Recenzovaná verze: PlayStation 5

Zatímco koncept hry Dead Island 2 se časem s různými vývojáři měnil, stejně tak herní mechaniky, co se nezměnilo, je zasazení. Hra se odehrává ve městě Los Angeles, které už jen stěží připomíná dřívější slávu. Filmové hvězdy jsou pryč (alespoň většina), nápis Hollywood pomalu nejde přečíst, no a celé město bylo zdecimované a po jeho ulicích se pohybují zombie různých velikostí a tvarů. No a v tomto pekle se ocitáte. Hned na začátku si můžete vybrat hlavního hrdinu nebo hlavní hrdinku z několika předpřipravených možností, což má vliv na hratelnost, ale ne na události a samotný příběh. A u něj ještě chvilku zůstanu, protože ačkoliv jsem čekal jen další bezduchou řežbu, v níž bude zápletka jen do počtu, aby byla záminka popadnout zbraně a rozpoutat zombie genocidu, nakonec je příběh více než slušný. Má i dobře napsané vedlejší postavy, které jsou snadno zapamatovatelné, a je podpořen i výbornou filmovou prezentací. Navíc se mi líbí, že se vývojářům povedlo dobře vybalancovat vážnost situace i humorné/komické vsuvky, které hru nijak nenarušují, ale dobře doplňují, no a líbí se mi i několik nečekaných zvratů. Ačkoliv příběh není nějak přehnaně originální a vývojáři se nechali inspirovat žánrovou konkurencí (The Last of Us i Dying Light), jsem s ním spokojen, protože jsem nečekal, že moji pozornost udrží od začátku až po závěrečné titulky.

Dobře napsaný příběh je rozhodně velkým plusem, ale nejdůležitější je hlavně hratelnost. A jsem toho názoru, že ani tady vývojáři nezklamali. Povedlo se jim dobře navázat na první Dead Island, vzít si z něj to nejlepší a doplnit to o vlastní nové nápady, které fungují více než dobře a dávají Dead Island 2 vlastní identitu. Pořád jde o akční survival akci z první osoby, v níž musíte hledat zbraně, suroviny, materiály pro výrobu třeba lékárniček, no a do toho plnit pro NPCčka úkoly v rámci hlavní kampaně i vedlejších úkolů. Koncept hry se vývojáři rozhodli neměnit, on ani nebyl důvod. Místo toho se zaměřili na vytvoření kvalitní, zábavné, nápadité a rozmanité kampaně, ale také propracovaný soubojový systém, díky němuž je množné zombie efektivně a efektně likvidovat, což jen tak neomrzí. Docela jsem byl překvapen, že hra je docela obtížná a je nutné během soubojů s protivníky taktizovat, jako je tomu u Souls her. Čekal jsem bezduchou řežbu, místo toho mají ale souboje slušnou hloubku, což se mi hodně líbí a myslím si, že se bude líbit většině hráčů.

Už v prvním díle Dead Island bylo možné si hned na začátku vybrat z několika naprosto odlišných hrdinů s vlastními statistikami a atributy. Tohle se vývojáři rozhodli pro druhý díl zachovat, takže i ten obsahuje několik hrdinů, z nichž je možné si na začátku vybrat. A jde o docela důležité rozhodnutí, protože hrdinové se od sebe dost značně odlišují nejen vzhledem, ale také různými atributy (životy, výdrž, obratnost nebo rychlost doplňování zdraví), schopnostmi při soubojích se zombiemi – zatímco jedna postava dokáže útoky vykrýt rukama, další před útoky raději uskakuje, a vůbec herním stylem. Navíc volbu nelze vzít zpět. Mezi hrdiny nejde během hraní přepínat, což je na popravdě trochu škoda. Odlišností hrdinů je ale podpořena docela dost znovuhratelnost. Je třeba nutné zmínit, že vývojáři zakomponovali do hry i RPG systém, takže jak plníte úkoly a zabíjíte zombie, získáváte XPčka, za které levelujete. Levely zvyšují vždy zdraví i možnost zvedat zbraně a učinit je silnějšími. Zároveň si postupně odemykáte různé karty s dalšími vlastnostmi, díky nimž je možné si vyladit hrdinu a hlavně herní styl dle vlastních preferencí. Nic není nalajnované, jak se hrou prokoušete a jaký styl hraní zvolíte, je jen čistě na vás. V tomto vývojáři dávají hráči obrovskou volnost.

