Recenzovaná verze: Xbox One X (hra je v Xbox Game Pass)

Jakmile Streets of Rage 4 zapnete a zažili jste předchozí díly, dýchne na vás pěkná nostalgická atmosféra, a zároveň fanoušky potěší, že vývojáři se nesnažili žánr nějak výrazně překopat, ale jsou věrní jeho základům. Opět jde tedy o 2.5D mlátičku, v níž se pohybujete po ulicích města, přístavech a dalších lokacích, no a tam postupně dáváte pěsti či nakopáváte zadky nejrůznějším neřádům, kteří se vám postaví do cesty. Měl jsem trochu strach, jestli tohle bude v dnešní době stačit, ale vývojáři přidali hře oproti předchozím dílům větší hloubku, online podporu a některé herní mechanismy upravili tak, abychom tu před sebou měli moderní beat 'em up bojovku, kterou si užijí nejen fanoušci originální trilogie, ale také je cílena na zcela nové hráče.

Když hru Streets of Rage 4 poprvé zapnete, můžete se prakticky vrhnout jen do příběhového režimu, jehož dohrání vám následně zpřístupní další režimy, k nimž se dostanu později. Od příběhu takové hry nelze požadovat nějakou propracovanou nebo oslnivou zápletku, přesto fanoušky originální trilogie bude zajímat, že Streets of Rage 4 se odehrává 10 let po událostech třetího dílu. To je hlavně z toho důvodu, aby se mohla představit mladší generace hlavních hrdinů, ale také padouchů, kteří terorizují Wood Oak City. Jde o dvojčata Mr. a Ms Y, potomky padoucha Mr. X, která nyní převzala nad městem vládu, ať už jde o podsvětí nebo policejní složky. No a na vás je, abyste se jim postavili, porazili a město osvobodili. O víc nejde. Příběh je vyprávěn většinou během několika krátkých animací, které jsou jednoduché jako samotná zápletka. Hra vsází hlavně na hratelnost. 

Důležitou součástí hry jsou i hratelní hrdinové, které si můžete vybrat a příběh s nimi absolvovat. Fanoušky určitě potěší, že se z předchozích dílů vrací Axel Stone a Blaze Fielding. Tyto hrdiny následně doplňuje charismatická Cherry Hunter, dcera mezi u fanoušků oblíbeného Anama Huntera, jen je také k mání, případně Floyd Iraia. Bojovníci se neliší jen svým jedinečným vzhledem a animacemi, ale také hlavně bojovým stylem a dalšími atributy jako je síla, rychlost, technika, skok a stamina. Každý bojovník má svoje jedinečné pohyby, chvaty a komba, ale také speciální údery, takže chce na začátku zkoušet, který vám bude sedět nejvíce. Každý je ale pro akci použitelný a za každého je radost hrát. Možná si říkáte, jestli pět hrdinů stačí. A já říkám, že je to dostatečné množství pro takovou hru. Pokud by se vám to ale i tak zdálo málo, můžete si hraním odemknout další bojovníky z předchozích dílů, které svoji přítomností nadchnou hlavně fanoušky. O jaké postavy přesně jde, nenapíšu, abych zbytečně nespoileroval. 

Nejlepší na celé hře je samotný soubojový systém, který je navíc lehké zvládnout díky intuitivnímu a dobře vyladěnému ovládání. Jak se ale říká, základ zvládne každý, ale až cvik a dřina dělá mistra, takže postupně budete přicházet na nové vychytávky, chvaty a další triky, abyste si lépe poradili s nejrůznějšími protivníky, hlavně pokud se rozhodnete hrát na vyšší obtížnost, na níž hra nic neodpouští. Nemusíte se navíc spoléhat jen na pěsti a své nohy, protože během hraní je možné sebrat po úrovni nebo po padlých protivnících nejrůznější zbraně, od pálek, nožů a tak dále, a trochu si s nimi usnadnit průchod. Zbraně jsou jen na chvilkové vyřádění a poskytují vám další vrstvu do soubojového systému, která do hry pěkně zapadá.

