z Conduit. Následně se začne rozvíjet spíše klasičtější příběh o pomstě a záchraně blízkého, takže v tomto hra určitě nepřekvapí, i když se mu musí nechat, že je dobře napsaný a vývojáři během hraní naservírují několik nečekaných zvratů, navíc mnohdy si pomáhají i humorem, o který se stará hlavně Delsin, který vše komentuje a dělá si ze všeho legraci jako třeba Nathan Drake z Uncharted série, takže je lehké se s ním sžít. Když už jsem u hlavního hrdiny, ten je skvěle zahrán, ale i ostatní postavy jsou uvěřitelné, v čemž jim pomáhá jistě skvělý motion capture a velmi dobrý dabing. Hlavně Troy Baker v roli Delsina zde opět podává skvělý výkon.

Tentokrát se vše odehrává ve městě Seattle (je rozděleno na dva ostrůvky spojené mosty), které sice není rozlohou tak velké, jako předchozí města v inFamous sérii, ale má svoji jedinečnou atmosféru, spoustu zapamatovatelných míst a nabízí možností zábavy. Lidé na ulicích si žijí vlastním životem, procházejí se, ale i občas někoho napadnou, případně sem tam můžete narazit na nějaké ty drogové dealery, případně policisty, kteří potřebují trochu pomoci. Hře rozhodně nechybí rozmanité chování NPC postav, je jich i velký počet – i třeba druhů, takže město působí živým dojmem, a ne jen jako prázdná kulisa. Možná někomu bude vadit, že se ve městě automaticky nemění počasí ani denní doba, ta se vždy mění podle toho, v jaké misi se budete nacházet. Osobně mi toto rozhodnutí nevadilo, tedy během příběhové kampaně. Vadit ale možná bude po dohrání, až se do hry vrátíte, abyste dodělali vedlejší obsah. Po dohrání se už denní doba ani počasí nezmění, což je určitě škoda. Snad tedy vývojáři zapracují na nějakém tom updatu.

Možná bude pro někoho překvapením, jak moc je inFamous: Second Son filmovou hrou, protože vývojáři před každou misí nebo i po ní hází nějaký ten filmeček nebo komiksové okénko, které vysvětlí danou situaci, případně představí novou postavu, která se objeví. Hlavních misí je docela dost, přičemž překvapením určitě je, že jsou zábavné, každá přináší něco nového, neopakují se a dokonce jsou kolikrát i pořádně ujeté. Vývojáři se tady zřejmě nechali inspirovat nejen sérií Grand Theft Auto, ale hlavně Saints Row, což se jen vyplatilo. Až uvidíte běhat po ulici bratra Delsina, který vyřvává, že je bioterorista a k obědu si dává děti, budete mít úsměv od ucha k uchu. Hlavní úkoly je radost plnit a nikdy jsem se během nich nepřistihl, že bych se nudil. Dokonce bylo těžké se od hry jen tak odtrhnout, vždy jsem si říkal ještě kousek a poté už konzoli opravdu vypnu. Pokud budete plnit jen hlavní mise, hra vám vystačí na dvanáct až patnáct hodin, hodně záleží na vašich schopnostech i zvolené obtížnosti. Už třeba na Normal v mnoha částech hodně přituhne, takže je nutná určitá taktika.

Během hlavních misí se občas budete muset rozhodnout, jestli se vydat cestou hrdiny nebo spíše padoucha, který lidem ukáže, proč je D.U.P. chrání před bio-teroristy. Ačkoliv se na začátku zdá, že tato rozhodování nemají moc velký vliv na další dění, opak je postupně pravdou. Pokud se vydáte za hrdinu, můžete osvobozovat zajaté lidi s nadpřirozenými schopnostmi a celkově budete mít pak od lidí podporu a následně i cestu usnadněnou. Pokud se vydáte cestou padoucha, po ulicích po vás půjdou nejen jednotky D.U.P., ale také policisté, navíc lidé si vás budou na ulicích všímat či demonstrovat proti bio-teroristům. Na druhou stranu, hraní za padoucha se mi líbilo daleko více a je s ním i větší zábava. Volby mají vliv i na příběh, liší se třeba drobně některé filmečky, a velký vliv mají hlavně na konec, navíc se sem tam liší i nějaká ta mise, takže se určitě vyplatí hru rozehrát minimálně ještě jednou, abyste viděli obě cesty. Navíc některé schopnosti jsou dostupné jen pro tu danou karmu.

