Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

Mnoho hráčů určitě překvapí, že vývojáři z Ninja Theory opouštějí žánr, kterým se tolik proslavili a zkoušejí něco relativně nového. Hned ale na začátku mohu říci, že se jim tento experiment náramně povedl a začít mohu už u samotného příběhu. Ten sleduje dívku jménem Senua, která se vydává do země mrtvých Helheimu, aby požádala samotnou bohyni Helu, aby vrátila život její velké lásce Dilonovi. Přitom je vybavena jen svým mečem, hlavou svého milého v šátku a loďkou, v níž na začátku pádluje do země mrtvých. Když vystoupí, už není cesty zpět. Příběhové pozadí ale ve výsledku slouží jen jako taková ta vata kokem, protože hlavní je vypořádat se s vlastním strachem a dalšími problémy, které jsou před vás pokládány.

Vývojářům se po celou dobu hraní daří vyprávět příběh na podtrženou jedničku a mají vše pevně v rukou, čemuž jim dopomáhá i výborný výkon hlavní protagonistky, která je tak trochu šílená. Tedy trochu. Trochu hodně. Neustále má různé přeludy, halucinace i představy, do toho slyší různé hlasy, ze kterých jsem měl chvilkami pocit, že mi praskne hlava. Občas jsem si i myslel, jestli i já už nezačínám trochu šílet a nemám se objednat k vyšetření. Vývojáři se netajili tím, že během vývoje hodně zkoumali různé psychické problémy a mluvili o nich s odborníky, přičemž zkušenosti následně chtěli co nejvěrněji zapracovat do hry. Povedlo se jim to náramně. Senuina šílenost se podepisuje na naprosto jedinečné atmosféře a vyprávění hry, které vás na začátku chytne a už nepustí. Navíc jsem si hlavní hrdinku neskutečně oblíbil a následně měl o ní starost, ale i o sebe, zvláště po jednom docela kontroverzním varování ze strany vývojářů.

Co si jistě zaslouží samostatný odstavec, je výkon hlavní hrdinky a hlavně její představitelky. Protože vývojáři neměli na Hellblade velký rozpočet, nemohli si dovolit profesionální herce. Vzali proto toho, koho měli po ruce, přičemž roli Senui ztvárnila Melina Juergens, která v Ninja Theory do té doby stříhala videa. Je ale otázkou, jestli se k původní činnosti vrátí, protože odvedla naprosto bezchybný a hlavně přesvědčivý herecký výkon, z něhož doslova mrazí. Jsem přesvědčen, že pokud by Melina Juergens nepodala takový výkon, hra by ani z poloviny neměla na hráče takový dopad, jaký nyní má.

Hellblade Senua’s Sacrifice je lineární příběhová záležitost, v níž prakticky neustále jdete dopředu a nemáte kam odbočit. Linearita ale pomáhá vyprávět příběh, navíc i výbornému designu světa Helheimu, který má řadu krásných, ale i děsivých lokací. Hellblade Senua’s Sacrifice ale není jen o kochání se krásným a jedinečným designem světa, vycházejícím ze severské mytologie, ale také o řešení různých hádanek, abyste si otevřeli dveře a dostali se zase o kousek dál. Hádanky jsou spojené s představami i halucinacemi hlavní hrdinky, ale také s průzkumem samotného prostředí. Musím říci, že se mi hádanky líbily, rád jsem je plnil, navíc využívají i různé mechanismy a principy, takže nejsou tak jednotvárné, jak by asi každý čekal.

