Na rovinu je třeba říci, že Baldur´s Gate: Dark Alliance nijak nenavazuje na své PC bratříčky a ve své podstatě se jedná jen o jakousi epizodku z tohoto známého univerza, která se odehrává tak trochu bokem. Samotný příběh je naprosto klasický, kdy tu máme dobro, za které bojujeme, a zlo, které má nekalé plány. Naštěstí tu jsme my, abychom mu ty plány překazili. Protože příběh je velmi rozvětvený a obsahuje spoustu zvratů, raději se budeme věnovat samotné herní náplni, abychom nepřipravili ty, kteří hru nehráli, o překvapení.

Jako v každém správném RPG, ani zde nechybělo několik hrdinů, za které jsme mohli hru rozehrát. Jako prvního tu máme velmi slušného lučištníka jménem VAHN, která dokáže likvidovat své protivníky z uctivé vzdálenosti. Nedělá mu ale ani problém boj na blízko, přičemž dobře ovládá i meč. Dále tu je trpaslík KROMLECH, který dává přednost své sekyře. Jako třetí postava je tu elfská kouzelnice ADRIANNA, která ovládá všemožná kouzla. Každá postava umí něco trošinku jinačího a je velmi důležité, abyste si ji pečlivě vybrali a podle jejích schopností se přizpůsobili hernímu stylu. Lučišník si třeba libuje v boji na dálku, trpaslík zase radši vše z očí do očí a elfská kouzelnice si zase libuje jen v kouzlech a proto je důležité ji zdokonalovat v magii. Až uvidíte třeba kouzlo, kdy padají z nebe meteority, uvědomíte si, že magie je tu daleko mocnější, než nějaký meč nebo luk. Každopádně dostat se k takovým kouzlům, vyžaduje hodiny vylepšování a levelování.

Samotná hra je postavena na základech akčního RPG, jako je třeba Diablo, kdy chodíte po nejrůznějších lokacích a plníte úkoly, které vám zadá nějaká ta NPC postava. Hra obsahuje celkem tři obrovské akty, které poté tvoří více jak čtyřicet velmi odlišných levelů. Během svého putování se tak podíváte třeba do jeskyní, dolů, ledových plání, hrobek, paláců, močálů a nechybí ani závěrečná štace ve věži. V těchto lokacích na vás navíc čeká samé nebezpečí v podobě zdejší fauny. Nejprve to jsou jen obrovské krysy, ale později nechybí ani obrovské kostky slizu, vlci, krysy, kostlivci, zombies, ledoví muži a další. Při boji s nimi je ovšem dbát na spoustu zásad, protože pokud se vás podaří obklíčit, většinou končíte bolestivou smrtí. Ačkoliv se to totiž nezdá, hra je v pozdějších fázích opravdu těžká.

Doposud jsme popisovali samotnou hru, ale nezmínili jsme se, že celou tuto krásu šlo dohrát i ve dvou hráčích v kooperativním režimu. Právě v něm byla neuvěřitelná síla této hry, protože kooperativní režim bylo něco neuvěřitelně chytlavého, co dodnes moc her nepřekonalo. Samozřejmě, i hra jednoho hráče byla velmi zábavná, ale právě kooperativní režim vystřelil hru mezi naprostou videoherní smetánku a k nejlepším hrám na Playstation 2. Pokud tak máte možnost si hru sehnat a máte navíc zručného kamaráda, rozhodně si zapněte rovnou kooperativní režim. Zažijete dobrodružství, které na současné generaci konzolí bohužel chybí, což je obrovská škoda.

Pokud bylo něco, v čem Baldur´s Gate: Dark Alliance dominoval, bylo to grafické zpracování. Vývojáři totiž ukázali světu, že i na Playstationu 2 dokážou vykouzlit nádherné lokace plné neuvěřitelných detailů. Grafice nechybělo v té době naprosto nic, a pokud si i dnes zapnete hru, neuvěříte, jak dokonale pořád vypadá. Co musíme v tomto odstavečku zmínit, je neuvěřitelně propracovaná voda. Ta totiž reagovala na všechen váš pohyb a tvořila na hladině velmi pěkně animované vlnky, které i dnes budí velký obdiv. Kdo vodu v Baldur´s Gate: Dark Alliance neviděl, ten jako by nebyl. Ona celkově fyzika byla v Baldur´s Gate: Dark Alliance na velmi vysoké úrovni, díky níž jsme mohli realisticky rozbíjet bedny a řešit s fyzikou i nějaké ty logické rébusy. Dobře na tom byl i hudební doprovod, který dodal hře dobrodružnou atmosféru a nechyběl ani profesionálně zmáknutý dabing.

Baldur´s Gate: Dark Alliance nám přinesl na konzole trošinku jiné RPG, než na které jsou zvyklí PC hráči. Už totiž neobsahovalo ony taktické souboje v družině, ale jen čistou a rychlou akci ve stylu Diabla. To ovšem nebylo vůbec na škodu, protože hra byla i tak velmi zábavná a přinesla navíc jedinečně zábavný kooperativní režim. To vše bylo zabaleno do skvělého grafického kabátku, který byl v té době na absolutní špici. Fanoušky série mohla trošinku zklamat délka hry, která nepřesáhla deset hodin. Ale díky slušné znovuhratelnosti nešlo o zase tak zásadní chybu.