Recenzovaná verze: PlayStation 5

Hra Flintlock The Siege of Dawn se odehrává v zemi, která byla napadena zlými bohy a jejich armádami. I proto se musí na scéně objevit hlavní hrdinka Nor, aby bohy porazila a zemi zachránila před naprostou zkázou. Naštěstí na to nebude sama, protože už záhy potká dalšího boha, který ji v jejím snažení pomůže. Jde o liščího společníka Enkiho, který neslouží jen pro dialog. Jde totiž o slušného pomocníka v boji i při zdoláváním překážek a nástrah zdejšího světa. Bohužel musím říci, že hlavní hrdinka postrádá jakékoliv charisma a je maximálně nezajímavá. Během celé hry jsem si k ní hledal cestu, a tu nakonec nenašel. Daleko více jsem si oblíbil Enkiho. To samé, co o hlavní hrdince, se ale dá říci i o samotném příběhu, který není nijak originální, což by asi ve výsledku ani nevadilo, ale hlavně je nezajímavý, vlastně se ani vývojáři nesnažili, aby nešlo jen o klasickou bitvu mezi bohy, kterou by stálo za sledování. Navíc je příběh vyprávěn skrze nudné statické obrázky, což mu moc bodů k dobru nepřidá. Je vlastně škoda, že vývojáři v tomto nedokázali vymáčknout více a přijít s něčím, co by stálo za pozornost a dalo by se i snadno odlišit od ostatních her.

Označit Flintlock The Siege of Dawn jen za další Soulovku není snadné, protože tomu tak ve výsledku není. Vývojáři se samozřejmě nechali ovlivnit žánrem, s nímž přišli japonští mágové, ale zároveň si brali inspiraci v klasických akčních RPGčkách či dobrodružných akčních adventurách jako God of War, a snažili se i vše oživit vlastními mechanikami a nápady. Ne vše se povedlo a ve výsledku tu máme jakýsi mix všeho možného, který neurazí, ale na druhou stranu ani v ničem nevyniká. Vlastně jsem si první polovinu říkal, že na Flintlock The Siege of Dawn je trochu vidět, že vývojáři moc nevěděli, co chtějí vlastně udělat a nemohli se rozhodnout pro jednu jasnou vizi. A to možná následně i vedlo k problémům s vývojem.

Co ale musím u Flintlock The Siege of Dawn ocenit, je zábavný a celkem propracovaný soubojový systém, který nabízí postupně i slušnou řádku komb, odrážení útoků protivníků a rychlé silné protiútoky, na jejichž provádění se moc dobře dívá. Rozhodně patří k tomu nejpovedenějšímu, co hra nabízí. Souboje s protivníky jsou rychlé, hra vybízí k větší agresivitě, což je podpořeno i skutečností, že hlavní hrdinka není limitována ukazatelem výdrže. Může tedy útočit a uskakovat bez jakéhokoliv omezení. Také se mi líbí, že stejně jako třeba u Bloodborne má hlavní hrdinka palnou zbraň. Ta neslouží ani tak pro přímé poškození protivníka, ale když soupeř udělá silný útok, který poznáte podle červené aury, je možné ho výstřelem zastavit a na chvilku vyřadit z boje. To se hodí nejen u řadových protivníků, ale je naprosto klíčové u bossů. Náboje do této zbraně si nabíjíte tím, že útočíte a dáváte zásahy protivníkovi, takže u bosse je možné si je snadno nabít.

Velkou roli v soubojích s protivníky hraje i liščí společník Enki, jehož ovládáte částečně za pomocí trojúhelníčku. Díky tomu můžete protivníky proklít, a když do nich bušíte i vy a naplníte speciální ukazatel, můžete jim dát následně hodně silný úder, který je kolikrát přímo zlikviduje nebo vezme velkou část zdraví. Enki se navíc postupně učí nové možností, třeba i bez příkazu útočí na protivníky, aby vám usnadnil souboj, případně dokáže protivníky otrávit. Enki je jednoznačně příjemný doplněk hratelnosti.

Když už jsem u soubojů, řadových protivníků je slušné množství druhů, od zombií po klasické kostlivce s kopím nebo trolly či velké pavouky. Co se mi ale hodně líbilo, jsou výborně navržení bossové, hlavně ti ve druhé polovině hry. Každý boss je jiný, ať už jde o design nebo vlastnosti boje, takže je radost s nimi změřit síly a hledat postupně jejich slabiny, ale také se učit jejich útoky, aby bylo možné se jim vyhnout a nepřicházet zbytečně o zdraví a drahocenné lékárničky. Bossové jsou dle mého názoru jednoznačně to nejlepší, co hra Flintlock The Siege of Dawn nabízí.

