Recenzovaná verze: PlayStation 5

Tvůrce Gran Turismo série Kazunori Yamauchi byl vždy obrovským fanouškem závodění a vozidel, která považuje za nejhezčí produkt moderního průmyslu. S tímto jeho tvrzením lze při pohledu na kolikrát úchvatně vypadající vozy prohánějících se po silnicích nebo okruzích jen souhlasit. Když před několika lety začal se svým týmem stejně zapálených vývojářů přemýšlet o sedmém Gran Turismu pro PlayStation nové generace, rozhodl se s ním vrátit jednak ke kořenům celé série a zároveň hráčům přinést hru, která by naplno ukázala krásu automobilové kultury. Ta se přitom skládá nejen ze samotného závodění či jízdy v nádherných vozech během západu nebo východu slunce za doprovodu parádní hudby, ale také sběratelství, tuningu, vytváření vlastních vzhledů a také nesmírně zajímavé historie automobilového průmyslu. A tato jeho snaha je na hře Gran Turismo 7 jasně patrná, zvláště po naprosto fenomenálním intru, na které bude každý fanoušek závodění hledět s otevřenou pusou. Hra má díky svému jasně vytyčenému směru výbornou atmosféru, která se mi hodně líbí a neomrzela ani po desítkách hodin hraní.  

Když jsem poprvé hru Gran Turismo 7 zapnul, nenašel jsem v ní žádné klasické menu, v jehož nabídkách bych se mohl ztratit, ale speciální přehlednou herní mapu, která slouží jako speciální hub a základna pro celou kariéru hráče. Na začátku na ní moc možností není, ale v prvních hodinách, sloužící jako obsáhlejší tutoriál, se na ní odemkne velké množství míst, ať už jde o závody, speciální mise, prodejce vozidel, tunikové obchody nebo i online multiplayer, jenž si bere za základ osvědčené Gran Turismo Sport. Nemusíte se bát, ke všemu se ještě dostanu v průběhu své recenze a detailněji popíši. Celá kariéra v Gran Turismo 7 každopádně s citem spojuje offline i online závodění do jednoho propracovaného a dobře vymyšleného celku, přičemž se točí kolem sběratelské vášně a tedy umisťování nádherných vozů do sbírek. Celou kariérou provází řada postav, mezi nimiž je hlavně Luca ve své kavárničce, kde máte vystavené trofeje a další své úspěchy, ale také zde získáváte nové úkoly, které se můžete hned vydat plnit. Je vidět, že po Gran Turismo Sport, u něhož fanoušci kritizovali absenci nějaké propracovanější kariéry, brali vývojáři tuto část u Gran Turismo 7 velmi vážně a musím říci, že s ní dokázali dobře navázat na slavné předchůdce. Kariéra má přímo výbornou prezentaci, je vážně dobře zpracovaná a rozmanitá, takže nuda ani na malý moment rozhodně nehrozí.  

V prvních hodinách jsem bral Kariéru jen jako takový větší tutoriál, ale to jsem ještě netušil, jak monstrózní svým obsahem nakonec bude. Obsahuje totiž desítky možná stovky závodů, abyste vyhrávali nová auta do sbírek a odemykali si postupně nové tratě, do toho šampionáty a další herní režimy. Hodně mě bavilo plnit výzvy v Misích, kde musíte vyhrát závod, předjet v určitém časovém limitu co nejvíce vozidel nebo dosáhnout stanovené rychlosti. Výzvy si odemykáte průběžně, jak vám stoupá level sběratelství řidiče za sbírání nových vozidel (vyhrávání vozidel v závodech nebo skrze klasický nákup). Dále Kariéra obsahuje i docela propracovanou a hlavně zábavnou Autoškolu na získávání licencí, kde vás hra naučí správně najíždět do zatáček nebo držet ideální stopy, což je důležité, abyste mohli zlepšovat postupně své časy a vyhrávat závody, hlavně ty v online prostředí. Zatímco u Gran Turismo Sport jsem si stěžoval při vydání, že neobsahuje moc režimů pro jednoho hráče, u Gran Turismo 7 je to naopak. Obsahu je tolik, že sám o sobě vydrží na desítky hodin. Rozhodně nehrozí, že byste vše dohráli během týdne nebo dvou, je to běh na dlouhou trať, což je ale jenom dobře. Ono Gran Turismo 7 ostatně ani není moc závodní hrou, ale spíše platformou pro fanoušky závodů, kterou budou vývojáři do budoucna i rozšiřovat.

