Recenzovaná verze: PlayStation 4

Než se ale pustím na remaster a řeknu vám, jak se povedl, trochu se rozepíši o samotné hře. Loco Roco 2 je pochopitelně na první pohled jednoduchá, pestrobarevná plošinovka, ostatně jako první díl (recenze remasteru - odkaz), která má i nějaký ten příběh. Ten je ovšem na pozadí samotné skvělé hratelnosti, která z této hry přímo čiší. K příběhu můžu říci asi jen to, že kuličky Loco Roco a další obyvatelé tohoto dětského a malovaného světa jsou opět v nebezpečí. Tedy, co v nebezpečí. Radost ze života a ze zpěvu jim vzali černí Moja Moja, kteří chtějí na zemi uvalit chaos a smutek. V takovém světě by tak vše brzy vymřelo, ale naštěstí je tu kulička Loco Roco, která se nebojí postavit se Moja Moja a opět postupně přinést do této krajiny klid a radost ze života. Samotný příběh je vyprávěn přes animace, které jsou celkem povedené, ale bez dabingu a titulků. Postavičky jen mumlají a občas budete mít problém, abyste z jejich gest pochopili, co se vám snaží říci. Jenomže ono moc nesejde na tom, co se odehrává v animačkách, důležitá je hra, kterou si budete opět užívat.

Hratelnost se oproti předchozímu dílu moc nezměnila. Opět nakláníte svět pomocí R a L a při jejich společnému zmáčknutí Loco Roco vyskočí, což funguje dobře i na DualShocku 4. Ani samotný koncept se moc nezměnil, potulujete se světem, sbíráte jedno ovoce za druhým a občas skočíte na nějaký ten černý mráček Moja Moja, abyste na zem přinesli opět světlo a vše krásně rozkvetlo. Hratelnost tedy staví na povedených a pořád neskutečně návykových základech, ale občas je pochopitelně obohacena i nějakou tou novinkou, která ji dobře obohacuje. 

Především je to kutálení se v nějakém dalším objektu, abyste si uvolnili cestu dál, ale i zpívání, které budete provozovat. Když jsem řekl zpívání, nemusíte se bát, že byste zpívali vy. Stačí vždy dojít do místa, kde bude zpěv potřeba (samozřejmě musíte mít i požadovaný počet Loco Roco kuliček) a dát se do zpěvu. Ten spočívá ve správném mačkání tlačítka O, které tak postupně hraje hlavní melodii hry. Ve hře nechybí ani nějaký ten menší bossík, kterého si občas dáte, přičemž souboje jsou vždy zajímavé a dobře zapadají do samotného konceptu. 

Pokud by vás na chvilku omrzelo sbírání ovoce, not a dalších laskomin, můžete si zahrát i nějakou tu minihru. Jedna z nich představuje hříčku, kde kladivem mlátíte do všeho, co vyleze z nory. Abyste vyhráli, budete muset ve stanoveném limitu omráčit co nejvíc Loco Roco kuliček, žížal a kdo ví, čeho ještě. K mlácení navíc využijete téměř všechna tlačítka, takže si opravdu máknete. Miniher je ale pochopitelně více. Celkově vám Loco Roco 2 zabere několik hodin, během nichž se budete velmi dobře bavit, což je za cenu remasteru 409,-Kč pěkná nabídka. Navíc vývojáři přidali i podporu trofejí, nechybí ani ta platinová. Opakované hraní navíc není podpořeno jen trofejemi, ale i různými sběratelskými předměty, které můžete sbírat. Znovuhratelnost je tak velká, a je i podpořena pořád velmi dobrou hratelností, neotřelým vizuálním stylem i parádním hudebním doprovodem. 

To by bylo k popisu hry, nyní se dostávám k samotnému remasteru. Ten je prakticky na stejné úrovni, jako byl první díl, tedy slušný. Vývojáři tedy hru vzali a překopali do rozlišeni 1080p na PS4 a 4K na PlayStation 4 Pro.  Přímo hra je tedy krásně vyhlazená a ani nepoznáte, že původně pochází z dnes už dost staré kapesní konzolky. Nahrávací časy jsou rychlé, jen filmečky stejně jako u prvního dílu jsou v nižším rozlišení. Bohužel je něco, co vývojáři upravit nedokázali, zřejmě by museli filmečky znovu vytvořit. Vzhledem ale k tomu, že filmečků moc není a nejsou ani tak důležité pro hratelnost a samotný zážitek, dá se tento menší šrám přežít. Jinak ale k remasteru moc výtek nemám, jde o standardně dobře odvedenou práci, díky níž si můžete užít další parádní hru i na současné platformě, a to je pochopitelně velké plus. 

Už u remasteru prvního dílu jsem se dobře bavil, hlavně díky nadčasové hratelnosti, která má co nabídnout i v dnešní době. Remaster druhého dílu je na tom prakticky stejně. Vývojáři upravili ovládání pro DualShock 4, zvedli rozlišení až do 4K a přidali podporu trofejí. Pokud jste LocoRoco 2 ještě nehráli, určitě je nyní ten správný čas zjednat nápravu, zvláště pokud máte rádi plošinovky. Ani majitelé původního vydání ale nebudou určitě zklamáni, těm nabízí LocoRoco 2 i trochu té nostalgie.