Pravda je ovšem taková, že Tiger ve hře figuruje spíš jako marketingová značka, jelikož se celá hra točí primárně kolem hráče a jeho vytvořené postavy, kterou je možné pilovat opravdu až na kost. Samozřejmě si proti Tigerovi a spoustě jiným golfistům zahrajete, ale nejvíce času budete věnovat právě vašemu avatarovi. Takže to vezměme hezky od podlahy. Na tvorbě postavy se nic moc nezměnilo, ovšem její plynulost je někde jinde. Úpravy tělesných proporcí, obličeje, velikosti, barev a detailů jsou jednak velice rozsáhlé, ale odezva jednotlivých změn se od minule dosti zrychlila. Pokud jste dost odvážní na sebezvěčnění ve hře, služba Photo GameFace přenese váš obličej do hry, ovšem nepočítejte s pravověrnou kopií. Pokud si myslíte, že vás hra chce urazit, pravděpodobně opravdu chce, když vám oznámí, že v záběru kamery nenašla žádný obličej. Modely postav, zejména obličejů poskočili o něco dopředu, ovšem to se nedá říci o všech. Zatímco je tvář Tigera a mnoha jiných slavných golfistů dobře rozeznatelná, v případě jiných působí více než křečovitě a poněkud napuchle. Příjemnou změnou jsou viditelné následky povětrnostních podmínek, díky kterým vlaje prádlo vašich postav. Ne to spodní, nikdo z nich ještě není v důchodu proboha!

Jedním z velkých taháků je uvedení poháru Ryder Cup, což je klání, ve kterém se účastní US golfisté proti Evropanům. Takže něco jako vetřelci proti predátorům. Problém je ten, že kdyby nebyl Ryder Cup pod vlastní položkou v menu, pravděpodobně jej ani nepostřehnete. Celá ta eskapáda kolem takto významného klání by mohla být daleko větší, i když se jedná o obyčejnou hru. Přesto ale budete tajit dech, když má vaše jamka rozhodnout o vítězství, či prohře rovnou celého kontinentu! K dispozici máte jednak vašeho golfistu, ale hrát můžete i za jednoho z profesionálů. Při hraní za svou postavu ale získáváte cenné zkušenosti, které jsou jedním z těch motorů, které vás u hry zaručeně udrží. Zárodek RPG systému je v tomto případě sice naprosto banální, ale funkční a zároveň klíčový. Pokud vás tak nebude naplňovat soupeření s ostatními, vylepšování své postavy je něco, co nikdo neodmítne. Nejbolestnější je ale ono čekání mezi jednotlivými odpaly, kdy musíte sledovat, ať už zrychleně nebo ne, ostatní, kteří bývají lepší a přesnější jak vy. Tomu se v praxi odborně říká požírání vlastních vnitřností.

Zatímco Tiger celou sezónu poctivě trénoval přirážení, vy si budete pomocí nasbíraných zkušeností boostovat dorážení... jamek samozřejmě. Nejen to, ale také přesnost, sílu rozmachu a kontrolu nad míčkem během odpalu. Změny nepostřehnete hned, jelikož jdou ruku v ruce s vaší schopností vnímat, co jaký termín znamená. Ovšem po několika odehraných sezónách si začnete uvědomovat, že začátky byly opravdu krušné a to věčné vyhrabávání se z písečných příkopů mělo nějaký smysl. A věřte, že pro golfistu není nic horšího, než bučení obecenstva! Vylepšování postavy je ale faktor, který je schopen u obrazovek ukovat i hráče, kterému tento druh her nic neříká. Levelování má pak smysl spíš pro angažmá v online režimech, které jsou, dá se říci, totožné s částí pro jednoho hráče. Ten rozdíl vězí pouze v tom, že jste obklopeni partou němých spoluhráčů, kteří jsou také schopni dělat chyby častěji, než umělá inteligence. Krom toho ale odemknete celou řadu licencovaného vybavení od triček, kalhot, čepic až po míčky a nové hole, což vás všechno stojí cenná XPčka. Díky bohu vám nové hadry nepřidají jen pověst módního dinosaura, ale i nepatrná vylepšení, která popravdě téměř nezaznamenáte. K tomu všemu si připočtěte úpravy vlastních holí a rázem zjistíte, že po stránce kustomizace je Tiger Woods PGA Tour 11 opravdu povedený.

