Testovaná verze: PlayStation 4

Už od oznámení bylo jasné, že Helldivers je jakousi herní parodií na film Hvězdná pěchota, který se ostatně také nebral moc vážně. Inspirace je zřejmá, přičemž se chopíte hned na začátku vojáka, který musí cestovat po různých planetách po celé galaxii, likvidovat nepřátele, hlásat slávu Super Země, jak se modrá planeta ve hře jmenuje, a šířit demokracii. Taková ta klasická propaganda z Hvězdné pěchoty, která dobře funguje i zde. Slávě navíc dopomáhají vůbec všichni hráči hry, protože se veškeré výsledky sčítají, stejně tak kooperativní úsilí, navíc hráči společně musejí bránit Super Zemi před protivníky, kteří ji chtějí zničit. Pokud by k tomu došlo, hráči prohráli, ale hra samozřejmě nekončí. Jen se vytvoří nová Super Země a vše začíná nanovo. Příběh není něco, co vás u hry udrží, ten tu prakticky chybí, ale právě hratelnost, o níž se ještě zmíním, atmosféra a Galaktická kampaň, na níž spolupracují všichni hráči, se stará o tu hlavní zábavu, kterou Helldivers nabízí.

Helldivers je v základu normální twin-stick střílečka, jakou byl třeba mezi PlayStation hráči oblíbený Dead Nation, takže pokud jste nějakou podobnou hru hráli, nebudete mít zde žádný problém, a když už, vše vám bude vysvětleno skrze trochu delší, ale podrobný tutoriál, který hned jako každý voják začátečník musíte absolvovat. Následně se už vydáte na nejrůznější planety, na kterých budete střílet neřády různých druhů a hlavně velikostí. Pokud jde přímo o druhy protivníků, ty jsou tu tři. Potkáte zde nejen ilumináty, kteří se vyžívají ve vyspělé technologii, ale také o něco méně vyspělé kyborgy, a pak ty nejprimitivnější brouky, ale ti zase vyspělost dohánějí počtem a kolikrát i velikostí. Co protivník, to pokaždé trochu jinačí taktika, jak ho porazit. Jen je možná škoda, že přímo silných protivníků či bossů tu moc není, vlastně jsou jen v pozdějších fázích, zde mohli vývojáři trochu přidat.

Abyste měli šanci proti všelijakým protivníkům, budete mít na výběr spoustu zbraní i další techniky. Mezi výbavu patří nejrůznější samopaly, pistole, brokovnice, plamenomety i těžší kousky, které si můžete během hraní postupně vylepšovat skrze jednoduchý a dobře fungující systém, a hlavně tedy za nastřádané body. Ty vždy získáte za sesbírání předmětů po mapě, čímž vás hra nutí automaticky k tomu, abyste prostředí prozkoumávali a všímali si všeho, co můžete sebrat. Určitě je dobře, že stačí, když předmět sebere jeden hráč, automaticky se přičte všem v týmu, takže se nemusíte bát, že byste o nějaký přišli. Během hraní si odemykáte další a další zbraně, ale i další techniku, kterou většinou získáte jako odměnu za splněnou planetu. Třeba hned na čtvrté jsem si odemkl docela silného robota s těžkým kulometem, na něhož nedám dopustit. Ačkoliv je trochu neohrabanější, svojí silou stačí na veškeré protivníky a docela dost toho vydrží. Z oběžné dráhy je navíc možné přivolávat těžké kulomety, náboje a třeba i seslat bombardování nebo atomovku na hnízda protivníků. Jak hrajete, postupně se možnosti rozrůstají, pochopitelně je možné navíc i ty dále upgradovat za nastřádané body. Než si vše odemknete, prosedíte u hry i padesát hodin a nahrajete několik stovek misí. Odemykat si můžete i některé pasivní perky, či nové brnění pro vašeho vojáka, ale to má čistě jen kosmetický efekt, což je možná trochu škoda, že nemá i nějaké ty vlastnosti, které by se daly uplatnit v boji.

