Bravely Default se v roce 2013 exkluzivně pro Nintendo 3DS postaralo o zástup pozitivních ohlasů jednak ze strany novinářské veřejnosti, a co je důležitější, i té konzumní. Příběh dvojky začíná jen dva a půl roku po událostech předchůdce a přináší opět návrat do kouzelného světa plného magie a nekonečných tahových bitev. Kdo by se strachoval o to, že nepochopí Bravely Second z toho důvodu, že neměl možnost hrát první díl, tak ho hra už na začátku uklidní celkem komplexním úvodním zasvěcením do zásadních událostí v Bravely Default. Příběh dvojky nás následně zve do země Luxendarc, která odchovala hrdiny a strážce vzácného krystalu života. Opět se setkáme se známými charaktery jako Agnès Oblige, která spojila síly s nadějným mladíkem jménem Yew Geneolgia. Společně chtějí bránit zlu před vstupem do jejich rodných vesniček pod praporem křesťanské víry, ale ještě než provedou svůj největší úspěch v kariéře, samotná Agnès se stává obětí únosu. Za ním stojí ztělesněné zlo v osobě tajemného Kaisera Obliviona, který se neštítí ani těch nejkrutějších činů, a za pomoci svého létajícího ostrova odnáší svůj cenný náklad do neznáma. Houževnatý Yew mu však nechce nic darovat, a tak dává dohromady záchranný tým, s nímž vyráží na nebezpečnou výpravu, jejíž se stanete i vy součástí, a to na následujících cca šedesát hodin zábavy.

Znovu a zase je základ hry již od prvního momentu klasifikován jako standardní tahové RPG doprovázené animovanými scenériemi, které můžeme označit za charakteristický znak japonské pop kultury. Na tento popis byste přišli i bez mé pomoci pohledem, byť jen na jeden obrázek. Duše této hry však v sobě skrývá mnohem více, a to je ten hnací motor pro motivační prvky, které svého aktivního diváka jen tak nepustí z pomyslných a lepkavých chapadel (připravte se na žrouta času). Samotné souboje jsou náhodné a spouštějí se bez varování vždy při přechodu zemí či v nějakém dungeonu. Na jedné straně si postavíte svou jednotku ze čtyř bojovníků, kterým se na jejich toulkách po geograficky členité mapě budou plést do cesty různé druhy nepřátel, lišících se od sebe zázemím, ze kterého pocházejí, nebo silou jakou disponují.

Dvojice obrazovek u handheldu 3DS bude pro vás alfou a omegou, kde horní krásně definuje hluboký 3D efekt i mimo soubojů, tak spodní bude knihou statistik a údajů vašich rozhodnutí a jednotlivých kroků. Samotné scenérie, a pozadí ve hře, jsou sice z větší části statické, ale v kombinaci s plným 3D vytvářejí nádherné obrazy, na které zůstanete civět bez jediného slova. Autory zde musím jednoznačně pochválit za vysoký smysl a cit pro detail, s jakým zpracovali jednotlivé městečka a vesničky, přes které povede vaše výprava. To vše si pomyslně namočte do nádherné a kouzelné zvukové stopy, směřované vláčné do vašich uší, a sem tam si budete připadat jako v pohádce. Naštěstí ale v plně interaktivní!