Pokud si to dobře pamatuji, první Dead Island nebyl úplně open-world hrou, jako třeba jeho nástupce Dying Light nebo série Far Cry, ale obsahoval větší plácky v rámci jednotlivých kapitol, které bylo možné prozkoumávat a plnit v nich hlavní i vedlejší úkoly. Druhý díl v tomto konceptu pokračuje, ačkoliv plácky v podobě jednotlivých čtvrtí (podíváte se do Beverly Hills, kde mají sídla filmové hvězdy, ale také Venice Beach nebo Santa Monicy) nejsou tak velké, jako v minulosti. Jsou menší, přesto nabízejí prostor pro průzkum, střety se zombiemi i plnění zadaných úkolů, a navíc poskytují i tolik žádanou volnost. Vlastně jsem si chvilkami připadal, že Dead Island 2 má jeden velký otevřený svět, a jediné, co tuto iluzi sem tam zkazilo, byla kratší nahrávací obrazovka do další čtvrti. Jde ale jen o detail a jsem si jist, že s tímto nikdo mít problém nebude. Zvláště když jednotlivé lokace a čtvrti Los Angeles jsou dostatečně rozmanité, mají velmi dobrý design a je opravdu radost v nich likvidovat hladové zombie a hledat různé zdroje, nové zbraně a tak dále. Jediné, co mi trochu během hraní vadilo, je nepřítomnost parkouru, jako tomu je u série Dying Light, který by pohyb po městě udělal plynulejší a hlavní hrdina by se tolik nezasekával o různé překážky či hrbolky. V pohybu po světě se  Dead Island 2 nijak neliší od prvního dílu a je škoda, že vývojáři v tomto nepřipravili nějakou menší evoluci.

Největšími hvězdami hry jsou bez debat oživlé mrtvoly, které v ulicích Los Angeles hledají přeživší, aby se do nich mohli zakousnout. Už základní verze mají docela dost skinů, takže se neopakují a neměl jsem pocit, že bych neustále bojoval jen proti jedné zombii. Navíc vývojáři připravili i několik druhů, které se od sebe liší nejen vzhledem a velikostí, ale také schopnostmi. Některé zombie jen prostým mačkáním útoku neporazíte, ale musíte postupovat více opatrně, takticky a mít dobrou strategii. Nejvíce jsem nenáviděl velké zombie, vytvořené z nabušených týpků, kteří dřeli v posilovnách, protože dokážou otřásat zemí a způsobit obrovská poškození. Když se vyskytnou v hloučku klasických druhů, a to třeba v uzavřeném prostoru, je to vždy problém. Nepříjemné jsou i křičící zombie, které si přivolávají pomoc, případně zombie plivající kyselinu. Kromě těchto základních typů zombií vývojáři připravili i povedené souboje s bossy, které se nacházejí v rámci hlavní kampaně. Každý boss je jiný a vyžaduje k poražení odlišnou strategii. Souboje s nimi jsem si vždy užíval.

Protože jsou zombie rozmanité a vývojáři uvádějí prakticky až do konce nové druhy, neměl jsem pocit, že by souboje přecházely do stereotypu, naopak jsem se u nich dobře bavil. A velký vliv na to má i speciální gore technologie, do níž vývojáři hodně investovali a před vydáním se s ní hodně chlubili. Díky ní jsou na zombiích vidět všechna zranění, která jim uděláte. Když třeba útočíte katanou, na první sek prorazíte pouze oblečení, na druhý už ale vidíte, jak zombii děláte poranění přímo na těle (menší i hluboké řezné nebo sečné rány) a postupně z ní odsekáváte maso, orgány, případně části těla. Zombii je dokonce možné i vyrazit oči z důlků, takže jí pak visí na tváři, což vypadá obzvláště nechutně. Ale to je jen začátek, protože když se dobře trefíte do břicha a proseknete kůži, vypadnou z nebohé zombie střeva a další vnitřnosti. Likvidace zombií je kolikrát hodně nechutné, vlastně nechutně krásné.  

