Recenzovaná verze: Xbox One X

Třetí Crackdown, ačkoliv se odehrává několik let po druhém dílu, si jde prakticky svoji vlastní cestou, takže pokud nemáte se sérií zkušenosti, nemusíte se bát, že by vám něco uniklo. Na druhou stranu první díl byl nyní zdarma na Xbox Live, a rozhodně doporučuji alespoň vyzkoušet. Každopádně věc se má tak, že po teroristických útocích se dostává ke slovu opět Agentura, jejíž agenti vyráží do města New Providence, kde sídlí zlověstná organizace Terra Nova. Ta čerpá zdejší zdroje, aby mohla připravit další útoky a rozpoutat hotové peklo. Je tak jasné, že tohle Agentura nemůže nechat jen tak. Cílem je tak zneškodnit celou organizaci a zabránit nejhoršímu. Příběh hry Crackdown 3 je opravdu takto jednoduchý, nečekejte žádné zvraty a vlastně není ani nějak skvěle podán, takže je lehké ho prakticky ignorovat. Nezáživné rozhovory doplňují občas kreslené animace, které neohromí a není ani v jejich silách udělat příběh dramatičtější a zajímavější.

Než vůbec naskočíte do samotné hry, můžete si ještě zvolit hlavního hrdinu. Připraveno je několik agentů s trochu odlišnými statistikami, mezi nimiž nechybí ani Commander Jaxon (Terry Crews). Toho si asi vybere většina z vás, ostatně zvolil jsem si ho i já, když už byl tolik propagován. Nad počáteční volbou ovšem nemusíte zase tak dlouho přemýšlet, protože pokud se následně ukáže, že vám vybraný agent nesedl, jde ho jednoduše vyměnit. Ostatně během hraní si následně odemykáte i další agenty. 

Následně po skočení do hry zjistíte, že z původní vize autorů prakticky nic nezbylo, protože pryč je obrovské zajímavé město, které žije svým vlastním životem a je maximálně propojené. Stejně tak je fuč i ona dech beroucí destrukce, na níž měla být hratelnost postavena. Po pár minutách jsem si říkal, že vlastně zbylo jen torzo z toho, co nám vývojáři slibovali během let, až jsem se chvilkami divil, proč vývoj trval tak dlouho. Crackdown 3 je totiž jednoduché prokouknout už po pár minutách, kdy přesně víte, jak vše bude probíhat a co na vás čeká, z čehož se popravdě trochu orosíte. 

Hra zamrzlá v čase
Jak už jsem zmínil výše, vše se odehrává ve městě New Providence, které je ovládané organizací Terra Nova. Město jako takové je spíše menší oproti ostatním open world hrám, navíc není moc zajímavé, jeho design nenadchne a možná bych i řekl, že jde o nejméně zajímavý svět, jaký jsem za poslední dobu v nějaké podobné hře viděl. S designem si hlavu moc vývojáři nedělali, vše působí hodně genericky a bez detailů, jako z nějaké patnáct let staré hry, která nyní vyšla v HD remasteru pro současný Xbox. Když pak srovnáte město z Crackdown 3 s nějakými jinými moderními akčními hrami (třeba Marvel’s Spider-Man), nemůžete být s výsledkem ani trochu spokojeni. Schválně si pusťte prezentaci hry z Gamescomu 2015, jak mělo město původně vypadat. Z této vize nezůstalo vůbec nic. 

Tím nejhorším je ale skutečnost, že město není prakticky naplněno kvalitním obsahem. Na klasické příběhové mise, které by měly zajímavý obsah a vyprávěly příběh, zapomeňte. Místo toho budete hned na začátku seznámení s tím, že cílem je devět bossů společnosti Terra Nova, kteří jsou rozděleni do několika úrovní. Abyste se dostali k první vlně bossů, musíte plnit řadu naprosto nezáživných úkolů, které jsou v ostatních open world akcích použity jako taková ta vedlejší a poslední vata pro největší fanoušky, kteří se nechtějí ještě loučit s oblíbeným světem. Budete tak zabírat stanoviště, ničit těžbu chemikálií, osvobozovat vězně a tak podobně. Je jasné, že podobný obsah není moc zábavný a vlastně po čase je i dost repetetivní, takže hra začne nudit dříve, než se v New Providence vůbec rozkoukáte. Chápu, že se vývojáři snaží tímto trochu navázat na první díl, ale ten vyšel před třinácti lety a od té doby se žánr podobných her značně posunul (díky bohu) a nikoho už nebaví jen prosté střílení nabíhajících protivníků a plnění několika nudných aktivit pořád dokola. 