Stejně jako v jiných Souls hrách získáváte za zabíjení protivníků a plnění úkolů speciální herní měnu. Nejde o duše, krev ani něco podobného, ale prostě jen o reputaci, kterou každou smrtí následně upustíte, takže je nutné ji jako v jiných Souls hrách znovu sebrat. Pokud se vám to nepovede na první pokus, přijdete o ni. Vývojáři se pokusili tento systém ozvláštnit a osvěžit, a proto do něj přidali multiplikátor. Díky němu se tak výsledný počet reputace, který si odnesete z boje, může značně navýšit. Pokud likvidujete protivníky bez toho, aby vás zasáhli, případně provádíte jiné úkony, získáváte bonusová procenta k získané reputaci. Kdykoliv můžete multiplikátor ukončit stisknutím tlačítka na D-padu a odnést si nahranou reputaci i s bonusovými procenty. Můžete ale dále riskovat a pokusit se multiplikátor dostat až na 100%. Za to získáte samozřejmě mnohem více reputace, ale pokud vás cokoliv zasáhne, skončíte bez dodatečné odměny. Je jen na vás, jak moc budete riskovat. Musím říci, že jsem si tuto novinku docela oblíbil, protože přináší do už tak kolikrát těžkých soubojů další napětí. Naštěstí ale víte, že o základní reputaci nepřijdete, prakticky je možné tím jen získat.

Nahranou reputaci je možné investovat do získání dodatečných schopností ve třech stromech s dovednostmi, zaměřující se na útok na dálku, na magii v podobě Enkiho a útoky na krátkou vzdálenost. Některé schopnosti jsou spíše pasivnějšího rázu, takže přidávají třeba poškození či možnost nastřádat více výstřelů ze zbraně, jiné jsou aktivní a přináší třeba nové druhy útoků a komb, které se určitě neztratí. U vylepšování hlavní hrdinky je Flintlock The Siege of Dawn spíše podobný klasickým akčním RPG hrám než Soulovkám, ale tento systém do pojetí hry dobře zapadá a slušně ji postupně obohacuje.

Když se podívám na jakoukoliv akční RPG nebo Souls hru, najdu v ní velké množství zbraní a dalšího vybavení. Ve Flintlock The Siege of Dawn je ale vybavení, které má vliv přímo na hratelnost, docela málo. Ano, u obchodníka je možné koupit různé oblečení, ale v tomto případě jde překvapivě jen o kosmetiku. Každopádně hra nabízí jen několik zbraní, ať už těch na blízko (nejsou moc originální, většinou jen kladiva nebo sekyry) nebo na dálku, to samé se dá říci i o dalším vybavení v podobě helem či rukavic, které sice má vliv na hratelnost, ale ne tak velký, jak bych si představoval. Když už vývojáři dali do hry jen pár zbraní a jejich nabídka není tedy, kdo ví jak velká, je docela škoda, že jejich vylepšení stojí obrovské množství materiálu a herní měny. To pak podkopává jakékoliv experimentování. Já proto našel na začátku docela pěknou sekyrku a pak celou hru odehrál s ní, a stejně jsem neměl materiál a měnu na její plné vylepšení. Ekonomika by měla být určitě nastavena mnohem lépe, zvláště když Flintlock The Siege of Dawn není hra, v níž by se dalo strávit desítky hodin jako v Elden Ringu. Nehledě na to, že jí chybí režim New Game+, takže ani není možnost si vybavení plně vylepšit, pokud to nestihnete před finálním bossem.

Flintlock The Siege of Dawn není klasickou open-world hrou, ale nabízí tři větší mapy, které postupně procházíte. Můžete se vydat jen hlavní cestou, takže takto vás bude čekat hodně lineární zážitek, ale pokud chcete i více prozkoumávat, máte tu možnost, navíc vás hra za to vždy dobře odmění, jak zmíním později. První mapa, což je zhruba i první polovina hry, není po stránce designu moc zajímavá. Prakticky budete procházet jen úzkými kaňony a vesničkami, které potřebují zachránit před armádami nemrtvých. Druhá polovina už ale dokáže nabídnout daleko hezčí a propracovanější lokace s občasnou pěknou scenérií. I tak bych ale čekal, že hra bude mít prostředí s jasnou a jedinečnou identitou. To se zde bohužel neděje, a proto se generický svět Flintlock The Siege of Dawn dá snadno zaměnit s jakoukoliv jinou fantasy hrou.

