Recenzovaná verze: PlayStation 3

Ačkoliv se má za to, že Batman: Arkham Origin Blackgate je jen takovou menší odbočkou od hlavní série, kterou asi i je, celkem dobře zapadá do rozjetého univerza a odhaluje některé další souvislosti. Děj se odehrává zhruba tři měsíce po událostech v Arkham Origin, kdy Joker, Black Mask a Penguin jsou uvězněni v nejvíce střežené věznici v Gotham City, fanoušci určitě vědí, že tou věznicí je Blackgate. Vše se ale tak nějak vymkne kontrole, zmínění trio uprchne a nastolí ve věznici převrat, který pochopitelně nevěstí nic dobrého. Bruce Wayne, tedy Batman, se proto musí do Blackgate dostat a sjednat pořádek, což není zase tak jednoduché, jak se může zprvu zdát. Příběh je podán skrze kreslené filmečky, které jsou celkem slušné, a vždy se v nich dozvíte něco nového, navíc vývojáři si připravili několik překvapení, hlavně to, kdo za vše vůbec může. Děj ačkoliv se zdá být jednoduchý, je slušně pojat a rozhodně neurazí, jak by tak nějak každý očekával. Zvláště fanoušci budou jistě rádi, že se mohou opět vydat do oblíbeného univerza, plného známých padouchů.

Protože byla hra určena primárně pro kapesní konzole, vývojáři se rozhodli nevytvořit klasickou 3D akci, ale 2.5D část, která ovšem neztratila nic z kouzla velkých dílů, navíc zpracování neurazí ani hráče na velkých konzolích. Pohled na scénu je totiž jediné, čím se Arkham Origin Blackgate liší od ostatních dílů. Všechny ostatní prvky zůstaly zachovány, i když občas v trochu zkrouhnuté verzi. Každopádně hra se odehrává ve zmíněné věznici plné neřádů, která je rozdělena na tři větší části (plus jedna menší). Do každé části se dá jednoduše cestovat už od začátku, v tomto hra nelimituje. Musím ocenit to, že ačkoliv se hra odehrává ve věznici, vývojáři připravili celkem rozmanité lokace, ty se neopakují a navíc obsahují spoustu skrytých míst, do nichž se jde dříve či později dostat. Jestli se do těchto lokací dostanete, hodně záleží i na vybavení, které postupně během hraní získáváte (batarang, line launcher, gel launcher a batclaw), takže občas se i vyplatí do prošlých lokací vrátit. Lepší oblek se vždy hodí, navíc jdou sesbírat i speciální obleky, které hlavního hrdinu nemění jen vzhledově, ale přidávají další zajímavé vlastnosti. Prozkoumávání jistě pomáhá i slušná mapa se všemi informacemi, které potřebujete. Ta je ve verzi pro velké konzole hodně přepracována, protože v kapesní verzi se na ni snesla docela velká kritika.

K Batman: Arkham neodmyslitelně patří propracovaný soubojový systém Freeflow. Ten samozřejmě zde nechybí, takže je radost tančit mezi nepřáteli, vykrývat jejich útoky a následně je eliminovat. Nepřátel je tu docela dost, od klasických vězňů, až o něco silnější týpky s elektrickými tyčemi nebo noži, na které už musíte využít i nějakou tu taktiku, protože sami vykrývají vaše útoky nebo je využívají pro svůj prospěch. V mnoha částech jde uplatnit i tichou likvidaci nepřátel, hlavně v několika je stealth způsob nezbytně nutný, protože Batman ani pořád moc kulek nevydrží. Nechybí zde ani souboje s bossy, o které se starají především zmínění padouši Joker, Black Mask a Penguin, ale jsou tu i další, které nebudu zmiňovat, abyste nepřišli o překvapení. Souboje s těmito protivníky jsou fajn, dobře hru doplňují, navíc každý je totiž jiný a vždy musíte i trochu přemýšlet, jakou taktiku uplatnit. I když bych možná ocenil, pokud by hra více radila, protože mnohdy u bossů budete aplikovat systém pokus omyl, což není zrovna ideální.

Další důležitou složkou série je detektivní režim, který je tu rovněž přítomen a možná hraje ještě důležitější roli, než v klasických velkých dílech. Batman totiž skrze něj zjišťuje spoustu informací, které mu pomáhají následně v postupu. Mezi ně patří třeba zjišťování, jaké zdi nebo stroje lze zničit či použít, ale také může hledat skryté dokumenty, které odhalí, kde se nalézají další skrytá místa s částmi obleku. Každou lokaci je tak dobré před opuštěním pořádně prohledat. Nechybí zde ani hackování zámků, ale to je zpracováno jednoduše a číselnou kombinaci není moc těžké dohledat, většinou se navíc nachází někde ve spodní části.

Odhadnout délku hraní u Batman: Arkham Origin Blackgate je docela obtížné, protože ta samozřejmě záleží i na tom, jestli se rozhodnete vše prozkoumat a vysbírat. Každopádně hlavní kampaň jde dohrát za nějakých šest hodinek, což není málo, ale čas určitě mohl být lepší. Vývojáři mohli zapracovat i na několika dalších částech, které nejsou úplně nejlepší a kazí celkový zážitek. Zmínit musím hlavně systém checkpointů, který má k dokonalosti daleko a ukládací body jsou kolikrát dost nelogické. Hlavně třeba u soubojů mi vadilo, že se hra vždy uložila před ním, takže když jsem selhal, musel jsem udělat pár kroků k souboji a podívat se na část filmečku, než ho bylo možné přeskočit. Také bohužel ovládání není úplně ideální. Hlavní hrdina působí tak trochu jako neohrabaný tank, někdy dokonce neudělá přesně požadovaný pohyb. Ve většině případů to nevadí, pád z plošinky tolik nebolí, ale u soubojů, hlavně tedy s bossy, k nimž se opět vracím, už je cítit každá menší chyba.

Především na vizuální kvalitě je vidět, že Batman: Arkham Origin Blackgate má původ na kapesních konzolích. Grafika je čistě průměrná, někdy ani to ne, všude jsou textury v nízkém rozlišení, čehož si všimnete nejen na prostředí, ale především na postavách, ať už hlavním hrdinovi nebo nepřátelích. Vývojáři prostě jen vzali PlayStation Vita verzi a překopali ji do vyššího rozlišení, aniž by řešili detaily. Na druhou stranu hra netrpí poklesy frameratu ani dalšími technickými neduhy. Hudební doprovod je pak věrný tradici Batman: Arkham série, naleznete tu staré osvědčené motivy, ale i několik novinek, těch ovšem moc není. Stejně jako grafika je i ozvučení jen průměrné, a mohli si s ním dát vývojáři více záležet. Dabing je pak slušný, neurazí, ale ani zvlášť nenadchne.

Batman: Arkham Origin Blackgate je určen především fanouškům, kteří budou rádi, že se dozví další informace o svém oblíbeném univerzu a nakopají zadky známým padouchům. Ona ale ani hratelnost není špatná, 2.5D pohled funguje, stejně tak soubojový systém je pořád solidní, takže se dá během hraní slušně bavit. Jen bych si dokázal představit o něco vyladěnější ovládání, delší délku kampaně a také pohlednější vizuální zpracování, s nímž si mohli dát vývojáři více záležet při převodu hry na velké konzole.