Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

Od vydání původní verze pro kapesní konzoli PSP uběhlo letos už 11 let. To je opravdu dlouhá doba. Přesto si myslím, že pokud si nyní někdo vzpomene, jak hrál na PSP, bude to hlavně díky hrám jako Loco Roco nebo Patapon, které se přímo hodily pro hraní na cestách a dokázaly kdekoliv vykouzlit na tváři úsměv. Druhý díl Pataponu tehdy nepřišel s nějakými velkými změnami oproti svému předchůdci a vlastně nešlo o nějak hodně ambiciózní pokračování. Vývojáři jen vytvořili nové úrovně a přidali několik menších novinek, ať už jde o zbraně, jednotky či speciální hrdiny. Pořád se jednalo o jakousi rytmickou strategii, v níž jsme v roli hudebního boha mačkali do rytmu tlačítka a tím dávali příkazy své armádě. Fungovalo to skvěle u prvního dílu, a proto ani nebyl důvod něco zásadně měnit. A aby tu byla nějaká motivace, vše bylo okořeněno o lehčí příběh. Ten se točil kolem vojska, které po ne zrovna radostných událostech z prvního dílu ztroskotalo na tajuplném ostrově, kde žije nejrůznější fauna, indiáni a kdo ví co ještě. Obyvatelstvo ostrova pochopitelně vojáky zrovna nemusí, a tak bylo úkolem zachránit se a dostat se z ostrova při první možné příležitosti.

Jak už jsem zmínil výše, Patapon 2 je rytmická strategická hra, v níž se staráte o svojí skupinku vojáků, kterým během procházení pěkně navržených a rozmanitých úrovní dáváte do rytmu několik jednoduchých příkazů pro pohyb, útok či obranu. Čím lépe se budete do rytmu trefovat, tím rychleji bude vojsko chodit, útočit a provádět různá komba, která zneškodní protivníky dříve, než by stačili něco kloudného vymyslet. Jak navíc procházíte jednotlivými úrovněmi, postupně se vám vaše vojsko rozrůstá, ale zároveň získáváte různé nové vybavení, materiál a další důležité předměty. Vojsko pak můžete skrze jednoduchý RPG strom s dovednostmi vylepšovat, případně mu dávat odolnější či lepší vybavení, od brnění po zbraně. A to je hodně důležité.

Patapon totiž není zase tak jednoduchá hra, protože kromě dobrého načasování je důležitá i kvalita vojska. Jen pak má šanci pozdější úrovně překonat, případně porazit rozmanité protivníky nebo některého z nápaditých a skvěle zpracovaných bossů. Souboje s těmito silnými, skvěle po stránce designu navrženými protivníky jsou největší chloubou Pataponu a pokaždé jsem si souboje s nimi maximálně užíval, ačkoliv někdy jsem si myslel, že už jsou nad moje síly. Patapon se tedy na začátku může jevit jako prostá rytmická hříčka, ale po pár minutách zjistíte, že má obrovskou hloubku a propracované herní mechanismy, které jsou i vysoce návykové a nutí vás neustále pokračovat, grindit materiál a překonávat nejrůznější překážky, které vám jsou kladeny do cesty.

Samotná kampaň čítající několik desítek úrovní vám vydrží hned na pár zábavných večerů, během nichž nuda určitě nenudí. Je ale škoda, že se vývojáři do remasteru rozhodli nezahrnout i online multiplayer. Pokud jste hráli originál na PSP, tak určitě víte, že obsahovat multiplayerovou část skrze ad-hoc (trailer na původní verzi - odkaz ), která v remasteru chybí. Sice speciální mise určené pro více hráčů jsou přítomny, ale vašich kolegů se chopí umělá inteligence. Ta není špatná, rozhodně neškodí, ale zábava s živými hráči či kamarády by určitě byla větší. Třeba se multiplayeru dočkáme s případným remasterem třetího dílu, nyní ho musíme oželet.

To by bylo ke hře jako takové, ale určitě vás také zajímá, jak vůbec remaster dopadl a jestli stojí za zahrání. První, čeho si určitě všimnete, je kompletní předělání jednotlivých úrovní do vysokého rozlišení. Pokud máte konzoli PlayStation 4 Pro, můžete se těšit dokonce na nativní 4K rozlišení. Jen filmečky, případně některé ikonky a prvky uživatelského rozhraní, vycházejí z původní verze, takže jsou v nízkém rozlišení, což trochu zamrzí. Zřejmě se vývojářům nechtělo filmečky vytvářet znovu, což se dá i pochopit vzhledem k ceně remasteru. Každopádně díky vysokému rozlišení Patapon 2 stejně jako první díl nebo LocoRoco pěkně prokouknul, vynikne v něm jedinečný a nádherný umělecký styl. Díky vysokému rozlišení je pak jednoduché si hru užívat i na velké obrazovce a určitě by vás během hraní nenapadlo, že jde o 11 let starou hru z kapesní konzole. Remaster je solidní a určitě neurazí. Rychlé jsou i nahrávací časy a nevšiml jsem si ani žádného technického problému, který bych zde musel zmiňovat.

Na remaster hry Patapon 2 jsme museli čekat docela dlouho, ale nakonec ho tu máme. Sice mohl být o lepší - vývojáři se mohli zbavit ikonek v nízkém rozlišení, zapracovat více na filmečcích nebo přidat online multiplayer, ale určitě ani tak nikoho neurazí. Zvláště když samotná hratelnost je stejně zábavná jako před jedenácti lety na PSP, několik desítek úrovní vydrží na pár večerů a určitě potěší i parádní vizuální stránka s jedinečným uměleckým stylem ve vysokém rozlišení. Remaster je určen nejen fanouškům originálu, ale i novým hráčům. Přístupný je všem i vzhledem ke své příjemné ceně.