Po moderní válce ve hře Call of Duty 4: Modern Warfare se série opět vrací do druhé světové. Už na začátku pochopíte, že tato tématika nemůže přinést nic nového, což si budete ještě více uvědomovat po odehrání hry. Opět si hru užijeme ze dvou pohledů. Na začátku dostanete možnost vést americké vojáky v Pacifiku proti Japoncům, kteří vám budou během hry pořádně zatápět. Druhá kampaň je už klasika, a sice za Rusy, s nimiž budete bojovat jak v Rusku, tak v Německu. Právě mise za Rusy jsou docela nudné a většinou si budete říkat, že už jste tohle někde viděli. Čekají vás klasické sniperské mise a dobývání Berlína, takže nic moc zajímavého. To kampaň za Američany je už zajímavější a občas budete chrochtat blahem nad tím, co si pro vás autoři připravili.

V Call of Duty: World at War máte opět rozlehlá bojiště, kde se budete většinou pořádně ohánět. Nepřátel je totiž velké množství a většinou na vás útočí po desítkách. Zde musíme autory pochválit, protože ačkoliv je rozloha bojiště obrovská, neustále jste v akci, a tak se nebudete ani na chvilku nudit. Abyste neustále bojovali o přežití, budete moci u sebe nosit jen dvě zbraně, které budete většinou střídat rychleji než ponožky. Nábojů moc není a než abyste hledali po bojišti, raději si seberete flintu novou. Na výběr máte od klasických pistolek a samopalů, přes odstřelovací pušky, až po raketomety. Tedy klasika z předchozích her. Přesto se v Call of Duty: World at War objevuje jedna novinka, která stojí za vyzvihnutí. Je jí plamenomet, který představuje velkou palebnou sílu ve vašich rukou, ale i v rukou nepřátel. Plamenomet nemá žádné náboje, a stačí tak hlídat pouze přehřívání, které sice přijde po chvilce používání, ale také zase rychle klesne, takže ho můžete používat prakticky pořád. Samotný účinek je hodně smrtící. Stačí jen lehké ožehnutí nepřátel a ti se válí v křečích na zemi a v bolestech umírají rychlou smrtí. Buďte si ale jisti, že pokud je plamenomet smrtící zbraní ve vašich rukou, je jí i v rukou vašich nepřátel. Stačí totiž jeden přesný zásah a končíte v popelu na zemi.

Co může během hry hráče poněkud otrávit, jsou frustrující pasáže. Tedy ne že by byli nepřátelé nějak inteligentní, ale vývojáři si pro vás přichystali z nebe padající granáty, kterých je opravdu velký počet a většinou je ani nebudete stačit odhazovat. Po výbuchu tak automaticky končíte na zemi a následuje restart. Co může jeden granát udělat s parádně rozehranou přestřelkou, ani snad nemusím říkat. Stejně jako v předchozím díle vám i zde budou dělat společnost psi. Ti jsou o dost rychlejší než jejich páníčci a většinou vás dostanou dříve, než se pořádně rozkoukáte. V Call of Duty: World at War byly rovněž vylepšeny souboje, kdy na vás jde nepřátel pažbou, případně nožem. Nyní se hra trošku zpomalí a vy musíte rychle zmáčknout R3. Když se vám to povede dostatečně rychle, nepřítel vás neprobodne, ale sám bude mít nůž v krku. Docela efektivní odvrácení vlastního konce, ale většinou stejně skončíte v kaluži krve, protože hra v tomhle dosti podvádí, a i když zmáčknete požadované tlačítko včas, nemusíte se záchrany dočkat.

Zpět jsou speciální útoky, které můžete během hraní provádět. Můžete tak snadno přivolávat bombardování na cíle a tím si usnadnit cestu hrou. Abyste pořád nepobíhali na bojišti, zajezdíte si i v tanku a dokonce svedete boje i ve vzduchu, kde budete z kokpitu letadla potápět velké bitevní lodě. Nudit se rozhodně nebudete. Call of Duty: World at War poprvé přináší i kooperativní multiplayer, a to jak offline, tak online. Hlavně online část po Xbox Live nebo Playstation Network je velmi zábavná a patří k tomu nejlepšímu na novém CoDéčku. Nezapomnělo se ani na klasický multiplayer, ale ten je přejat z předchozího dílu a je jen zasazen do období druhé světové. Nic se tak zkazit nemohlo.

Call of Duty: World at War využívá engine z předchozího dílu a je to na samotném hraní hodně znát. Ačkoliv už má engine ty nejlepší roky za sebou, pořád vás nijak neznechutí a je rozhodně plně funkční, o což jde v této hře především. Pochválit musíme fyziku, která funguje o něco lépe než v předchozím díle. Co však naopak musíme zkritizovat, je umělá inteligence protivníků. Tedy v případě, zda se tomu vůbec dá říkat inteligence. Po dohrání herního Bonda jsme byli zvědaví, jak si Treyarch povede s umělou inteligencí u Call of Duty: World at War, ale bohužel to dopadla naprosto stejně. Nepřátelé tak občas jen stojí a nestřílí, anebo jen slepě pobíhají po bojišti. Kryjí se jen zřídka a většinou vám dávají hodně prostoru k tomu, abyste je mohli jednoduše zlikvidovat. Umělá inteligence je tak největším mínusem hry. Nepotěší moc ani hudební zpracování. Ve hře se vyskytuje jen několik hudebních motivů, ale občas se moc k samotnému dění na obrazovce nehodí. Co si ale zaslouží chválu, je zvukové provedení, které ocení všichni ti, kteří investovali do nějakého toho lepšího repra. Playstation 3 hráče dále potěší přítomnost trofejí, které dají pořádně zabrat.

Call of Duty: World at War není vůbec špatnou hrou, má rychlý spád, velké množství zbraní a zajímavé mise a lokace, kam se během hraní podíváme. Bohužel ji z příček pro vítěze strhává krátká herní doba hry pro jednoho a příšerná umělá inteligence protivníků, kteří tu demenci snad ani nemůžou myslet vážně.