Testovaná verze: Xbox One

Logické plošinovky většinou nemají propracovaný příběh, a to samé by se dalo říci i o Unmechanical. Na druhou stranu je plně funkční a osvětluje dostatečně to, co se vlastně děje. Každopádně hlavním hrdinou je roztomilý létající robůtek, který je jednoho dne unesen do tajemného podzemí, no a tady začíná úprk zpět na svobodu. Hlavní hrdina chce prostě znovu vidět denní světlo, přičemž úprk zrovna nebude snadnou záležitostí. V cestě mu totiž stojí nejrůznější přírodní překážky i moderní technika vytažená z nejrůznějších sci-fi filmů či her. V čem Unmechanical určitě zaujme na první pohled, je design prostředí, který je moc pěkný. Navíc, ačkoliv se vše odehrává v podzemí, rozmanitost lokací je velká, vývojáři jich připravili opravdu hodně.

V základu je Unmechanical docela normální 2.5D plošinovka, v níž létáte robůtkem s vrtulkou. Létání si užijete dostatek, ale hra samozřejmě staví hlavně na řešení rozmanitých hádanek, které se neopakují, pořád budete po celou dobu hraní řešit něco nového, což samozřejmě je u hry postavené na hádankách velké plus. Přesné číslo nevím, ale hra obsahuje určitě několik desítek hádanek, které většinou spočívají v přesunutí určitého předmětu, stisknutí spínače či vyřešení za pomocí fyziky, aby se odevřely dveře dále. Prostě klasika, ale důležitá je samozřejmě ona propracovanost hádanek, které vyžadují od hráče několik akcí, aby byly vyřešeny.

Ačkoliv se to na začátku moc nezdá, zvláště díky na první pohled jednoduchým základům, Unmechanical je docela obtížnou puzzle plošinovkou. Zvláště některé hádanky vyžadují od hráče maximální pozornost a myšlení, zkoušení a hraní stylem pokus omyl, což se mnohým zřejmě líbit nebude, navíc sem tam se určitě dostaví ona beznaděj a frustrace, když se bude tápat, jak problém vyřešit. O to větší je ale pocit uspokojení, když onu prokletou hádanku konečně vyřešíte a pohnete se trochu dál. Unmechanical tedy není hrou pro všechny hráče, je určen především pro fanoušky žánru, kteří vyhledávají složitější kousky s vysokou výzvou. Tomu jistě dopomáhá prakticky absence větších nápověď, jen si můžete vyvolat speciální obláček nad hrdinou, ale ten ne vždy vede k vyřešení problému. Vývojáři alespoň usnadňují hratelnost jednoduchým ovládáním. Levou páčkou létáte, jedno tlačítko pak slouží pro přesouvání předmětů.

Dokončení Unmechanical hodně záleží na vaší šikovnosti a zkušenosti s podobnými logickými hrami. Můj herní čas se vyšplhal něco ke třem hodinám, což není na cenu 199,-Kč na Xbox Live málo, za tyto své peníze dostanete určitě adekvátní porci zábavy. Na druhé dohrání už je to samozřejmě rychlovka, protože víte, jak hádanky řešit, takže není problém vše dokončit i za hodinu, ale s tím se u podobného typu hry počítá. Nové rozehrání můžete dát třeba díky trofejím nebo achievementům, kterých není moc, ale budete si moci odškrtnout další kompletně splněnou hru, zvláště když jsou lehké. Každopádně po dokončení hlavní kampaně si můžete dát i zcela novou epizodu, která mi vydržela zhruba na třicet minut, má nové úrovně i hádanky, nic se v ní neopakuje a nerecykluje z původní části, což je jistě plus. Možná bych i řekl, že se mi nové úrovně líbily více jak původní, a i proto doufám, že by třeba Grip Games mohlo připravit pokračování.

Co se mi na hře Unmechanical hodně líbí, je stylizované vizuální zpracování běžící v rozlišení 1080p se spoustou šedých nebo kovových barev, o které se stará Unreal engine. Hlavním hrdinou je pochopitelně kovový robůtek, který ale má docela dost detailů, to samé se dá říci i o prostředí, na které se pěkně dívá. Protože má Grip Games už zkušenosti s vývojem pro konzole, nepřekvapí, že se vše hýbe velmi dobře, nesetkal jsem se během testování s žádným technickým problémem, plusem jsou určitě i krátké nahrávací časy, navíc přímo nahrávacích obrazovek během hraní moc není. Líbil se mi i hudební doprovod, který ačkoliv není zase tak výrazný, ve správné chvíli umí udělat tu správnou atmosféru.

Unmechanical: Extended je povedená plošinovka se spoustou logických problémů, nad nimiž si kolikrát budete lámat hlavu, s pěkným designem levelů, roztomilým kovovým hrdinou a navíc v líbivém vizuálním kabátku. Za dvě stovky nabízí adekvátní zábavu, jen je nutné počítat s tím, že některé hádanky jsou docela obtížné na první pohled, takže to chce mít trochu té trpělivosti a pochopitelně i štěstí.