Tím nejlepším na inFamous: Second Son je využívání speciálních sil hlavního hrdiny. Vývojáři před vydáním odhalili pouze dvě – kouř a neon, aby následně byli hráči dalšími překvapeni. Já vám samozřejmě nebudu zde spoilerovat, jaké síly dále během hraní získáte, to bych vám zkazil překvapení, ale musím říci, že zvláště tu třetí jsem si pro její ničivou sílu a možnost rychlého cestování hodně oblíbil, a špatná není ani ta čtvrtá, kterou ale získáte až na konci, takže si ji tolik neužijete, což je možná škoda. Každopádně každou sílu můžete vylepšovat skrze jednoduchý strom dovedností, a rozšiřovat ji o nová komba a další možnosti. Soubojový systém nabízí docela dost variant, jak na nepřátele, můžete bojovat na dálku i na blízko, navíc se jen tak neokouká a je zábavné zkoušet nové a nové věci až do závěru. Skvělé je hlavně využívání ničivých raket, případně každá síla má jeden speciální útok po naplnění speciální energie, který prakticky zničí vše v okolí.

Možná si říkáte, že při tolika možností musí být těžké zvládnout soubojový systém, ale opak je spíše pravdou, protože využívání sil je jednoduché, jen tedy možná bude někomu vadit, že je nemůžete přepínat jako zbraně. Aby se vám každá síla vždy aktivovala, musíte ji nasát. Pak ji budete mít do doby, dokud nenasajete další. Na tento systém se dá ale docela rychle zvyknout, navíc všude jsou zdroje energie, takže nehrozí, že byste i třeba během boje ji nemohli změnit. Při boji jistě oceníte celkem inteligentní kameru, s níž jsem neměl během hraní žádný větší problém, a když už k něčemu dojde, můžete si ji pochopitelně libovolně natočit.

Většinou budete bojovat jen s vojáky z organizace Department of Unified Protection, kteří na začátku ovládají pouze střelné zbraně, ale později zjistíte, že ani oni nejsou úplně normální a mají spoustu speciálních schopností, s nimiž se vám snaží zavařit. Umělá inteligence protivníků je slušná, většinou hlavního hrdinu obkličují a snaží se ho co nejrychleji eliminovat. Boje se kolikrát i pořádně zvrtnou, takže neprobíhají jen na jednom plácku, ale nepřátelé skáčou z budovy na budovu a následně zase na ulici, aby měli lepší pozici na opětování útoku. AI ale není bezchybná, sem tam dojde k nějakému tomu problému, po němž nepřátelé jen zmateně pobíhají po bojišti, nebo moc nevěnuje pozornost akci. Těchto problémů naštěstí moc není, a když už k němu dojde, možná si ho ani během docela hektické akce ani nevšimnete. Nepřátel je totiž na bojišti kolikrát opravdu hodně, takže budete mít co dělat, abyste se ubránili. Vývojáři do hry přidali i několik bossovských soubojů, které jsou zajímavé, ale moc jich není, což je možná i trochu škoda.

Hra inFamous: Second Son není jen o hlavní příběhové lince, ale nabízí i spoustu dalšího obsahu, který se rozhodně vyplatí plnit, protože si následně ulehčíte hraní. Sestřelováním dronů získáváte speciální body pro upgrady, které se vždy hodí. Město je navíc rozděleno do několika lokalit, ve kterých má následně Department of Unified Protection svoji centrálu. Tu když zničíte, na mapě se vám zobrazí další vedlejší aktivity. Mezi ně patří třeba ničení kamer, ničení stanovišť, osvobozování zajatých lidí, hledání agentů, nahrávání hovorů nebo prosté sprejování na ulici, u něhož využijete pohybový senzor v Dualshocku 4. Během sprejování vytvoříte desítky celkem pěkných obrázků, které udělají město daleko hezčím místem.