O změnách v hratelnosti už ovšem nemůžeme pět ódy z jediného důvodu – těch změn je takřka minimum. Novinkou je režim True-Aim, jež je jakýmsi mezikrokem obtížností pro experty a začínající hráče. Má za úkol ještě zrealističtit zážitek z "golfování" tím, že odstraní přebytečné aktivní prvky na obrazovce, jako je ukazatel síly odpalu a ponechá jen to nejdůležitější. Hry pak připomínají spíše televizní záznam. Zamávat můžete také GPS náhledu na jamku nebo oblast, kam pravděpodobně míček dopadne. Spousty dalších změn se také schovávají ve vlastnostech holí, které už nejsou tak přesné a daleko více závisí na vašem výběru a použití toho správného typu. Kamera se už po odpalu také nežene přímo za míčkem, ale místo toho jej staticky sleduje z vaší pozice, což je poněkud nepochopitelné, kdy míček během vteřiny zmizí za horizontem a vy tak sledujete zoomující záběr do trávy. Nevíme co vývojáře vedlo k takovéto změně, ale kdyby kamera zabírala například reakce sportovce, nadělala by daleko méně škody. Díky možnosti opakovaného záběru naštěstí o nic nepřijdete.

Systém soustředění, aneb Focus, naopak hráči umožňuje vložit 110 % svých schopností. Že tento zdánlivě nemožný fakt zvládne pouze někdo s iniciály CN? Nenechte se vysmát, průměrnému hráči přijde možnost využívání zesílených odpalů a ovládání míčku ve vzduchu opravdu vhod. Ukazatel soustředění je ale omezený a ubývá vcelku rychle, přičemž jej lze akumulovat lepšími výkony. Pochybnosti ale máme o celkové kapacitě, která je u všech postav stejná. Měl by náš Franta Kropáček stejnou výdrž jako sám Tiger nebo Jim Furyk? V nezřízeném pití alkoholu a hospodských rvačkách možná, ale v golfu? No, spíš menší detail, než samotná chyba. Ovšem rozdílné charakteristiky golfistů by nebyly k zahození. Pokud si ale myslíte, že se můžete měřit s profíky, režim Skills Challenge vás protáhne duely s těmi nejlepšími golfisty ve svých kategoriích. Ve čtyřech základních kategoriích jako je síla, přesnost, ovládání míčku a doklepávání se tak utkáte se jmény jako Suzann Pettersen, Retief Goosen a spousta jiných.

Co dělá sport sportem? Samozřejmě uřvaní komentátoři. Golf je sám o sobě víceméně pasivní sport, takže by byla chyba očekávat pištění hlavních průvodců jako v NHL, ale atmosféra her by mohla být ještě někde dál. Alespoň tak, abyste si nepřipadali na hřišti úplně sami. Diváci sice reagují na vaše (ne)úspěchy lépe než kdykoliv předtím, ale až sterilní klid Kelly Tillmanové a Scota Van Pelta i při těch nejvypjatějších momentech svědčí spíše o sterilizaci než nadšení. Samozřejmě dojde na řeči o počasí a dynamických moment při odpalech, ovšem hra jaksi postrádá pocit úspěchu a sladkého vítězství. Nový set frází je však více než dostačující a ucho rozhodně potěší a svým způsobem i uklidní.

PGA Tour 11 je unikátní příkladem typických sezónních updatů sportovních her, které by se bez problémů vešly do jednoho většího patche s čtvrtinovou cenou plné hry. Nový Tiger mohl krom marketingu podpořeného sexuálními skandály přinést daleko více změn, které by ovlivnily samotnou hratelnost než její pověst. Hra si však stále drží svoje nadstandardní tempo, přičemž míří na jasnou sortu hráčů. Zkrátka jí můžete milovat nebo nenávidět. Nezkušený hráč by měl přistupovat s obezřetností, ale zároveň s respektem.