Samotné schéma interakce spočívá v několika stupních. Soubojový systém vám otevře hned pár dosud nevídaných atributů v rámci žánru RPG. Na každý charakter připadá zástup originálních povolání, která postupně získáváte poražením důležitých postav a bossů ve hře. Abych uvedl příklad, pokud zlikvidujete nějakého zloděje ve hře, získáte možnost přidělit i vlastnímu hrdinovi schopnosti zloděje. Toto povolání však nemá jednotnou linku s levelem postavy jako takové. Ve výsledku proto získáváním EXP bodů navyšujete level hned u dvou atributů najednou s vlastním vývojovým strojem. Tento koncept je propracovaný do posledního detailu, a tak vždy když vyměníte povolání u nějaké postavy, otevře se vám cesta k nové taktice a způsobu boje. Tímto vám hra dává možnost flexibilně reagovat na neustále se měnící strategii vašich protivníků, kteří se snaží o vaši eliminaci vždy novými nástroji. Pokud máte pocit, že jsem vás už teď zahltil spoustou informací, tak se dobře nadechněte, je toho mnohem více. Pokaždé, když vaše povolání získá nový stupeň zkušeností, otevře vám to další útok (ve hře najdete jak chladné zbraně, tak magické formulky), a ten můžete spojit s útoky vašich kolegů v rámci skupiny. Výsledkem toho je členitost možností v boji tak hutná a obrovská, že vás často stereotypně opakované boje nebudou nudit ani po desítkách hodin strávených ve hře. Motivace testovat a vylepšovat nová povolání a jejich dopad na protivníky je silnější než nějaký stereotyp.

Je toho stále více, co mám na srdci. Děj se bude valit vpřed a hra vás nepřestane udivovat novými a svěžími cestičkami jak si ji vychutnat ještě více a na jiný způsob. Můj osobní favorit by se dal označit jako minihra, která promění vaše hrdiny na manufakturní dílnu zaměřenou na výrobu hraček. Budete produkovat plyšová zvířátka (myslím, že se to podobalo na dinosaura) během zábavné arkády, kde volíte co nejefektivnější postup při výrobě co největšího počtu hraček. Navíc ale musí myslet i ekonomicky a snažit se ušetřit co nejvíce peněz. Ty následně používá na nákup lepších nástrojů pro výrobu, a právě nové nůžky či lepidlo zase dávají prostor pro mnohem rychlejší výsledek a překonání vlastních rekordů. Tato zábava má ve hře sloužit jako odreagování se od bojů, které mohou časem dolehnout na každého a navíc je i ideálním způsobem jak si natrénovat strategické uvažování. Jedeme ale dál. Druhou minihrou, která je součástí Bravely Second, se dostáváme tak trochu na scénu z tabletů a telefonů. Postava se šarmantním francouzským akcentem, slečna s přímo voňavým jménem Magnolia, se do vaší skupiny dostane poté, co její planetu postihne krutá katastrofa. Budete jí však pomáhat s obnovou Měsíce, přes zajímavou a jednoduchou strategii. Perem označíte vždy jeden prvek na opravu povrchu Měsíce, a ten se následně po uplynutí reálné hodiny nebo minuty stane zase funkční. Takto se vám podaří obnovit například zbrojnici, která vám pak vloží do inventáře novou zbraň, a tu můžete zase použít přímo v boji mimo tuto minihru. Musím říct, že něco takového jsem ještě v žádné jiné hře žánru JRPG neviděl.

Je toho ještě mnoho, co bychom takto společně mohli probírat, a věřím, že bychom neskončili ani po dvojnásobném množství písmenek. Celou recenzi jsem se snažil držet na vlně pozitivních zjištění, za čím si samozřejmě stojím i v jejím samotném závěru. Nic ale není dokonalé, a ani v tomto případě se vývojáři nestávají nesmrtelnými. Důvod, proč konečné číslo nemá kulatý charakter, je spjat s přítomností mikrotranskacií. Tento fakt by možná nebyl důležitý, kdyby se jednalo o nepodstatné prvky hraní, které jsou ve hře již zastoupeny spot pass funkcí a možností použít v boji nějakého reálného Mii avatara. Bohužel vývojáři přidali ke konceptu bojů takzvané zastavení času, které si hráč za podmínek, že ho chce využívat, musí prostě zaplatit reálnými penězi. Denně se mu zpřístupní zdarma tři tahy na zpomalení času, ale všechno ostatní už chce Square pěkně zaplatit, což já považuji za velmi nešťastné a neférové vůči hráčům, kteří ke hře přistupují s maximální snahou využívat vše, co nabízí. I proto je výsledné číslo takové, jaké je. Přes toto negativum je však hra dokonalým příkladem, že žánr, který reprezentuje, si zaslouží stále pozornost a úctu celého videoherního světa.