Recenzovaná verze: PlayStation 4 (testováno na konzoli PlayStation 5)

Za Chernobylite stojí poněkud méně známé polské studio The Farm 51, které dlouho vyvíjelo spíše průměrné hry jako Deadfall Adventures a Painkiller: Hell & Damnation. Pak ale přišel dobře hodnocený projekt Chernobyl VR, a někteří z vás určitě měli co dočinění se zajímavým titulem Get Even, jenž si u nás odnesl pěknou osmičku za skvělou atmosféru, kvalitní příběh i slušnou hratelnost. Černobyl zůstal autorům velmi blízký a rozhodli se na něm vystavět zcela novou akční survival hru, která se odehrává v blízkém okolí nechvalně proslulé jaderné elektrárny. Na první pohled by se mohlo zdát, že je Chernobylite až moc podobný už zmíněné hře S.T.A.L.K.E.R., ale ve výsledku tomu tak není. Obě hry si jdou svoji vlastní cestou, a to je pro hráče obrovská výhra.

Hlavním hrdinou hry studia The Farm 51 je Igor Khymynyuk. Jde o fyzika a zároveň bývalého zaměstnance černobylské elektrárny, jenž se účastní výpravy, jejímž cílem je získat speciální minerál Chernobylite. Igor má ovšem ještě jeden důvod vydat se do kontaminované zóny, která je zpustošena známou jadernou katastrofou. Před třiceti lety v ní zmizela jeho snoubenka Tatyana Amalieva, kterou měl hodně rád, no a nyní chce zjistit, co se s ní doopravdy stalo a co přesně stálo za jejím zmizením. Ačkoliv se to na začátku nezdá, příběh je kvalitní, zajímavý a má sílu udržet pozornost až do závěru, který je ale na můj vkus dost předvídatelný. 

Chernobylite na první pohled připomíná hry, které už jsme z černobylského prostředí mohli hrát, ale i tak se snaží být určitými mechanikami originální. Je sice pravda, že v základu je Chernobylite pouze first-person střílečkou s poměrně lineárním průchodem, velmi dobrou atmosférou a velkým důrazem na příběh. Nicméně záhy odhalí i své další zajímavé vrstvy hratelnosti, které sice je možné na nejnižší obtížnost více méně ignorovat, ale to by byla obrovská škoda. 

Pokud jste sledovali vývoj, asi vás nepřekvapí, že Chernobylite hojně využívá survival prvky, které připomenou například povedenou polskou válečnou hru This War of Mine. Po úvodu se dostanete do opuštěného skladu, který postupně předěláváte na svou stabilní základnu. Zde se následně každý den proberete a můžete vyrazit jednak na mise, k nimž se ještě dostanu, ale také pro zásoby, léky a jídlo. V tomto hra trochu připomíná i skvělou podmořskou Subnauticou, jen se vše odehrává v dosti odlišném prostředí, protože si základnu postupně vylepšujete skrze zásoby a materiály. Budujete jednotlivá zákoutí, pracovní stoly, postele a tak dále.

To vše děláte proto, aby se tu hlavní hrdina cítil dobře, a rovněž i jeho souputníci, které postupem času potká a získá na svoji stranu. Ty je následně možné posílat na mise, výsledkem čehož jsou další důležité prostředky a zdroje. Chernobylite překvapilo příjemně v tom, že verbování parťáků sice není příliš složité, ale váže se na něj důležitý systém rozhodování. Pomocí různých svých rozhodnutí tak můžete navodit pozitivní i negativní reakce uvnitř zbytku týmu, což může vyústit i v něčí odchod. Velký palec nahoru dávám za to, že když chcete provést změnu rozhodnutí a získat třeba i nějakou trofej na něj vázanou, tak je tu chytře vymyšleno, jak se vrátit zpět. Nechci tu ale zbytečně zacházet do detailu kvůli prvku překvapení.

