Příběh hry Medal of Honor: Underground je určitě zajímavý, už i díky tomu, že v té době, kdy vyšel, se teprve začínalo diskutovat o tom, že by střílečky měly obsahovat hlubší příběh. Je druhá světová, co může být horší. Mnoho vlivných osobností zradilo a přidalo se na špatnou stranu. Osud světa visí na vlásku, takže je ten nejvyšší čas, aby s tím někdo něco udělal. Tím někým by měl být hlavní hrdina hry. Začínáme ve Francii, kde jako první úkol máme najít svého bratra. Po jeho nálezu si ho bohužel moc neužijeme, protože je zabit při útěku. Z pohledu hráče to moc nevadí, protože právě v této chvíli se začne hra dobře rozvíjet a dostane opravdu dobré tempo, které si drží až do svého konce. Kromě města, které budeme zprvu procházet, se dostaneme i do vesniček, dolů, na hřbitov, ale i na vojenské základny, kde zlikvidujeme hordy nebezpečných nacistů. Abychom měli průchod hrou co nejjednodušší, máme k dispozici celkem velký arzenál zbraní, kde nechybí pistole, samopaly, ale třeba i granáty.

Ačkoliv máte zbraní opravdu hodně, nepřátelé neděsí ani tak svým množstvím, ale spíše místy, kam se dokážou zašít. Většinou vás tak překvapí třeba zpoza dveří, na vyšších místech, kde nejsou moc vidět, ale i skrčení v malém otvoru ve skále. Takto dobře schovaný nácek vám dokáže ubrat i polovinu života, což rozhodně na vyšší obtížnost nevěští nic dobrého. I díky tomu, že lékárniček je jen minimum. Během procházení levelů budeme plnit zajímavé úkoly, jako je obrana daného místa, umístění bomby a tak dále. Úkolů je hodně a rozhodně se u jejich plnění nebudete nudit.

Jak jistě víte, první Dualshock neobsahoval v základní verzi analogové páčky, takže vytvořit dobře ovladatelnou střílečku i pro majitele tohoto původního gamepadu byl problém pro spoustu vývojářů. Chlapci z Dreamworks se ale s tímto handicapem vypořádali dobře a ukázali, že i bez myši a analogových páček jde vytvořit skvěle hratelná střílečka. Přesto hra obsahovala dva druhy ovládání. Ten první je klasický bez analogových páček. Hru ovládáte pomocí šipek, přičemž pomocí nich běžíte dozadu a otáčíte se. Pokud se chcete rozhlížet nebo lépe zaměřit na nepřítele, stačí stisknout R2. Na obrazovce se objeví zaměřovač a vy se můžete šipkami rozhlížet. Tento způsob ovládání se určitě dá naučit používat, ale druhý, který využívá analogových páček, je přeci jen lepší. Akorát trochu nestandardně neděláte levou páčkou kroky do stran, ale otáčíte se jí. Pravou se poté rozhlížíte a děláte úkroky. I tento typ ovládání nám dělal zprvu trochu problémy, ale nakonec jsme se ho naučili používat.

V dnešní době není tak úplně jednoduché hodnotit grafiku hry, která byla stavěná na stařičkou PSone. Pokud budeme brát dobu a hardware, tak bylo určitě pozoruhodné, kolik detailů se podařilo vývojářům do hry dostat. Pokud třeba střelíte do výloh, vysype se sklo, ale pochválit můžeme i spoustu dalších detailů, jako je třeba oheň. Hudební a zvuková stránka je rovněž na hodně dobré úrovni a zaujaly nás i dobové filmečky, které vám občas budou hrát během hry.

Medal of Honor: Underground sice není tak nečekaná rána jako první díl, ale i tak nabídl skvěle navržené nové levely, nové úkoly, na svou dobu pohlednou grafiku a pochopitelně i jedinečný pohled na druhou světovou. I díky tomu je Medal of Honor: Underground jednou z nejlepších akčních her, jaké kdy na stařičkou PSone vyšly. Proto si zaslouží, aby každý správný hráč měl tuto hru ve své sbírce.