Recenzovaná verze: Xbox Series S/Xbox One X

Předchozí dva díly série Assassin’s Creed jsem měl hodně rád i vzhledem ke skutečnosti, že mám rád starověký Egypt a Řecko. Když byl letos oznámen Assassin’s Creed Valhalla, nechával mě dost v klidu a rozhodně nešlo o moji nějak extra očekávanou hru, protože severská mytologie mi popravdě zase tolik neříká a v poslední době jsme ji měli zpracovanou hned v několika hrách. Po zahrání ovšem musím říci, že jsem příjemně překvapen, a velkou roli v tomto hrál určitě kvalitní příběh, který má řadu silných momentů i nečekaných zvratů, navíc ho svými rozhodnutími můžete ovlivňovat, stejně jako osudy různých postav. Každopádně hra se odehrává v devátém století a hlavním hrdinou je Eivor, severský váleční, který opouští po několika nepěkných událostech svůj domov v Norsku a vydává se do Anglie po boku svého přítele, aby zde začal nový život.

Pokud jste hru alespoň trochu sledovali, tak víte, že může být hlavní hrdina muž nebo žena. Jde přitom o jednoho a toho samého hrdinu, a ne dva, jako tomu bylo u Assassin’s Creed Odyssey. Já jsem hru rozehrál za ženskou verzi, ale chvilku jsem zkoušel i mužskou a musím říci, že obě jsou velmi dobře zahrané a mají i výborný dabing. To ale mohu ostatně říci i o většině postav, které během hraní potkáte, přičemž jak to je u série běžné, některé vycházejí z historických předloh. Příběh, točící se kolem ochrany svého kmene a boje o politickou moc, je tak jednou z předností nového dílu Assassin’s Creed. A možná i o to více zamrzí, že se hru Ubisoft tentokrát nerozhodl lokalizovat do češtiny. Textu je hodně a vyžaduje alespoň průměrnou znalost angličtiny. Doufejme, že se Ubisoft k lokalizaci alespoň svých klíčových sérií v budoucnu vrátí.

Velkou devízou každého dílu série Assassin’s Creed byl herní svět, který bylo radost prozkoumávat. Ať už to byla Itálie, Egypt, Řecko nebo Severní Amerika. A jsem proto rád, že ani Assassin’s Creed Valhalla v tomto nezklame. Začínáte v Norsku, které je pokryté sněhem a kde se koupání v ledové vodě moc nedoporučuje, pokud nechcete spáchat sebevraždu umrznutím. Po několika hodinách se ale dostanete do travnaté Anglie, která je rozdělena do několika regionů, které se následně dost liší. Popravdě jsem byl překvapen, jak zábavný průzkum v Assassin’s Creed Valhalla je, na což má vliv určitě fakt, že vás hra nezatěžuje stovkami otravných otazníčků. Místo nich máte jen barevné body na mapě, které značí nějaké zajímavé místo či lokaci, která stojí za návštěvu. Předem nevíte, co vás tam čeká, jestli jen poklad, další bojovou schopnost nebo nějaký menší vedlejší úkol. V tomto se vývojáři nechali trochu inspirovat hrou The Legend of Zelda: Breath of the Wild, a určitě mi tento systém přijde daleko lepší, zajímavější a hlavně zábavnější. Nejlepší věcí na Assassin’s Creed Valhalla je hlavně skutečnost, že vlastně vše má nějaký smysl a je krásně provázané. Ať už jde o plnění hlavních misí či vedlejších aktivit nebo úkolů. Za vše jste něčím odměňováni a tak motivováni se do dalšího průzkumu pouštět. Je tak snadné ve hře nechat desítky hodin, během nich se budete velmi dobře bavit.

Jakmile po pár hodinách doplujete do Anglie, budete se postupně vydávat do jednotlivých regionů s unikáními postavami, kde si budete vytvářet strategická partnerství. Musím se přiznat, že jsem byl celkem překvapen rozmanitostí a hlavně zábavností úkolů v hlavní kampani. Ačkoliv je struktura získání jednotlivých regionů prakticky stejná, úkoly se moc často neopakují, navíc si práci pro jednotlivé regiony můžete ředit dalšími úkoly pro řadu vedlejších postav. Některé jsou hodně zábavné a čerpají ze severské mytologie, čímž jsou ještě zajímavější. Nechci ale zbytečně spoilerovat, abyste nepřišli překvapení. Každopádně provázání hry se severskou mytologií je větší, než by se mohlo na první pohled zdát. Už u předchozích dílů my tento nový směr série zaměřený i na fantaskní prvky nevadil a užíval jsem si ho, a protože toho o severské mytologii zase tolik nevím, jsem rád, že jsem se dozvěděl i něco nového.