Možná se nyní sami sebe ptáte, jestli opravdu Hellblade Senua’s Sacrifice staví jen na příběhu, bláznivé hlavní hrdince a hádankách. Samozřejmě, že ne. Ve hře si sem tam i zabojujete, ale je třeba upozornit, že nejde rozhodně o akci, jakou byl Heavenly Sword nebo Devil May Cry. Vývojáři k soubojům přistupují značně jinak, protože jsou pomalejší, taktičtější, opatrnější a musíte vždy všechny útoky pečlivě naplánovat. Rovněž protivníků, mezi které patří nejrůznější duchové a další kreatury severské mytologie, není na bojišti nikdy hodně, většinou jen pár. Souboje s protivníky většinou slouží jako taková odměna za postup hrou, což platí především o parádně ztvárněné souboje s bossy. Souboje s řadovými protivníky časem asi trochu omrzí, navíc mi přišlo, že někdy jsou až moc natažené a nabourávají jinak solidní tempo hry. Rozhodně by neměly být v několika případech tak dlouhé, navíc se mi občas stalo, že trochu zahaprovala kamera, která zabrala scénu z ne zrovna dobrého úhlu. Hlavně, když byla hlavní hrdinka někde v koutě a bušil do ní protivník. Každopádně souboje jsou fajn, a i onen soubojový systém, ačkoliv se může zdát na začátku jednoduchý, obsahuje řadu komb, můžete se naučit i uskakovat a tak dále, takže je i celkem propracovaný. Jen se tedy vše musíte naučit. Hra sama vám neřekne, že nemusíte jen bušit do čtverečku, případně trojúhelníku.

Když byla oznámena cena hry Hellblade Senua’s Sacrifice, padaly otázky, jak je na tom s délkou a jestli jde o plnohodnotnou velkou hru. Prodává se totiž za 819,-Kč. Vývojářům z Ninja Theory se opravdu povedlo vytvořit na vlastní náklady AAA hru, mnohdy překonávající i dražší konkurenci, která nakonec vydrží zhruba sedm hodin, během kterých nuda rozhodně nehrozí. Co se ale znovuhratelnosti týče, neměl jsem nutkání si hru dát znovu, ostatně na druhé hraní už nemá prakticky, co nabídnout. Kromě jedné trofeje získáte během jednoho hraní všechny, uvidíte všechny scénky, a jakmile vyřešíte jednu hádanku, odpadá i tato výzva v podobě poslední trofeje. Znovuhratelnost Hellblade Senua’s Sacrifice spíše nemá, ale jako mínus to rozhodně nedávám. Ostatně během prvního průchodu vás čeká opravdu nevšední zážitek, na který budete ještě dlouho vzpomínat, a ten za ty peníze rozhodně stojí.

V čem hra Hellblade Senua’s Sacrifice naprosto boduje, je rozhodně vizuální zpracování, o které se stará osvědčený Unreal 4 engine. S technologií od Epic Games mají vývojáři z Ninja Theory dlouholeté zkušenosti, takže mohli vytvořit jednu z nejlépe vypadajících her současnosti. Nyní nemluvím jen o detailech hlavní hrdinky s naprosto neuvěřitelnými animacemi, ale také detailním prostředí a parádním nasvícením jednotlivých scén, nad nimiž budete chrochtat blahem. Pokud navíc máte doma konzoli PlayStation 4 Pro, můžete si zvolit vyšší rozlišení a lepší vizuální kvalitou nebo lepší framerate, který se většinou pohybuje mezi 50-60 snímky. Já kvůli pomalejším soubojům hrál většinu času s první možností, která mi přijde, že hře sluší asi nejvíce, ale každopádně přítomna je i možnost lepšího frameratu. Co dále musím pochválit, je výborný hudební doprovod společně s vynikajícím ozvučením. Ostatně vývojáři pro nejlepší zážitek doporučují nasadit kvalitní sluchátka podporující 3D zvuk, a já musím udělat to samé.

Hellblade Senua’s Sacrifice je jednou z dalších her, která má zabudovaný Photo režim, do něhož se můžete jednoduše přepnout stisknutím šipky dolů na D-padu. Vzhledem k tomu, jak hra vypadá a jak nádherné má občas scenérie, pořizují se nádherné obrázky jedna radost, takže zařazení Photo režimu s různými nastaveními rozhodně chválím.

Hellblade Senua’s Sacrifice je výborná akční adventura s parádním příběhem i skvěle zahranou hlavní hrdinkou, na níž budete vzpomínat ještě dlouho po dohrání. Vše je pak okořeněno o zajímavé hádanky, slušné souboje s protivníky a ohromující audiovizuální zpracování. Pokud máte rádi originální hry, u nichž vám jde především o příběh a nevšední zážitek, je pro vás Hellblade Senua’s Sacrifice jasnou volbou.