Dnes najít kvalitní 2D plošinovku je hodně náročné, ano, Nintendo nám neustále servíruje Maria nebo případně Donkey Konga, ale další jen tak nenajdeme. I proto je rozhodně dobře, že tento žánr nenechávají umřít menší indie studia, která na něj kolikrát hodně sází, a mnohdy navíc přinášejí značně originální kousky. Kde kdo by si už myslel, že tento žánr nemůže překvapit, ale opak je pravdou. V květnu na eShopu vydaný Kung Fu Rabbit samozřejmě do žánru 2D plošinovek patří, vlastně vypadá úplně standardně a na nic si nehraje, ale v základu je hodně návykový, za což může hned několik prvků, o kterých se zmíním níže. Jinak asi nepřekvapí, že hlavním hrdinou je zajíc ovládající kung-fu, což se tedy neprojevuje jen na možnosti likvidace nepřátel, ale hlavně na jeho pohybu – efektivní sjíždění zdí nebo odrážení se od zdí, který se musíte naučit zvládnout, jinak vás čekají velké problémy.

Ono zvládnutí pohybu hlavního protagonisty s dvěma velkýma ušima není vůbec těžké, protože ovládání je tu velmi intuitivní, přesné, takže nepředstavuje vůbec žádný problém. Hra navíc za pochodu vysvětluje všechny nové schopnosti případně pohyby pěknými obrázky, takže jde vše snadno pochopit. Hlavní hrdina dělá přesně to, co vám uvidí na očích. Možná by se mohlo zdát, že dobré ovládání je samozřejmostí dnes u každé hry, ale ono tomu tak není, a pokud by se nepovedlo, zvláště u hry jakou je Kung Fu Rabbit, vše by se ihned zbořilo jako domeček z karet. Ovládání v takové hře musí fungovat, zvláště když není vůbec jednoduchá. Kung Fu Rabbit je totiž plošinovkla ze staré školy, ve které vás čekají rozmanité pasti i nepřátelé, a hlavním úkolem je tedy vše proskákat, navíc s dobrým načasováním každé akce. I proto budete často umírat, zemřít se dá prakticky kdekoliv, hra má naštěstí tak dobrou hratelnost a návykovost, že neustále se přemáháte v překonání těžké pasáže.

V čem Kung Fu Rabbit boduje, je jednoznačně design levelů, který je velmi propracovaný, skrývá důmyslné pasti (propadající nebo mizící plošinky a další), ale i bonusy v podobě mrkviček, které potřebujete pro odemknutí dalších dvou světů. Na designu jednotlivých levelů mi nic nevadilo, i když bych možná ocenil větší rozmanitost, protože prakticky po celou dobu procházíte jen několik světů, a ty se samozřejmě začnou brzy opakovat. Celkově má Kung Fu Rabbit šedesát hlavních levelů ve třech světech, které jak dohráváte, odemykají se vám ještě bonusové levely, kterých je dvacet. Jak už jsem napsal, obtížnost je posazena celkem vysoko, ale když všechny levely dohrajete, odemknou se vám v Hardcore Rabbit režimu. V něm procházíte stejné levely, ale v nich je více pastí a nepřátel, takže průchod je najednou pořádnou výzvou i pro ty nejlepší hráče. No a pak není problém u hry strávit i několik dnů.

On ale není problém se i vracet do už prošlých levelů na normální obtížnost, protože každý má schovány čtyři mrkvičky, něco jako Mario má mince. Samozřejmě, jejich plný počet není pro dohrání hry nutný, odemykáte za něj jen světy, a na ty jich zase tak moc nepotřebujete, ale pocit plně vysbírané hry je nezapomenutelný. Aby vývojáři oživili hratelnost, přidali hlavnímu hrdinovi i několik power-upů, které si nakupujete za speciální hvězdy, získané právě za dobrý průchod levelem. Některé power upy, které si vždy navolíte před každým levelem, jde použít jen jednou, ale některé vydrží po celou dobu. Mezi ty jednorázové třeba patří zničení nepřátel v blízkosti, mezi ty stálé třeba delší plachtění při skoku, takže se dostanete dál. Dobře zvolené powerupy mají rozhodně velký vliv na následný průchod levelem.

Grafika u Kung Fu Rabbit je čistě kreslená, ale k takové hře se hodí asi nejvíce, vše je krásně barevné, občas vykoukne nějaký ten efekt, takže zde rozhodně vládne spokojenost. I díky jednoduché, ale rozhodně pěkné grafice, vše běží velmi rychle, pochvalu si vývojáři zaslouží i za rychlé nahrávací časy, takže na nic nemusíte čekat, vždy po několika vteřinách jste hozeni přímo do hry. V ní vám zpříjemňuje hraní i povedený hudební doprovod s několika chytlavými melodiemi. Protože Kung Fu Rabbit vychází na Nintendu Wii U, je možné hrát jednak na televizní obrazovce, ale i čistě na Wii U Gamepadu. Hra vypadá dobře i na něm, takže jsem i tento způsob preferoval.

Když mi přišel Kung Fu Rabbit na recenzi, moc jsem mu nevěřil, a vlastně jsem ani nevěděl, co od něj mohu čekat. Nakonec jsem u něj strávil několik příjemných hodin, po které jsem se dobře bavil, pravda, občas i trochu rozčílil nad vysoko postavenou obtížností. Pokud ovšem máte rádi plošinovky ze staré školy, v nichž musíte vše do posledního detailu naplánovat, je Kung Fu Rabbit hra určená právě vám. Výhodou je určitě i cena, která není vysoká, no a za ní nabízí Kung Fu Rabbit hodně muziky.