Vývojáři z Polyphony Digital připravili na první den rovných 424 vozidel, která můžete během hraní získat nebo si zakoupit za nastřádané virtuální penízky. Zastoupeny jsou prakticky všechny notoricky známé automobilky jako Aston Martin, BMW, Citroen, Ferrari, Ford, Mazda, Mercedes-Benz, Nissan nebo Subaru. Nechybí ani řada vozidel automobilky Porsche, na níž měla v minulosti exkluzivní práva EA, ale ta už jsou naštěstí minulostí. Našince ale určitě zamrzí, že opět chybí Škodovka. Proč ji Japonci ignorují, těžko říci. I bez ní je ale vozový park dostatečně rozmanitý, jednotlivé vozy jsou nádherně zpracované do posledního detailu, včetně interiérů, a mají i více než slušné ozvučení. Jsem rád, že všem vozům v Gran Turismo 7 byla věnována maximální péče a už se neopakuje situace z minulosti, kdy si vývojáři pomáhali rozšířením seznamu i vozy v nižší kvalitě. Protože jsou všechna vozidla nádherná, určitě potěší, že je možné je fotit v různých scenériích v rámci sekce Scapes. Vývojáři připravili přes 2500 fotek ve vysokém rozlišení, do nichž můžete vozy vložit a pohrát si následně s nastavením, aby výsledný obrázek splňoval vaše představy.

K automobilové kultuře neodmyslitelně patří i možnost vozidla upravovat, a to nejen vizuálně, ale také výkonově. Už na začátku kariéry se odemkne tunikový shop, kde můžete pro každé vozidlo sehnat lepší pneumatiky, výfuky, filtry, lepší převodovku, brzy a tak dále. Součástek je pro téměř každé auto několik desítek, takže možností, jak ho upravit je opravdu hodně. Když jsem poprvé nakoupil všechny tunikové díly pro jedno vozidlo, chvilku jsem tápal, kde se dají nasadit. Nevšiml jsem si, že by zrovna k tomuto hra vedla, ale každé vozidlo je možné speciálně upravovat v garáži. Po vybrání komponent je navíc možné hned otestovat výkon, abyste viděli, jak na tom s vybranými díly jste, což je docela pěkný pomocník. V sekci GT Auto je pak možnost vozidlo umýt, vyměnit olej nebo provést generálku motoru. Daleko ale důležitější je vizuální zkrášlování, ať už jde o kola, barvu laku či třmenu a nechybí ani možnost auto polepit různými polepy. Hráči, kteří si rádi hrají s nastavením vozu i jeho vzhledem si zde určitě přijdou na své. Vše je navíc intuitivní a snadné na zvládnutí, a to nejen pro ty největší automobilové fanoušky, ale i občasné hráče. Je vidět, že cílem Polyphony Digital bylo s Gran Turismo 7 oslovit všechny, a ne jen hardcore fanoušky závodění, jako je tomu u mnoha simulátorů.

Když jsem se poprvé dostal na trať, hra hned upozornila, že zapíná všechny asistenty a pomocníky. V tomto nastavení je Gran Turismo 7 hodně velkou arkádou, která se nehraje špatně, ale popravdě, kvůli takovému ježdění se hra tohoto typu nekupuje. I proto hra dodala, že bych měl postupně všechny asistenty a pomocníky vypínat a učit se jezdit bez nich, čímž se z ní stane už jakýsi polo-simulátor s velmi kvalitním a hlavně zábavným jízdním modelem a propracovanou fyzikou, který má velký vliv na to, že je těžké se od hraní odtrhnout. Gran Turismo 7 maximálně uspokojí naprosto každého, ať už občasného hráče nebo fanouška simulátorů. Každé vozidlo se ovládá jinak, na jeho jízdní vlastnosti má navíc i velký vliv stav vozovky, povrch tratě i zvolené pneumatiky. Když už si vývojáři pohráli s parádními detaily jednotlivých vozidel, možností je tunit a upravovat, případně vytvořili kvalitní jízdní model, je trochu škoda, že opět chybí nějaký propracovanější model poškození. Pokud auto budete otírat o svodidla, bourat do ostatních a vůbec se pokoušet ho zničit, budete vidět jen odřený lak. To je vše. Žádný pomačkaný plech, rozbitá světla nebo ulomená zrcátka či upadlá kola, to tu rozhodně nečekejte.