Určitě se nyní ptáte, čím vším je možné zombie likvidovat. Zbraní je obrovské množství a mezi nimi na začátku najdete nože, golfové hole, basebalové pálky, sekáčky nebo sekyry, ale později se dostanete i k mačetám, kladivům nebo mečům. Každá zbraň je jiná nejen vzhledem, ale také se liší rychlostí útoku a silou. Já si třeba nejvíce oblíbil dvouruční sekyru, na níž jsem prakticky nedal dopustit do konce hry, protože pro můj styl boje se hodila přímo skvěle a způsobovala i hloučku zombií velká poškození. Navíc s ní nebylo nutné tolik zaměřovat a hledat slabiny protivníků. A to je další věc, na kterou musíte během soubojů s protivníky myslet. Každá zombie má slabé místo, které je nutné odhalit a následně do něj útočit. Jen tak ji co nejrychleji zlikvidujete. Každopádně všechny zmíněné zbraně je možné u výrobních stolů v bezpečných místnostech vylepšovat. Můžete jim zvedat level a tím poškození, ale také je modifikovat o nalezené nebo nakoupené modifikátory/vlastnosti. Třeba zmíněné sekyře jsem proto hned prodloužil její životnost (zbraně se rozbíjejí, takže je nutné je opravovat) a sílu, ale také ji osadil elektřinou, takže zombiím dávala i pěkné šoky. Je ale možné i zombie otrávit nebo zapálit, to už je jen na každém hráči, jak si zbraň ve výsledku vylepší a upraví, možností je velké množství a vývojáři v tomto dávali velkou svobodu.

Zatím jsem zmínil jen zbraně na krátkou vzdálenost, které jsem používal nejvíce, a jsou největším pomocníkem při likvidaci zombií. Zhruba v polovině hry se ale dostanete i k palným zbraním. Gunplay je sice jen lehce nadprůměrný a na začátku není používání samopalů, pistolí, pušek a tak dále moc zábavné, ale to se následně změní. I palné zbraně je možné osazovat modifikátory a vylepšovat je. Hodně jsem si proto oblíbil pušku, která způsobuje nejen masivní poškození, ale protivníka zapálí. Nejvíce užitečná mi ale přišla brokovnice, která při kritickém zásahu udělala obrovský elektrický výbuch. Ten vždy omráčil a zranil vše v okolí a dal prostor pro únik či uzdravení. Palné zbraně je tak ve výsledku také radost používat, je zábava s nimi likvidovat zombie a dokážou vás dostat z kolikrát hodně prekérních situací. Zbraně na krátkou i delší vzdálenost pak doplňují různé druhy granátů, které nesbíráte, ale jsou schopností jednotlivých hrdinů, takže po použití běží čas, po němž se znovu nabijí.

Dead Island 2 je docela lineární hra, která vás v rámci hlavní příběhové kampaně vede vyloženě za ručičku. I proto není problém kampaň dohrát za nějakých dvacet hodin, o nichž se před vydáním zmiňovali i vývojáři. Pocitově mi přišlo, že kampaň není tak dlouhá, ale je nutné dodat, že hra má pouze jednu obtížnost a některé střety jsou docela těžké, takže je budete i několikrát opakovat. Ona ostatně obtížnost hry je trochu vyšší, než jsme u akčních her tohoto typu zvyklí, protože hlavní hrdina toho moc nevydrží a je nutné si proto dávat neustále pozor. Každá zombie ho může při nepozornosti připravit o život, a to i na vysokém levelu. V otevřeném světě to tolik nevadí, protože následuje okamžitý respawn o kousek vedle, ale během kampaně při soubojích s bossy nebo jiných šarvátkách následuje kompletní opakování. Na druhou stranu se mi nestalo, že by hra nějak vyloženě frustrovala a dohrát ji zvládne dle mého každý trochu zručnější hráč.