Už po pár minutách je evidentní, že Assassin’s Creed Valhalla je oproti svým předchůdcům daleko brutálnější a krvavější hrou. Nemluvím přitom jen o filmečcích, kde se také kolikrát dějí hodně nepěkné věci, ale o soubojích s protivníky. Eivor má jako správný Viking k dispozici svoji sekyru, s níž je možné kolikrát hodně brutálně likvidovat protivníky. Občas naskočí animace i nějakého toho dokončovacího úderu, kdy odseknete hlavu protivníkovi, uškrtíte ho řetězem, rozdupete ho, zaseknete mu do hlavy sekyru nebo probodnete kopím. Surovější souboje mi k této éře opravdu sedí, ale co je nejdůležitější, tak je skutečnost, že se vývojářům povedl vytvořit kvalitní a hodně komplexní soubojový systém. Ten vychází z předchozích dvou dílů, takže je opět založen na lockování nepřátel, úskocích a následnému útoku ve správný čas, jen je nyní rozmanitější a popravdě mi přišel i zábavnější. Postupně si odemykáte řadu nových úderů i speciálních útoků, a díky filmovosti se na vše velmi pěkně dívá. Kdo by chtěl hrát raději potichu, je tu ta možnost, protože Eivor hned na začátku získá skrytou čepel.

Zmínil jsem, že na začátku má Eivor svoji sekyru, ale je možné najít ve hře i další zbraně (přítomny jsou malé i velké sekyry, meče, kopí nebo palice, a skvělé jsou i dvě menší sekyry). Oproti předchůdcům jsou všechny zbraně a brnění unikátní s exkluzivními statistikami, takže vývojáři upustili od náhodných kombinací. To vítám, protože si pak alespoň více ceníte nově získané zbraně nebo brnění, které si dále můžete vylepšovat a osazovat pasivními bonusy. Ano, jsou ve hře speciální a velmi silné zbraně, a protože se vždy v každé podobné hře ženu za lepším vybavením, chtěl jsem je získat. Klidně si ale vystačíte i se základní sekyrou a štíte až do finále. Stačí jen sem tam zbraň či brnění vylepšit za nalezený materiál a následně povýšit na lepší raritu u kováře, a to je vše.

Jak plníte úkoly, zabíjíte protivníky nebo prozkoumáváte rozlehlou mapu, dostáváte XP body, za které hlavní hrdina leveluje. Za každý level jsou dva body zkušeností, které následně můžete investovat do opravdu košatého stromu s dovednostmi. Máte tři směry, jimiž se můžete vydat. Já se vydal cestou velkého válečníka, ale také můžete vsadit na stealth nebo útoky na dálku. Popravdě, když si představím Vikinga, tak mi nepřijde jako někdo, kdo se krčí někde v křoví, ale je pěkné, že hra dává na výběr a můžete si tedy vybrat, jaký styl budete preferovat. Postupně si v každé větvi můžete odemykat nepřeberné množství pasivních, ale také aktivních schopností, které budou hlavního hrdinu zlepšovat v boji. S tímto vylepšováním mám ale jeden problém. Jak investujete body do jednotlivých směrů, odemykáte si další menší podkategorie. Jenomže, na začátku vůbec netušíte, jaké bonusy jednotlivé podkategorie dávají. Tímto tak hlavně na začátku dost body plýtváte za zbytečnosti, jen abyste si odemkli další podkategorii skillů a zjistili, co obsahuje. Tohle šlo vyřešit určitě daleko lépe. Kromě skillů je možné hledat po světě speciální knížky, které vás učí řadu speciálních útoků, ať už na blízko nebo na dálku. Jak jsem zmínil výše, svět rozhodně stojí za prozkoumávání. Vývoj a průzkum je tu skvěle provázán.

Zatím jsem hlavně chválil, ale pokud má Assassin’s Creed Valhalla v něčem slabinu, je to určitě umělá inteligence. Nepřátelé většinou nejsou tak aktivní, jak bych si představoval, dost se zasekávají za překážkami a nepůsobí v bitvách moc jistě, což nevypadá dobře. Vše se snaží vynahrazovat alespoň svým počtem a silnou, když vás zasáhnout. Bohužel na tom o moc lépe nejsou ani vaši spolubojovníci, kteří vás sem tam doprovázejí, třeba během hlavních misí nebo raidů. Občas také mají tendenci se zaseknout nebo vám nepomoci, což přináší dost frustrující okamžiky. Několikrát se mi i stalo, že jsem kvůli kolabující AI musel restartovat rozehranou misi. Umělá inteligence je něco, na co se musejí v Ubisoftu do budoucna podívat a vylepšit, protože moc dobrou službu hře nedělá. A je to popravdě škoda, protože Assassin’s Creed Valhalla je jinak velmi kvalitní hrou.