Už po splnění tutoriálu jsem zjistil, že hlavním cílem je proniknout až ke zdroji všeho a zjistit pravdu. Aby to bylo možné, je nejprve nutné získat na svoji stranu dostatek lidí, ale hlavně důležité materiály a další potřebné věci. Kvůli tomu je na základně jakási heist mapa, která ukazuje, co zásadního ještě chybí k dokončení hry. Hlavní děj hry dokončíte při pohodovém hraní za zhruba 13 hodin. Pokud se pak budete zajímat i o vedlejší obsah, tak se herní doba vyšplhá ke dvěma desítkám hodin, což je slušná porce.

Jak už jsem zmínil, hra je rozdělena na dny, které ukrývají hlavní příběhové mise, ale také další vedlejší aktivity, v nichž lze objevovat další nástroje a haraburdí. Hra je tedy postavená na plnění nejrůznějších misí, na které se vydáváte ze základního úkrytu. Budete tak muset třeba vyzvedávat zásoby, v čemž vám brání místní militantní jednotky. Co trochu může zklamat, je to, že hra neobsahuje příliš mnoho rozmanitých lokací. Poměrně často se budete vracet na stejná místa, byť za poněkud jiných podmínek. Příkladově jde o místa kolem Rudého lesa, ruin kolem elektrárny a města Pripyati.

Hra Chernobylite je zajímavým slepencem mnoha mechanik, které ale ve výsledku fungují pospolu poměrně dobře a vytvářejí celkem originální počin odehrávající se kolem černobylské elektrárny, u něhož jsem se ani na moment nenudil. Má ale i pár nedostatků, které musím zmínit. Osobně mě zklamal třeba gunplay, který není moc povedený, navíc občas se trefit do protivníka, kdy dochází i ke škubání obrazu, je docela porod. Celkově mám však dojem, že akční složka byla do hry přidána až později a spíše z povinnosti. Vývojáři se totiž snaží hráče tlačit hlavně ke stealth hraní, které funguje více než dobře. Tomu se ale popravdě nejde moc divit, když hlavní hrdina není vycvičený voják, ale jen vědec. Také jsem byl lehce zklamán nepříliš přesvědčivou inteligencí nepřátel, kteří mnohdy nereagují na to, co se kolem nich děje. To by se dít nemělo, ačkoliv chápu, že vývojáři měli na hru omezený rozpočet a vše se pak vychytat úplně nedá.

Pro chod hry byl zvolen osvědčený Unreal Engine 4 a svou roli plní poměrně slušně. Atmosféra je místy až hmatatelná, leč grafická stránka občas trochu hapruje. Nemůžu si stěžovat na ostrost obrazu nebo některé pěkně vypadající předměty, ale zbytek je po vizuální stránce jako spíchnutý horkou jehlou. Exteriéry nejsou příliš pohledné, kolikrát mají textury v nízkém rozlišení, a působí dost mrtvým dojmem. Mnohdy pak ve hře hapruje fyzika a dochází i k trhání obrazu. V současnosti je dostupná pouze verze hry pro konzole PlayStation 4 a Xbox One, a tak nějak doufám, že tyto neduhy budou opraveny s příchodem nativních verzí pro PlayStation 5 a Xbox Series X/S. Dočkat bychom se měli začátkem příštího roku i s dalším obsahem. Vývojáři totiž chtějí hru Chernobylite vylepšovat a obohacovat o nový obsah i v následujících měsících. Na co se také budou muset ještě podívat, je ozvučení, které není příliš kvalitní a z větší části ve hře chybí, což je určitě velká škoda. Rozhodně bych také ocenil rychlejší nahrávací časy.

Pakliže dokážete překousnout nějaké ty technologické nedostatky a máte rádi prostředí černobylské elektrárny, tak není o čem přemýšlet. Věřím, že vás dobře napsaný děj, solidní hratelnost s několika dobře navrženými mechanikami i hutná atmosféra strhne a budete rádi vyrážet na různé výpravy. Chernobylite je poměrně neotřelý a vesměs zajímavý kousek, který mohu doporučit.