Vývojáři dlouho lákali hlavně na čistou akční hratelnost a zábavu celkově ve stylu Saints Row a Agents of Mayhem, ale ani s ní to není moc slavné. Na hratelnosti je asi nejvíce vidět, že Crackdown 3 jednoduše zamrzl v čase, někde před dvanácti lety, a od té doby se u něj nic nezměnilo. Základ je prakticky totožný, jako u prvního dílu, i když mnohdy i v horším provedení, takže nechybí ani automatické uzamykání cílů při zaměření. Tento Gunplay se mi popravdě moc nelíbí, nehledě na to, že jsem s ním sem tam bojoval. Kolikrát se mi stalo, že byl zaměřen protivník úplně vzadu místo toho, který stál jen metr přede mnou. To může mít na vyšší obtížnosti za následek i řadu frustrujících momentů. Hratelnost je ale jinak opravdu prostá, postavená jen kolem jednoduchého a ne moc uspokojivého střílení spojeného s neohrabaným ovládáním a špatnými animacemi ovládaného agenta. Fanoušci možná budou prvních pár hodin nostalgicky vzpomínat na první díl, ale pak určitě ani je moc Crackdown 3 bavit nebude. Zvláště když si uvědomí, že první díl byl prakticky ve všem lepší. 

Likvidovat nepřátele budete skrze docela dost zbraní. Těch je několik desítek, od samopalů, pulzní pušky, brokovnice, raketomety a tak dále, přičemž každou zbraň je možné díky používání vylepšovat skrze jednoduchý RPG systém, stejně jako váš speciální vůz agenta. Ten má tři formy, i když na druhou stranu musím říci, že jsem moc auta nevyužíval, protože mapa je celkem malá a všude jsem se rychle dostal pěšky. Kromě zbraní můžete vylepšovat i samotného hrdinu. Tento systém skrze orby je opět převzat prakticky bez jakékoliv změny z prvního dílu, takže si vylepšujete postupně boj, sprint a tak dále, přičemž získáváte za vylepšování nové schopnosti. Systém vylepšování jednoduchý, ale celkem intuitivní a alespoň se trochu stará o menší oživení, jak postupujete hrou. 

Samotní řadoví protivníci moc inteligence nepobrali, takže jen nabíhají ak ovečky na porážku. Souboje s nimi po čase sklouznou spíše do rutiny. Co ovšem mohu trochu pochválit, jsou souboje s některými bossy. Některé souboje jsem si celkem užil, jsou originální a docela i zábavné, čímž docela dost vyčnívají nad zbytkem toho ostatního, co Crackdown 3 obsahuje. 

U Crackdown 3 je problém, že už během první hodiny prakticky vidíte vše, kromě bossů, co hra nabízí. Následně na vás čekají pořád dokola ty stejné aktivity, jen třeba v těžším provedení s více protivníky. V ničem tedy nepřekvapí. Každopádně dohrát hlavní kampaň vám zabere zhruba nějakých dvanáct hodin. Po dohrání jsem neměl moc chuť ani vlastně není důvod vše dávat znovu, pokud nechcete vyzobat achievementy. 

Multiplayerové tech demo 
Když dohrajete hlavní kampaň, případně vás omrzí, můžete se pustit do multiplayerové části Wrecking Zone, která se spouští přes samostatného klienta. Podle Microsoftu má jít o docela důležitou část balíčku, ale ve výsledku to tak bohužel nevypadá. Spíše mi přijde, že multiplayer někdo narychlo vytvořil během posledních týdnů. To je ostatně vidět už po zapnutí na chudé nabídce, vybrat si můžete jen skin hrdiny, jiné úpravy tu nenajdete, ani nic k odemčení. Dokonce není ani možné hrát zatím multiplayer s kamarády, což je docela divné, zvláště když Microsoft tvrdí, že sehranost týmu je klíčová. Jak se ovšem máte sehrát s náhodnými hráči, už bohužel neprozradil. Obzvláště, když po každém zápasu hra zapne automaticky další matchmaking a hledá nové hráče. 