Za plnění těchto vedlejších úkolů můžete zprostit danou část města vlivu organizace D.U.P., přičemž se vám následně odemkne jedna speciální mise, díky níž si můžete do lokace zpřístupnit rychlé cestování, které je opravdu rychlé. Nečekejte po kliknutí nahrávací obrazovku nebo něco takového, hra vás vždy hned přemístí na zvolené místo, což je velké plus. Vzhledem k tomu, že se později budete přesouvat mezi oběma částmi města, vyplatí se pár těchto rychlých cestovních bodů odemknout. Navíc všechny úkoly jsou rozhodně zábavné a jen tak neomrzí, další navíc jsou čistě za trofeje, takže i po vyčištění lokace na 100% nemáte vše dokončeno. Když hru inFamous: Second Son dohrajete, budete moci zkusit i speciální mise Paper Trail. Ty jsem bohužel neměl možnost vyzkoušet, protože je budou vývojáři přidávat až po následujících šest týdnů, přičemž se má jednat o epizody odhalující další zajímavé informace o světě inFamous.

Výše jsem zmínil, že během sprejování budete využívat pohybový senzor u Dualshocku 4, který je přesný a je radost s ním vytvářet po městě krásné obrázky. Dále vývojáři využili i touchpad, který budete využívat pro nasávání energie pro síly hlavního hrdiny, případně k ničení základen nepřátel nebo otevírání dveří. Touchpad reaguje dobře, nikdy jsem si nevšiml žádného problému. Repráček je pak využit pro různé zvykové efekty, ať už pro zvonění mobilu nebo zvuk nasávající síly. Vývojáři i lehce využili lightbar, který signalizuje vaše postavení, tedy cestu, kterou se vydáte. Hra inFamous: Second Son podporuje i Remote Play, takže si ji můžete hrát na kapesní konzoli PlayStation Vita, na které se hraje slušně, ovládací prvky jsou trochu pozměněny, ale samozřejmě je nejlepší hrát na televizi s Dualshockem 4 v ruce, pro který byla hra navržena.

V čem hra inFamous: Second Son naprosto dominuje, je vizuální zpracování. Vývojáři vsadili na svůj vlastní engine, který si vyladili na hardware konzole PlayStation 4, přičemž výsledkem je, že jde o zatím nejhezčí next-gen hru, jaká nám byla naservírována. Nádherné jsou modely postav, ať už jde o hlavního hrdinu, NPCčka nebo nepřátele, prostředí obsahuje spoustu detailů i textury ve vysokém rozlišení, přímo fenomenální je osvětlení, které nemá konkurenci. Pěkné jsou i částicové efekty výbuchů, kouře, počasí a tak dále. Velmi dobrá je i fyzika, téměř vše můžete na ulicích zničit a hrátky s ní jen tak neomrzí. Chválit vizuální zpracování bych mohl opravdu dlouho, navíc po většinu času jede hra plynule, zpomalení jsem si všiml jen v několika málo okamžicích, když už se toho děje na obrazovce opravdu hodně. Velmi dobrý je i soundtrack, který se ke komiksovému pojetí hry hodí, nejpřísnější měřítka snese i ozvučení, které si maximálně užijete s kvalitním domácím kinem nebo sluchátky. Uslyšíte pak každý zvuk na ulici a budete si připadat, jako byste se nacházeli přímo v Seattlu.

Už od prvních záběrů bylo jasné, že inFamous: Second Son bude nádhernou hrou, která ukáže možnosti konzole PlayStation 4. Ve finále jsme se ale dočkali i zábavné hratelnosti, slušného příběhu a spousty vedlejšího obsahu, který budete moci plnit i další dny po dohrání hlavní kampaně, která se navíc vyplatí rozehrát dvakrát, abyste si vyzkoušeli, jaký vliv mají na následné události vaše rozhodnutí. Pro majitele PlayStationu 4 je inFamous: Second Son povinností, pro ostatní důvodem k zamyšlení, jestli už nepřišel čas pro nákup nové konzole.