Testovaná verze: Nintendo 3DS

Představovat někomu v dnešní době Tetris, by bylo asi zcela zbytečné. Prakticky musíte skládat kostičky na sebe tak, abyste nezaplnily plně herní plochu, po čemž následuje konec. Dr. Mario na tomto i v dnešní době neustále nadčasovém konceptu staví, i když si jde trochu vedlejší cestičkou, protože po herní ploše jsou rozmístěny bacily různých barev, kterých je třeba se skládáním kostiček v podobě pilulek zbavit. Tento koncept představilo Nintendo před dvaceti pěti lety a za tu dobu se prakticky nic nezměnilo, hratelnost je stále stejná a nutno dodat, že stále kvalitní. Do 3DS verze Nintendo alespoň zahrnulo i režim z Dr. Luigi, který se liší jen v tom, že vám padají kostičky do L, což přináší další problémy a i možnosti, jak hrát. Hratelnost Nintendo pak jen lehce obohacuje o speciální power-upy, které vám umožňují likvidovat řady na herní ploše, případně pomocí bomb určitou část odpálit, ale to je zhruba vše, co se herních novinek týče.

Protože herních novinek moc není, byl jsem zvědav, jak na tom je hra s herními režimy. Bohužel, ani zde se nedostavila žádná novinka nebo nový nápad, který by potěšil. Nintendo si možná během vývoje Dr. Mario: Miracle Cure řeklo, že pojede hodně na jistotu, hru tak nezkazí, fanoušci si ji určitě koupí, jako ostatně všechno s logem oblíbeného hrdiny, ale ani s ní moc nenadchnou. Jako první je tu režim Miracle Cure Laboratory, v němž si můžete dát trénink, ale také 40 předpřipravených levelů plných výzev, v nichž je nutné zlikvidovat vždy všechny bacily, navíc sem tam i soupeřit s umělou inteligencí, která jen málokdy chybuje. Je jasné, že jakmile všechny levely projdete, je jich docela málo, si myslím, režim vás prakticky přestane zajímat. Je tu naštěstí přítomen i druhý s názvem Custom Clinic, v němž vás čeká klasická nekonečná Endless hra v režimech Dr. Mario a Dr. Luigi, případně možnost hrát proti CPU, plusem je i vracející se mód Virus Buster. Chcete více, máte smůlu. Více režimu hra nenabízí, nabízí opravdu jen standardní herní režimy, které popravdě, na moc dlouho nevydrží. To je opravdu překvapení.

Hra Dr. Mario: Miracle Cure vychází jen skrze digitální distribuci na eShopu. 

Hra Dr. Mario: Miracle Cure staví hlavně na režimech pro jednoho hráče a jsou těmi hlavními, i když trvanlivost je diskutabilní, ale nabízí i offline multiplayer proti kamarádovi (podpora Download Play je určitě plusem), případně online režim proti hráčům z celého světa, který je přítomen v Mario i Luigi variantě. Během jeho testování jsem nenarazil na žádný problém, jen tedy vyhledávání soupeřů je pomalejší, ale to je dáno i tím, že hru v současnosti moc hráčů nehraje, s tím se tedy musí počítat. Líbilo se mi ovšem, že tu funguje dobře žebříček nejlepších hráčů a ohodnocení hráče po každém zápase. Na začátku jsem měl sice problémy vyhrávat, zvláště proti japonským hráčům je to kolikrát docela frustrace, když vidíte, jak udělají několik tahů a vy jste jen u jednoho, ale vše je o skillu a učení se, po zhruba dvou týdnech hraní už jsem byl zdatnějším soupeřem.

K vizuálnímu zpracování se vyjádřím jen stroze, protože u variace na Tetris určitě důležité není. Na druhou stranu je vše pěkně vyhlazené a grafický styl, který nastolil před dvěma lety Dr. Luigi, se jen tak neokouká ani na slabším 3DSku, hlavně díky menšímu displeji. Důležitější je, že vše dobře jede, hlavně nahrávací časy jsou krátké, takže se prakticky hned dostanete do hry, během níž hraje několik kvalitních skladeb, které prakticky neustále motivují pokračovat v hraní a jen dále podtrhují návykovost konceptu, který nezestárne ani za dalších několik desítek let.

Hra Dr. Mario: Miracle Cure je zábavná variace na Tetris pro kapesní konzoli Nintendo 3DS, která má ale jeden velký nedostatek, a to je absence jakéhokoliv nového nápadu či režimu. Zabaví, ale žádnou revoluci či novinku od hry čekat nemůžete, prakticky jde jen o 25 let starý originál obohacený o novinky ze dva roky starého Dr. Luigi. Zvláště od Nintenda bych čekal, že přijde s něčím novým, na druhou stranu fanoušky na cestách dokáže pořád dobře zabavit.