Dohráním hlavní kampaně v Dead Island 2 nic nekončí, protože se můžete pustit do hledání dalších plánků a vůbec průzkum jednotlivých čtvrtí Los Angeles. Vývojáři připravili i několik desítek vedlejších misí, které se můžete vydat plnit buď sami, nebo s kamarády či náhodnými hráči. Vůbec jsem zatím nezmínil, že hra obsahuje jako první díl kooperaci, v rámci níž ji můžete celou projít. V kooperaci je hraní zábavnější, navíc některé vlastnosti hrdinů jde sdílet a s ostatními a posilovat si tak třeba obranu nebo útoky. Vedlejší úkoly každopádně plníte pro NPCčka v jednotlivých čtvrtích, občas jen spočívají v šarvátkách se zombiemi, aby si Youtuberka mohla nahrát krásné záběry na svůj kanál, jindy jsou ale úkoly propracovanější, zajímavější a zároveň i napínavější. Třeba když se vydáte do stok zjistit, co se ukrývá za menšími otřesy. Během hraní vedlejších misí jsem se také dobře bavil a i vzhledem k pěkným odměnám jsem byl motivován je plnit. Kromě vedlejších úkolů je možné i hledat pohřešované osoby, ale tato aktivita se mi už tak moc nelíbila. Celkově si ale myslím, že i po dohrání má Dead Island 2 co nabídnout a udrží hráče klidně i na dalších dvacet hodin.

Původní Dead Island byl postaven na Chrome enginu studia Techland. K této technologii vývojáři z Dambuster Studios přístup neměli, ale to je zase tak moc mrzet nemuselo, protože mohli díky tomu sáhnout po osvědčeném Unreal Enginu čtvrté generace, který si dobře rozumí se starými i novými konzolemi. Protože Dead Island 2 není hra s otevřeným světem, jak jsem zmínil výše, mohli se vývojáři více vyřádit na vizuálním zpracování, které rozhodně nezklame. Dead Island 2 vlastně vypadá hodně fajn, ať už jde o detailní prostředí, krásné nasvícení přidávající na atmosféře, do detailu vymodelované děsivé zombie nebo solidní lidské postavy s přesvědčivými animacemi. Pěkné jsou i efekty kouře, výbuchů a tak dále, navíc je i krásně vidět poškození na jednotlivých zombiích, kterým lze urážet končetiny, případně jim rozdupávat hlavu, když se plazí na zemi.

Je vidět, že vývojáři měli na hru větší rozpočet než u Homefrontu, a to se podepsalo i na celkové optimalizaci. Ano, sem tam se nějaký bug objeví, také se mi nelíbilo, že se mi občas spawnula zombie před obličejem, ale nejde o nic hrozného, co by vyloženě hru kazilo. Věřím, že hodně z bugů vývojáři před vydáním ještě opraví, a budou i do budoucna vydávat další updaty. Už nyní se ale hra dobře hýbe. Na konzoli PlayStation 5 má jen jeden režim zobrazení, v němž běží v dynamickém 4K rozlišení při 60fps. Občas jsem zaznamenal drobný pokles, ale žádný, který by hru udělal nehratelnou nebo byl hodně viditelný. Rychlé jsou i nahrávací časy mezi jednotlivými úrovněmi nebo po smrti.

Pochválit musím vývojáře i za vhodně zvolený soundtrack, který krásně doprovází jednotlivé scény, hlavně souboje s bossy. Kvalitní je i ozvučení, ať už jde o nechutné skřeky zombií či další efekty. Je vidět, že vývojáři si dali s každým aspektem hry záležet. Než svoji recenzi ukončím, musím zmínit i pro hráče u nás jednu příjemnou věc. Hra Dead Island 2 je lokalizovaná formou titulků do češtiny, přičemž je přeloženo vše, od interfacu, menu až po filmečky a dialogy mezi jednotlivými postavami. Vzhledem k tomu, že textu je ve hře docela dost, přítomnost české lokalizace rozhodně potěší, zvláště když je kvalitní a během testování jsem se nesetkal s žádným zádrhelem nebo problémem.

Když byl Dead Island 2 v minulém roce znovu oznámen a představen, moc jsem se netěšil. Popravdě jsem i vzhledem k vývojářům čekal velký průser, který celou značku pohřbí. A možná i proto jsem po zhruba třiceti hodinách strávených v post-apokalyptickém Los Angeles tak nadšený (vlastně jsem jednomu kolegovi napsal, že jsem po tak velkých problémech s vývojem přímo šokován kvalitou hry). Vývojářům se povedla vytvořit zábavná survival zombie akce s propracovaným soubojovým systémem, kvalitním designem úrovní, parádní audiovizuální stránkou a třešničkou je pak i solidní příběh s několika dobře napsanými postavami, který celý balíček krásně doplňuje. Několik menších mušek hra má, ale na závěr své recenze mohu říci, že se tak dlouhé čekání vyplatilo, a v to asi moc fanoušků po tolika letech nečekalo.