LEGO Piráti z Karibiku - dojmy z hraní
Po zapnutí jsem byl hozen do první epizody, která začala úvodním nalezením Willa Turnera, až se hra přes několik vtipných filmečků přesunula do současnosti, kdy se Komodor James Norrington chystá požádat krásnou Elizabeth Swann o ruku (docela úsměvná scénka, kdy místo nové šavle dostane komodor od Willa banán). Ta ale spadne do moře, přičemž na scéně se objevuje Jack Sparrow a Elizabeth zachrání. Jenomže, pro dobrotu na žebrotu a jen s vypětím všech sil se podařilo Jackovi uniknout. Bohužel ihned je po něm v Port Royal vyhlášeno pátrání. Další scénka začíná v kovárně, kde se právě nachází Will se svým učitelem. Jack se do kovárny dostane skrze komín, přičemž spadne přímo do ohně, takže mu začne hořet zadek.
Protože jde o piráta, Will neváhá a tasí meč. Pokud jsem byl na něco zvědav, tak jsou to určitě souboje. Na nich totiž staví filmová trilogie a co si budeme povídat, v předchozích Lego hrách nešlo o něco, na co byste vzpomínali. V Pirátech z Karibiku vývojáři na této části pořádně zapracovali, takže šermířské souboje mají pěknou dynamiku, spád a hlavně vypadají i pěkně na pohled. Souboje jsou tak o třídu lepší než v předchozích Lego hrách. V souboji jsme ovládali Willa, přičemž se skládal nejen z akčních pasáží, ve kterých jsem honil Jacka po celé dílně, ale také z klasických Lego puzzlů, kdy bylo nutné něco sestavit. Mohlo by se zdát, že puzzle části budou souboj zdržovat, ale opak je pravdou. Právě puzzle části celý souboj dost obohacují. Po několikátém seknutí Jacka přišli vojáci a odvedli si ho do vězení. Netrvalo dlouho a Port Royalu bylo napaden piráty z Černé perly, kteří unesli Elizabeth. Je čas zvednou plachty a vydat se na záchranou cestu.
V tento moment hra dává na výběr. Můžete pokračovat v příběhu prvního filmu, nebo se vrátíte do malé lokace v Port Royalu, ze které si můžete vybrat, jaký film budete hrát. Jak už jste mohli pochopit z předchozích řádků, jsou tu hned čtyři - Piráti z Karibiku: Prokletí Černé perly, Piráti z Karibiku: Truhla mrtvého muže, Piráti z Karibiku: Na konci světa a Piráti z Karibiku: Na vlnách podivna. Z každého filmu jsem si zahrál alespoň jednu lokaci, přičemž o čtvrtém pochopitelně musím mít jazyk za zuby, abych neprozradil nějaký ten spoiler, který by vám zkazil filmový zážitek. Věnovat se tak budu jen původní trilogii. Celkově by hra měla obsahovat dvacet levelů, tedy pokud budu vycházet z toho, že každý film má pět kapitol. Jako v předchozích Lego hrách, do dokončených levelů se můžete vždy vrátit a pokusit se v nich vysbírat všechny vzácné legové kostičky a další pamlsky.
Hlavní postavou hry je pochopitelně kapitán Jack Sparrow, který nechyběl v žádné námi testované úrovni. Vývojáři jeho postavu propracovali do nejmenšího detailu a už na první pohled ji rozeznáte od ostatních. Už jen díky kultovnímu ožraleckému pohybu. Jack Sparrow jinak umí perfektně šermovat svým mečem, řešit spoustu hádanek a dokonce má jednu speciální věcičku, kterou mu můžou ostatní jen a jen závidět. Tou věcičkou je kompas. Pokud znáte filmovou předlohu, tak jistě víte, že neukazuje na sever, za což si Jack vysloužil v prvním filmu posměch, ale ukazuje na věc, po které Jackovo srdce nejvíce touží. Pokud tak stisknete Bčko (hráli jsme Xbox 360 verzi), tak se zobrazí menu s výběrem. V něm vidíte, jaké předměty zrovna Jack hledá, aby si s nimi zpřístupnil cestu dál. Když předmět vyberete, tak Jack otevře kompas a na zemi se začnou objevovat modré stopy, které ho k požadované věci dovedou. Používání kompasu je celkem příjemné oživení klasické Lego hratelnosti.
