Chronos: Before the Ashes

RECENZE 4

PS4 XONE NSW

Konzolista
 
 
Chronos: Before the Ashes ( Chronos: Before the Ashes )
6 10 1

Chronos: Before the Ashes

Martin Šmíd, 05.12.2020 12:20

V minulém roce vyšla pro konzole PlayStation 4 a Xbox One povedená akční hra Remnant: From the Ashes. Ta ihned zaznamenala u hráčů obrovský úspěch, což možná překvapilo nejen vydavatele, ale i samotné vývojáře ze studia Gunfire Games. Ti proto hned začali předělávat pro klasické platformy svoji starší VR hru Chronos: Before the Ashes z roku 2016, která je jakýmsi prequelem pro Remnant: From the Ashes. Byl to od nich určitě chytrý tah, jenomže bez VR efektu se ukazuje, že jde jen o lehce nadprůměrnou Soulovku, která zaujme snad jen ty největší fanoušky.

Recenzovaná verze: Xbox One X/Xbox Series S

Vzhledem k tomu, že Chronos: Before the Ashes byla hra, v níž jste ve virtuální realitě vše sledovali z pohledu diváka, nebyla předělávka pro klasické platformy takovým problémem. Vývojáři jen upravili kameru, jinak prakticky vše zachovali, ať už jde o hratelnost i příběh. Ten se odehrává ve stejném univerzu jako hra Remnant: From the Ashes, ale popravdě není zase tak důležitý a dost možná ho ani nepostřehnete. Vývojáři vypráví příběh hrdiny, který je ztracen v labyrintu a musí překonat řadu překážek, aby mohl porazit velké zlo. To je vlastně to jediné, co musíte vědět. Příběhem tedy hra neohromí, naštěstí hratelnost je na tom o něco lépe.

Chronos: Before the Ashes je akční adventura ze třetí osoby s lehkými RPG prvky, pro niž se vývojáři nechali inspirovat slavnými hrami studia From Software. Hlavní je ve hře boj s protivníky, kterých je celkem slušné množství druhů, kdy každý má trochu odlišné útoky. Stejně jako v Souls hrách je nutné přistupovat ke každému souboji opatrněji. Na druhou stranu nepřátelé zase tolik neberou a souboje s nimi jsou dost usnadněny. Hlavně tím, že útoky nejsou vázány na staminu, takže můžete protivníka pěkně zahnat do kouta a tam ho sekat, dokud nelehne. Výdrž mizí jen během obrany nebo při běhu. Samotný soubojový systém se skládá jen z lehkého a silného úderu, případně bránění, takže je hodně jednoduchý. Určitě bych ocenil jeho větší propracovanost a rozmanitost, která tu chybí. Ano, u VR hry před čtyřmi lety tohle mohlo projít, ale dnes už těžko obstojí.

Co kazí dojem ze soubojů, tak jsou i toporné animace hlavního hrdiny a ne zrovna dobře zpracovaný lockovací systém, který během střetů s více protivníky dokáže pěkně zazlobit. Kromě klasických řadových goblinů a dalších neřádů vývojáři připravili i několik soubojů s bossy, kteří sice nejsou, kdo ví jak originální a nápadití, ale vlastně jsou fajn a neurazí. Souboje jsou asi tou hlavní částí hry, přičemž jak porážíte protivníky, tak levelujete, čímž získáváte body, které následně můžete investovat do zvedání síly, života nebo mrštnosti. Zároveň je možné ve světě nacházet jiné zbraně. Na začátku můžete mít jen meč nebo sekyru, ale následně se dostane i ke kopí, palici a dalším zbraním, které je možné i vylepšovat za nalezený materiál.