Každopádně Wrecking Zone nabízí zatím dva módy. Prvním je Agent Hunter, což je taková týmová variace na Kill Confirmed. Cílem je nejen zabíjet hráče z druhého týmu, ale musíte následně po nich sebrat odznak, čímž si připíšete bod. Druhým režimem je Territories. Jde o takovou variaci na Control, v níž musíte zabírat náhodně objevující se body na mapě a následně je bránit před dotěrným druhým týmem, jemuž jde o totéž. Tyto dva režimy můžete hrát na zatím pouze třech dostupných mapách, které nejsou po stránce designu nějak nápadité, jsou dosti podobné, celkem prosté a složené jen z jednoduchých geometrických tvarů, ale jejich velkou devízou je jejich naprostá zničitelnost. O tu se starají cloudové výpočty, které měly být původně zahrnuty i do kampaně, ale nakonec se tak z různých důvodů nestalo. V režimu Agent Hunter to zase tolik o demolici není a jen sem tam si všimnete, že se něco zbortí jako puzzle, což vám zase asi tak moc úchvatné nepřijde. Opakem je ale druhý režim Territories, v němž už rozpadající se mapa vypadá hodně pěkně a efektivně. Je samozřejmě otázka, jestli to přináší nějakou výhodu do samotné hratelnosti, ale vypadá to pěkně, a o to šlo Microsoftu asi především. 

No a jak se multiplayer vůbec hraje? V obou režimech jde určitě o hodně rychlou a hooooodně arkádovou střílečku, v níž vyhrává ten s lepšími reflexy. Ovládání je v základu docela intuitivní a jednoduché na zvládnutí, na čemž je vidět, že je multiplayer určen pro všechny, i hráče, kteří se chtějí podívat pouze na cloudovou destrukci. Základ ovládání je tedy v pořádku, ale jen než dojde na akci, kde je opět použito automatické zaměřování ze singleplayeru, a to se mi ani trochu nelíbí. Hlavně z toho důvodu, že jsem se s ním i zde trochu pral. Kolikrát mi prostě hra uzamkla do zaměření hráče, který byl až někde na okraji mapy, zatímco hráče, který skákal vedle mě nikoliv. To je samozřejmě problém, nehledě na tom že samotný systém střelby není ani moc zábavný a do multiplayeru se vůbec nehodí. Ve výsledku je tedy Wrecking Zone jen takovým pěkným tech demem na cloud a destrukci, která vypadá docela obstojně, ale rozhodně si z ní na zadek nesednete, jako možná z prvních trailerů. Rozhodně v tomto stavu nejde o nějaký plnohodnotný multiplayer, který by vydržel déle než na pár hodin. Vlastně ani na ty ne. 

Průměrné zpracování
Když byl Crackdown 3 před několika lety poprvé prezentován, vypadal po vizuální stránce opravdu krásně. Od té doby se mnohé změnilo a výsledek zase tak slavný není. Zatímco agenti mají ještě docela dost detailů a sem tam potěší i některé pěkné efekty, tak prostředí je takové pusté, bez detailů a moc tedy nezaujme. Celkově je na tom Crackdown 3 po vizuální stránce průměrně. Tuto generaci jsme tu měli i daleko větší open-world hry, které vypadaly lépe, a to ani neběžely ve 4K rozlišení. Co alespoň je v pořádku, tak je framerate. Ten je stabilní i při těch největších přestřelkách, rovněž jsem nezaznamenal během hraní žádné technické problémy. Stejně jako vizuální zpracování je na tom ozvučení i celkem nevýrazný hudební doprovod. Solidní je pak dabing, který neurazí. 

Na začátku byly velké ambice, ale nakonec jsme se dočkali zastaralé akční hry s otevřeným světem, která prakticky dnes nemá šanci zaujmout. Kampaň sem tam má nějaké ty záblesky a u soubojů s bossy jsem se celkem bavil, ale vše ostatní je přinejlepším průměrné. A to platí i o multiplayerové části. Ta je spíše tech demem na destrukci pomocí cloudu, která ovšem ani vzdáleně nevypadá tak dobře, jako před lety během prezentace na Gamescomu. Pokud jste fanoušci prvního dílu a máte předplacený Game Pass, možná se budete chvilku bavit, ale nevidím důvod, proč by Crackdown 3 měli hrát ostatní.