Důležitou součástí závodní hry jsou i okruhy, na kterých je možné jezdit. Gran Turismo 7 opět nabízí skladbu reálných (Red Bull Ring, Suzuka Circuit, Nurburgring nebo Circuit de Barcelona-Catalunya) i smyšlených (Colorado Springs, Deep Forest Raceway, Tokyo Expressway nebo High Speed Ring) okruhů zasazených do Spojených států, Evropy i Asie a Oceánie. Protože každý okruh má několik verzí, jejich počet je mnohonásobně větší než základní počet 34, a jsem si jist, že na začátku musí tento počet uspokojit naprosto každého, zvláště když každá trať je parádně zpracována s maximální mírou detailů a objektů kolem. Je vidět, že si vývojáři práci s novým hardwarem hodně užili, a ten jim umožnil naplno realizovat svoji vizi. Sice by mohl někdo namítnout, že okolí tratě není zase tak důležité, ale to není moc pravda, protože se stará o pocit autentičnosti a kvalitní atmosféru. Na každé trati je možné jezdit klasický arkádový závod, ale také se pouštět do driftování případně si nastavit vlastní závod s různými nastaveními. Mezi nimi není jen počet kol, ale také spotřeba paliva, opotřebovávání pneumatik (proto potěší pěkně zpracované Pitstopy) či počasí nebo denní doba. Sice tratě neobsahují klasický denní cyklus, ale je samozřejmě možné jezdit za dne i tmy, případně nastavit, aby závod začal za západu slunce a překulil se do noci a obráceně.

Myslel jsem si, že největším protivníkem na trati jsou samotní soupeři, ale není tomu tak. Tím je dle mého déšť. Ten je součástí dynamického počasí, které je přítomno na několika vybraných tratích jako Nürburgring, Le Mans nebo Suzuka Circuit, což je dle mého trochu škoda. Zvláště když je chování vody na vozovce výborně zpracováno. Dokonce bych řekl, že ve zpracování a chování vody nechává Gran Turismo 7 za sebou veškerou svoji konkurenci. Samotný vizuální efekt deště není tak působivý jako třeba v Driveclubu, ale daleko důležitější je, že déšť více ovlivňuje probíhající závod. Když se zatáhne a začne pršet, silnice je najednou plná vody, sníží se i viditelnost, auta začnou klouzat a hůře se ovládat. Když přestane pršet, voda hned nezmizí, ale dle parádně zpracované simulace postupně vysychá, přičemž se na vozovce začnou tvořit i realisticky vypadající kaluže, které na ní zůstávají v určitých místech i do konce závodu. Musíte si tak dávat pozor na ideální stopu, která bude už vyježděná a suchá, jakákoliv nepozornost může vést následně k najetí do louže. Tato chybička v nejlepším případě způsobí zpomalení, v horším nepěkné hodiny. To třeba v online zápasech nebo i těch delších proti umělé inteligenci, která je celkem obstojná a snaží se zdravě soutěžit o každou pozici, zrovna nepotěší. Snad se dynamické počasí postupně dostane i na další tratě, byla by škoda tento skvělý systém nerozšířit.

Pokud vás omrzí závodění proti umělé inteligenci, můžete se pustit do multiplayeru. Určitě je skvělou zprávou pro některé hráče, že vývojáři nezapomínají na offline závodění, takže nechybí gaučový spltit-screen multiplayer, ačkoliv tedy musím říci, že mi u něj moc nesedí rozdělení obrazovky. Očekával bych lepší řešení. Každopádně možnost závodit s kamarádem na rozdělené obrazovce nechybí. Daleko důležitější je ale pro vývojáře online část, která je rozdělena na nehodnocenou a hodnocenou Sport část. Začnu nehodnocenou částí, určenou převážně pro nováčky, sváteční hráče nebo ty, kteří si chtějí zajet závod se svými kamarády nebo neberou závodění zase tak moc vážně. Když tuto část zapnete, je možné se připojovat do hráči vytvořených místností, případně zakládat místnosti s vlastními pravidly (k nastavení je toho opravdu hodně).