Před vydáním vývojáři hodně mluvili o raidech, které jsou důležitou součástí hry. Výsledkem je, že jde jen o klasické dobývání pevností, které bylo v každém předchozím díle Assassin’s Creed, ale nyní na vše nejste sami, ale vždy máte po boku skupinku oddaných bojovníků. Ti vám pomáhají se zabíjením protivníků, ale také v otevírání velkých dveří či truhel s důležitými surovinami. Najednou zabírání pevností působí daleko filmověji a epičtějším dojmem, o což šlo vývojářům především, ale také vnáší značky svěží vítr.

Raidy jsou důležité hlavně pro zmíněné suroviny, za které následně můžete vylepšovat svoji vlastní osadu, což je také jedna z velkých novinek. Můžete tak postupně postavit stáje, kde je možné si místo koně vzít obřího vlka, ale také salón s tetováním a tak dále. Vylepšováním získáváte řadu bonusů, které jistě oceníte. Osada ale není jen nákupním střediskem, které postupně roste, ale můžete zde mluvit s jejími obyvateli a získávat další důležité informace o místní zemi, případně hrát spoustu miniher inspirovaných severskou mytologií. Některé jsou hodně povedené a dokázal jsem u nich vytuhnout na desítky minut.

Ačkoliv jde Assassin’s Creed Valhalla hodně ve šlépějích svých dvou předchůdců, tak fanoušky původní série určitě potěší, že se ve velkém vracejí Templáři, kteří ovládají celou Anglii. Jako v Assassin’s Creed Odyssey na vás je, abyste hledali k jednotlivým důležitým Templářům stopy a následně je likvidovali. To není zrovna lehký úkol, protože někteří jsou velmi dobře opevněni a navíc sami o sobě silným protivníkem. Ale musím říci, že hodin Templáře po Anglii mě neskutečně baví, stejně tak souboje bossovéské souboje s nimi, které jsou kvalitně navrženy, a jsem přesvědčen, že nikoho nezklamou.

Pro Assassin’s Creed Valhalla se vývojáři ze studia Ubisoft Montreal rozhodli použít osvědčený engine z posledních dvou dílů, který modernizovali, výsledkem čehož je velmi pěkná podívaná jak na současných, tak nových konzolích. Je tak radost mluvit s řadou detailních postav, většinou s povedenými animacemi, ale také prozkoumávat rozsáhlý svět s krásným nasvícením. Já jsem hru hrál převážně na konzoli Xbox Series S, kde se hra nemůže pyšnit tak parádním zpracováním jako na PlayStationu 5 nebo Xbox Series X, ale na druhou stranu ani tady neurazí, navíc je důležité, že jede naprosto plynule a pochválit musím i rychlé nahrávací časy. Co mi během hraní vadilo, tak jsou grafické glitche, kterých není zrovna málo, a občasné zamrzání. Na konzoli Xbox Series S se mi několikrát stalo, že hra padla nebo zamrzla, takže jsem ji musel zapnout znovu. To naštěstí díky rychlému nahrávání už není takový problém, ale určitě to nedělá vývojářům dobrou vizitku. Každopádně velké produkční hodnoty vývojáři podtrhávají velmi kvalitním ozvučením, ale také parádním soundtrackem se spoustou výborných skladeb, o který se zvětší části postaral skladatel Jesper Kyd (Assassin’s Creed nebo Assassin’s Creed 2).

Assassin’s Creed Valhalla nepatřil do mého seznamu nejočekávanějších her letošního roku, ale po dohrání mohu říci, že určitě bude patřit do seznamu těch nejlepších. Ubisoft skvěle navázal na předchozí dva díly a servíruje krvavou vikinskou akci, která dokáže zaujmout dobře napsaným příběhem, charismatickými hlavním hrdinou, zábavným soubojovým systémem i průzkumem otevřeného světa, v němž plnění rozmanitých aktivit má smysl. Dlouho jsem se rozmýšlel, jakou známu udělím, ale nakonec kvůli několika nedostatkům je to tentokrát jen za osm, ovšem s obrovským doporučením.