Z čeho jsem byl docela překvapen, je skutečnost, že hra Flintlock The Siege of Dawn má docela dost skákacích pasáží, během nichž musíte někam vyskákat nebo něco přeskákat. Bohužel musím říci, že tyto pasáže nejsou moc zábavné, protože zachycování hlavní hrdinky o římsy není spolehlivé. Kolikrát se mi proto stalo, že ačkoliv jsem skočil dobře, Nor se nechytila a spadla, což kolikrát vedlo k její smrti. Pak tyto pasáže spíše vedou k velké frustraci. Stejně tak bych ocenil, pokud by se hlavní hrdinka o prostředí tolik nezasekávala. On celkově pohyb po prostředí a všechny problémy jsou spojené s ne zrovna plynulými animacemi hlavní hrdinky, které by potřebovaly značný upgrade.

Já jsem nijak nepospíchal, ale i tak jsem se k finálnímu bossovi a na konec hry dostal za nějakých deset hodin, což není moc. Hra končí prakticky ve chvíli, kdy se pořádně rozjede a začne servírovat ty nejlepší bosse a ukáže nejhezčí lokace. To je škoda. I když jsem se snažil vše prozkoumávat, nesplnil jsem několik vedlejších úkolů, které jsem následně dodělal. Jejich kvalita je obstojná, navíc doporučuji je plnit už kvůli odměnám. Ostatně hra docela pěkně odměňuje za průzkum (nacházení obelisků pro navýšení zdraví nebo pírek pro vylepšení Enkiho) a třeba i zdolávání nepovinných bossů (další vybavení), takže rozhodně se vyplatí sem tam sejít s cesty a nejít jen striktně za ukazatelem. Tímto si můžete herní dobu prodloužit klidně i o několik dalších hodin. I tak je ale Flintlock The Siege of Dawn jednou z těch kratších akčních RPG her poslední doby, která nemá moc velkou znovuhratelnost, pokud nebudete chtít vysbírat všechny trofeje/achievementy. To je podpořeno i tím, že chybí New Game+, jak už jsem ostatně zmínil výše. Když hru dokončíte, můžete se jen vrátit před finálního bosse, abyste mohli dokončit zbývající vedlejší úkoly a další aktivity.

Pokud je něco, co se mi na hře Flintlock The Siege of Dawn líbí a nemám výhradu, je pěkné vizuální zpracování podpořené líbivou stylizací. Postavy neurazí, prostředí je dostatečně detailní a někteří protivníci dokážou navodit pořádnou hrůzu. Stejně tak se mi líbilo nasvícení a různé pěkné efekty. Hra hned na začátku upozorní, že má dva režimy zobrazení. První se zaměřuje na 4K rozlišení a co nejvíce detailů, ale já upřednostnil druhý, který poskytuje plynulejší zážitek. Navíc i na tento režim hra vypadá pěkně, i vzhledem k tomu, že si pořád udržuje rozlišení 1440p. Framerate je pak stabilní po většinu času a jsou jen některé pasáže, u nichž jsem si všiml menšího propadu. Až do finále jsem si navíc říkal, že hra je pro konzoli PlayStation 5 dobře optimalizovaná a rychle se i načítá, ale finální souboj byl hotovým peklem. Už samotný boss je hodně těžký, ale do toho mi hra u něj asi desetkrát spadla, což rozhodně není příjemné. Dvakrát dokonce těsně před koncem, z čehož jsem měl už opravdu nervy. Co jsem se navíc dočetl na fórech, nejsem sám s tímto problémem. Snad ho vývojáři brzy opraví, protože tohle je něco, co se u podobné hry dít opravdu nesmí.

I když jsem byl hrou Flintlock The Siege of Dawn první polovinu zklamán a nevěděl jsem, co si o ní myslet, a některé mechaniky jsou dle mého nedotažené, nakonec jsem se slušně bavil. Druhá polovina je mnohem lepší, protože v ní vynikne zábavný soubojový systém, dokáže servírovat o poznání zajímavější lokace a do toho nabídne i velmi dobře navržené souboje s bossy. Těch sice není moc, ale každý jsem si hodně užil. I proto nakonec dávám solidní sedmičku, ale i tak se nemohu zbavit dojmu, že převládá menší zklamání, protože jsem od vývojářů hry Ashen prostě čekal o mnoho více.