Jak už jsem zmínil výše, hra Chronos: Before the Ashes se odehrává v labyrintu. Na začátku budete procházet hlavně jeskynní komplex, ale následně se podíváte i do zajímavějších lokací. Na jejich rozmanitost si tak nemohu moc stěžovat, a vlastně ani ten design neurazí a je slušný. Úrovně jsou celkem lineární, a pokud se větví, obsahují vždy jen dvě cesty. Na jedné jsou zavřené dveře, na druhé je klíč, který musíte k jejich odemčení získat. Průzkum je tedy značně limitovaný, ačkoliv tu sem tam se nějaká ta skrytá místnost najde, kde je třeba léčící předmět nebo nová zbraň. Vývojáři sem tam připravili i jednoduché logické hádanky, které nejsou špatné, a vždy se u nich dá odpočinout od další likvidace potvor. 

Chronos: Before the Ashes není zrovna dlouhá hra. Já se na konec dostal bez větších problémů za nějakých sedm hodin. Znovuhratelnost je spíše průměrná a vlastně mě ani nic nenutí, abych si dal vše znovu. Vše jsem viděl. Jedině snad získání všech trofejí nebo achievementů donutí, abyste hru rozehráli ještě jednou.

Ačkoliv se vývojáři nechali pro Chronos: Before the Ashes inspirovat Souls sérií, obtížnost je oproti ní dost nízká, což jsem naznačil už výše. Vlastně jsem měl na střední obtížnost problém zemřít, protože levely létají po pár protivnících, čímž vám je neustále doplňováno zdraví. Stačí si tak dávat trochu pozor a hrou projedete jako nůž máslem. Pokud ovšem zemřete, nepředstavuje to zase takový problém. Ihned se objevíte u posledního checkpointu bez jakékoliv penalizace, přičemž vývojáři připravili pro umírání celkem zajímavým systémem. Pokud zemřete, váš hrdina se objeví o rok starší, což se časem začne projevovat i na jeho vzhledu. Každých deset let pak dostane permanentní buff, který mu přidá životy, sílu nebo obranu. Když je hrdina mladý, snadno se utrácí získané body za sílu a hbitost, ale později už jde investovat body pouze do moudrosti, tedy magie. Systém určitě zajímavý, ale vzhledem k tomu, jak je hra lehká, jen těžko najde nějaké větší uplatnění a proto bych i řekl, že je dost nevyužit.

Věk a původ hry Chronos: Before the Ashes je nejvíce vidět na vizuálním zpracování, které je čistě průměrné, ať jde o textury, nasvícení, detaily ve světě, model hlavního hrdiny nebo nepřátele. Určitě šlo během portování udělat více, aby hra vypadala lépe. Chronos: Before the Ashes vychází na základní konzole PlayStation 4 a Xbox One. Já ji následně testoval na konzoli Xbox One X, kde jsem si viditelných změn k lepšímu nevšiml, a to ani na Xbox Series S. Na všech konzolích vypadá stejně. Jen na nových má rychlejší nahrávací časy díky SSD disku. A vlastně doporučuji hru hrát na nich, protože na Xbox One X jsou nahrávací časy hodně dlouhé. Co alespoň musím přičíst vývojářům k dobru, tak je optimalizace. Nezaznamenal jsem žádné propady frameratu ani jiné technické problémy. Stejně jako vizuální zpracování je na tom nevýrazné ozvučení a nějakého hudebního doprovodu jsem si během hraní ani nevšiml a nezapamatoval. S audiovizuální stránkou určitě nemohu být spokojen.

První hodina z našeho hraní.

I když hra Chronos: Before the Ashes nezapře svůj původ a mám k ní řadu výhrad, nemohu říci, že bych se u jejího hraní nudil. Naopak, chvilkami to byla i sranda, ale ve výsledku tu máme bohužel jen lehce nadprůměrnou a snadno zapomenutelnou Soulovku, kterou mohu doporučit jen těm největším fanouškům, kteří už nemají do čeho píchnout a chtějí si zahrát něco nového. 

 
 
 

KOMENTÁŘE

    Pro přidání komentáře je nutné být registrován a přihlášen.
     
    6

    The Medium

    8

    Bravely Default 2

    9

    Control Ultimate Edition

    9

    The Nioh Collection

    6

    Destruction AllStars

    9

    Persona 5 Strikers