Hodnocená Sport část vychází z toho, co vývojáři nastavili ve své předchozí hře Gran Turismo Sport. Můžete se tak účastnit oficiálních denních závodů, v nichž si pořadí na roštu zajistíte kvalifikační časovkou, i různých šampionátů, za což dostanete body a budete stoupat žebříčkem, což vám následně zajistí závody proti zkušenějším a kvalitnějším soupeřům. Na celkový postup a hodnocení má přitom nejen dobré umístění, ale také chování na trati. Vývojáři hodně dbají na slušné chování a respekt k soupeřům, takže pokud budete dělat na trati neplechu, nikdy nezískáte lepší hodnocení a zároveň se neposunete v žebříčku. Sport část je tedy určena hlavně pro hráče, kteří to myslí se závoděním vážně, hodlají se zlepšovat a zároveň jezdit proti hráčům s podobnými schopnostmi. Bohužel jsem před vydáním mohl jet jen pár online závodů, navíc v dosti uměle vytvořených podmínkách. Zdá se ovšem, že hra netrpí výraznými neduhy, napojování je rychlé a během závodů jsem si nevšiml žádných výrazných problémů. Věřím, že tomu tak bude i po vydání, ostatně vývojáři mají hodně zkušeností právě ze zmíněného Gran Turismo Sport, z něhož hodně vycházejí. Jediné, s čím jsem měl problém, tak je posuzování penalizací. Nejednou se mi stalo, že jsem byl na trati smeten a sám pak dostal penalizaci za najetí mimo, ačkoliv jsem za nehodu nemohl a snažil se jet podle pravidel. Vím, že i Gran Turismo Sport s tímto hlavně na začátku dost bojovalo, a snad i zde vývojáři penalizace časem vyladí.

Vytvořit závodní hru, která bude rozsahem stejná jako Gran Turismo 7, není zrovna jednoduchá a hlavně levná záležitost. I proto chápu, že si Sony účtuje vyšší částku, stejně jako u všech svých současných her. Nemám s tím žádný problém, ale co mi nesmírně vadí, tak je přítomnost mikrotransakcí, které svým způsobem od první minuty zvýhodňují hráče, kteří se rozhodnou do hry investovat další peníze. Před vydáním vývojáři ze studia  Polyphony Digital oznámili, že hra Gran Turismo 7 bude vyžadovat online připojení i v rámci kariéry, aby se zabránilo podvádění. Jenomže mi přijde, že vývojářům v prvé řadě nejde o ochranu hráčů před podvodníky, ale hlavně o to, aby je donutili do hry nasypat další peníze. V Gran Turismo 7 je jedna jediná měna, kterou získáváte za závody, eventy či další aktivity. Tu pak můžete utratit za nákup nových vozidel, tuning, vizuální úpravu či dokonce mytí nebo výměnu oleje. Problém je v tom, že už na začátku vám hra řekne, že pokud nemáte dost herní měny, je možné si ji dokoupit na PlayStation Store za reálné peníze. Pokud bych byl milionář (bohužel nejsem, protože málo klikáte na články) a nevěděl co s penězi, hned bych si koupil jedno z nejlepších vozidel, to si patřičně upravil, no a následně s ním závodil nejen proti umělé inteligenci, ale také dalším hráčům online. Takto nastavené mikrotransakce se mi opravdu nelíbí.  Zpět ale na pozitivní vlnu.

Z předchozích řádek je očividné, že jsem se u hraní hry Gran Turismo 7 hodně bavil, a za to může velkou měrou i gamepad DualSense. Už před vydáním vývojáři říkali, že ho hodně využívají, aby dokázali hráče doslova vtáhnout na trať a aby si mohl připadat, že sedí ve skutečném vozidle a přímo ho ovládá. A to se jim opravdu povedlo. Haptika dává hodně zpětné vazby, podle níž hned rozpoznáte, jestli je auto ve smyku nebo vyjelo mimo silnici či najelo na nějaký hrbolek, dokonce je skvěle zpracovaný i efekt vjetí do kaluže. Haptika rozhodně není jen dalším gimmickem, ale dokonale dokáže zprostředkovat dění na obrazovce, a popravdě už bych bez ní nechtěl řadu her hrát. A i proto je obrovská škoda, že Xbox gamepad haptiku nemá, protože zážitek z hraní hry Forza Horizon 5 by byl ještě daleko lepší. Zpět ale ke Gran Turismu 7, které naplno ukazuje potenciál DualSense gamepadu v závodních hrách, a to i co se týče adaptivních spouští, které zprostředkovávají tuhost a hmotnost brzdového pedálu, která je u každého vozu jiná. Za využití DualSense gamepadu musím vývojáře ze studia Polyphony Digital hodně pochválit. DualSense je tak velmi dobrou alternativou k ovládání, když nemáte zrovna po ruce nějaký volant s pedály.