Zatím jsem zmínil některé herní vlastnosti, ale také musím jednotlivé mise, na které se vydáte. Ty se liší podle obtížnosti, a hlavně podle toho, kolik úkolů musíte následně na jednotlivých planetách splnit. Úkoly jsou pak pro žánr spíše standardní, musíte vždy něco ubránit, něco zmáčknout, donést kufřík do továrny, případně zachránit vědce, takže zde Helldivers nepřekvapí, ale plnění úkolů je i díky výborné hratelnosti neustále zábavné, a ani nevadí, že vývojáři točí kolem deseti druhů. Když jsou jednotlivé úkoly na mapách splněny, následně už stačí přivolat raketoplán, který vojáky odveze na základnu, což ale vyžaduje vždy ustát několik vln protivníků. Čekání je vždy takové to bránění z posledních sil, hlavně na vyšší obtížnosti. K jednotlivým planetám je třeba dodat, že se neustále jinak generují, stejně tak i rozmístění úkolů, takže se moc často nestane, že byste šli podobnou mapu se stejně rozmístěnými úkoly. To dodává jednak na rozmanitosti, zvláště když i druhů planet je docela dost. Podíváte se nejen do pouští nebo džunglí, ale i zasněžených plání a tak dále.

Docela se mi líbí, že pro aktivaci nějakého toho zařízení je nutné vyťukat speciální kód za pomocí šipek, což je kolikrát docela hektické a od hráče vyžadují tyto situace mít i pevné nervy, protože stačí jeden špatný překlik a vzorec můžete opakovat. Přes tyto vzorce si přivoláváte přes vysílačku i podpůrnou techniku či náboje, ale také oživujete takto spoluhráče. Tento přidaný prvek se mi ve hře hodně líbí, hratelnost docela dost oživuje a dělá ji originální a jinou oproti ostatním podobným střílečkám.

Ačkoliv je možné hrát Helldivers jen v jednom hráči, což je ale pekelně těžké, největší zábava přichází v kooperaci s dalšími hráči, s nimiž můžete komunikovat a domlouvat se na různé strategii, která je pro postup hodně důležitá. Na druhou stranu je třeba si dávat pozor, abyste kolegu nezabili, což je možné nejen zbraní (frendly fire je tu zapnut!), ale také tím, že si přivoláte z oběžné dráhy třeba náboje nebo kulometnou věž na podporu. Tyto situace mohou pěkně zahýbat následným děním, ale nikdy jsem nebyl z nich vyloženě frustrován, ani z následné prohry či nesplnění nějakého toho úkolu, spíše jsem se lehce smál tomu, jak rychle je možné prohrát dobře rozehraný boj sérií na sebe navazujících chyb, které jsou samozřejmě ponaučením do dalšího hraní. Je dobře, že vývojáři zapracovali i intuitivní vyhledávání her. Když nemáte kamarády, nemusíte zoufat, že byste museli hrát sami. Stačí v lodi spustit multiplayer, kde automaticky uvidíte rozehrané hry, do nichž se můžete připojit a pomoci ostatním hráčům. Připojování je jednoduché, rychlé a nesetkal jsem se během něj žádných problémů. Samozřejmě, servery nejely v ostrém provozu, tak snad takto bude vše fungovat i po spuštění. Nemám ale důvod v to nevěřit. Plusem určitě i je, že hra napříč konzolemi PlayStation podporuje Cross-play, takže mohou hráč všichni hráči společně bez rozdílu platformy.

Hru jsem testoval na konzoli PlayStation 4, na níž asi vizuální zpracování na první pohled moc neohromí, prostředí je standardní, stejně tak postavy a nepřátelé, kteří se pohybují na bojištích, i když samozřejmě mají spoustu detailů a pěkné animace. Když se ale spustí palba, všude se začnou nepřátelé rozkládat a umírat, hra je plná nádherných efektů, které od podobné akce očekáváte, takže určitě uspokojí i náročnější hráče. Určitě je i plusem, že kromě nativního rozlišení 1080p hra běží ve stabilních 60fps, nesetkal jsem se s žádným poklesem ani jiným technickým problémem, vše běží přesně tak, jak očekáváte. Pochvalná slova mám i na ozvučení, které je na velmi dobré úrovni, stejně tak soundtrack se mi líbil, který nabízí několik vojenských skladeb ve stylu Hvězdné pěchoty, i když u něj bych si dokázal představit, že bude obsahovat ještě o něco více skladeb. Ale to už opravdu jen rýpu.

Ačkoliv oznámení Helldivers bylo docela velké, Sony hře věnovala před dvěma lety na GamesComu velký prostor, následně se o ní tolik nemluvilo a možná ani mnozí nevíte, že vychází. Je to ale určitě škoda, protože Helldivers je sbírka toho nejlepšího, co top down střílečky obsahují, navíc obohacuje žánr o zajímavé novinky a nesmírně návykový a výborný kooperativní režim, od něhož se jen těžko dá odtrhnout. Za své peníze dostanete velkou kupu zábavy, a to se určitě počítá. Je čas zachránit Super Zemi! Helldivers může být jednou z nejlepších kooperativních her tohoto roku.