Příběhová kampaň se odehrává ve dvanácti kapitolách. Každá vás zavede do jiné originální lokace, mimochodem design jednotlivých kapitol je více než povedený, kde budete muset nakopat zadky nejrůznějším řadovým protivníkům, ať už jde o členy gangu s různými schopnostmi nebo policisty. Druhů nepřátel je dost, každý zvláště na vyšší obtížnosti vyžaduje, abyste se naučili jeho pohyby, vyhýbali se jeho útokům a pak správně zaútočili. Když se prokopete řadovými protivníky, přijde na řadu boss. Tito silní neřádi mají nejen velké množství života, ale umí i řadu speciálních útoků, případně si přivolávat posily, a bojovat s nimi je kolikrát pořádně o nervy. O to více jsem byl ale pak nadšený, když jsem souboj zvládl a mohl oslavovat vítězství. 

Příběhovou kampaň dohrajete na jednu z nižších obtížností za nějaké dvě až tři hodiny. Po dohrání se vám odemknou ještě další herní režimy v hlavním menu, které sice mohou působit jako vedlejší, ale také ukrývají docela slušnou porci zábavy. Prvním dodatečným režimem je Arcade odkazující na automatové hraní. V něm máte jen jeden život a vyšší obtížnost, no a je jen na vás, abyste se hrou bez možnosti ukládat prokousali. Pokud byste chtěli bojovat jen s bossy, je přítomen režim Boss Rush. Nechybí pak ani klasický Battle režim. Opakováním příběhové kampaně na vyšší obtížnost nebo hraním dalších režimů si můžete odemykat nejrůznější bonusy, ať už je to artworky či dokonce tajné retro úrovně z druhého dílu.  

Důležitou složkou hry je kooperativní hraní. To hrálo velkou roli už u předchozích dílů, a proto potěší, že do ulic se můžete vydat na jedné konzoli až s dalšími třemi kamarády. Pokud se rozhodnete hrát online, ano, tato možnost tu také je, můžete hrát jen ve dvou. Vyhledávání her je docela rychlé, kolegu do boje mi matchmaking našel většinou během několika desítek vteřin, někdy prakticky okamžitě. Co ale moc nepotěšilo, tak byla skutečnost, že hra dost často odpojovala kolegu z bojiště a následně se ukončila. Tohle je asi jedná větší kaňka, které jsem si během testování všiml. Pokud máte kamaráda pro lokální hraní, tento problém vám odpadne, ale zmínit ho musím. Snad se na online část vývojáři ještě podívají.

U Streets of Rage 4 potěší kromě hratelnosti a bohaté nabídky herních režimů i vizuální zpracování. Ručně kreslená grafika vypadá moc pěkně a jen tak se neokouká, stejně tak potěší velmi dobré animace postav, ale také nejrůznější efekty, které tu krásu kolem jen podtrhují. Vizuální stránce opravdu nemám co vytknout, zvláště když hra běží po celou dobu i maximálně plynule a má rychlé nahrávací časy, takže jsem si mohl jen užívat bez problémů samotnou hratelnost. Kromě vizuální stránky je kvalitní i soundtrack s řadou povedených skladeb, který dobře podkresluje akci a stará se o velmi dobrou atmosféru. Pokud by se vám zdál až příliš moderní, je možné si zapnout jeho 16-bitovou verzi a užít si hru v menším retro podání. 

Měl jsem obavu, jak Streets of Rage 4 dopadne a jestli v dnešní době dokáže zaujmout. Jsem rád, že se obavy rozplynuly jako pára nad hrncem už po několika minutách hraní, protože tu máme před sebou moderní beat 'em up mlátičku, která dokáže zaujmout nejen fanoušky, ale také nové hráče. Nabízí propracovaný soubojový systém, rozmanité a charismatické postavy, pěkné audiovizuální zpracování a také bohatý obsah, díky němuž je možné se do hry vracet dlouhou dobu. Určitě jedno z příjemných překvapení letošního roku, nad nímž byste měli zauvažovat.