Po Jackově osvobození a přibrání do party psa, kterému jsem musel sehnat kost, následoval výlet do Tortugy, abych zde sehnal posádku pro novou pirátskou loď. Tortuga je už na první pohled daleko temnějším místem, všude se válí pirát, který zrovna vypil sud rumu a nechybí tu ani lehké děvy. Jde o jedno z míst, kde na vás dýchne onen pravý pirátský duch. Po této úrovni jsem opustil břehy prvního dílu a vrhl se na druhý. Ten začíná na ostrově Pelegosto, kde si zdejší domorodci chtějí dát Jacka k obědu. V pravou chvíli se objevuje Will, který ho chce zachránit. Tato úroveň přinesla opět trochu jinou hratelnost, protože jsem ji začal v obří kouli, která byla postavená z lidských kostí. Na začátku jsem se tak v ní kutálel a řešili jednoduché puzzle části a dokonce i likvidoval nepřátele z řad indiánů. Po několika pasážích jsem se konečně z kulatého vězení osvobodil, abych mohl vyzkoušet jednu z novinek, a to je potápění. Pokud se postavička ponoří, tak jsou v levé části vidět modrá srdíčka, která znázorňují výdrž.
Co se týče hratelnosti, tak ta je postavena jednak na soubojích, o kterých jsem se zmínil o několik odstavečků výše, ale také na řešení všelijakých puzzle částí, ve kterých musíte něco opravit, něco zmáčknout, něco někam donést a tak podobně. Většina puzzle částí je pak dělána především pro kooperativní režim, který tu samozřejmě nesmí chybět, ale i AI celkem obstojně dokáže pomoci. To bylo vidět v prvním levelu třetího filmu, kdy jsem s Elizabeth spouštěl mosty pro kolegu Barbarosu, který poté zase pomohl k tomu, abych byl vůbec schopen mu most spustit. Kooperace dvou postaviček je tak naprosto klíčová. Tedy dvou, pro dva je tu kooperativní režim, jinak můžete mít ve své partě několikanásobně více postaviček. To bylo k vidění třeba v úrovni A Touch of Destiny, ve které jsem hledal uvězněnou Calypso, aby mi řekla, kde se nachází Bludný holanďan s Davy Jonesem. V jednu chvíli jsem měl pod palcem až pět postaviček. Každá navíc uměla něco, takže se skvěle doplňovaly
Ve zmíněném levelu nebyla k vidění jen rozšířená kooperace, ale i několik dalších drobností, jako byl bossovský souboj. Ten jsem svedl s obrovským krokodýlem. Co mě možná trochu vadilo, bylo to, že nebyl moc těžký. Ono celkově s obtížností to nebude moc horké, protože na smrti se tu sice hraje, teda postavička se vám klasicky rozpadne, ale jinak nehrozí restart levelu. Jen přijdete o nahrané body. Co mě ale potěšilo, je to, že nově přidané scénky nijak nekazí příběhovou linii, spíše se ji snaží doplňovat a vysvětlovat některé věci, na které se ve filmu nedostalo. Za tohle si vývojáři zaslouží určitě pochvalu, a ne malou.
Hans Zimmer je v současnosti dost možná nejlepší filmový hudební skladatel, v jehož katalogu naleznete i Piráty z Karibiku. Jeho hudbu si vývojáři licencovali, takže je jasné, jaká hudební nádhera na vás dýchne už po zapnutí. Ta se navíc mění podle situace a dokonce podle toho, jaký film máte puštěný. Při hraní Lego Piráti z Karibiku si budete prostě připadat, jako byste byli v kině. Po této stránce je hra naprostou špičkou.
Za ta léta jsem odehrál už spoustu Lego her, takže bych měl mít nějaký přehled. Lego Piráti z Karibiku jsou na první pohled klasickou hrou tohoto žánru, která moc nevybočuje. Už na druhý pohled si ale všimnete lehkých změn, přepracovaného bojového systému a daleko vypiplanější hratelnosti. Vše je navíc umocněno vynikající filmovou hudbou Hanse Zimmera. Na finální soud je ještě příliš brzy, ale pravděpodobně na hráče bude čekat nejlepší Lego hra k dnešnímu dni. Fanoušci kapitána Jacka Sparrowa se můžou v klidu připravit na květen, protože nic špatného je čekat nebude, tedy alespoň ne ve videoherním světě.
Komentáře