Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

Kromě výše zmíněných tří, dle mého stále výborných her obsahuje disk navíc ještě dva filmy - Lineage a Embers. První jmenovaný byl vydán jako intro k druhému dílu a jeho délka je něco málo přes 30 minut. Dozvíme se vněm, proč je zrovna Ezio Auditore asasínem a jaká je historie jeho rodiny. Film je hraný, ale obsahuje i animované CGI scény. Jde o příjemný způsob jak se rozkoukat a navnadit se na celé dobrodružství. Embers naopak doporučuji pustit až po dohrání všech tří her, jelikož se jedná o krátký plně animovaný snímek, který uzavírá příběh hlavního hrdiny, který již jako starý muž čelí poslední výzvě. Jedinou výtku bych měl k titulkům - všechny tři hry sice české titulky obsahují (pouze u dialogů, ale i tak se jedná o příjemné zjištění, jelikož původní díly počeštěny nebyly) ale u těchto filmečků bohužel titulky chybí. Alespoň v mé testované PlayStation 4 verzi, jak tomu je na Xboxu, posoudit nemohu, takže můžete dát vědět v diskuzi pod recenzí.

Recenze jednotlivých dílů jsou samozřejmě na našem webu přítomny, takže znovu hry hodnotit asi není nutné. Pojďme si je ale přesto krátce a hlavně v rychlosti připomenout, ostatně tyto hry pomohly vybudovat z Assassin’s Creed série jednu z největších značek herního průmyslu. Druhý díl vyšel na podzim roku 2009 (ten čas ale letí!) a mapuje příběh mladého Ezia při jeho dobrodružstvích ve Florencii a Benátkách, a hlavně ho tedy zachycuje při jeho cestě za pomstou. Oproti prvnímu dílu vývojáři značně upravili hratelnost, přinesli rozmanitější otevřený svět, zajímavé postavy a řadu zajímavých novinek, z nichž těžily následující díly. Obecně byl Assassin’s Creed 2 hráči i herními novináři hodnocen velmi kladně a zřejmě tomu napomohl i fakt, že původní Assassin’s Creed sice byl slušný, ale nenaplnil vysoká očekávání.

Brotherhoodu jsme se dočkali o rok později, tedy v listopadu 2010 a příběh pokračuje tam, kde skončil díl druhý. Určité důvody přimějí Ezia znovu k boji proti templářům, tentokrát v Římě. Vývojáři prakticky pokračovali v Eziově příběhu a rozšiřovali hratelnost, nejen o možnost budování bratrstva, ale i zajímavé tower defense minihry. Revelations? Listopad 2011, přičemž příběh se tentokrát přesunul z Itálie do tehdejšího Istanbulu, kde se Ezio vydává po stopách Altaira - svého předka, aby konečně zakončil svoji strhující cestu. Základ bychom tedy měli více než slušný - tři povedené hry, navíc se všemi singleplayerovými DLC, s českými titulky, dvěma filmečky a ještě ve vylepšené grafice. To je pochopitelně slušný balíček.

U zmíněné grafické stránky jednotlivých her se pozastavím. Jak jste jistě pochopili u předchozího odstavce, hry Assassin’s Creed vypadaly ve své době vždy krásně a nadprůměrně a v Ubisoftu si zřejmě řekli, že není potřeba nějakých výrazných úprav. Samozřejmě se dočkáme vyššího rozlišení a ostřejších textur, výrazných změn od původních her si však nevšimnete. V porovnání s dnešními hrami tedy nečekejte nic úžasného, nicméně hlavně Brotherhood a Revelations i v dnešní době obstojí, určitě více jak už trochu zastaralejší druhý díl, na němž je zub času vidět asi nejvíce. Navíc věřím, že pokud vás Eziovo dobrodružství láká, není to kvůli grafice, ale hlavně kvůli skvělému příběhu. Grafika tedy rozhodně mohla být lepší a přinést více změn, ale vývojáři alespoň dokázali vylepšit framerate. Na předchozí konzolové generaci měly prakticky všechny Assassin’s Creed hry menší i větší problémy udržet stabilní framerate, který byl nyní značně vylepšen a jede po většinu času v opravdu stabilních 30 snímcích. Boost solidní, i když někdo by si mohl rýpnout, že když jde o takto staré hry, mohli se vývojáři vyburcovat alespoň k 60 snímkům.

Vývojáři již dříve oznámili, že hry nebudou obsahovat multiplayer, což ale nevidím jako nějaký velký problém - pochybuji že by jej mnoho hráčů nějak intenzivně hrálo delší dobu, ostatně, on ho nikdo moc nehrál ani tehdy, čehož si Ubisoft po několika letech konečně všiml. Navíc zřejmě byla potřeba ušetřit na disku každý megabyte - dle mého názoru se už nyní vše vešlo jen tak tak, jelikož například již zmíněné filmečky nejsou v moc dobré kvalitě (v žádném případě se nejedná o HD) a například i na YouTube je naleznete v lepší podobě. Každopádně absence multiplayeru není ke škodě, navíc sběratelé trofejí budou rádi, protože přítomny jsou jen ty za singleplayerové úkoly.

Assassin’s Creed: The Ezio Collection bych doporučil hlavně nováčkům, kteří nemají s těmito díly zkušenost a chtěli by zjistit, jaká byla tato série v dobách své největší slávy. Jen si tedy musí zvyknout na poněkud na dnešní dobu kostrbaté ovládání a zastaralejší grafiku. Díky celkem příznivé ceně (zhruba 1.200 Kč) jí ale s klidem mohu doporučit i veteránům, kteří se chtějí ještě jednou podívat do renesanční Itálie či Istanbulu (dříve Konstantinopole). Kladně hodnotím přítomnost českých titulků (i když pouze u dialogů) a celkově množství obsahu na disku (dva filmečky, tři hry včetně všech DLC). Slušná kolekce, která legendárním dílům ostudu nedělá.