Vždy když vychází závodní hra na začátku konzolové generace, každý očekává, že přinese obrovský skok ve vizuální kvalitě. Někdy jsou tato očekávání až přestřelená a očekává se, že hra bude vypadat lépe než realita, a možná i proto následuje mírné zklamání. Co se ale týče přímo hry Gran Turismo 7, tak ta vypadá opravdu moc pěkně a posun oproti předchozímu Gran Turismo Sport je jasně patrný na první pohled. Okolí tratí je detailnější, má daleko více objektů a i samotné vozy vypadají pomalu jak v reálu. Hodně se mi navíc líbí i nasvícení, které bylo parádní ve spojení s HDR už u předchozího dílu a zde je ještě o chlup lepší. Na vizuální kvalitu během samotného závodění si opravdu stěžovat nemohu, hra vypadá prostě a jednoduše skvěle a chvilkami až neuvěřitelně dobře, třeba při západu slunce když se před vámi objeví nějaká fantasticky vypadající scenérie.

Když jsem Gran Turismo 7 zapínal, byl jsem upozorněn, že má dva režimy zobrazení. Jeden upřednostňuje za každé situace 60fps, druhý má podporu pro ray-tracing. Je nutné dodat, že samotné závodění je v obou režimech ve stejné kvalitě při 4K rozlišení a skálopevných 60fps. Framerate neklesá ani během náročných scén, vlastně jsem se snažil v testu hru i trochu rozbít a otestovat, jak moc dokáže náročné situace zvládnout. Podpora pro ray-tracing je pouze v záznamech, 3D scénách nebo v Photo režimu. Pokud si tedy zapnete hru v Ray-tracing režimu, budete mít hlavně parádně vypadající záznamy, během nichž hra vypadá ještě o level lépe než při samotném závodění, ale na druhou stranu si budete muset vystačit pouze s 30fps. Já jsem hrál hru v tomto režimu, protože parádní záznamy za to stojí a vlastně mi během nich těch 30fps ani moc nevadilo. Co se týče 3D scén nebo Photo režimu, v nich je přítomný ray-tracing v obou režimech zobrazení, takže ve výsledku si opravdu jen vybíráte, jak moc kvalitní budou záznamy závodů. Hra Gran Turismo 7 naplno využívá rychlé SSDčko, jenž je součástí konzole PlayStation 5. Načtení závodu trvá kolem 2-5 vteřin, někdy je dokonce načtení okamžité, třeba v režimu Misí. Už jsou tedy pryč časy, kdy bylo možné si před závodem dojít uvařit kafe.

Samostatnou položkou v menu hry Gran Turismo 7 je režim Hudební rallye, v němž je vždy puštěna vybraná písnička a vaším úkolem je dojet požadované metry dříve, než skončí nebo než dojde čas, který je ale možné si doplňovat projížděním kontrolních stanovišť. Jde o docela zajímavý režim, který stojí za vyzkoušení, ale vzhledem k tomu, že obsahuje jen několik závodů, jde o jednorázovou zábavu. Tento režim spíše ukazuje celkem našlapaný soundtrack obsahující desítky kvalitních licencovaných písniček od řady interpretů, které hrají během závodění.

Než svoji recenzi na Gran Turismo 7 ukončím, zmíním ještě jednu pro hráče u nás podstatnou informaci. Hra obsahuje kompletní textovou lokalizaci. Sice by se mohlo zdát, že lokalizace u závodní hry není tak důležitá, ale opak je pravdou. Zvláště u hry jako Gran Turismo 7, která má spoustu informací o historii závodění, ale také informace s odbornými názvy či pojmy k jednotlivým vozům, tunikovým dílům a tak dále. O toto přijít by byla obrovská škoda, protože je to součástí automobilové kultury, kolem níž se celá hra točí. Kvalita lokalizace je dobrá, nevšiml jsem si žádného překlepu nebo nesrovnalosti, takže v tomto ohledu určitě dobře odvedená práce, kterou určitě všichni fanoušci závodění maximálně ocení.

Gran Turismo 7 je poutavá závodní hra, která naplno ukazuje krásu automobilové kultury, jejíž součástí jsem chtěl od první minuty být. Obsahuje zábavnou Kariéru se spoustou závodů i herních režimů, propracovanou multiplayerovou část, stovky rozmanitých vozidel i desítky dobře zpracovaných okruhů, to vše doplněné o parádní audiovizuální zpracování. Jak jsem hrál další a další hodiny, začal jsem oceňovat i obrovskou komplexnost hry a její spoustu propracovaných prvků, které z ní dělají neskutečně návykovou záležitost, od níž je těžké odtrhnout. A pak je i lehčí odpustit několik viditelných menších nedostatků. Gran Turismo se vrátilo v plné síle.