Když byl Turning Point: Fall of Liberty poprvé představen, začal jsem se docela dost těšit. Bohužel mé nadšení vyprchalo hned při prvních videích a nyní, když držím finální verzi v rukou, si říkám, proč nám to hoši ze Spark Unlimited udělali. Příběh si hraje s myšlenkou, že Winston Churchill zemřel v roce 1931 v New Yorku a od té doby Němci ovládli za druhé světové celou Evropu a roku 1953 vtrhli i do USA. Zní to opravdu zajímavě, avšak někdy příběh pořádně zaskřípe a navíc hraje jen druhou kolej, tu první mělo hrát hlavně střílení nacistů, které ovšem není ani z poloviny tak dobré, jak vývojáři asi zamýšleli. Ve hře se zhostíte role dělníka Dana Carsona, který čirou náhodou pracuje na stavbě v New York City. New York sliboval zajímavé úrovně, ale bohužel zůstane jen u lineárního procházení šedých ulic, kde vám občas zkrášlí chvíli nějaký ten sebevražedný nacista. Aby hra nebyla jen procházečkou ulic, občas musíte slézt ze žebříku, či přeručkovat nějakou tu traverzu. V těchto fázích se hra přepne do třetí osoby, abyste viděli ne moc detailní postavu hlavního hrdiny.

V pozdějších fázích se podíváte i do německých základen, a dokonce i Bílého domu. Ještě že není herní doba nikterak dlouhá a hrou prolétnete za jedno odpoledne, a to si ještě stihnete zajít nakoupit a udělat svačinu. Ani Call of Duty 4 nebyla nikterak dlouhá hra, ale zato neskutečně zábavná, no prostě o několik tříd lepší. Délku hry má prodloužit přiložený online multiplayer, ale nepodařilo se mi ho i přes velké úsilí zprovoznit, takže si o něm nic nepovíme. Aby vám šla práce pěkně od ruky, máte na výběr z několika typů zbraní. Opět se jedná o více méně známé kousky, se kterými se ovšem hodně špatně zaměřuje. Chvilkami tak budete na hru opravdu nadávat. Nábojů do vašich miláčků bohužel není zrovna přebytek, a tak vývojáři do hry zapracovali ruční souboje. Při jejich použití se hra přepne do pohledu z třetí osoby, ale v této scéně už sledujete jen důsledek vaší předešlé akce. Spark Unlimited do hry zapracoval i jakési logické hádanky. Jde o prosté spojování barevných drátků a pokud nejste barvoslepí, jedná se o práci na několik málo vteřin.

Jednou z věcí, která byla hodně vyzdvihována, je Unreal 3 engine. Tvůrci slibovali skvělou grafiku a první obrázek, který byl pěkný podvrh, navnadil nejednoho hráče. Po spuštění hry jsem byl šokován grafikou natolik, že jsem hru vypnul a zkoušel v PS3 nastavit jiné rozlišení a hloubku barev. Dokonce jsem zkoušel i vyměnit HDMI kabel. Bohužel nic nepomohlo. Už z těchto vět si můžete odvodit, že hra vypadá opravdu tragicky. Že některé hry vypadají na next gen poměry špatně bych ještě pochopil, ale proč Turning Point: Fall of Liberty vypadá ještě hůře než první generace PS2 her opravdu nechápu a ani nepochopím. Navíc se hra někdy opravdu brutálně škube, takže se z ní stane promítání obrázků, a to ještě hodně nekvalitních. 

Co musím také zmínit, je umělá demence nepřátel. To, co zde vojáci pobíhající po obrazovce předvádí, je dalším výsměchem vývojářů, a zřejmě to ani nemyslí vážně a dělají si z nás legraci. Vojáci nejenže střílí do zdí a hází si pod nohy granáty, ale i zmateně pobíhají kolem a někdy si budete připadat, že vás ani nevidí a střílí do prázdna. Co musím také vypíchnout, jsou animace postav. Dnes se každá hra pokouší mít co nejlépe rozanimované postavy a co nejvěrnější zpracování. Turning Point: Fall of Liberty je přesný opak. Takové animace chůze a běhu nepřátel jsem naposledy zaznamenal v éře PSone, což je pěkných pár let zpět. Co alespoň lehce napravuje pověst, je docela vydařená hudba, která neurazí. Ani zvukové efekty nakonec nejsou tak špatné, ale rovnat se s ostatními tituly přesto nemůžou.

Turning Point: Fall of Liberty je hrou, která se stane na dlouhou dobu měřítkem špatné hry. Pokud jste o ni uvažovali, peníze si raději nechte na Army of Two nebo Lost Planet, obě hry jsou daleko lepší a zábavnější. Koupit tuto je jako vyhodit peníze do kanálu. Pokud máte peněz dost, tak raději přispěte na charitu. Vyjde vás to na stejno, akorát s tím rozdílem, že uděláte dobrý skutek.